Nová cla na dovoz oceli a hliníku do Spojených států, která nařídil americký prezident Donald Trump, vstoupila v platnost a okamžitě vyvolala silnou mezinárodní reakci. Opatření stanovuje jednotnou sazbu 25 % na tyto kovy a ruší všechny dosavadní výjimky pro jednotlivé země. Tento krok vyvolal napětí mezi USA a jejich hlavními obchodními partnery, včetně Evropské unie, která oznámila, že na americké zboží uvalí odvetná cla v hodnotě miliard eur.
Trumpova administrativa podle BBC obhajuje zavedení cel jako nezbytný krok k posílení domácí výroby oceli a hliníku. Podle prezidenta by měla nová opatření podpořit americké hutníky a zvýšit pracovní místa v průmyslu. Odpůrci však varují, že cla povedou ke zdražení široké škály produktů, od automobilů po spotřební elektroniku, a že mohou mít negativní dopady na ekonomický růst USA.
Spojené státy jsou jedním z největších světových dovozců oceli a hliníku. Mezi jejich hlavní dodavatele patří Kanada, Mexiko a Brazílie, které nyní budou muset hledat alternativní trhy pro své produkty. Kanadská vláda už uvedla, že zvažuje vlastní odvetná opatření, pokud USA své rozhodnutí nezmění.
Evropská unie na americká cla reagovala okamžitě. Evropská komise oznámila, že od 1. dubna zavede odvetná cla na americké zboží v hodnotě 26 miliard eur (přibližně 21,9 miliardy liber). Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém prohlášení uvedla, že „cla jsou daně, které poškozují podniky i spotřebitele“ a že „Evropská unie musí podniknout kroky k ochraně svého hospodářství“.
Podle von der Leyenové jsou tato opatření nezbytná k tomu, aby Evropa chránila svůj průmysl a pracovní místa. „Tyto protiopatření nejsou zaměřeny na eskalaci konfliktu, ale na obranu našich zájmů,“ uvedla. Evropská komise také pověřila obchodního komisaře Maroše Šefčoviče, aby se pokusil obnovit dialog se Spojenými státy a hledal alternativní řešení.
Obavy z obchodní války se již projevily na finančních trzích. Americký akciový index S&P 500 v úterý klesl o 0,7 %, poté co v pondělí zaznamenal propad o 2,7 %, což byl jeho nejhorší denní pokles od prosince. Pokles zaznamenaly i evropské burzy, včetně britského indexu FTSE 100, francouzského CAC 40 a německého DAX.
Podle ekonomů by mohla nová cla zpomalit hospodářský růst nejen ve Spojených státech, ale i v dalších zemích. Výzkumná společnost Oxford Economics kvůli rostoucím obchodním bariérám snížila svůj odhad růstu americké ekonomiky z 2,4 % na 2 %. Ještě prudší zpomalení očekává v Kanadě a Mexiku, které jsou na obchodních vztazích s USA silně závislé.
Britský ocelářský průmysl se proti Trumpovým clům ostře vymezil. Gareth Stace, ředitel organizace UK Steel, označil americká cla za „extrémně zklamání“ a varoval, že britské firmy mohou přijít až o 100 milionů liber ročně. Podle něj budou mít opatření negativní dopad nejen na exportéry, ale i na domácí trh.
„Amerika byla vždy jedním z našich nejdůležitějších obchodních partnerů. Cla znamenají, že naše ocel bude pro americké zákazníky méně konkurenceschopná,“ uvedl Stace. Zároveň vyzval britskou vládu, aby přijala opatření na ochranu domácích výrobců.
Britský ministr obchodu Jonathan Reynolds označil rozhodnutí Washingtonu za „zklamání“ a uvedl, že Londýn zvažuje všechny možnosti reakce. Zdůraznil, že britská vláda jedná s USA o širší obchodní dohodě, která by tato cla mohla zrušit.
„Naší prioritou je ochrana britského průmyslu. Budeme i nadále vyvíjet tlak na Spojené státy, aby svá cla přehodnotily,“ uvedl Reynolds. Podle něj by Spojené království mělo také posílit vlastní obchodní obranu, aby zabránilo záplavě levného dovozu na domácí trh.
Trump však naznačil, že cla mohou být teprve začátkem širší obchodní strategie. Prezident dříve uvedl, že je připraven zavést další „reciproční“ cla na dovoz z dalších zemí, pokud budou Spojené státy vnímány jako ekonomicky znevýhodněné.
Vliv nových cel se může projevit i v dalších průmyslových odvětvích. Výrobci automobilů, lodí a stavebních materiálů ve Spojených státech varují, že vyšší ceny oceli a hliníku mohou zvýšit jejich náklady a vést k propouštění.
Analytici upozorňují, že obchodní válka může mít dlouhodobé dopady na globální ekonomiku. V minulosti vedla podobná opatření ke zpomalení mezinárodního obchodu a vyšší inflaci.
Trumpova administrativa však věří, že cla podpoří domácí ekonomiku a pomohou USA stát se méně závislými na dovozu surovin. „Musíme chránit naše pracovníky a naše podniky. Amerika bude znovu silná,“ prohlásil Trump na tiskové konferenci.
Bílý dům argumentuje, že Spojené státy po desetiletí trpěly kvůli nespravedlivým obchodním praktikám jiných zemí. Podle Trumpa je současný krok nutný k obnovení rovnováhy v mezinárodním obchodě.
Evropští politici však varují, že protekcionistická politika USA může vést k širší obchodní krizi. Francouzský ministr financí Bruno Le Maire uvedl, že EU bude muset přijmout tvrdší postoj, pokud Washington nezmění svůj přístup.
Obchodní napětí mezi USA a jejich spojenci bude pravděpodobně i nadále narůstat. Očekává se, že další jednání mezi Washingtonem a Bruselem budou složitá a že obě strany budou hledat kompromisní řešení.
Dlouho se zdálo, že americký prezident Donald Trump je vstřícnější k Rusku než k Ukrajině. Avšak nyní se situace dramaticky mění. Po jednáních v Saúdské Arábii, kde Ukrajina souhlasila s 30denním příměřím, se tlak přesunul na Vladimira Putina. Pokud odmítne, stane se z něj v očích Trumpovy administrativy hlavní překážka míru.
Navzdory zákazu dodávek elektronických součástek do Ruska, který zavedly Spojené státy a Evropa, desítky ruských dodavatelů mikročipů nadále úspěšně získávají a přeprodávají západní technologie ruským zbrojovkám. Bez těchto čipů by Moskva nebyla schopna vyrábět klíčové zbraně, jako jsou rakety, drony nebo samohybné houfnice.
Ondřej Brzobohatý se opět zúčastnil soudního jednání na Obvodním soudu pro Prahu 2, kde pokračuje spor mezi ním a jeho bývalou manželkou Taťánou Kuchařovou. Ani po středečním stání soud nedospěl k závěrečnému rozhodnutí.
Evropská unie čelí rostoucímu tlaku na zmírnění svého plánu na ukončení prodeje automobilů se spalovacími motory do roku 2035. Pod vlivem automobilového průmyslu a politických tlaků Bruselu nezbývá než ustupovat – a to navzdory dřívějším závazkům ke snižování emisí skleníkových plynů.
Herecká obec v Česku truchlí nad nečekanou smrtí Karla Freunda, který zemřel ve věku 58 let. Smutnou zprávu potvrdila rodina zesnulého herce.
S přijetím návrhu USA na 30denní příměří Ukrajinou se nyní pozornost upírá na Kreml, který musí rozhodnout, zda přijme plán prezidenta Donalda Trumpa na dočasné zastavení války. Ruští představitelé naznačují možné kontakty s americkými zástupci „v následujících dnech“, avšak zatím nesdělili, zda budou podmínky příměří, stanovené na jednáních v Saúdské Arábii, pro Moskvu přijatelné.
Vévodkyně ze Sussexu způsobila rozruch v pořadu "With Love, Meghan", když řekla, že Sussexová je její příjmení. Ale je to v rozporu s královskou tradicí?
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně zdůrazňuje, že jakákoli mírová dohoda organizovaná Spojenými státy by musela být doprovázena „bezpečnostními zárukami“ ze strany USA, aby se předešlo opětovnému ruskému útoku v budoucnosti. Donald Trump však zatím dal jasně najevo, že USA nebudou posílat vojáky na Ukrajinu, pokud Rusko takovou dohodu poruší.
Nová cla na dovoz oceli a hliníku do Spojených států, která nařídil americký prezident Donald Trump, vstoupila v platnost a okamžitě vyvolala silnou mezinárodní reakci. Opatření stanovuje jednotnou sazbu 25 % na tyto kovy a ruší všechny dosavadní výjimky pro jednotlivé země. Tento krok vyvolal napětí mezi USA a jejich hlavními obchodními partnery, včetně Evropské unie, která oznámila, že na americké zboží uvalí odvetná cla v hodnotě miliard eur.
Spojené státy a Rusko se chystají k diplomatickým jednáním, oznámil prezident Donald Trump. Podle jeho slov by se setkání zástupců obou zemí mělo uskutečnit dnes nebo zítra. Na jeho prohlášení reagovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová, která uvedla, že „nevylučuje kontakty v nadcházejících dnech“.
Ukrajina je připravena přijmout americký návrh, který počítá se zastavením bojů na nejméně 30 dní. Potvrdil to prezident Volodymyr Zelenskyj ve vyjádření na sociální síti. Američany vyzval k tomu, aby o příměří přesvědčili i Moskvu.
Kyjev by přijal návrh na okamžité příměří, pokud s ním bude souhlasit i Moskva. Takový je výsledek dnešních rozhovorů mezi Američany a Ukrajinci v Saúdské Arábii. Podle šéfa americké diplomacie Marca Rubia je aktuálně míč na straně Ruska. Ukrajina se každopádně dočkala obnovení přerušené vojenské spolupráce s Washingtonem.