V době, kdy americký prezident Donald Trump tlačí na své obchodní partnery novými celními opatřeními, se Evropská unie snaží zabránit eskalaci do plnohodnotné obchodní války. Ministři obchodu členských států EU se v pondělí setkali v Lucemburku s cílem najít společný postup – i když napětí mezi některými státy ohledně možných odvetných kroků začíná narůstat.
Atmosféra jednání byla pochmurná. Evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič označil podle France24 aktuální dění na světových trzích za „černý den“, kdy akcie i ceny ropy výrazně oslabily. Podle něj se svět nachází uprostřed největší změny obchodních pravidel od druhé světové války.
Trump minulý týden oznámil zavedení 20% cel na dovoz zboží z EU, čímž zasáhl exporty v hodnotě přibližně 380 miliard eur. Jedná se o 70 % veškerého vývozu z EU do Spojených států. Ministři se shodli, že prioritou je vyjednávání, nicméně připustili, že úspěch zdaleka není zaručen.
Šefčovič upozornil, že dialog s Washingtonem bude „dlouhý a náročný“, a varoval, že snahy EU o kompromis nemusí být americkou stranou přijaty. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen již nabídla USA zrušení vzájemných cel na auta a průmyslové zboží, ale nedostala žádnou odpověď.
Přestože unie usiluje o „deeskalaci“, ministři se zároveň připravují na možnost tvrdé odvety. Jednou z diskutovaných variant je tzv. „obchodní bazuka“ – nový nástroj označovaný jako anti-coercion instrument, který má EU poskytnout silnější obranu vůči ekonomickému nátlaku. Tento mechanismus umožňuje omezit americkým firmám přístup k veřejným zakázkám nebo ke službám na evropském trhu.
Francie a Německo prosazují tvrdší linii, včetně možnosti zaměřit se na digitální služby a americké technologické giganty jako jsou Microsoft, Amazon, Google či Meta. Tento přístup však naráží na odpor zejména ze strany Irska, které je silně závislé na amerických investicích, zejména v oblasti technologií a farmacie.
Irský ministr obchodu Simon Harris varoval, že útok na digitální služby by znamenal „mimořádnou eskalaci v době, kdy je třeba usilovat o uklidnění situace“. Skeptické jsou i pobaltské státy, které se obávají ztráty americké bezpečnostní podpory.
Francouzský ministr Laurent Saint-Martin ale tvrdí, že EU by měla být připravena „nevylučovat žádnou možnost“ a v případě potřeby jednat tvrdě. Podobně se vyjádřilo i Německo, které podporuje využití nových nástrojů obrany proti ekonomickému nátlaku.
Jednání se dotkla také vztahů s Čínou. Šefčovič upozornil, že snižování amerických dovozů může vést k přetlaku čínského zboží na evropském trhu, což by mohlo vyvolat nové napětí. Přesto zdůraznil potřebu opětovného navázání konstruktivního dialogu s Pekingem, i když přetrvávají některé obchodní spory.
Za zavřenými dveřmi však panuje mezi evropskými diplomaty skepse. „Nevím, jak z toho chceme vyjednat cestu ven,“ řekl nejmenovaný diplomat. „Ale co mají politici říct? ‚Připravte se na pád‘? V podstatě nikdo nemá představu, co dál.“
Zatímco Brusel sází na diplomacii a vyčkává, jestli Trumpova administrativa změní kurz, na pozadí už probíhá příprava na možnost tvrdé obchodní odvety. Nad Evropou se vznáší otázka, zda dokáže zůstat jednotná v době, kdy globální obchodní pravidla procházejí bezprecedentní krizí.
Ministr spravedlnosti v demisi Pavel Blažek učinil další zásadní krok ve své politické kariéře. Poté, co rezignoval na ministerský post kvůli podezřelému daru v podobě bitcoinů, nyní oznámil, že si pozastavuje členství v ODS. Zároveň se rozhodl odstoupit z jihomoravské kandidátky koalice Spolu pro nadcházející volby a vzdal se také funkce předsedy krajského sdružení ODS.
V době, kdy si většina lidí oddechla, že éra covidu-19 je u konce, se objevuje nová varianta viru, která znovu přitahuje pozornost lékařů. Podle britské zdravotní agentury UKHSA se napříč světem objevuje nová subvarianta viru s označením NB.1.8.1, známá také pod přezdívkou Nimbus. Přestože zatím nejde o důvod k panice, lékaři upozorňují, že by lidé měli být opatrní – varianta se totiž rychle šíří a má odlišné příznaky oproti předchozím.
Změny klimatu mají čím dál citelnější dopady na pěstitele kávy po celém světě. Nejen že ztěžují sklizeň a snižují kvalitu úrody, ale zároveň vytvářejí hlubší závislost drobných farmářů na humanitární pomoci. V rozhovoru pro nizozemský deník Het Financieele Dagblad se o těchto problémech podělili Harm Goossens, člen vedení Nizozemského Červeného kříže, a Meine van der Graaf, manažer dopadu u udržitelné nizozemské značky kávy Wakuli.
Evropští ministři obrany členských států NATO se ve dnech 4.–5. června sešli v Bruselu na posledním jednání před nadcházejícím aliančním summitem v Haagu (21.–22. června). Hlavním bodem programu bylo schválení nových cílů vojenských schopností, které by měly posílit obranu a odstrašení zejména vůči Rusku. Jednání se uskutečnilo v atmosféře nejistoty — jak kvůli pokračující válce na Ukrajině, tak kvůli změnám v přístupu administrativy prezidenta Trumpa k evropským spojencům.
Německo v posledních dnech zintenzivnilo varování před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. Podle šéfky spolkového úřadu pro vojenské zásobování Annette Lehnigk-Emden má německá armáda pouhé tři roky na to, aby se připravila na případný útok, který by mohl přijít nejpozději v roce 2029.
Dva roky po výbuchu Kachovské přehrady čelí Ukrajina ekologické hrozbě, která dalece přesahuje hranice jejího území. Toxické sedimenty v bývalém dně nádrže ohrožují nejen ukrajinskou přírodu, ale kontaminují i Černé moře, odkud proudí k pobřeží Rumunska, Bulharska či Turecka. Rusko odpálilo ekologickou bombu, která zasahuje i jeho vlastní území. Příroda sice bojuje o návrat, toxické sloučeniny ale jen tak neodplaví.
Jedenáctiměsíční Jack je jedním z pouhých 16 dětí na světě, které trpí extrémně vzácným genetickým onemocněním, natolik neobvyklým, že doposud ani nemá jméno. Kvůli mutaci genu PPFIBP1 je nevidomý, trpí častými záchvaty a lékaři předpokládají, že nikdy nebude chodit ani mluvit. Podle odborníků je jeho stav život limitující.
Bývalý kalifornský guvernér a hollywoodská hvězda Arnold Schwarzenegger vyzval ekologické aktivisty a odborníky na životní prostředí, aby se nenechali paralyzovat zklamáním ze současné environmentální politiky prezidenta Donalda Trumpa. Místo stížností by podle něj měli začít jednat a hledat řešení na lokální úrovni.
Planeta K2-18b, vzdálená 124 světelných let, se v posledních týdnech dostala do centra pozornosti světových vědců. V dubnu vyvolal rozruch objev dvou molekul – dimethylsulfidu (DMS) a dimethyldisulfidu (DMDS) – v její atmosféře. Na Zemi tyto sloučeniny produkují převážně živé organismy, což vedlo k domněnkám, že se může jednat o první skutečně věrohodný náznak života mimo naši planetu. Jenže několik nových studií teď tyto závěry zpochybňuje.
Jeden z průkopníků umělé inteligence, profesor Yoshua Bengio, se obává, že současný vývoj AI směřuje k nebezpečným důsledkům. Proto spustil nový projekt, který má přinést zásadní změnu: vytvořit „čestnou“ a bezpečnější alternativu ke stávajícím systémům. Učinil tak ve chvíli, kdy FBI oznámila, že pachatelé nedávného bombového útoku na kliniku v Kalifornii použili k získání návodu na výrobu výbušniny právě AI.
Rozchod mezi Elonem Muskem a Donaldem Trumpem rozhodně neprobíhá v klidu. Oba muži jsou silné osobnosti zvyklé na to, že vše jde podle jejich vůle – dva „alfa samci“, chcete-li. Jejich spolupráce – nyní už minulost – se rozpadá přímo před očima veřejnosti.
Velká Británie čelí historicky zásadní geopolitické výzvě – je pod rostoucím tlakem ze strany Ruska a zároveň se nemůže nadále bezvýhradně spoléhat na Spojené státy, varuje vládní obranná poradkyně Fiona Hill. Britská expertka na Rusko a bývalá poradkyně Donalda Trumpa v Bílém domě poskytla exkluzivní rozhovor deníku The Guardian, v němž popsala současnou situaci jako „vážné nebezpečí“.