V době, kdy americký prezident Donald Trump tlačí na své obchodní partnery novými celními opatřeními, se Evropská unie snaží zabránit eskalaci do plnohodnotné obchodní války. Ministři obchodu členských států EU se v pondělí setkali v Lucemburku s cílem najít společný postup – i když napětí mezi některými státy ohledně možných odvetných kroků začíná narůstat.
Atmosféra jednání byla pochmurná. Evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič označil podle France24 aktuální dění na světových trzích za „černý den“, kdy akcie i ceny ropy výrazně oslabily. Podle něj se svět nachází uprostřed největší změny obchodních pravidel od druhé světové války.
Trump minulý týden oznámil zavedení 20% cel na dovoz zboží z EU, čímž zasáhl exporty v hodnotě přibližně 380 miliard eur. Jedná se o 70 % veškerého vývozu z EU do Spojených států. Ministři se shodli, že prioritou je vyjednávání, nicméně připustili, že úspěch zdaleka není zaručen.
Šefčovič upozornil, že dialog s Washingtonem bude „dlouhý a náročný“, a varoval, že snahy EU o kompromis nemusí být americkou stranou přijaty. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen již nabídla USA zrušení vzájemných cel na auta a průmyslové zboží, ale nedostala žádnou odpověď.
Přestože unie usiluje o „deeskalaci“, ministři se zároveň připravují na možnost tvrdé odvety. Jednou z diskutovaných variant je tzv. „obchodní bazuka“ – nový nástroj označovaný jako anti-coercion instrument, který má EU poskytnout silnější obranu vůči ekonomickému nátlaku. Tento mechanismus umožňuje omezit americkým firmám přístup k veřejným zakázkám nebo ke službám na evropském trhu.
Francie a Německo prosazují tvrdší linii, včetně možnosti zaměřit se na digitální služby a americké technologické giganty jako jsou Microsoft, Amazon, Google či Meta. Tento přístup však naráží na odpor zejména ze strany Irska, které je silně závislé na amerických investicích, zejména v oblasti technologií a farmacie.
Irský ministr obchodu Simon Harris varoval, že útok na digitální služby by znamenal „mimořádnou eskalaci v době, kdy je třeba usilovat o uklidnění situace“. Skeptické jsou i pobaltské státy, které se obávají ztráty americké bezpečnostní podpory.
Francouzský ministr Laurent Saint-Martin ale tvrdí, že EU by měla být připravena „nevylučovat žádnou možnost“ a v případě potřeby jednat tvrdě. Podobně se vyjádřilo i Německo, které podporuje využití nových nástrojů obrany proti ekonomickému nátlaku.
Jednání se dotkla také vztahů s Čínou. Šefčovič upozornil, že snižování amerických dovozů může vést k přetlaku čínského zboží na evropském trhu, což by mohlo vyvolat nové napětí. Přesto zdůraznil potřebu opětovného navázání konstruktivního dialogu s Pekingem, i když přetrvávají některé obchodní spory.
Za zavřenými dveřmi však panuje mezi evropskými diplomaty skepse. „Nevím, jak z toho chceme vyjednat cestu ven,“ řekl nejmenovaný diplomat. „Ale co mají politici říct? ‚Připravte se na pád‘? V podstatě nikdo nemá představu, co dál.“
Zatímco Brusel sází na diplomacii a vyčkává, jestli Trumpova administrativa změní kurz, na pozadí už probíhá příprava na možnost tvrdé obchodní odvety. Nad Evropou se vznáší otázka, zda dokáže zůstat jednotná v době, kdy globální obchodní pravidla procházejí bezprecedentní krizí.
Modžtaba Chameneí, který nedávno stanul v čele Íránu, přerušil mlčení svým premiérovým oficiálním projevem. K veřejnosti však nepromluvil osobně; jeho slova přednesl hlasatel státní televize za doprovodu statických snímků. Tento neobvyklý formát jen přiživil dohady o tom, že nový vůdce mohl utrpět vážná zranění během úvodních fází současného válečného konfliktu.
Válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, který trvá již dva týdny, vystavuje íránské obyvatelstvo extrémnímu tlaku. Poté, co americké nálety stály život nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, vyzval prezident Donald Trump Íránce k převzetí moci do vlastních rukou. Podle jeho slov jde o jedinečnou příležitost pro celé generace, jak změnit směřování země. Reakce režimu v Teheránu na sebe však nenechala dlouho čekat a v ulicích měst se množí ozbrojené hlídky i přímé hrozby likvidací.
Írán v posledních dnech výrazně stupňuje napětí na Blízkém východě cílenými útoky na námořní dopravu v oblasti Perského zálivu. Přestože Spojené státy a Izrael mají nad Teheránem vojenskou i finanční převahu, Islámská republika využívá svou největší strategickou výhodu – kontrolu nad Hormuzským průlivem. Touto úzkou vodní cestou přitom protéká přibližně pětina veškerých světových dodávek ropy.
Evropská unie se chystá k ráznému kroku proti zneužívání umělé inteligence. Podle návrhů, které získal server Politico, hodlá Brusel zakázat aplikace a systémy schopné generovat sexuálně explicitní deepfaky reálných osob. Tato legislativní iniciativa reaguje na nedávný skandál kolem nástroje Grok na sociální síti X, který uživatelům umožnil vytvářet miliony kompromitujících snímků bez souhlasu dotčených lidí.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vstoupila do svého třináctého dne a intenzita bojů napříč celým regionem nadále narůstá. Izraelská armáda oficiálně oznámila zahájení rozsáhlé vlny útoků přímo na území Íránu. Podle prohlášení izraelských ozbrojených sil se tyto údery zaměřují na infrastrukturu tamního režimu po celé zemi.
Situace na Blízkém východě se v dopoledních hodinách íránského času prudce vyostřila a konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem nabývá na intenzitě. Poslední zprávy potvrzují, že Írán v iráckých vodách zapálil dva ropné tankery, přičemž o život přišel jeden člen posádky. Útoky na dopravní a energetickou infrastrukturu v celém regionu se tak stávají čím dál častějšími.
Vědci potvrdili, že obavy z možné srážky obřího asteroidu s Měsícem byly liché. Podle nových pozorování se těleso s označením 2024 YR4, které bylo dříve považováno za hrozbu, neocitne na kolizním kurzu. Tým planetární obrany Evropské vesmírné agentury (ESA) tak rozptýlil obavy, že by náraz mohl ohrozit satelity obíhající kolem Země.
Globální ceny ropy sice v posledních dnech zaznamenaly pokles ze svých maxim, ale řidiči u čerpacích stanic by neměli v nejbližší době očekávat výraznou úlevu. Válka v Íránu prakticky uzavřela Hormuzský průliv, kterým protéká přibližně pětina světové produkce ropy, což vyvolalo značnou nejistotu. Přestože ceny ropy klesly poté, co prezident Donald Trump předpověděl brzký konec konfliktu, středeční obchodování přineslo opět mírný nárůst.
Britové dali opět jasně najevo, že chtějí odpovědi nejen od bývalého prince Andrewa. Mnozí lidé se totiž domnívají, že členové královské rodiny o jeho chování zkrátka museli vědět. Kauzu dokonce využívají občané, kteří orodují za ukončení činnosti monarchie.
Dvě nejdiskutovanější politické persony v Česku se příští týden sejdou z očí do očí. Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš (ANO) budou jednat o státním rozpočtu, aktuální bezpečnostní situaci či zahraničních cestách.
Skoro až za měsíc přijdou na řadu Velikonoce, ale tuzemští meteorologové už začínají tušit, jak během nich bude. A spoustu lidí to zajímá. V Česku mají do začátku dubna nadále panovat průměrné či dokonce nadprůměrné teploty. Vyplývá to z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Členské státy Mezinárodní energetické agentury (IEA) ve středu jednomyslně schválily krok, který nemá v historii obdoby. Aby zmírnily dopady eskalujícího konfliktu na Blízkém východě a zastavily prudký růst cen energií, uvolní na globální trh rekordních 400 milionů barelů ropy ze svých nouzových rezerv. Výkonný ředitel IEA Fatih Birol potvrdil, že jde o největší akci v dějinách agentury, která má kompenzovat výpadek způsobený faktickým uzavřením strategického Hormuzského průlivu. 400 milionů barelů ropy je zhruba tolik, kolik svět spotřebuje během čtyř dnů, nebo kolik za normálních okolností proteče Hormuzským průlivem za 20 dní.