Jedním z nejnovějších argumentů prezidenta Donalda Trumpa pro anexi Grónska je tvrzení, že toto území je nezbytné pro vybudování nepropustného systému protiraketové obrany s názvem Zlatá kopule (Golden Dome). Prezident prohlásil, že od Dánska požaduje tuto půdu k zajištění národní i mezinárodní bezpečnosti a k udržení nebezpečných nepřátel v šachu. Na tomto ostrově hodlá vybudovat největší obranný štít, jaký byl kdy sestrojen.
Silné důkazy však podle Williama D. Hartunga, vedoucího vědeckého pracovníka Quincyho institutu pro zodpovědnou státní správu, naznačují, že bezchybný systém Zlaté kopule je fyzikálně nemožný, pokud má za cíl blokovat útok mezikontinentálních balistických raket.
Takový útok by mohl zahrnovat velké množství hlavic pohybujících se rychlostí 24 000 kilometrů za hodinu, obklopených nesčetným množstvím klamných cílů. Ty jsou přitom pro obranné systémy nerozeznatelné od skutečných náloží.
Pentagon od dob podobného projektu „Hvězdných válek“ Ronalda Reagana z roku 1983 neprovedl ani jeden realistický test v takovém scénáři, natož aby systém reálně postavil. Odborníci, jako doktorka Laura Grego, označují Trumpův štít s vesmírnými interceptory za bezcenný projekt, který nebude fungovat podle slibů. Administrativa navíc dosud nevysvětlila, proč by radary nebo střely v Grónsku měly být jakkoliv efektivnější.
Zlatá kopule nepředstavuje pouze plýtvání penězi, ale také riziko pro globální bezpečnost. Plán umístit interceptory do vesmíru může podnítit ostatní národy k vyzbrojování oběžné dráhy, což ohrožuje vojenské i komerční satelity. Vládní úřad pro kontrolu rozpočtu navíc ve své zprávě upozornil, že vyvíjený satelitní sledovací systém je nerealistický a přeceňuje technologickou připravenost svých komponentů.
Pokud jaderní soupeři dospějí k závěru, že Zlatá kopule oslabuje jejich odstrašující sílu, může dojít k urychlení zbrojních závodů mezi USA, Čínou a Rusy. To vše se děje v době možného konce smlouvy New START, která je poslední dohodou omezující jaderné soupeření. Budování nové generace jaderných zbraní bude v příštím desetiletí stát téměř bilion dolarů a samotná Zlatá kopule může být ještě dražší.
Kongres již na tento systém schválil 24,4 miliardy dolarů, z čehož 5,6 miliardy připadá na vesmírné střely. Analýza American Enterprise Institute odhaduje, že vývoj a nasazení Zlaté kopule by mohlo stát mezi 292 miliardami a 3,6 biliony dolarů. Vzhledem k těmto číslům je diskuse o zahrnutí Grónska do projektu přirovnávána k přesouvání lehátek na palubě Titanicu.
Jedinými jistými vítězi tohoto nákladného podniku budou zbrojní dodavatelé, jako jsou firmy RTX nebo Lockheed Martin. Pentagon již umožnil více než tisícovce firem ucházet se o zakázky na různé aspekty tohoto systému. Spojené státy mají přitom příliš mnoho neuspokojených potřeb na to, aby utrácely biliony za systém, který přináší reálná rizika, ale téměř žádné skutečné obranné schopnosti.
Americký Nejvyšší soud zablokoval plán prezidenta Donalda Trumpa na omezení korespondenčního hlasování před nadcházejícími podzimními volbami. Soudci potvrdili rozhodnutí nižší instance, které dočasně zakázalo Poštovní službě Spojených států zavádět nová pravidla pro doručování volebních lístků. Bílý dům tím utrpěl další právní porážku v oblasti volební administrativy.
Společnost OpenAI oznámila vyřešení devadesát let starého matematického problému s využitím nového modelu umělé inteligence a tisíců autonomních botů. Tým výzkumníků nasadil přibližně deset tisíc AI agentů, kteří dokázali tuto složitou úlohu zpracovat za pouhých 88 hodin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že bude po evropských státech požadovat vrácení finančních prostředků, které Spojené státy poskytly Ukrajině během vlády jeho předchůdce Joea Bidena.
Vládní zástupci členských států Evropské unie se ve čtvrtek sejdou v Bruselu, aby projednali možnosti stanovení globálních pravidel pro vývoj nových modelů umělé inteligence.
Generální inspekce amerického ministerstva obrany zveřejnila v pondělí zvláštní zprávu o válce s Íránem, která představuje první oficiální vyúčtování ztrát na vybavení a zařízeních Spojených států od začátku konfliktu koncem února. Inspekce ve zprávě uvádí, že útoky zničily nebo poškodily stovky budov a objektů na amerických základnách v celkem osmi zemích Blízkého východu. Dokument zároveň potvrdil značný úbytek klíčových zásob munice.
Průliv Báb al-Mandab, spojující Rudé moře s Adenským zálivem a Indickým oceánem, se v důsledku pokračujícího konfliktu stává dalším klíčovým bodem pod silným vlivem Íránu. Tato přibližně třicet kilometrů široká námořní trasa byla v minulosti klíčová pro globální obchod, jelikož přes ni proudila zhruba třetina světové kontejnerové dopravy. Případné uzavření či ohrožení této cesty nutí obchodní lodě obeplouvat celý africký kontinent, což výrazně prodlužuje dobu přepravy a zvyšuje náklady.
Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán zaměřený na masové vysídlení palestinského obyvatelstva z Pásma Gazy do zahraničí. Návrh počítá s tím, že během prvního roku opustí toto území přibližně 250 tisíc lidí a zbývající populace čítající přes dva miliony obyvatel odejde v následujících šesti letech. Šéf krajně pravicové strany Židovská síla označil svůj projekt za plně realistický a konkrétní. Podle jeho slov již existují zahraniční státy připravené tyto obyvatele přijmout, žádné konkrétní země však nejmenoval.
Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva je připravena obnovit vyjednávání o konfliktu na Ukrajině. Zvláštní důraz položil na to, že ze strany Ruska nebyly rozhovory nikdy odmítány a že ruská delegace má k tématu co říci.
Americký prezident Donald Trump telefonoval řediteli společnosti Nvidia Jensenu Huangovi přímo během konference All-In Summit. Huang hovor přepnul na hlasitý odposlech, takže si přítomní posluchači mohli poslechnout prezidentovu obhajobu rozvoje umělé inteligence. Trump v rozhovoru označil obavy z rizik spojených s touto technologií za podvod a vykonstruovanou teorii.
Americký desetiletý výnos se dnes dostal až na zhruba 5,02 %, takže je nejvýše od roku 2007. Není podstatné jen samotné číslo 5 %. Důležité je, proč se tak vysoko výnos dostal: současně působí drahá ropa, obnovené inflační obavy, očekávání dalšího utažení americké centrální banky – Fedu – či obava z mohutného zadlužování USA.
Americký prezident Donald Trump se snaží svět všemožně přesvědčit o tom, že za rostoucí ceny ropy nemůže situace na Blízkém východě. Trump prohlásil, že cenná surovina proudí klíčovým Hormuzským průlivem. Pohrozil zároveň státům, které Washingtonu s válkou proti Íránu nepomáhají.