Jedním z nejnovějších argumentů prezidenta Donalda Trumpa pro anexi Grónska je tvrzení, že toto území je nezbytné pro vybudování nepropustného systému protiraketové obrany s názvem Zlatá kopule (Golden Dome). Prezident prohlásil, že od Dánska požaduje tuto půdu k zajištění národní i mezinárodní bezpečnosti a k udržení nebezpečných nepřátel v šachu. Na tomto ostrově hodlá vybudovat největší obranný štít, jaký byl kdy sestrojen.
Silné důkazy však podle Williama D. Hartunga, vedoucího vědeckého pracovníka Quincyho institutu pro zodpovědnou státní správu, naznačují, že bezchybný systém Zlaté kopule je fyzikálně nemožný, pokud má za cíl blokovat útok mezikontinentálních balistických raket.
Takový útok by mohl zahrnovat velké množství hlavic pohybujících se rychlostí 24 000 kilometrů za hodinu, obklopených nesčetným množstvím klamných cílů. Ty jsou přitom pro obranné systémy nerozeznatelné od skutečných náloží.
Pentagon od dob podobného projektu „Hvězdných válek“ Ronalda Reagana z roku 1983 neprovedl ani jeden realistický test v takovém scénáři, natož aby systém reálně postavil. Odborníci, jako doktorka Laura Grego, označují Trumpův štít s vesmírnými interceptory za bezcenný projekt, který nebude fungovat podle slibů. Administrativa navíc dosud nevysvětlila, proč by radary nebo střely v Grónsku měly být jakkoliv efektivnější.
Zlatá kopule nepředstavuje pouze plýtvání penězi, ale také riziko pro globální bezpečnost. Plán umístit interceptory do vesmíru může podnítit ostatní národy k vyzbrojování oběžné dráhy, což ohrožuje vojenské i komerční satelity. Vládní úřad pro kontrolu rozpočtu navíc ve své zprávě upozornil, že vyvíjený satelitní sledovací systém je nerealistický a přeceňuje technologickou připravenost svých komponentů.
Pokud jaderní soupeři dospějí k závěru, že Zlatá kopule oslabuje jejich odstrašující sílu, může dojít k urychlení zbrojních závodů mezi USA, Čínou a Rusy. To vše se děje v době možného konce smlouvy New START, která je poslední dohodou omezující jaderné soupeření. Budování nové generace jaderných zbraní bude v příštím desetiletí stát téměř bilion dolarů a samotná Zlatá kopule může být ještě dražší.
Kongres již na tento systém schválil 24,4 miliardy dolarů, z čehož 5,6 miliardy připadá na vesmírné střely. Analýza American Enterprise Institute odhaduje, že vývoj a nasazení Zlaté kopule by mohlo stát mezi 292 miliardami a 3,6 biliony dolarů. Vzhledem k těmto číslům je diskuse o zahrnutí Grónska do projektu přirovnávána k přesouvání lehátek na palubě Titanicu.
Jedinými jistými vítězi tohoto nákladného podniku budou zbrojní dodavatelé, jako jsou firmy RTX nebo Lockheed Martin. Pentagon již umožnil více než tisícovce firem ucházet se o zakázky na různé aspekty tohoto systému. Spojené státy mají přitom příliš mnoho neuspokojených potřeb na to, aby utrácely biliony za systém, který přináší reálná rizika, ale téměř žádné skutečné obranné schopnosti.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
Odborník na problematiku spojenou s virem ebola vyjádřil vážné obavy, že současná situace v Demokratické republice Kongo (DRK) by mohla vyústit v bezprecedentní krizi.
Německé ozbrojené síly se musí nacházet v plné bojové pohotovosti nejpozději do roku 2029, jelikož reálně hrozí ozbrojený konflikt s Ruskou federací. Na berlínském leteckém veletrhu ILA to prohlásil náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Podle informací webu Politico od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Pozice izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ve Washingtonu prochází výrazným ochlazením, což se plně projevilo během jeho nedávné návštěvy Spojených států. Přestože se jednalo již o jeho osmé osobní setkání s prezidentem Donaldem Trumpem od začátku jeho druhého funkčního období, neoficiální přijetí i atmosféra rozhovorů potvrdily znatelný odstup americké administrativy.
Rozsáhlé požáry, které v posledních dnech zasáhly Francii a Španělsko, nabraly na ničivé síle především kvůli dopadům globálního oteplování. Odborníci z mezinárodního vědeckého konsorcia World Weather Attribution zveřejnili analýzu, podle níž změna klimatu zásadně zvýšila pravděpodobnost vzniku takto extrémních podmínek pro šíření ohně.
Ukrajinským sílám se v sobotu v brzkých ranních hodinách podařilo provést rozsáhlý koordinovaný úder na ruskou infrastrukturu a námořní cíle. Klíčovým úspěchem operace bylo potopení velké nákladní lodi Janina v Černém moři, k němuž dochází přibližně dvě stě kilometrů od přístavu Novorossijsk. Kontejnerová loď spojená se státní korporací Rosatom se potopila po zásahu dvojicí ukrajinských námořních děl.
Politická krize kolem španělské severoafrické enklávy Ceuta se vyhrotila do dosud nebývalých rozměrů. Dvaadvacet představitelů členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti španělskému premiérovi Pedru Sánchezovi a v dopise adresovaném čelním představitelům unijních institucí vyjádřilo hluboké znepokojení nad současnou migrační politikou Madridu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dosáhl dohody o odzbrojení hnutí Hamás a dalších ozbrojených skupin působících v Pásmu Gazy. Šéf Bílého domu tento vývoj označil za klíčový průlom na cestě k trvalému míru a stabilitě v regionu. Podle jeho vyjádření má tento krok vytvořit podmínky pro to, aby se správy území ujala nová palestinská komise a izraelská armáda se z Pásma Gazy plně stáhla.
Palestinské hnutí Hamás vyjádřilo souhlas s návrhem na postupné odzbrojení a předání správy Pásma Gazy, který prezentoval americký prezident Donald Trump. Plán vyjednaný za účasti zprostředkovatelů z Egypta, Kataru a Turecka počítá s ukončením bojových operací, stažením izraelské armády a nasazením mezinárodních stabilizačních sil. Realizace celé dohody však naráží na řadu vážných překážek a podmínek ze strany obou účastníků konfliktu.
Hasiči ve Francii a Španělsku v posledních letech svádějí marný boj s nedostatkem letadel a techniky při hašení stále častějších ničivých požárů. Odborníci i evropské orgány proto obracejí pozornost k tradičnímu, avšak opomíjenému řešení, kterým je preventivní spásání porostů skotem, ovcemi a kozami. Hospodářská zvířata totiž dokážou spásáním křovin vytvářet v krajině přirozené protipožární pásy, které brání nekontrolovanému šíření plamenů.
Americký prezident Donald Trump čelí zásadnímu rozhodování o dalším postupu v konfliktu s Íránem, přičemž se dostává pod tlak ze dvou zcela protichůdných stran. V Bílém domě se v tomto týdnu odehrála dvě klíčová jednání, která jasně ukázala rozdělení sil v regionu. Zatímco izraelský premiér Benjamin Netanjahu prosazuje tvrdý vojenský tlak, Saudská Arábie se snaží americkou administrativu přesvědčit o nutnosti rychlé deeskalace a varuje před riziky zdlouhavého válečného střetu.