Zpráva o úmrtí papeže Františka zasáhla celý svět a během několika hodin po jejím zveřejnění se objevily reakce nejvýznamnějších státníků i náboženských vůdců. S hlubokou úctou si připomínají osobnost, která se stala symbolem pokory, porozumění a lidskosti ve světě často rozděleném ideologiemi, konflikty i nezájmem o slabé.
Francouzský prezident Emmanuel Macron označil papeže Františka za „muže pokory, který stál vždy na straně těch nejzranitelnějších a nejslabších“. Podle něj představoval morální kompas nejen pro katolíky, ale pro celé lidstvo. Jeho odkaz, založený na lidské důstojnosti a univerzálním soucitu, bude podle Macrona žít dál.
Budoucí německý kancléř Friedrich Merz napsal, že papež byl symbolem spravedlnosti a smíření. „Pokora a víra v Boží milosrdenství byly jeho průvodci,“ uvedl s tím, že František se vždy stavěl na stranu nejchudších a nejpotřebnějších.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier zdůraznil, že svět ztratil „zářící maják naděje“. Papežovo lidství, humor i hluboká víra podle něj oslovily lidi napříč kontinenty. „Byl pro mnohé věrohodným svědkem evangelia,“ uvedl a připomněl jeho blízkost uprchlíkům a vyloučeným.
Italská premiérka Giorgia Meloni hovořila o papeži jako o „velkém muži a velkém pastýři“. Vyjádřila vděčnost za osobní přátelství a za slova podpory, která jí papež poskytoval i během náročných období. „Loučíme se s ním se srdcem plným smutku,“ uvedla.
Hlavní rabín Evropy Pinchas Goldschmidt připomněl Františkovo úsilí o mezináboženský dialog a jeho důležitou roli při zlepšení vztahů mezi katolickou a židovskou komunitou. Zvláštní význam mělo podle něj papežovo zapojení do připomínky 50. výročí dokumentu Nostra Aetate.
Osobní vzpomínku připojil i americký viceprezident JD Vance, který uvedl, že papeže naposledy viděl jen den před jeho smrtí. Připomněl také jeho slavnou homilii z pandemie, kdy papež osamoceně stál na prázdném Svatopetrském náměstí. „Byla to chvíle duchovní síly, na kterou nikdy nezapomenu,“ napsal.
Arcibiskup z Yorku Stephen Cottrell ocenil papežovu schopnost propojit křesťanské tradice a připomněl jeho historickou cestu do Jižního Súdánu v roce 2023. František byl podle něj nejen svatý muž, ale také „živý, veselý a plný lidského tepla“.
Nový nizozemský premiér Dick Schoof zdůraznil, že František byl „v každém ohledu mužem lidu“. Připomněl jeho schopnost přibližovat se lidem bez ohledu na původ či vyznání a jeho pozornost věnovanou těm, na které svět často zapomíná. Jeho styl vedení církve se podle něj vyznačoval skutečnou blízkostí k obyčejnému člověku.
Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsola napsala, že papežův „nakažlivý úsměv si získal srdce milionů lidí po celém světě“. Vyzdvihla jeho výjimečnou schopnost oslovovat i ty, kteří se jinak církvi vyhýbají, a připomněla jeho silné projevy v Evropském parlamentu, v nichž apeloval na lidskost, solidaritu a sjednocení Evropy.
Izraelský prezident Jicchak Herzog ocenil papežovu „nekonečnou soucitnost“ a jeho opakované výzvy k mezilidskému porozumění i odmítání antisemitismu. Připomněl papežovy postoje v obtížných chvílích světové diplomacie a jeho otevřenost vůči náboženskému dialogu.
Švýcarská prezidentka Karin Keller-Sutter vyzdvihla Františka jako „velkého duchovního vůdce a neúnavného zastánce míru“. Zmínila jeho diplomatické úsilí ve světových konfliktech, jeho hlas volající po odzbrojení a potřebu dialogu místo konfrontace.
Skotský premiér John Swinney ho označil za „hlas míru, tolerance a smíření“. Připomněl papežovu návštěvu Skotska a jeho neúnavné úsilí přemosťovat rozdíly mezi komunitami i náboženskými tradicemi. Papežova přítomnost podle něj přinášela naději i tam, kde jiní selhávali.
Z vyjádření státníků i náboženských představitelů napříč světem je zřejmé, že papež František překročil hranice tradiční role církevního vůdce. Stal se celosvětově uznávanou morální autoritou, která dokázala spojovat rozdělené, obhajovat opomíjené a inspirovat miliony lidí hledajících naději. Jeho smrt je ztrátou, která dalece přesahuje hranice Vatikánu.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.
