Americký prezident Donald Trump oznámil, že od středy Spojené státy uvalí clo ve výši 104 procent na veškerý dovoz z Číny. Tato bezprecedentní opatření mají být reakcí na odvetné kroky Pekingu a podle mluvčí Bílého domu Karoline Leavittové jde o jasný signál, že prezident nehodlá ustupovat.
Původně měla nová cla činit „jen“ 34 procent, v rámci Trumpova balíku „recipročních“ opatření. Poté, co Čína ohlásila vlastní odvety ve stejné výši, Trump k nim přidal dalších 50 procent. Celkově tak vzniká 84% navýšení oproti současnému stavu, které doplňuje již existující tarify.
„Státy jako Čína, které se rozhodly pokračovat ve škodlivé obchodní politice vůči Americe, páchají zásadní chybu,“ prohlásila Leavittová. „Prezident Trump je pevný jako skála a nepodlehne žádnému nátlaku,“ dodala podle CNN.
Dále uvedla, že čínské vedení podle všeho o dohodu stojí, ale údajně „neví, jak k ní dojít“. Konkrétní podmínky, za kterých by byl Trump ochoten cla zrušit nebo snížit, však nezveřejnila.
Spojené státy v loňském roce dovezly z Číny zboží v hodnotě 439 miliard dolarů, přičemž vývoz do Číny činil 144 miliard. Rozšiřující se tarifní přestřelka tak ohrožuje obě ekonomiky a může mít dopad na pracovní trh.
Cla se navíc nedotknou jen Číny. Trumpův plán zasahuje i desítky dalších států, včetně zemí Evropské unie, kterým od noci hrozí nové poplatky ve výši 11 až 50 procent, a to už od středeční půlnoci.
Ačkoliv podle Leavittové probíhají intenzivní jednání s přibližně 70 zeměmi, prezident údajně nemá v plánu zavedení cel odložit. „Mluvila jsem s ním dnes ráno a je rozhodnutý – cla budou platit,“ uvedla.
Na dotaz, zda Trump plánuje pozvat světové lídry do USA k jednáním, mluvčí odpověděla, že přístup bude individuální. V každém případě se má vycházet výhradně z amerických zájmů – ať už se bude jednat o cla, vojenskou spolupráci nebo zahraniční pomoc.
Podle Leavittové byla tarifní strategie připravena týmem obchodních poradců Bílého domu, ale konečné rozhodnutí učinil sám prezident. „Všichni členové týmu návrh podpořili,“ dodala.
Trump je podle mluvčí přesvědčen, že Čína chce jednat, ale její reakce v podobě odvetných cel považuje za chybnou. Pokud by Peking projevil zájem o rozhovory, Trump prý bude vstřícný, ale neustoupí z priorit, které si vytyčil.
Co se týče ostatních zemí, které čelí zavedení 10% cel, Leavittová připustila možnost jednání o snížení, ale výhradní slovo v tomto směru má mít prezident.
Nové tarify mohou mít dalekosáhlé důsledky jak pro americké spotřebitele, tak pro globální ekonomiku. Přesto Trump dává jasně najevo, že nehodlá měnit směr – Spojené státy se podle něj musí bránit před neférovými praktikami a chránit své pracovníky i průmysl.
Vědci informovali, že klimatická krize významně zesílila smrtící bouře, které v Asii usmrtily přes 1 750 lidí. Tyto změny přispěly k intenzivnějším lijákům a horším záplavám. Monsunové deště sice často přinášejí povodně, avšak vědci zdůrazňují, že rozsah těchto událostí „nebyl normální.“
Austrálie zavedla bezprecedentní zákaz přístupu dětí do 16 let na hlavní sociální sítě a zasáhla tak stovky tisíc účtů. Cílem je omezit kyberšikanu, rizikový obsah a návykové chování, které digitální platformy u mladistvých prokazatelně posilují. Současný internet skutečně není vhodným místem pro děti. Nejsou to totiž jen sociální sítě, co může vážně narušit bezpečí či dokonce zdravý vývoj dítěte.
Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo britskou vládu, aby objasnila, co na Ukrajině dělal voják, který tam zemřel. 28letý desátník George Hooley z výsadkového pluku zemřel v úterý na Ukrajině a britský premiér Keir Starmer označil tuto událost za „tragickou nehodu“, ke které došlo mimo frontovou linii.
Na dnešní odpoledne je naplánován další telefonický hovor takzvané „Koalice ochotných.“ Jedná se o skupinu států, které podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Hovor se uskuteční v klíčovém momentě, kdy americký prezident Donald Trump vyjadřuje netrpělivost vůči evropským spojencům. Americké snahy o prosazení mírové dohody jsou navíc doprovázeny zmatky.
Generální tajemník NATO Mark Rutte zahájil své vystoupení v Berlíně s naléhavým varováním. Zdůraznil, že je nezbytné, aby se NATO jasně vyjádřilo k současnému nebezpečí a definovalo kroky, které zabrání rozhoření další války. Podle jeho slov je hrozba jednoznačná: „Jsme dalším terčem Ruska a nebezpečí už na nás doléhá.“
Dánská vojenská zpravodajská služba poprvé ve své historii klasifikovala Spojené státy jako bezpečnostní riziko. Jde o překvapivý posun v tom, jak jeden z nejbližších evropských spojenců Washingtonu hodnotí transatlantické vztahy.
Před dvěma stoletími americký prezident James Monroe prohlásil západní polokouli za zakázané území pro evropské mocnosti. Toto prohlášení, známé jako „Monroeova doktrína“, položilo základ nové éry americké dominance a „policejní kontroly“ v regionu. V následujících desetiletích proběhla téměř třetina z celosvětově zaznamenaných téměř 400 amerických intervencí právě v Latinské Americe. Spojené státy svrhávaly vlády, které považovaly za nepříznivé, nebo použily sílu, kterou později mezinárodní soudy označily za nezákonnou.
Skupina dětí objevila Adélovo tělo cestou do školy, ve stejnou chvíli, kdy jeho rodiče mířili na policejní stanici nahlásit jeho zmizení. Bylo mu 15 let, když zemřel dnes už ve Francii obvyklým způsobem. Zastřelili ho, jeho hubené tělo polili benzínem a zapálili. Jednalo se o 15 letého chlapce, jehož ohořelá silueta s pokrčeným kolenem, jako by odpočívala na jedné z blízkých pláží v Marseille.
Venezuelské námořnictvo je primárně určeno pro pobřežní obranu a operace proti pašerákům, nicméně jakýkoli plnohodnotný boj proti námořnictvu USA by prohrálo během několika minut. Vzhledem k tomu, že se americké válečné lodě shromažďují v Karibiku, jsou možnosti venezuelské armády, včetně poměrně malého námořnictva, pod drobnohledem.
Evropští lídři se musí shodnout na tom, jak reagovat na obvinění, že jejich kontinentu hrozí „vymazání civilizace“. Tato slova patřila k nejsilnějším v dosud nejpřísněji formulované strategii národní bezpečnosti, kterou kdy vydala vláda USA. Dokument tak jasně ukazuje, že spojenectví už není automatickou záležitostí.
Prezident Donald Trump spustil nový program, který nabízí urychlené získání amerických víz pro bohaté cizince ochotné zaplatit minimálně 1 milion dolarů. Karta má kupcům poskytnout „přímou cestu k občanství pro všechny kvalifikované a prověřené lidi,“ což je podle Trumpa „tak vzrušující! Naše Velké americké společnosti si konečně mohou ponechat svůj neocenitelný talent,“ uvedl prezident ve středu na sociálních sítích.
Ještě před pouhým rokem čínští výrobci, kteří se obávali nové obchodní války, spěchali s navyšováním exportu. Reagovali tak na vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách v USA, jelikož slíbil tvrdá cla na dovoz z Číny kvůli rostoucímu americkému obchodnímu deficitu. O rok později Trump svůj slib splnil. Čína však situaci otočila ve svůj prospěch a vyváží ještě více zboží.
