Nová cla na dovoz oceli a hliníku do Spojených států, která nařídil americký prezident Donald Trump, vstoupila v platnost a okamžitě vyvolala silnou mezinárodní reakci. Opatření stanovuje jednotnou sazbu 25 % na tyto kovy a ruší všechny dosavadní výjimky pro jednotlivé země. Tento krok vyvolal napětí mezi USA a jejich hlavními obchodními partnery, včetně Evropské unie, která oznámila, že na americké zboží uvalí odvetná cla v hodnotě miliard eur.
Trumpova administrativa podle BBC obhajuje zavedení cel jako nezbytný krok k posílení domácí výroby oceli a hliníku. Podle prezidenta by měla nová opatření podpořit americké hutníky a zvýšit pracovní místa v průmyslu. Odpůrci však varují, že cla povedou ke zdražení široké škály produktů, od automobilů po spotřební elektroniku, a že mohou mít negativní dopady na ekonomický růst USA.
Spojené státy jsou jedním z největších světových dovozců oceli a hliníku. Mezi jejich hlavní dodavatele patří Kanada, Mexiko a Brazílie, které nyní budou muset hledat alternativní trhy pro své produkty. Kanadská vláda už uvedla, že zvažuje vlastní odvetná opatření, pokud USA své rozhodnutí nezmění.
Evropská unie na americká cla reagovala okamžitě. Evropská komise oznámila, že od 1. dubna zavede odvetná cla na americké zboží v hodnotě 26 miliard eur (přibližně 21,9 miliardy liber). Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém prohlášení uvedla, že „cla jsou daně, které poškozují podniky i spotřebitele“ a že „Evropská unie musí podniknout kroky k ochraně svého hospodářství“.
Podle von der Leyenové jsou tato opatření nezbytná k tomu, aby Evropa chránila svůj průmysl a pracovní místa. „Tyto protiopatření nejsou zaměřeny na eskalaci konfliktu, ale na obranu našich zájmů,“ uvedla. Evropská komise také pověřila obchodního komisaře Maroše Šefčoviče, aby se pokusil obnovit dialog se Spojenými státy a hledal alternativní řešení.
Obavy z obchodní války se již projevily na finančních trzích. Americký akciový index S&P 500 v úterý klesl o 0,7 %, poté co v pondělí zaznamenal propad o 2,7 %, což byl jeho nejhorší denní pokles od prosince. Pokles zaznamenaly i evropské burzy, včetně britského indexu FTSE 100, francouzského CAC 40 a německého DAX.
Podle ekonomů by mohla nová cla zpomalit hospodářský růst nejen ve Spojených státech, ale i v dalších zemích. Výzkumná společnost Oxford Economics kvůli rostoucím obchodním bariérám snížila svůj odhad růstu americké ekonomiky z 2,4 % na 2 %. Ještě prudší zpomalení očekává v Kanadě a Mexiku, které jsou na obchodních vztazích s USA silně závislé.
Britský ocelářský průmysl se proti Trumpovým clům ostře vymezil. Gareth Stace, ředitel organizace UK Steel, označil americká cla za „extrémně zklamání“ a varoval, že britské firmy mohou přijít až o 100 milionů liber ročně. Podle něj budou mít opatření negativní dopad nejen na exportéry, ale i na domácí trh.
„Amerika byla vždy jedním z našich nejdůležitějších obchodních partnerů. Cla znamenají, že naše ocel bude pro americké zákazníky méně konkurenceschopná,“ uvedl Stace. Zároveň vyzval britskou vládu, aby přijala opatření na ochranu domácích výrobců.
Britský ministr obchodu Jonathan Reynolds označil rozhodnutí Washingtonu za „zklamání“ a uvedl, že Londýn zvažuje všechny možnosti reakce. Zdůraznil, že britská vláda jedná s USA o širší obchodní dohodě, která by tato cla mohla zrušit.
„Naší prioritou je ochrana britského průmyslu. Budeme i nadále vyvíjet tlak na Spojené státy, aby svá cla přehodnotily,“ uvedl Reynolds. Podle něj by Spojené království mělo také posílit vlastní obchodní obranu, aby zabránilo záplavě levného dovozu na domácí trh.
Trump však naznačil, že cla mohou být teprve začátkem širší obchodní strategie. Prezident dříve uvedl, že je připraven zavést další „reciproční“ cla na dovoz z dalších zemí, pokud budou Spojené státy vnímány jako ekonomicky znevýhodněné.
Vliv nových cel se může projevit i v dalších průmyslových odvětvích. Výrobci automobilů, lodí a stavebních materiálů ve Spojených státech varují, že vyšší ceny oceli a hliníku mohou zvýšit jejich náklady a vést k propouštění.
Analytici upozorňují, že obchodní válka může mít dlouhodobé dopady na globální ekonomiku. V minulosti vedla podobná opatření ke zpomalení mezinárodního obchodu a vyšší inflaci.
Trumpova administrativa však věří, že cla podpoří domácí ekonomiku a pomohou USA stát se méně závislými na dovozu surovin. „Musíme chránit naše pracovníky a naše podniky. Amerika bude znovu silná,“ prohlásil Trump na tiskové konferenci.
Bílý dům argumentuje, že Spojené státy po desetiletí trpěly kvůli nespravedlivým obchodním praktikám jiných zemí. Podle Trumpa je současný krok nutný k obnovení rovnováhy v mezinárodním obchodě.
Evropští politici však varují, že protekcionistická politika USA může vést k širší obchodní krizi. Francouzský ministr financí Bruno Le Maire uvedl, že EU bude muset přijmout tvrdší postoj, pokud Washington nezmění svůj přístup.
Obchodní napětí mezi USA a jejich spojenci bude pravděpodobně i nadále narůstat. Očekává se, že další jednání mezi Washingtonem a Bruselem budou složitá a že obě strany budou hledat kompromisní řešení.
Při tragické srážce vysokorychlostních vlaků nedaleko španělského Toleda zemřelo nejméně 686 lidí. K nehodě došlo ve středu 28. října 2026 a tato událost vážně ohrožuje předvolební kampaň premiéra Pedra Sáncheze před nadcházejícími předčasnými volbami. Katastrofa totiž podkopává jeho ústřední argument, že vláda zajišťuje efektivní fungování veřejných služeb a zlepšuje každodenní život občanů.
Evropská unie se stáhla ze své dřívější nabídky Kanadě, která se měla týkat zahájení rozhovorů o takzvaném přidruženém členství. Tento krok přichází v důsledku neshod mezi členskými státy, jež se objevily těsně před začátkem společného summitu v Montrealu. Původní ambiciózní plán tak doznal výrazných změn a byl nahrazen mírnější formulací.
Izraelské parlamentní volby přinesly nejednoznačný výsledek, v němž úřadující premiér Benjamin Netanjahu ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Ejzenkot nezískali potřebnou většinu jedenašedesáti křesel v stodvacetičlenném Knesetu. Co bude nyní následovat?
Ředitel afrického Centera pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) Jean Kaseya varoval, že dosud nevídané šíření epidemie eboly v Africe by se mohlo rozšířit do Velké Británie i dalších zemí světa, pokud mezinárodní společenství neposkytne dostatečné finanční prostředky na zvýšení připravenosti a zajištění léčby.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
