V době, kdy americký prezident Donald Trump tlačí na své obchodní partnery novými celními opatřeními, se Evropská unie snaží zabránit eskalaci do plnohodnotné obchodní války. Ministři obchodu členských států EU se v pondělí setkali v Lucemburku s cílem najít společný postup – i když napětí mezi některými státy ohledně možných odvetných kroků začíná narůstat.
Atmosféra jednání byla pochmurná. Evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič označil podle France24 aktuální dění na světových trzích za „černý den“, kdy akcie i ceny ropy výrazně oslabily. Podle něj se svět nachází uprostřed největší změny obchodních pravidel od druhé světové války.
Trump minulý týden oznámil zavedení 20% cel na dovoz zboží z EU, čímž zasáhl exporty v hodnotě přibližně 380 miliard eur. Jedná se o 70 % veškerého vývozu z EU do Spojených států. Ministři se shodli, že prioritou je vyjednávání, nicméně připustili, že úspěch zdaleka není zaručen.
Šefčovič upozornil, že dialog s Washingtonem bude „dlouhý a náročný“, a varoval, že snahy EU o kompromis nemusí být americkou stranou přijaty. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen již nabídla USA zrušení vzájemných cel na auta a průmyslové zboží, ale nedostala žádnou odpověď.
Přestože unie usiluje o „deeskalaci“, ministři se zároveň připravují na možnost tvrdé odvety. Jednou z diskutovaných variant je tzv. „obchodní bazuka“ – nový nástroj označovaný jako anti-coercion instrument, který má EU poskytnout silnější obranu vůči ekonomickému nátlaku. Tento mechanismus umožňuje omezit americkým firmám přístup k veřejným zakázkám nebo ke službám na evropském trhu.
Francie a Německo prosazují tvrdší linii, včetně možnosti zaměřit se na digitální služby a americké technologické giganty jako jsou Microsoft, Amazon, Google či Meta. Tento přístup však naráží na odpor zejména ze strany Irska, které je silně závislé na amerických investicích, zejména v oblasti technologií a farmacie.
Irský ministr obchodu Simon Harris varoval, že útok na digitální služby by znamenal „mimořádnou eskalaci v době, kdy je třeba usilovat o uklidnění situace“. Skeptické jsou i pobaltské státy, které se obávají ztráty americké bezpečnostní podpory.
Francouzský ministr Laurent Saint-Martin ale tvrdí, že EU by měla být připravena „nevylučovat žádnou možnost“ a v případě potřeby jednat tvrdě. Podobně se vyjádřilo i Německo, které podporuje využití nových nástrojů obrany proti ekonomickému nátlaku.
Jednání se dotkla také vztahů s Čínou. Šefčovič upozornil, že snižování amerických dovozů může vést k přetlaku čínského zboží na evropském trhu, což by mohlo vyvolat nové napětí. Přesto zdůraznil potřebu opětovného navázání konstruktivního dialogu s Pekingem, i když přetrvávají některé obchodní spory.
Za zavřenými dveřmi však panuje mezi evropskými diplomaty skepse. „Nevím, jak z toho chceme vyjednat cestu ven,“ řekl nejmenovaný diplomat. „Ale co mají politici říct? ‚Připravte se na pád‘? V podstatě nikdo nemá představu, co dál.“
Zatímco Brusel sází na diplomacii a vyčkává, jestli Trumpova administrativa změní kurz, na pozadí už probíhá příprava na možnost tvrdé obchodní odvety. Nad Evropou se vznáší otázka, zda dokáže zůstat jednotná v době, kdy globální obchodní pravidla procházejí bezprecedentní krizí.
Americký prezident Donald Trump o sobě prohlašuje, že je de facto prezidentem Evropské unie, a argumentuje tím, že ho tak někteří evropští lídři sami oslovují. I když se v Bruselu tomuto tvrzení zpočátku vysmívali, postupem času se podle webu Politico ukázalo, že Trump má pravdu. Od jeho znovuzvolení má americký prezident na evropské dění větší vliv než kdy dříve, a to dokonce i na vnitřní konflikty v EU.
V reakci na události s ruskými drony v polském vzdušném prostoru bude polský premiér Donald Tusk v brzké době hovořit s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou a britským premiérem Keirem Starmerem. Americký prezident Donald Trump už dříve vyjádřil úmysl promluvit si s polským prezidentem Karolem Nawrockim.
Britský ministr obrany John Healey na setkání E5 (Francie, Německo, Velká Británie, Itálie a Polsko) v Londýně reagoval na noční vpád ruských dronů do polského vzdušného prostoru. Prohlásil, že Evropa čelí „nové éře hrozeb“, protože válka se vrátila na kontinent a Putin „dosáhl nové úrovně nepřátelství vůči Evropě“. Podle něj došlo k vážnému porušení vzdušného prostoru NATO, což si vyžádalo uzavření varšavského letiště a sestřelení ruských dronů spojeneckými letouny.
Ruská armáda ve středu oznámila, že neměla v úmyslu mířit na polské cíle během nočního útoku drony na Ukrajinu. Polsko přitom dříve informovalo, že sestřelilo několik ruských dronů, které vnikly do jeho vzdušného prostoru.
Na žádost Polska, jehož vzdušný prostor v noci narušilo téměř dvacet dronů, aktivovalo NATO článek 4. Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna ve středu odpoledne na sociální síti X napsal, že tento krok jasně ukazuje, že jakákoli hrozba pro členskou zemi povede ke kolektivním konzultacím a následné akci. Podle něj je aliance jednotná a připravená se bránit.
Felixe Slováčka a Dádu Patrasovou osud pořádně zkouší. Po úmrtí milované dcery Aničky potkaly zdravotní potíže i jejich syna Felixe juniora. Známý hudebník, který se vydal v otcových šlépějích, se musel podrobit náhlé operaci.
V Česku začne ve středu odpoledne pršet. Meteorologové dokonce vydali výstrahu na vydatný déšť, která se týká značné části území republiky. Spadnout může místy i více než 60 milimetrů srážek.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie, Kaja Kallasová, ve středu prohlásila, že existují počáteční náznaky, které nasvědčují tomu, že vniknutí ruských dronů do evropského vzdušného prostoru bylo úmyslné, nikoli náhodné. Na sociální síti X Kallasová napsala, že válka na Ukrajině se stupňuje a nekončí. Proto je podle ní nutné zvýšit tlak na Moskvu, posílit podporu Ukrajině a investovat do obrany Evropy.
Americký prezident Donald Trump apeluje na Evropskou unii, aby uvalila cla ve výši až sto procent na zboží z Číny a Indie. Tímto krokem chce přimět ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války na Ukrajině. Trump, který slíbil, že konflikt ukončí hned v první den svého prezidentského mandátu, se podle zdrojů z jednání snaží vyvinout ekonomický tlak na Rusko.
Polské ozbrojené síly v časných ranních hodinách sestřelily několik bezpilotních letounů, které narušily jeho vzdušný prostor během útoku Ruska na Ukrajinu. Jde o první podobný incident. Polsko tento krok označilo za „akt agrese“, který představoval skutečnou hrozbu pro bezpečnost občanů. Polský premiér Donald Tusk potvrdil, že armáda zasáhla proti objektům, které několikrát porušily vzdušný prostor země. Prezident Karol Nawrocki dodal, že se neprodleně sejde Rada pro národní bezpečnost.
Ondřej Brzobohatý se před nějakým časem přiznal k tomu, že občas vystupuje jako Tiffany Richbitch. Když se pak objevil v televizním pořadu, stal se terčem urážek a slovních útoků. Poté se rozhodl uložit Tiffany ke spánku. Nyní ale naznačil, že by nemusel trvat věčně.
Česko s napětím sleduje příběh Laďky Něrgešové, u které lékaři odhalili vážné zdravotní problémy. Moderátorka se kvůli nim stáhla z televizního vysílání, ale v pondělí se na obrazovku vrátila. Návrat to byl velice dojemný.