Nová cla na dovoz oceli a hliníku do Spojených států, která nařídil americký prezident Donald Trump, vstoupila v platnost a okamžitě vyvolala silnou mezinárodní reakci. Opatření stanovuje jednotnou sazbu 25 % na tyto kovy a ruší všechny dosavadní výjimky pro jednotlivé země. Tento krok vyvolal napětí mezi USA a jejich hlavními obchodními partnery, včetně Evropské unie, která oznámila, že na americké zboží uvalí odvetná cla v hodnotě miliard eur.
Trumpova administrativa podle BBC obhajuje zavedení cel jako nezbytný krok k posílení domácí výroby oceli a hliníku. Podle prezidenta by měla nová opatření podpořit americké hutníky a zvýšit pracovní místa v průmyslu. Odpůrci však varují, že cla povedou ke zdražení široké škály produktů, od automobilů po spotřební elektroniku, a že mohou mít negativní dopady na ekonomický růst USA.
Spojené státy jsou jedním z největších světových dovozců oceli a hliníku. Mezi jejich hlavní dodavatele patří Kanada, Mexiko a Brazílie, které nyní budou muset hledat alternativní trhy pro své produkty. Kanadská vláda už uvedla, že zvažuje vlastní odvetná opatření, pokud USA své rozhodnutí nezmění.
Evropská unie na americká cla reagovala okamžitě. Evropská komise oznámila, že od 1. dubna zavede odvetná cla na americké zboží v hodnotě 26 miliard eur (přibližně 21,9 miliardy liber). Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém prohlášení uvedla, že „cla jsou daně, které poškozují podniky i spotřebitele“ a že „Evropská unie musí podniknout kroky k ochraně svého hospodářství“.
Podle von der Leyenové jsou tato opatření nezbytná k tomu, aby Evropa chránila svůj průmysl a pracovní místa. „Tyto protiopatření nejsou zaměřeny na eskalaci konfliktu, ale na obranu našich zájmů,“ uvedla. Evropská komise také pověřila obchodního komisaře Maroše Šefčoviče, aby se pokusil obnovit dialog se Spojenými státy a hledal alternativní řešení.
Obavy z obchodní války se již projevily na finančních trzích. Americký akciový index S&P 500 v úterý klesl o 0,7 %, poté co v pondělí zaznamenal propad o 2,7 %, což byl jeho nejhorší denní pokles od prosince. Pokles zaznamenaly i evropské burzy, včetně britského indexu FTSE 100, francouzského CAC 40 a německého DAX.
Podle ekonomů by mohla nová cla zpomalit hospodářský růst nejen ve Spojených státech, ale i v dalších zemích. Výzkumná společnost Oxford Economics kvůli rostoucím obchodním bariérám snížila svůj odhad růstu americké ekonomiky z 2,4 % na 2 %. Ještě prudší zpomalení očekává v Kanadě a Mexiku, které jsou na obchodních vztazích s USA silně závislé.
Britský ocelářský průmysl se proti Trumpovým clům ostře vymezil. Gareth Stace, ředitel organizace UK Steel, označil americká cla za „extrémně zklamání“ a varoval, že britské firmy mohou přijít až o 100 milionů liber ročně. Podle něj budou mít opatření negativní dopad nejen na exportéry, ale i na domácí trh.
„Amerika byla vždy jedním z našich nejdůležitějších obchodních partnerů. Cla znamenají, že naše ocel bude pro americké zákazníky méně konkurenceschopná,“ uvedl Stace. Zároveň vyzval britskou vládu, aby přijala opatření na ochranu domácích výrobců.
Britský ministr obchodu Jonathan Reynolds označil rozhodnutí Washingtonu za „zklamání“ a uvedl, že Londýn zvažuje všechny možnosti reakce. Zdůraznil, že britská vláda jedná s USA o širší obchodní dohodě, která by tato cla mohla zrušit.
„Naší prioritou je ochrana britského průmyslu. Budeme i nadále vyvíjet tlak na Spojené státy, aby svá cla přehodnotily,“ uvedl Reynolds. Podle něj by Spojené království mělo také posílit vlastní obchodní obranu, aby zabránilo záplavě levného dovozu na domácí trh.
Trump však naznačil, že cla mohou být teprve začátkem širší obchodní strategie. Prezident dříve uvedl, že je připraven zavést další „reciproční“ cla na dovoz z dalších zemí, pokud budou Spojené státy vnímány jako ekonomicky znevýhodněné.
Vliv nových cel se může projevit i v dalších průmyslových odvětvích. Výrobci automobilů, lodí a stavebních materiálů ve Spojených státech varují, že vyšší ceny oceli a hliníku mohou zvýšit jejich náklady a vést k propouštění.
Analytici upozorňují, že obchodní válka může mít dlouhodobé dopady na globální ekonomiku. V minulosti vedla podobná opatření ke zpomalení mezinárodního obchodu a vyšší inflaci.
Trumpova administrativa však věří, že cla podpoří domácí ekonomiku a pomohou USA stát se méně závislými na dovozu surovin. „Musíme chránit naše pracovníky a naše podniky. Amerika bude znovu silná,“ prohlásil Trump na tiskové konferenci.
Bílý dům argumentuje, že Spojené státy po desetiletí trpěly kvůli nespravedlivým obchodním praktikám jiných zemí. Podle Trumpa je současný krok nutný k obnovení rovnováhy v mezinárodním obchodě.
Evropští politici však varují, že protekcionistická politika USA může vést k širší obchodní krizi. Francouzský ministr financí Bruno Le Maire uvedl, že EU bude muset přijmout tvrdší postoj, pokud Washington nezmění svůj přístup.
Obchodní napětí mezi USA a jejich spojenci bude pravděpodobně i nadále narůstat. Očekává se, že další jednání mezi Washingtonem a Bruselem budou složitá a že obě strany budou hledat kompromisní řešení.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.