Americký prezident Donald Trump oznámil, že od středy Spojené státy uvalí clo ve výši 104 procent na veškerý dovoz z Číny. Tato bezprecedentní opatření mají být reakcí na odvetné kroky Pekingu a podle mluvčí Bílého domu Karoline Leavittové jde o jasný signál, že prezident nehodlá ustupovat.
Původně měla nová cla činit „jen“ 34 procent, v rámci Trumpova balíku „recipročních“ opatření. Poté, co Čína ohlásila vlastní odvety ve stejné výši, Trump k nim přidal dalších 50 procent. Celkově tak vzniká 84% navýšení oproti současnému stavu, které doplňuje již existující tarify.
„Státy jako Čína, které se rozhodly pokračovat ve škodlivé obchodní politice vůči Americe, páchají zásadní chybu,“ prohlásila Leavittová. „Prezident Trump je pevný jako skála a nepodlehne žádnému nátlaku,“ dodala podle CNN.
Dále uvedla, že čínské vedení podle všeho o dohodu stojí, ale údajně „neví, jak k ní dojít“. Konkrétní podmínky, za kterých by byl Trump ochoten cla zrušit nebo snížit, však nezveřejnila.
Spojené státy v loňském roce dovezly z Číny zboží v hodnotě 439 miliard dolarů, přičemž vývoz do Číny činil 144 miliard. Rozšiřující se tarifní přestřelka tak ohrožuje obě ekonomiky a může mít dopad na pracovní trh.
Cla se navíc nedotknou jen Číny. Trumpův plán zasahuje i desítky dalších států, včetně zemí Evropské unie, kterým od noci hrozí nové poplatky ve výši 11 až 50 procent, a to už od středeční půlnoci.
Ačkoliv podle Leavittové probíhají intenzivní jednání s přibližně 70 zeměmi, prezident údajně nemá v plánu zavedení cel odložit. „Mluvila jsem s ním dnes ráno a je rozhodnutý – cla budou platit,“ uvedla.
Na dotaz, zda Trump plánuje pozvat světové lídry do USA k jednáním, mluvčí odpověděla, že přístup bude individuální. V každém případě se má vycházet výhradně z amerických zájmů – ať už se bude jednat o cla, vojenskou spolupráci nebo zahraniční pomoc.
Podle Leavittové byla tarifní strategie připravena týmem obchodních poradců Bílého domu, ale konečné rozhodnutí učinil sám prezident. „Všichni členové týmu návrh podpořili,“ dodala.
Trump je podle mluvčí přesvědčen, že Čína chce jednat, ale její reakce v podobě odvetných cel považuje za chybnou. Pokud by Peking projevil zájem o rozhovory, Trump prý bude vstřícný, ale neustoupí z priorit, které si vytyčil.
Co se týče ostatních zemí, které čelí zavedení 10% cel, Leavittová připustila možnost jednání o snížení, ale výhradní slovo v tomto směru má mít prezident.
Nové tarify mohou mít dalekosáhlé důsledky jak pro americké spotřebitele, tak pro globální ekonomiku. Přesto Trump dává jasně najevo, že nehodlá měnit směr – Spojené státy se podle něj musí bránit před neférovými praktikami a chránit své pracovníky i průmysl.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz v parlamentním projevu ostrým tónem napadl krajně pravicovou stranu Alternativa pro Německo. Šéf křesťanských demokratů prohlásil, že plány opozičního uskupení na takzvanou remigraci představují v praxi etnickou čistku založenou na původu a barvě pleti. Ve svém dosud nejtvrdším vystoupení upozornil na zásadní hrozby, které podle něj politika pravicových radikálů představuje pro stabilitu celé země. Reagoval tak na nedávný volební výsledek, v němž pravicoví populisté zaznamenali rekordní zisky.
Americký prezident Donald Trump posunul pravomoci hlavy státu v oblasti vedení války na novou úroveň, když zahájil vojenskou operaci proti Íránu bez souhlasu Kongresu, podpory aliance NATO či rezoluce OSN. Rozsáhlá vojenská akce s názvem Epic Fury byla spuštěna proti zemi, kterou Bílý dům označuje za hlavního světového sponzora terorismu.
Uživatelé služby Google Maps ve Spojených státech již při vyhledávání nenajdou Ontarijské jezero pod jeho původním názvem. Nejmenší z Velkých jezer je nyní na této platformě pro americké uživatele označováno jako Americké jezero. K této změně došlo na základě výnosu amerického prezidenta Donalda Trumpa v rámci vyostřené obchodní války s Kanadou.
Zatímco záběry dravého proudu vody strhávajícího budovy v pohraničním přechodu Gyirong na hranici mezi Nepálem a Tibetem obletěly celý svět, obyvatelé Číny viděli z této katastrofy jen velmi málo. Tamní státní televize odvysílala z dramatických okamžiků pouze jediný statický snímek a videa popisující rozsah neštěstí z čínského internetu podléhajícího přísné cenzuře rychle mizí. Informování o záplavách, které si vyžádaly stovky obětí a pohřešovaných, podléhá prísnému dohledu státních orgánů.
Generální ředitel Evropské vesmírné agentury Josef Aschbacher požaduje, aby evropské státy do konce roku rozhodly o vybudování vlastních kapacit pro vysílání astronautů do vesmíru. Evropa sice dodává klíčový hardware pro mise vedené Spojenými státy, v samotné dopravě posádek na oběžnou dráhu je však plně závislá na americkém Národním úřadu pro letectví a vesmír. Aschbacher to prohlásil v rozhovoru před mezinárodním vesmírným summitem v Paříži.
Ruská armáda výrazně změnila taktiku vzdušných úderů na ukrajinskou metropoli a namísto nárazových nočních útoků se snaží město paralyzovat téměř nepřetržitým ostřelováním. Místo fyzického obsazení se Moskva zaměřuje na vyčerpání protivzdušné obrany, narušení ekonomiky a vyvolání trvalého psychologického tlaku na obyvatele. K tomuto účelu stále častěji využívá rychlejší drony s proudovým pohonem, které jsou pro obránce výrazně hůře zachytitelné. Ruská strategie spočívá v rozprostření úderů do celého dne, čímž dochází k opotřebovávání infrastruktury i lidských sil.
Rychlá expanze umělé inteligence a výstavba datových center způsobuje prudký nárůst globální spotřeby elektrické energie, tento problém však nebude oficiálně projednáván na nadcházejícím klimatickém summitu Organizace spojených národů COP31. Ačkoli emise spojené s technologickým sektorem výrazně rostou, žádná ze zúčastněných zemí nepředložila návrh na zařazení umělé inteligence na hlavní program jednání. Bývalý americký diplomat Erwin Rose v této souvislosti upozornil, že mezinárodní vyjednávání postupuje ve srovnání s dynamickým tempem rozvoje technologií příliš pomalu.
Americký prezident Donald Trump věnoval čtyřem svým blízkým poradcům v Bílém domě finanční sváteční dary v celkové hodnotě přesahující sto tisíc dolarů. Vyplývá to z nově zveřejněných finančních přiznání, která administrativa zpřístupnila veřejnosti. Výkonná asistentka Natalie Harpová, poradkyně pro komunikaci Margo Martinová a zástupkyně ředitele pro provoz Oválné pracovny Chamberlain Harrisová obdržely každá po čtyřiceti pět tisících dolarů. Čtvrtý z obdarovaných, ředitel provozu Oválné pracovny Walt Nauta, získal dar ve výši dvaceti tisíc dolarů.
Vláda Spojených států přistoupila k rozsáhlým opatřením namířeným proti íránskému leteckému průmyslu v rámci své nátlakové kampaně vůči Teheránu. Nejnovější sankce zasáhly celkem sedmadvacet íránských leteckých společností a devět poskytovatelů služeb či prodejních zástupců. Tyto zahraniční subjekty čelí obvinění, že poskytovaly podporu soukromé íránské společnosti Mahan Air, na kterou se sankce vztahují již řadu let. Podle amerických úřadů tato letecká společnost zajišťuje klíčovou logistickou pomoc íránským Revolučním gardám.
Válka s Íránem přináší americkým spotřebitelům obrovské finanční náklady, které se s pokračujícím konfliktem stále zvyšují. Spotřebitelé ve Spojených státech zaplatili od vypuknutí bojů na konci zimy navíc více než sto miliard dolarů pouze za benzín a naftu. Údaje vyplývají ze sledování nákladů, které zveřejnil výzkumný institut Watson School při Brownově univerzitě. V přepočtu na jednu americkou domácnost představuje tento nárůst dodatečný výdaj ve výši zhruba 770 dolarů. Odborníci navíc varují, že tato částka pravděpodobně dále poroste, protože ceny paliv zůstávají na vysokých úrovních.
Jemenští povstalci Hútíové podporovaní Íránem podnikli rozsáhlý útok na jihozápadní část Saúdské Arábie, při kterém zasáhli ropnou i další infrastrukturu. Tento krok znamená výraznou eskalaci regionálního konfliktu a zvyšuje tlak na světové ceny ropy. Saúdskoarabské síly na útok reagovaly příslibem rozhodné odvety a potvrdily, že při úderech utrpěly zranění desítky civilistů. Útoky navíc způsobily požáry v několika energetických zařízeních v jižním regionu a vynutily si dočasné pozastavení části provozu.
Spojené státy oznámily spuštění nové sankční iniciativy s názvem Operation Economic Outcast, jejímž cílem je úplná izolace íránského režimu a odstřihnutí Teheránu od globálního finančního systému. Americký ministr financí Scott Bessent při představování této kampaně zdůraznil, že Washington zavede tvrdé sekundární sankce vůči všem třetím zemím a zahraničním subjektům, které budou s Íránem nadále obchodovat. Kampaň rozšiřuje postihy na pět klíčových sektorů, kterými jsou technologie, digitální aktiva, zlato, letecká doprava a lodní přeprava.
