Svět zahalil smutek. Světoví lídři vzpomínají na papeže Františka s úctou a pokorou

J.D. Vance ve Vatikánu
J.D. Vance ve Vatikánu, foto: facebook J.D. Vance
Klára Marková 21. dubna 2025 11:41
Sdílej:

Zpráva o úmrtí papeže Františka zasáhla celý svět a během několika hodin po jejím zveřejnění se objevily reakce nejvýznamnějších státníků i náboženských vůdců. S hlubokou úctou si připomínají osobnost, která se stala symbolem pokory, porozumění a lidskosti ve světě často rozděleném ideologiemi, konflikty i nezájmem o slabé.

Francouzský prezident Emmanuel Macron označil papeže Františka za „muže pokory, který stál vždy na straně těch nejzranitelnějších a nejslabších“. Podle něj představoval morální kompas nejen pro katolíky, ale pro celé lidstvo. Jeho odkaz, založený na lidské důstojnosti a univerzálním soucitu, bude podle Macrona žít dál.

Budoucí německý kancléř Friedrich Merz napsal, že papež byl symbolem spravedlnosti a smíření. „Pokora a víra v Boží milosrdenství byly jeho průvodci,“ uvedl s tím, že František se vždy stavěl na stranu nejchudších a nejpotřebnějších.

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier zdůraznil, že svět ztratil „zářící maják naděje“. Papežovo lidství, humor i hluboká víra podle něj oslovily lidi napříč kontinenty. „Byl pro mnohé věrohodným svědkem evangelia,“ uvedl a připomněl jeho blízkost uprchlíkům a vyloučeným.

Italská premiérka Giorgia Meloni hovořila o papeži jako o „velkém muži a velkém pastýři“. Vyjádřila vděčnost za osobní přátelství a za slova podpory, která jí papež poskytoval i během náročných období. „Loučíme se s ním se srdcem plným smutku,“ uvedla.

Hlavní rabín Evropy Pinchas Goldschmidt připomněl Františkovo úsilí o mezináboženský dialog a jeho důležitou roli při zlepšení vztahů mezi katolickou a židovskou komunitou. Zvláštní význam mělo podle něj papežovo zapojení do připomínky 50. výročí dokumentu Nostra Aetate.

Osobní vzpomínku připojil i americký viceprezident JD Vance, který uvedl, že papeže naposledy viděl jen den před jeho smrtí. Připomněl také jeho slavnou homilii z pandemie, kdy papež osamoceně stál na prázdném Svatopetrském náměstí. „Byla to chvíle duchovní síly, na kterou nikdy nezapomenu,“ napsal.

Arcibiskup z Yorku Stephen Cottrell ocenil papežovu schopnost propojit křesťanské tradice a připomněl jeho historickou cestu do Jižního Súdánu v roce 2023. František byl podle něj nejen svatý muž, ale také „živý, veselý a plný lidského tepla“.

Nový nizozemský premiér Dick Schoof zdůraznil, že František byl „v každém ohledu mužem lidu“. Připomněl jeho schopnost přibližovat se lidem bez ohledu na původ či vyznání a jeho pozornost věnovanou těm, na které svět často zapomíná. Jeho styl vedení církve se podle něj vyznačoval skutečnou blízkostí k obyčejnému člověku.

Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsola napsala, že papežův „nakažlivý úsměv si získal srdce milionů lidí po celém světě“. Vyzdvihla jeho výjimečnou schopnost oslovovat i ty, kteří se jinak církvi vyhýbají, a připomněla jeho silné projevy v Evropském parlamentu, v nichž apeloval na lidskost, solidaritu a sjednocení Evropy.

Izraelský prezident Jicchak Herzog ocenil papežovu „nekonečnou soucitnost“ a jeho opakované výzvy k mezilidskému porozumění i odmítání antisemitismu. Připomněl papežovy postoje v obtížných chvílích světové diplomacie a jeho otevřenost vůči náboženskému dialogu.

Švýcarská prezidentka Karin Keller-Sutter vyzdvihla Františka jako „velkého duchovního vůdce a neúnavného zastánce míru“. Zmínila jeho diplomatické úsilí ve světových konfliktech, jeho hlas volající po odzbrojení a potřebu dialogu místo konfrontace.

Skotský premiér John Swinney ho označil za „hlas míru, tolerance a smíření“. Připomněl papežovu návštěvu Skotska a jeho neúnavné úsilí přemosťovat rozdíly mezi komunitami i náboženskými tradicemi. Papežova přítomnost podle něj přinášela naději i tam, kde jiní selhávali.

Z vyjádření státníků i náboženských představitelů napříč světem je zřejmé, že papež František překročil hranice tradiční role církevního vůdce. Stal se celosvětově uznávanou morální autoritou, která dokázala spojovat rozdělené, obhajovat opomíjené a inspirovat miliony lidí hledajících naději. Jeho smrt je ztrátou, která dalece přesahuje hranice Vatikánu.

Stalo se
Novinky
Donald Trump

Proč je Trump tak posedlý Venezuelou? Odhalila to jeho nová bezpečnostní strategie

Před dvěma stoletími americký prezident James Monroe prohlásil západní polokouli za zakázané území pro evropské mocnosti. Toto prohlášení, známé jako „Monroeova doktrína“, položilo základ nové éry americké dominance a „policejní kontroly“ v regionu. V následujících desetiletích proběhla téměř třetina z celosvětově zaznamenaných téměř 400 amerických intervencí právě v Latinské Americe. Spojené státy svrhávaly vlády, které považovaly za nepříznivé, nebo použily sílu, kterou později mezinárodní soudy označily za nezákonnou.

Novinky
Francouzská policie

Panika ve Francii: Počet dětských obětí smrtícího násilí gangů roste, policie je nachází zastřelené a upálené

Skupina dětí objevila Adélovo tělo cestou do školy, ve stejnou chvíli, kdy jeho rodiče mířili na policejní stanici nahlásit jeho zmizení. Bylo mu 15 let, když zemřel dnes už ve Francii obvyklým způsobem. Zastřelili ho, jeho hubené tělo polili benzínem a zapálili. Jednalo se o 15 letého chlapce, jehož ohořelá silueta s pokrčeným kolenem, jako by odpočívala na jedné z blízkých pláží v Marseille.

Novinky
USS Gerald Ford

Ustála by venezuelská námořní pěchota útok amerického námořnictva? Prohrála by za pár minut, míní experti

Venezuelské námořnictvo je primárně určeno pro pobřežní obranu a operace proti pašerákům, nicméně jakýkoli plnohodnotný boj proti námořnictvu USA by prohrálo během několika minut. Vzhledem k tomu, že se americké válečné lodě shromažďují v Karibiku, jsou možnosti venezuelské armády, včetně poměrně malého námořnictva, pod drobnohledem. 

Novinky
Donald Trump

EU musí odmítnout Trumpova obvinění o „vymazání civilizace“, potřebuje ale strategii, varují experti

Evropští lídři se musí shodnout na tom, jak reagovat na obvinění, že jejich kontinentu hrozí „vymazání civilizace“. Tato slova patřila k nejsilnějším v dosud nejpřísněji formulované strategii národní bezpečnosti, kterou kdy vydala vláda USA. Dokument tak jasně ukazuje, že spojenectví už není automatickou záležitostí.