Jedním z nejnovějších argumentů prezidenta Donalda Trumpa pro anexi Grónska je tvrzení, že toto území je nezbytné pro vybudování nepropustného systému protiraketové obrany s názvem Zlatá kopule (Golden Dome). Prezident prohlásil, že od Dánska požaduje tuto půdu k zajištění národní i mezinárodní bezpečnosti a k udržení nebezpečných nepřátel v šachu. Na tomto ostrově hodlá vybudovat největší obranný štít, jaký byl kdy sestrojen.
Silné důkazy však podle Williama D. Hartunga, vedoucího vědeckého pracovníka Quincyho institutu pro zodpovědnou státní správu, naznačují, že bezchybný systém Zlaté kopule je fyzikálně nemožný, pokud má za cíl blokovat útok mezikontinentálních balistických raket.
Takový útok by mohl zahrnovat velké množství hlavic pohybujících se rychlostí 24 000 kilometrů za hodinu, obklopených nesčetným množstvím klamných cílů. Ty jsou přitom pro obranné systémy nerozeznatelné od skutečných náloží.
Pentagon od dob podobného projektu „Hvězdných válek“ Ronalda Reagana z roku 1983 neprovedl ani jeden realistický test v takovém scénáři, natož aby systém reálně postavil. Odborníci, jako doktorka Laura Grego, označují Trumpův štít s vesmírnými interceptory za bezcenný projekt, který nebude fungovat podle slibů. Administrativa navíc dosud nevysvětlila, proč by radary nebo střely v Grónsku měly být jakkoliv efektivnější.
Zlatá kopule nepředstavuje pouze plýtvání penězi, ale také riziko pro globální bezpečnost. Plán umístit interceptory do vesmíru může podnítit ostatní národy k vyzbrojování oběžné dráhy, což ohrožuje vojenské i komerční satelity. Vládní úřad pro kontrolu rozpočtu navíc ve své zprávě upozornil, že vyvíjený satelitní sledovací systém je nerealistický a přeceňuje technologickou připravenost svých komponentů.
Pokud jaderní soupeři dospějí k závěru, že Zlatá kopule oslabuje jejich odstrašující sílu, může dojít k urychlení zbrojních závodů mezi USA, Čínou a Rusy. To vše se děje v době možného konce smlouvy New START, která je poslední dohodou omezující jaderné soupeření. Budování nové generace jaderných zbraní bude v příštím desetiletí stát téměř bilion dolarů a samotná Zlatá kopule může být ještě dražší.
Kongres již na tento systém schválil 24,4 miliardy dolarů, z čehož 5,6 miliardy připadá na vesmírné střely. Analýza American Enterprise Institute odhaduje, že vývoj a nasazení Zlaté kopule by mohlo stát mezi 292 miliardami a 3,6 biliony dolarů. Vzhledem k těmto číslům je diskuse o zahrnutí Grónska do projektu přirovnávána k přesouvání lehátek na palubě Titanicu.
Jedinými jistými vítězi tohoto nákladného podniku budou zbrojní dodavatelé, jako jsou firmy RTX nebo Lockheed Martin. Pentagon již umožnil více než tisícovce firem ucházet se o zakázky na různé aspekty tohoto systému. Spojené státy mají přitom příliš mnoho neuspokojených potřeb na to, aby utrácely biliony za systém, který přináší reálná rizika, ale téměř žádné skutečné obranné schopnosti.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.
Americký prezident Donald Trump varoval Írán, že příští útok na jeho ropná pole už mohou provést jeho krajané. Reagoval tak na íránskou odvetu, která po izraelském úderu směřovala proti zařízením na zpracování zemního plynu v Kataru.
Velikonoce se každým dnem přibližují, takže je nejvyšší čas, aby se někteří důchodci dozvěděli, co je čeká. Jak upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), budou se kvůli dubnovým svátkům letos poprvé měnit výplatní termíny důchodů.
Máme před sebou další víkend, po kterém přijde na řadu poslední ryze březnový týden. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se počasí v jeho průběhu pokazí. Projeví se to i na teplotách.
Kauza úspěšného českého filmu Sbormistr dospěla do zajímavého bodu. Soud se do ní vložil tím způsobem, že vydal předběžné opatření, které pro tuto chvíli znemožňuje televizní šíření tohoto díla. Úspěch slaví žena, které vadí, že se snímek bez jejího souhlasu inspiroval jejím životním příběhem.