Americký prezident Donald Trump dnes prostřednictvím sociálních sítí adresoval íránským představitelům ostrou varovnou zprávu, v níž zdůraznil, že čas na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu se neúprosně krátí. Podle jeho slov zbývají Íránu poslední hodiny na to, aby ukončil blokádu této klíčové námořní cesty.
Prezident ve svém ranním příspěvku připomněl své dřívější ultimátum, ve kterém dal Íránu deset dní na uzavření dohody nebo zprůchodnění průlivu. Aktuálně stanovil lhůtu na 48 hodin a varoval, že pokud nebude splněna, čekají zemi ničivé následky. Své prohlášení zakončil emotivním provoláním, které jen podtrhlo vážnost situace a odhodlání americké administrativy.
Trumpovy hrozby nejsou jen rétorické; americký prezident již dříve naznačil, že v případě nesplnění termínu, který vyprší 6. dubna, jsou Spojené státy připraveny zacílit na íránská energetická zařízení. Hormuzský průliv je naprosto zásadní tepnou pro globální obchod s ropou a jeho uzavření vyvolává nervozitu na světových trzích i mezi spojenci USA.
Zajímavý je vývoj samotného ultimáta. Když Trump s výhrůžkou poprvé přišel koncem minulého měsíce, hovořil o pouhých 48 hodinách. Následně však termín několikrát posunul, naposledy právě na 6. dubna. Své rozhodnutí tehdy odůvodnil tím, že probíhající rozhovory se vyvíjejí velmi dobře a je zde prostor pro diplomatické řešení.
Během středečního projevu v Bílém domě se prezident vyjádřil optimističtěji a uvedl, že Hormuzský průliv se po skončení konfliktu otevře „přirozeně“. Argumentoval tím, že Írán bude zoufale potřebovat prodávat ropu, aby mohl začít s obnovou země. Podle Trumpa je export surovin to jediné, co Teheránu zbývá, a obnovení toku ropy povede k rychlému poklesu cen pohonných hmot.
Íránská strana dnes na stupňující se tlak reagovala prohlášením, které zveřejnila státní tisková agentura Tasnim. Teherán uvedl, že hodlá udělit povolení k průjezdu plavidlům, která přepravují „nezbytné zboží“. Tento krok lze vnímat jako pokus o zmírnění mezinárodního napětí, i když situace zůstává nadále velmi nepřehledná.
Zásadním problémem íránského příslibu je nejasná definice toho, co přesně země považuje za „nezbytné zboží“. Expertům není jasné, zda se toto povolení bude vztahovat i na ropné tankery, nebo pouze na humanitární dodávky a potraviny. Panují také obavy, zda Írán nehodlá nadále blokovat lodě plující pod vlajkami států, které označuje za nepřátelské.
Blokáda Hormuzského průlivu představuje pro globální ekonomiku obrovské riziko. Pokud by k dohodě nedošlo a Trumpovy hrozby o vojenském úderu na energetickou infrastrukturu se naplnily, mohlo by to vyvolat nekontrolovanou eskalaci v celém regionu Blízkého východu. Svět proto s napětím vyhlíží 6. duben jako rozhodující milník.
Současná patová situace ukazuje na hlubokou nedůvěru mezi oběma stranami. Trump sází na politiku maximálního tlaku a ultimát, Írán se snaží manévrovat mezi částečnými ústupky a snahou udržet si kontrolu nad strategickým územím.
Spojené státy vyvíjejí silný diplomatický nátlak na palestinské vedení, aby stáhlo svou kandidaturu na funkci místopředsedy Valného shromáždění OSN. Washington se obává, že by tato pozice umožnila Palestincům řídit významné debaty o Blízkém východě, zejména během ostře sledovaného týdne summitů na vysoké úrovni v New Yorku. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí dostalo americké velvyslanectví v Jeruzalémě pokyn předat Palestinské autonomii oficiální protest. Diplomatická depeše výslovně varuje, že pokud palestinská strana kandidaturu do stanoveného termínu nestáhne, budou následovat blíže nespecifikované důsledky.
Námořnictvo íránských Revolučních gard oznámilo, že během uplynulých 24 hodin umožnilo proplout více než 25 plavidlům včetně ropných tankerů skrze strategický Hormuzský průliv. Podle oficiálních údajů Teheránu trasou úspěšně prošlo celkem 26 lodí. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán otevřeně varoval, že pokud Spojené státy a Izrael obnoví své útoky na islámskou republiku, stávající konflikt se rozšíří i daleko mimo oblast Blízkého východu.
Během snahy svrhnout současné vedení v Íránu se objevila nová tvrzení, podle kterých měly Spojené státy a Izrael v úmyslu dosadit do čela země populistu Mahmúda Ahmadínežáda. Bývalý íránský prezident, jenž vládl v letech 2005 až 2013, byl v minulosti známý svými ostrými výpady vůči Izraeli. Později se však dostal do konfliktů s nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, načež změnil svou rétoriku, začal režim kritizovat a prezentoval se jako ochránce chudých.
Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Léto v Česku sice ještě nezačalo, ale na počasí typické pro nejteplejší část roku už došlo. A podle předpovědi ho přinese i probíhající týden. Víkend totiž nabídne maxima vyšší než 25 stupňů, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Organizace pro výživu a zemědělství ve středu varovala, že uzavření Hormuzského průlivu by mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat vážnou celosvětovou krizi cen potravin, pokud vlády nezačnou rychle jednat.
Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila, že bilance nynější epidemie eboly ve střední Africe dosáhla šesti set podezřelých případů a sto třiceti devíti úmrtí. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci v Ženevě varoval, že kvůli dlouhému časovému úseku, který uplynul do samotného odhalení viru, budou tato čísla i nadále stoupat. Laboratoře dosud potvrdily padesát jedna případů v Demokratické republice Kongo a dva v sousední Ugandě. Podle odhadů odborníků nákaza v regionu skrytě kolovala pravděpodobně již před několika měsíci, než byla poprvé oficiálně zaznamenána.
Evropští lídři ve středu ráno neskrývali triumfální náladu poté, co Evropská unie dospěla k dohodě o zavedení dlouho odkládané obchodní smlouvy se Spojenými státy. Tento krok přichází po měsících celních hrozeb a transatlantického napětí.
Podle vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa chyběla v pondělí pouhá hodina k vydání rozkazu k zahájení nové vlny leteckých úderů na Írán. Šéf Bílého domu však na poslední chvíli prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že poskytne více času diplomatickému vyjednávání. O den později Trump potvrdil, že americká flotila válečných lodí v regionu je plně připravena k okamžité akci. Skutečný rozsah bezprostředního nebezpečí obnovení bojů však zůstává nejasný, neboť představitelé některých států v Perském zálivu uvedli, že o žádné chystané vojenské operaci neměli informace.
Ruský prezident Vladimir Putin během své středeční státní návštěvy v Pekingu prohlásil, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentně vysoké úrovně. Při jednání se svým protějškem Si Ťin-pchingem se zaměřil především na rozvoj širší hospodářské spolupráce a řešení aktuálních mezinárodních otázek. Ruský vůdce oslovil čínského prezidenta jako drahého přítele a poukázal na dlouhodobou kontinuitu jejich obchodních vztahů, přičemž zmínil, že vzájemný obchodní obrat se za posledních pětadvacet let zvýšil více než třicetkrát.
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching během svého nynějšího vrcholného setkání v Pekingu obnovili plány na výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2. Ačkoliv obě strany dospěly k obecnému porozumění ohledně tohoto strategického projektu, podrobnosti o samotné stavbě nebo konkrétní časový harmonogram jejího dokončení nebyly zveřejněny. Tento ambiciózní energetický projekt, který má přepravovat až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, byl v uplynulých letech opakovaně zablokován, zejména kvůli vleklým neshodám obou zemí ohledně výsledné ceny suroviny.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co Spojené království v tichosti zmírnilo přísné sankce na ruskou ropu. Londýn dříve deklaroval, že zcela zablokuje dovoz ruské ropy zpracované ve třetích zemích, což mělo za cíl co nejvíce omezit finanční toky směřující do Kremlu. V důsledku eskalující války v Íránu a s ní spojeného prudkého růstu cen paliv však britská vláda změnila postoj. Nově tak umožní import leteckého paliva a nafty, které byly z ruské ropy rafinovány v jiných státech.