Nová cla na dovoz oceli a hliníku do Spojených států, která nařídil americký prezident Donald Trump, vstoupila v platnost a okamžitě vyvolala silnou mezinárodní reakci. Opatření stanovuje jednotnou sazbu 25 % na tyto kovy a ruší všechny dosavadní výjimky pro jednotlivé země. Tento krok vyvolal napětí mezi USA a jejich hlavními obchodními partnery, včetně Evropské unie, která oznámila, že na americké zboží uvalí odvetná cla v hodnotě miliard eur.
Trumpova administrativa podle BBC obhajuje zavedení cel jako nezbytný krok k posílení domácí výroby oceli a hliníku. Podle prezidenta by měla nová opatření podpořit americké hutníky a zvýšit pracovní místa v průmyslu. Odpůrci však varují, že cla povedou ke zdražení široké škály produktů, od automobilů po spotřební elektroniku, a že mohou mít negativní dopady na ekonomický růst USA.
Spojené státy jsou jedním z největších světových dovozců oceli a hliníku. Mezi jejich hlavní dodavatele patří Kanada, Mexiko a Brazílie, které nyní budou muset hledat alternativní trhy pro své produkty. Kanadská vláda už uvedla, že zvažuje vlastní odvetná opatření, pokud USA své rozhodnutí nezmění.
Evropská unie na americká cla reagovala okamžitě. Evropská komise oznámila, že od 1. dubna zavede odvetná cla na americké zboží v hodnotě 26 miliard eur (přibližně 21,9 miliardy liber). Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém prohlášení uvedla, že „cla jsou daně, které poškozují podniky i spotřebitele“ a že „Evropská unie musí podniknout kroky k ochraně svého hospodářství“.
Podle von der Leyenové jsou tato opatření nezbytná k tomu, aby Evropa chránila svůj průmysl a pracovní místa. „Tyto protiopatření nejsou zaměřeny na eskalaci konfliktu, ale na obranu našich zájmů,“ uvedla. Evropská komise také pověřila obchodního komisaře Maroše Šefčoviče, aby se pokusil obnovit dialog se Spojenými státy a hledal alternativní řešení.
Obavy z obchodní války se již projevily na finančních trzích. Americký akciový index S&P 500 v úterý klesl o 0,7 %, poté co v pondělí zaznamenal propad o 2,7 %, což byl jeho nejhorší denní pokles od prosince. Pokles zaznamenaly i evropské burzy, včetně britského indexu FTSE 100, francouzského CAC 40 a německého DAX.
Podle ekonomů by mohla nová cla zpomalit hospodářský růst nejen ve Spojených státech, ale i v dalších zemích. Výzkumná společnost Oxford Economics kvůli rostoucím obchodním bariérám snížila svůj odhad růstu americké ekonomiky z 2,4 % na 2 %. Ještě prudší zpomalení očekává v Kanadě a Mexiku, které jsou na obchodních vztazích s USA silně závislé.
Britský ocelářský průmysl se proti Trumpovým clům ostře vymezil. Gareth Stace, ředitel organizace UK Steel, označil americká cla za „extrémně zklamání“ a varoval, že britské firmy mohou přijít až o 100 milionů liber ročně. Podle něj budou mít opatření negativní dopad nejen na exportéry, ale i na domácí trh.
„Amerika byla vždy jedním z našich nejdůležitějších obchodních partnerů. Cla znamenají, že naše ocel bude pro americké zákazníky méně konkurenceschopná,“ uvedl Stace. Zároveň vyzval britskou vládu, aby přijala opatření na ochranu domácích výrobců.
Britský ministr obchodu Jonathan Reynolds označil rozhodnutí Washingtonu za „zklamání“ a uvedl, že Londýn zvažuje všechny možnosti reakce. Zdůraznil, že britská vláda jedná s USA o širší obchodní dohodě, která by tato cla mohla zrušit.
„Naší prioritou je ochrana britského průmyslu. Budeme i nadále vyvíjet tlak na Spojené státy, aby svá cla přehodnotily,“ uvedl Reynolds. Podle něj by Spojené království mělo také posílit vlastní obchodní obranu, aby zabránilo záplavě levného dovozu na domácí trh.
Trump však naznačil, že cla mohou být teprve začátkem širší obchodní strategie. Prezident dříve uvedl, že je připraven zavést další „reciproční“ cla na dovoz z dalších zemí, pokud budou Spojené státy vnímány jako ekonomicky znevýhodněné.
Vliv nových cel se může projevit i v dalších průmyslových odvětvích. Výrobci automobilů, lodí a stavebních materiálů ve Spojených státech varují, že vyšší ceny oceli a hliníku mohou zvýšit jejich náklady a vést k propouštění.
Analytici upozorňují, že obchodní válka může mít dlouhodobé dopady na globální ekonomiku. V minulosti vedla podobná opatření ke zpomalení mezinárodního obchodu a vyšší inflaci.
Trumpova administrativa však věří, že cla podpoří domácí ekonomiku a pomohou USA stát se méně závislými na dovozu surovin. „Musíme chránit naše pracovníky a naše podniky. Amerika bude znovu silná,“ prohlásil Trump na tiskové konferenci.
Bílý dům argumentuje, že Spojené státy po desetiletí trpěly kvůli nespravedlivým obchodním praktikám jiných zemí. Podle Trumpa je současný krok nutný k obnovení rovnováhy v mezinárodním obchodě.
Evropští politici však varují, že protekcionistická politika USA může vést k širší obchodní krizi. Francouzský ministr financí Bruno Le Maire uvedl, že EU bude muset přijmout tvrdší postoj, pokud Washington nezmění svůj přístup.
Obchodní napětí mezi USA a jejich spojenci bude pravděpodobně i nadále narůstat. Očekává se, že další jednání mezi Washingtonem a Bruselem budou složitá a že obě strany budou hledat kompromisní řešení.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.
Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.