Nová cla na dovoz oceli a hliníku do Spojených států, která nařídil americký prezident Donald Trump, vstoupila v platnost a okamžitě vyvolala silnou mezinárodní reakci. Opatření stanovuje jednotnou sazbu 25 % na tyto kovy a ruší všechny dosavadní výjimky pro jednotlivé země. Tento krok vyvolal napětí mezi USA a jejich hlavními obchodními partnery, včetně Evropské unie, která oznámila, že na americké zboží uvalí odvetná cla v hodnotě miliard eur.
Trumpova administrativa podle BBC obhajuje zavedení cel jako nezbytný krok k posílení domácí výroby oceli a hliníku. Podle prezidenta by měla nová opatření podpořit americké hutníky a zvýšit pracovní místa v průmyslu. Odpůrci však varují, že cla povedou ke zdražení široké škály produktů, od automobilů po spotřební elektroniku, a že mohou mít negativní dopady na ekonomický růst USA.
Spojené státy jsou jedním z největších světových dovozců oceli a hliníku. Mezi jejich hlavní dodavatele patří Kanada, Mexiko a Brazílie, které nyní budou muset hledat alternativní trhy pro své produkty. Kanadská vláda už uvedla, že zvažuje vlastní odvetná opatření, pokud USA své rozhodnutí nezmění.
Evropská unie na americká cla reagovala okamžitě. Evropská komise oznámila, že od 1. dubna zavede odvetná cla na americké zboží v hodnotě 26 miliard eur (přibližně 21,9 miliardy liber). Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém prohlášení uvedla, že „cla jsou daně, které poškozují podniky i spotřebitele“ a že „Evropská unie musí podniknout kroky k ochraně svého hospodářství“.
Podle von der Leyenové jsou tato opatření nezbytná k tomu, aby Evropa chránila svůj průmysl a pracovní místa. „Tyto protiopatření nejsou zaměřeny na eskalaci konfliktu, ale na obranu našich zájmů,“ uvedla. Evropská komise také pověřila obchodního komisaře Maroše Šefčoviče, aby se pokusil obnovit dialog se Spojenými státy a hledal alternativní řešení.
Obavy z obchodní války se již projevily na finančních trzích. Americký akciový index S&P 500 v úterý klesl o 0,7 %, poté co v pondělí zaznamenal propad o 2,7 %, což byl jeho nejhorší denní pokles od prosince. Pokles zaznamenaly i evropské burzy, včetně britského indexu FTSE 100, francouzského CAC 40 a německého DAX.
Podle ekonomů by mohla nová cla zpomalit hospodářský růst nejen ve Spojených státech, ale i v dalších zemích. Výzkumná společnost Oxford Economics kvůli rostoucím obchodním bariérám snížila svůj odhad růstu americké ekonomiky z 2,4 % na 2 %. Ještě prudší zpomalení očekává v Kanadě a Mexiku, které jsou na obchodních vztazích s USA silně závislé.
Britský ocelářský průmysl se proti Trumpovým clům ostře vymezil. Gareth Stace, ředitel organizace UK Steel, označil americká cla za „extrémně zklamání“ a varoval, že britské firmy mohou přijít až o 100 milionů liber ročně. Podle něj budou mít opatření negativní dopad nejen na exportéry, ale i na domácí trh.
„Amerika byla vždy jedním z našich nejdůležitějších obchodních partnerů. Cla znamenají, že naše ocel bude pro americké zákazníky méně konkurenceschopná,“ uvedl Stace. Zároveň vyzval britskou vládu, aby přijala opatření na ochranu domácích výrobců.
Britský ministr obchodu Jonathan Reynolds označil rozhodnutí Washingtonu za „zklamání“ a uvedl, že Londýn zvažuje všechny možnosti reakce. Zdůraznil, že britská vláda jedná s USA o širší obchodní dohodě, která by tato cla mohla zrušit.
„Naší prioritou je ochrana britského průmyslu. Budeme i nadále vyvíjet tlak na Spojené státy, aby svá cla přehodnotily,“ uvedl Reynolds. Podle něj by Spojené království mělo také posílit vlastní obchodní obranu, aby zabránilo záplavě levného dovozu na domácí trh.
Trump však naznačil, že cla mohou být teprve začátkem širší obchodní strategie. Prezident dříve uvedl, že je připraven zavést další „reciproční“ cla na dovoz z dalších zemí, pokud budou Spojené státy vnímány jako ekonomicky znevýhodněné.
Vliv nových cel se může projevit i v dalších průmyslových odvětvích. Výrobci automobilů, lodí a stavebních materiálů ve Spojených státech varují, že vyšší ceny oceli a hliníku mohou zvýšit jejich náklady a vést k propouštění.
Analytici upozorňují, že obchodní válka může mít dlouhodobé dopady na globální ekonomiku. V minulosti vedla podobná opatření ke zpomalení mezinárodního obchodu a vyšší inflaci.
Trumpova administrativa však věří, že cla podpoří domácí ekonomiku a pomohou USA stát se méně závislými na dovozu surovin. „Musíme chránit naše pracovníky a naše podniky. Amerika bude znovu silná,“ prohlásil Trump na tiskové konferenci.
Bílý dům argumentuje, že Spojené státy po desetiletí trpěly kvůli nespravedlivým obchodním praktikám jiných zemí. Podle Trumpa je současný krok nutný k obnovení rovnováhy v mezinárodním obchodě.
Evropští politici však varují, že protekcionistická politika USA může vést k širší obchodní krizi. Francouzský ministr financí Bruno Le Maire uvedl, že EU bude muset přijmout tvrdší postoj, pokud Washington nezmění svůj přístup.
Obchodní napětí mezi USA a jejich spojenci bude pravděpodobně i nadále narůstat. Očekává se, že další jednání mezi Washingtonem a Bruselem budou složitá a že obě strany budou hledat kompromisní řešení.
Šéf íránské diplomacie Abbás Arákčí v nedávném rozhovoru otevřeně přiznal, že Teherán se v nynějším střetu s USA a Izraelem opírá o vojenskou kooperaci s Ruskem a Čínou. Obě země nazval klíčovými spojenci a potvrdil, že jejich spolupráce dalece přesahuje běžnou politiku či obchod a zahrnuje i přímé vazby mezi ozbrojenými složkami.
Mezi Maltou a italskými ostrovy Linosa a Lampedusa se nekontrolovaně unáší ruský tanker Arctic Metagaz, který námořní úřady označují za „tikající časovanou bombu“. Plavidlo o délce 277 metrů se stalo 3. března terčem útoku námořních a vzdušných dronů v mezinárodních vodách Středozemního moře. Podle ruského ministerstva zahraničí nesou za tento čin odpovědnost ukrajinské síly, Kyjev se však k incidentu nevyjádřil. Třicetičlenná posádka loď po vypuknutí požáru opustila a byla zachráněna libyjskou pobřežní stráží.
Řady administrativy Donalda Trumpa opustil jeden z klíčových bezpečnostních představitelů. Joe Kent, ředitel Národního protiteroristického centra (NCTC), v úterý rezignoval na svou funkci na protest proti probíhající válce v Íránu. Pětačtyřicetiletý veterán speciálních sil a CIA své rozhodnutí oznámil v otevřeném dopise zveřejněném na sociální síti X, ve kterém prezidenta vyzval k okamžité změně kurzu a ukončení konfliktu.
Výkonný ředitel společnosti Netflix Ted Sarandos se v úterý vydává do Bruselu, aby jednal s představiteli Evropské unie o budoucí podobě regulace streamovacích služeb. Jeho návštěva přichází v době, kdy se Komise chystá revidovat směrnici o audiovizuálních mediálních službách. Sarandos v rozhovoru pro Politico varoval, že přílišná složitost a roztříštěnost pravidel mezi jednotlivé členské státy by mohla vážně poškodit jednotný trh a zdravé podnikatelské prostředí v Evropě.
Tři týdny po vypuknutí války v Íránu čelí turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zásadnímu dilematu, které může ovlivnit politickou budoucnost jeho hnutí i důvěryhodnost země v zahraničí. Turecký vzdušný prostor již dvakrát narušily íránské rakety, které musela zneškodnit protivzdušná obrana NATO.
Donald Trump se při obvinění Íránu z tragického útoku na základní školu opíral o neověřené a následně vyvrácené zpravodajské informace. Podle zdrojů webu The Guardian obeznámených se situací CIA původně prezidentovi sdělila, že raketa pravděpodobně není americké výroby, protože podle prvních záběrů neodpovídala konstrukci střel Tomahawk. Během pouhých 24 hodin však tajné služby po analýze dalších videí toto hodnocení přehodnotily a dospěly k závěru, že školu skutečně zasáhl americký Tomahawk.
Vedení nejvýznamnějších amerických ropných společností varovalo administrativu prezidenta Donalda Trumpa před dalším zhoršováním energetické krize. Šéfové gigantů jako Exxon Mobil, Chevron a ConocoPhillips se podle webu Wall Street Journal minulou středu sešli v Bílém domě s ministrem pro energetiku Chrisem Wrightem a ministrem vnitra Dougem Burgumem. Podle nich konflikt s Íránem a zablokování strategického Hormuzského průlivu povedou k pokračující nestabilitě a vysoké volatilitě na světových trzích.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.