V době, kdy americký prezident Donald Trump tlačí na své obchodní partnery novými celními opatřeními, se Evropská unie snaží zabránit eskalaci do plnohodnotné obchodní války. Ministři obchodu členských států EU se v pondělí setkali v Lucemburku s cílem najít společný postup – i když napětí mezi některými státy ohledně možných odvetných kroků začíná narůstat.
Atmosféra jednání byla pochmurná. Evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič označil podle France24 aktuální dění na světových trzích za „černý den“, kdy akcie i ceny ropy výrazně oslabily. Podle něj se svět nachází uprostřed největší změny obchodních pravidel od druhé světové války.
Trump minulý týden oznámil zavedení 20% cel na dovoz zboží z EU, čímž zasáhl exporty v hodnotě přibližně 380 miliard eur. Jedná se o 70 % veškerého vývozu z EU do Spojených států. Ministři se shodli, že prioritou je vyjednávání, nicméně připustili, že úspěch zdaleka není zaručen.
Šefčovič upozornil, že dialog s Washingtonem bude „dlouhý a náročný“, a varoval, že snahy EU o kompromis nemusí být americkou stranou přijaty. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen již nabídla USA zrušení vzájemných cel na auta a průmyslové zboží, ale nedostala žádnou odpověď.
Přestože unie usiluje o „deeskalaci“, ministři se zároveň připravují na možnost tvrdé odvety. Jednou z diskutovaných variant je tzv. „obchodní bazuka“ – nový nástroj označovaný jako anti-coercion instrument, který má EU poskytnout silnější obranu vůči ekonomickému nátlaku. Tento mechanismus umožňuje omezit americkým firmám přístup k veřejným zakázkám nebo ke službám na evropském trhu.
Francie a Německo prosazují tvrdší linii, včetně možnosti zaměřit se na digitální služby a americké technologické giganty jako jsou Microsoft, Amazon, Google či Meta. Tento přístup však naráží na odpor zejména ze strany Irska, které je silně závislé na amerických investicích, zejména v oblasti technologií a farmacie.
Irský ministr obchodu Simon Harris varoval, že útok na digitální služby by znamenal „mimořádnou eskalaci v době, kdy je třeba usilovat o uklidnění situace“. Skeptické jsou i pobaltské státy, které se obávají ztráty americké bezpečnostní podpory.
Francouzský ministr Laurent Saint-Martin ale tvrdí, že EU by měla být připravena „nevylučovat žádnou možnost“ a v případě potřeby jednat tvrdě. Podobně se vyjádřilo i Německo, které podporuje využití nových nástrojů obrany proti ekonomickému nátlaku.
Jednání se dotkla také vztahů s Čínou. Šefčovič upozornil, že snižování amerických dovozů může vést k přetlaku čínského zboží na evropském trhu, což by mohlo vyvolat nové napětí. Přesto zdůraznil potřebu opětovného navázání konstruktivního dialogu s Pekingem, i když přetrvávají některé obchodní spory.
Za zavřenými dveřmi však panuje mezi evropskými diplomaty skepse. „Nevím, jak z toho chceme vyjednat cestu ven,“ řekl nejmenovaný diplomat. „Ale co mají politici říct? ‚Připravte se na pád‘? V podstatě nikdo nemá představu, co dál.“
Zatímco Brusel sází na diplomacii a vyčkává, jestli Trumpova administrativa změní kurz, na pozadí už probíhá příprava na možnost tvrdé obchodní odvety. Nad Evropou se vznáší otázka, zda dokáže zůstat jednotná v době, kdy globální obchodní pravidla procházejí bezprecedentní krizí.
Britská královská rodina se musí vypořádat s překvapivým návratem prince Harryho a jeho manželky Meghan do Spojeného království. Král Karel III. v dopise ujistil například politiky či úředníky, že jeho mladší syn se ženou jsou i nadále soukromými osobami, které nemají být spojovány s monarchií.
Vzájemné kontakty představitelů USA a Ruska v posledních dnech opět nabírají na obrátkách. Po víkendové návštěvě dvou amerických diplomatů v Moskvě došlo na telefonický rozhovor prezidentů Vladimira Putina a Donalda Trumpa. Co se řešilo?
Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje cestovatele mířící v závěru léta a během podzimu do jižní a jihovýchodní Evropy a do Asie na riziko infekcí přenášených komáry. Patří mezi ně zejména západonilská horečka, dengue a chikungunya. Riziko nákazy lze přitom výrazně snížit jednoduchými preventivními opatřeními, především používáním vhodných repelentů a důslednou ochranou před poštípáním, uvedlo ministerstvo.
Zhruba každý pátý Čech ve věku 16 let a více je obézní. V roce 2025 se obezita týkala 21,8 procenta mužů a 18,9 procenta žen. Problém není výlučně český. V celé Evropské unii bylo obézních 16,3 procenta dospělých a dalších 35,4 procenta mělo nadváhu. Nadměrnou hmotnost tak měla více než polovina dospělých Evropanů.
Astronomům ještě pokračuje léto, ale pro meteorology už podzim začal v minulém týdnu. Jaké počasí nabídnou jeho následující dny a týdny? Odpověď máme díky novému měsíčnímu výhledu, který včera zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.
Francie se připojuje k Velké Británii a deseti dalším zemím v rozhodnutí zakázat dovoz zboží z izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot oznámil, že Paříž chystá zastavení obchodních styků s těmito osadami z důvodu eskalujícího násilí ze strany osadníků. Situace na místě podle něj ohrožuje jakékoliv vyhlídky na dvoustátní řešení konfliktu s Palestinci. Zákaz obchodu se kromě zboží má týkat i vybraných služeb spojených s osadami.
Princ Harry a jeho manželka Meghan vyjádřili překvapení nad dopisem, který jménem krále Karla III. upřesňuje jejich status v rámci britské královské rodiny. Oficiální dokument potvrzuje, že pár i po návratu do Velké Británie zůstává mimo okruh pracujících členů monarchie. Mluvčí dvojice pro BBC uvedl, že byli zaskočeni tím, že o vydání prohlášení nebyli informováni s větším předstihem. Palácové zdroje BBC však tvrdí, že Harry a Meghan byli o odeslání dopisu vyrozuměni ještě před jeho zveřejněním.
Guvernér britské centrální banky Andrew Bailey varoval před globálními riziky, která představuje nejvyspělejší technologie umělé inteligence. Z pozice předsedy mezinárodního Výboru pro finanční stabilitu adresoval varovný dopis ministrům financí a guvernérům centrálních bank zemí skupiny G20.
Americký prezident Donald Trump zatáhl Spojené státy do vojenského konfliktu s Íránem, ze kterého se nedaří snadno vystoupit. Operace měla podle šéfa Bílého domu představovat pouze krátkou epizodu a trvat několik týdnů. Střet však pokračuje již sedmý měsíc a jeho konec zůstává v nedohlednu. Washington trvá na pokračování bojů do doby, než Teherán znovu otevře Hormuzský průliv a přistoupí na dohodu o svém jaderném programu.
Švédsko v průběhu jednoho desetiletí prošlo zásadní proměnou z jedné z nejotevřenějších evropských zemí vůči uprchlíkům ve stát s jedním z nejpřísnějších migračních režimů. Po celá desetiletí se skandinávská země pyšnila štědrou azylovou politikou a stavěla se do role humanitárního vzoru. Zásadní obrat nastal během uprchlické krize, kdy Švédsko přijalo více než 160 tisíc žádostí o azyl. Tento objem představoval více než dvanáct procent všech žádostí v Evropské unii, přičemž více než třetinu nezletilých bez doprovodu tvořily děti směřující právě do Švédska.
Společenský vizuální narativ o klimatické změně v Evropě se postupně proměňuje. Tradiční snímky usměvavých lidí odpočívajících na plážích nahrazují znepokojivé záběry hořících lesů, vyschlých koryt řek a přímých dopadů extrémních veder. Krize se tak zprostředkovaně přesouvá z vzdálených koutů světa přímo do evropského prostředí, což otevírá otázku účinnosti vizuální komunikace založené na pocitech ohrožení.