V době, kdy americký prezident Donald Trump tlačí na své obchodní partnery novými celními opatřeními, se Evropská unie snaží zabránit eskalaci do plnohodnotné obchodní války. Ministři obchodu členských států EU se v pondělí setkali v Lucemburku s cílem najít společný postup – i když napětí mezi některými státy ohledně možných odvetných kroků začíná narůstat.
Atmosféra jednání byla pochmurná. Evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič označil podle France24 aktuální dění na světových trzích za „černý den“, kdy akcie i ceny ropy výrazně oslabily. Podle něj se svět nachází uprostřed největší změny obchodních pravidel od druhé světové války.
Trump minulý týden oznámil zavedení 20% cel na dovoz zboží z EU, čímž zasáhl exporty v hodnotě přibližně 380 miliard eur. Jedná se o 70 % veškerého vývozu z EU do Spojených států. Ministři se shodli, že prioritou je vyjednávání, nicméně připustili, že úspěch zdaleka není zaručen.
Šefčovič upozornil, že dialog s Washingtonem bude „dlouhý a náročný“, a varoval, že snahy EU o kompromis nemusí být americkou stranou přijaty. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen již nabídla USA zrušení vzájemných cel na auta a průmyslové zboží, ale nedostala žádnou odpověď.
Přestože unie usiluje o „deeskalaci“, ministři se zároveň připravují na možnost tvrdé odvety. Jednou z diskutovaných variant je tzv. „obchodní bazuka“ – nový nástroj označovaný jako anti-coercion instrument, který má EU poskytnout silnější obranu vůči ekonomickému nátlaku. Tento mechanismus umožňuje omezit americkým firmám přístup k veřejným zakázkám nebo ke službám na evropském trhu.
Francie a Německo prosazují tvrdší linii, včetně možnosti zaměřit se na digitální služby a americké technologické giganty jako jsou Microsoft, Amazon, Google či Meta. Tento přístup však naráží na odpor zejména ze strany Irska, které je silně závislé na amerických investicích, zejména v oblasti technologií a farmacie.
Irský ministr obchodu Simon Harris varoval, že útok na digitální služby by znamenal „mimořádnou eskalaci v době, kdy je třeba usilovat o uklidnění situace“. Skeptické jsou i pobaltské státy, které se obávají ztráty americké bezpečnostní podpory.
Francouzský ministr Laurent Saint-Martin ale tvrdí, že EU by měla být připravena „nevylučovat žádnou možnost“ a v případě potřeby jednat tvrdě. Podobně se vyjádřilo i Německo, které podporuje využití nových nástrojů obrany proti ekonomickému nátlaku.
Jednání se dotkla také vztahů s Čínou. Šefčovič upozornil, že snižování amerických dovozů může vést k přetlaku čínského zboží na evropském trhu, což by mohlo vyvolat nové napětí. Přesto zdůraznil potřebu opětovného navázání konstruktivního dialogu s Pekingem, i když přetrvávají některé obchodní spory.
Za zavřenými dveřmi však panuje mezi evropskými diplomaty skepse. „Nevím, jak z toho chceme vyjednat cestu ven,“ řekl nejmenovaný diplomat. „Ale co mají politici říct? ‚Připravte se na pád‘? V podstatě nikdo nemá představu, co dál.“
Zatímco Brusel sází na diplomacii a vyčkává, jestli Trumpova administrativa změní kurz, na pozadí už probíhá příprava na možnost tvrdé obchodní odvety. Nad Evropou se vznáší otázka, zda dokáže zůstat jednotná v době, kdy globální obchodní pravidla procházejí bezprecedentní krizí.
Vědci informovali, že klimatická krize významně zesílila smrtící bouře, které v Asii usmrtily přes 1 750 lidí. Tyto změny přispěly k intenzivnějším lijákům a horším záplavám. Monsunové deště sice často přinášejí povodně, avšak vědci zdůrazňují, že rozsah těchto událostí „nebyl normální.“
Austrálie zavedla bezprecedentní zákaz přístupu dětí do 16 let na hlavní sociální sítě a zasáhla tak stovky tisíc účtů. Cílem je omezit kyberšikanu, rizikový obsah a návykové chování, které digitální platformy u mladistvých prokazatelně posilují. Současný internet skutečně není vhodným místem pro děti. Nejsou to totiž jen sociální sítě, co může vážně narušit bezpečí či dokonce zdravý vývoj dítěte.
Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo britskou vládu, aby objasnila, co na Ukrajině dělal voják, který tam zemřel. 28letý desátník George Hooley z výsadkového pluku zemřel v úterý na Ukrajině a britský premiér Keir Starmer označil tuto událost za „tragickou nehodu“, ke které došlo mimo frontovou linii.
Na dnešní odpoledne je naplánován další telefonický hovor takzvané „Koalice ochotných.“ Jedná se o skupinu států, které podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Hovor se uskuteční v klíčovém momentě, kdy americký prezident Donald Trump vyjadřuje netrpělivost vůči evropským spojencům. Americké snahy o prosazení mírové dohody jsou navíc doprovázeny zmatky.
Generální tajemník NATO Mark Rutte zahájil své vystoupení v Berlíně s naléhavým varováním. Zdůraznil, že je nezbytné, aby se NATO jasně vyjádřilo k současnému nebezpečí a definovalo kroky, které zabrání rozhoření další války. Podle jeho slov je hrozba jednoznačná: „Jsme dalším terčem Ruska a nebezpečí už na nás doléhá.“
Dánská vojenská zpravodajská služba poprvé ve své historii klasifikovala Spojené státy jako bezpečnostní riziko. Jde o překvapivý posun v tom, jak jeden z nejbližších evropských spojenců Washingtonu hodnotí transatlantické vztahy.
Před dvěma stoletími americký prezident James Monroe prohlásil západní polokouli za zakázané území pro evropské mocnosti. Toto prohlášení, známé jako „Monroeova doktrína“, položilo základ nové éry americké dominance a „policejní kontroly“ v regionu. V následujících desetiletích proběhla téměř třetina z celosvětově zaznamenaných téměř 400 amerických intervencí právě v Latinské Americe. Spojené státy svrhávaly vlády, které považovaly za nepříznivé, nebo použily sílu, kterou později mezinárodní soudy označily za nezákonnou.
Skupina dětí objevila Adélovo tělo cestou do školy, ve stejnou chvíli, kdy jeho rodiče mířili na policejní stanici nahlásit jeho zmizení. Bylo mu 15 let, když zemřel dnes už ve Francii obvyklým způsobem. Zastřelili ho, jeho hubené tělo polili benzínem a zapálili. Jednalo se o 15 letého chlapce, jehož ohořelá silueta s pokrčeným kolenem, jako by odpočívala na jedné z blízkých pláží v Marseille.
Venezuelské námořnictvo je primárně určeno pro pobřežní obranu a operace proti pašerákům, nicméně jakýkoli plnohodnotný boj proti námořnictvu USA by prohrálo během několika minut. Vzhledem k tomu, že se americké válečné lodě shromažďují v Karibiku, jsou možnosti venezuelské armády, včetně poměrně malého námořnictva, pod drobnohledem.
Evropští lídři se musí shodnout na tom, jak reagovat na obvinění, že jejich kontinentu hrozí „vymazání civilizace“. Tato slova patřila k nejsilnějším v dosud nejpřísněji formulované strategii národní bezpečnosti, kterou kdy vydala vláda USA. Dokument tak jasně ukazuje, že spojenectví už není automatickou záležitostí.
Prezident Donald Trump spustil nový program, který nabízí urychlené získání amerických víz pro bohaté cizince ochotné zaplatit minimálně 1 milion dolarů. Karta má kupcům poskytnout „přímou cestu k občanství pro všechny kvalifikované a prověřené lidi,“ což je podle Trumpa „tak vzrušující! Naše Velké americké společnosti si konečně mohou ponechat svůj neocenitelný talent,“ uvedl prezident ve středu na sociálních sítích.
Ještě před pouhým rokem čínští výrobci, kteří se obávali nové obchodní války, spěchali s navyšováním exportu. Reagovali tak na vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách v USA, jelikož slíbil tvrdá cla na dovoz z Číny kvůli rostoucímu americkému obchodnímu deficitu. O rok později Trump svůj slib splnil. Čína však situaci otočila ve svůj prospěch a vyváží ještě více zboží.