Zpráva o úmrtí papeže Františka zasáhla celý svět a během několika hodin po jejím zveřejnění se objevily reakce nejvýznamnějších státníků i náboženských vůdců. S hlubokou úctou si připomínají osobnost, která se stala symbolem pokory, porozumění a lidskosti ve světě často rozděleném ideologiemi, konflikty i nezájmem o slabé.
Francouzský prezident Emmanuel Macron označil papeže Františka za „muže pokory, který stál vždy na straně těch nejzranitelnějších a nejslabších“. Podle něj představoval morální kompas nejen pro katolíky, ale pro celé lidstvo. Jeho odkaz, založený na lidské důstojnosti a univerzálním soucitu, bude podle Macrona žít dál.
Budoucí německý kancléř Friedrich Merz napsal, že papež byl symbolem spravedlnosti a smíření. „Pokora a víra v Boží milosrdenství byly jeho průvodci,“ uvedl s tím, že František se vždy stavěl na stranu nejchudších a nejpotřebnějších.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier zdůraznil, že svět ztratil „zářící maják naděje“. Papežovo lidství, humor i hluboká víra podle něj oslovily lidi napříč kontinenty. „Byl pro mnohé věrohodným svědkem evangelia,“ uvedl a připomněl jeho blízkost uprchlíkům a vyloučeným.
Italská premiérka Giorgia Meloni hovořila o papeži jako o „velkém muži a velkém pastýři“. Vyjádřila vděčnost za osobní přátelství a za slova podpory, která jí papež poskytoval i během náročných období. „Loučíme se s ním se srdcem plným smutku,“ uvedla.
Hlavní rabín Evropy Pinchas Goldschmidt připomněl Františkovo úsilí o mezináboženský dialog a jeho důležitou roli při zlepšení vztahů mezi katolickou a židovskou komunitou. Zvláštní význam mělo podle něj papežovo zapojení do připomínky 50. výročí dokumentu Nostra Aetate.
Osobní vzpomínku připojil i americký viceprezident JD Vance, který uvedl, že papeže naposledy viděl jen den před jeho smrtí. Připomněl také jeho slavnou homilii z pandemie, kdy papež osamoceně stál na prázdném Svatopetrském náměstí. „Byla to chvíle duchovní síly, na kterou nikdy nezapomenu,“ napsal.
Arcibiskup z Yorku Stephen Cottrell ocenil papežovu schopnost propojit křesťanské tradice a připomněl jeho historickou cestu do Jižního Súdánu v roce 2023. František byl podle něj nejen svatý muž, ale také „živý, veselý a plný lidského tepla“.
Nový nizozemský premiér Dick Schoof zdůraznil, že František byl „v každém ohledu mužem lidu“. Připomněl jeho schopnost přibližovat se lidem bez ohledu na původ či vyznání a jeho pozornost věnovanou těm, na které svět často zapomíná. Jeho styl vedení církve se podle něj vyznačoval skutečnou blízkostí k obyčejnému člověku.
Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsola napsala, že papežův „nakažlivý úsměv si získal srdce milionů lidí po celém světě“. Vyzdvihla jeho výjimečnou schopnost oslovovat i ty, kteří se jinak církvi vyhýbají, a připomněla jeho silné projevy v Evropském parlamentu, v nichž apeloval na lidskost, solidaritu a sjednocení Evropy.
Izraelský prezident Jicchak Herzog ocenil papežovu „nekonečnou soucitnost“ a jeho opakované výzvy k mezilidskému porozumění i odmítání antisemitismu. Připomněl papežovy postoje v obtížných chvílích světové diplomacie a jeho otevřenost vůči náboženskému dialogu.
Švýcarská prezidentka Karin Keller-Sutter vyzdvihla Františka jako „velkého duchovního vůdce a neúnavného zastánce míru“. Zmínila jeho diplomatické úsilí ve světových konfliktech, jeho hlas volající po odzbrojení a potřebu dialogu místo konfrontace.
Skotský premiér John Swinney ho označil za „hlas míru, tolerance a smíření“. Připomněl papežovu návštěvu Skotska a jeho neúnavné úsilí přemosťovat rozdíly mezi komunitami i náboženskými tradicemi. Papežova přítomnost podle něj přinášela naději i tam, kde jiní selhávali.
Z vyjádření státníků i náboženských představitelů napříč světem je zřejmé, že papež František překročil hranice tradiční role církevního vůdce. Stal se celosvětově uznávanou morální autoritou, která dokázala spojovat rozdělené, obhajovat opomíjené a inspirovat miliony lidí hledajících naději. Jeho smrt je ztrátou, která dalece přesahuje hranice Vatikánu.
Ruská armáda ve středu oznámila, že neměla v úmyslu mířit na polské cíle během nočního útoku drony na Ukrajinu. Polsko přitom dříve informovalo, že sestřelilo několik ruských dronů, které vnikly do jeho vzdušného prostoru.
Na žádost Polska, jehož vzdušný prostor v noci narušilo téměř dvacet dronů, aktivovalo NATO článek 4. Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna ve středu odpoledne na sociální síti X napsal, že tento krok jasně ukazuje, že jakákoli hrozba pro členskou zemi povede ke kolektivním konzultacím a následné akci. Podle něj je aliance jednotná a připravená se bránit.
Felixe Slováčka a Dádu Patrasovou osud pořádně zkouší. Po úmrtí milované dcery Aničky potkaly zdravotní potíže i jejich syna Felixe juniora. Známý hudebník, který se vydal v otcových šlépějích, se musel podrobit náhlé operaci.
V Česku začne ve středu odpoledne pršet. Meteorologové dokonce vydali výstrahu na vydatný déšť, která se týká značné části území republiky. Spadnout může místy i více než 60 milimetrů srážek.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie, Kaja Kallasová, ve středu prohlásila, že existují počáteční náznaky, které nasvědčují tomu, že vniknutí ruských dronů do evropského vzdušného prostoru bylo úmyslné, nikoli náhodné. Na sociální síti X Kallasová napsala, že válka na Ukrajině se stupňuje a nekončí. Proto je podle ní nutné zvýšit tlak na Moskvu, posílit podporu Ukrajině a investovat do obrany Evropy.
Americký prezident Donald Trump apeluje na Evropskou unii, aby uvalila cla ve výši až sto procent na zboží z Číny a Indie. Tímto krokem chce přimět ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války na Ukrajině. Trump, který slíbil, že konflikt ukončí hned v první den svého prezidentského mandátu, se podle zdrojů z jednání snaží vyvinout ekonomický tlak na Rusko.
Polské ozbrojené síly v časných ranních hodinách sestřelily několik bezpilotních letounů, které narušily jeho vzdušný prostor během útoku Ruska na Ukrajinu. Jde o první podobný incident. Polsko tento krok označilo za „akt agrese“, který představoval skutečnou hrozbu pro bezpečnost občanů. Polský premiér Donald Tusk potvrdil, že armáda zasáhla proti objektům, které několikrát porušily vzdušný prostor země. Prezident Karol Nawrocki dodal, že se neprodleně sejde Rada pro národní bezpečnost.
Ondřej Brzobohatý se před nějakým časem přiznal k tomu, že občas vystupuje jako Tiffany Richbitch. Když se pak objevil v televizním pořadu, stal se terčem urážek a slovních útoků. Poté se rozhodl uložit Tiffany ke spánku. Nyní ale naznačil, že by nemusel trvat věčně.
Česko s napětím sleduje příběh Laďky Něrgešové, u které lékaři odhalili vážné zdravotní problémy. Moderátorka se kvůli nim stáhla z televizního vysílání, ale v pondělí se na obrazovku vrátila. Návrat to byl velice dojemný.
Jiří Krampol se po posledním rozloučení dočkal i zádušní mše, která proběhla v pondělí v pražském kostele svatého Tomáše na Malé Straně. Uspořádal ji hercův manažer Miloš Schmiedberger, jenž ignoroval srpnový smuteční obřad. Exmanželka známého baviče se iniciativě manažera nestačí divit.
Svět módy zasáhla v minulém týdnu smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřel legendární italský módní návrhář Giorgio Armani. V pondělí se s ním blízcí rozloučili v obci nedaleko Piacenzy na severu Itálie.
Izrael potvrdil, že provedl úder na vedoucí představitele Hamásu v katarské metropoli Dauhá. Akci, která byla vedena ve spolupráci s izraelskými obrannými silami (IDF) a bezpečnostní agenturou Šin Bet, považují za „přesný úder“. Mluvčí katarského ministerstva zahraničí tento útok odsoudil a označil jej za „flagrantní porušení“ mezinárodního práva a vážnou hrozbu pro Katar.
