Svět zahalil smutek. Světoví lídři vzpomínají na papeže Františka s úctou a pokorou

Francouzský prezident Emmanuel Macron označil papeže Františka za „muže pokory, který stál vždy na straně těch nejzranitelnějších a nejslabších“. Podle něj představoval morální kompas nejen pro katolíky, ale pro celé lidstvo. Jeho odkaz, založený na lidské důstojnosti a univerzálním soucitu, bude podle Macrona žít dál.

Budoucí německý kancléř Friedrich Merz napsal, že papež byl symbolem spravedlnosti a smíření. „Pokora a víra v Boží milosrdenství byly jeho průvodci,“ uvedl s tím, že František se vždy stavěl na stranu nejchudších a nejpotřebnějších.

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier zdůraznil, že svět ztratil „zářící maják naděje“. Papežovo lidství, humor i hluboká víra podle něj oslovily lidi napříč kontinenty. „Byl pro mnohé věrohodným svědkem evangelia,“ uvedl a připomněl jeho blízkost uprchlíkům a vyloučeným.

Italská premiérka Giorgia Meloni hovořila o papeži jako o „velkém muži a velkém pastýři“. Vyjádřila vděčnost za osobní přátelství a za slova podpory, která jí papež poskytoval i během náročných období. „Loučíme se s ním se srdcem plným smutku,“ uvedla.

Hlavní rabín Evropy Pinchas Goldschmidt připomněl Františkovo úsilí o mezináboženský dialog a jeho důležitou roli při zlepšení vztahů mezi katolickou a židovskou komunitou. Zvláštní význam mělo podle něj papežovo zapojení do připomínky 50. výročí dokumentu Nostra Aetate.

Osobní vzpomínku připojil i americký viceprezident JD Vance, který uvedl, že papeže naposledy viděl jen den před jeho smrtí. Připomněl také jeho slavnou homilii z pandemie, kdy papež osamoceně stál na prázdném Svatopetrském náměstí. „Byla to chvíle duchovní síly, na kterou nikdy nezapomenu,“ napsal.

Arcibiskup z Yorku Stephen Cottrell ocenil papežovu schopnost propojit křesťanské tradice a připomněl jeho historickou cestu do Jižního Súdánu v roce 2023. František byl podle něj nejen svatý muž, ale také „živý, veselý a plný lidského tepla“.

Nový nizozemský premiér Dick Schoof zdůraznil, že František byl „v každém ohledu mužem lidu“. Připomněl jeho schopnost přibližovat se lidem bez ohledu na původ či vyznání a jeho pozornost věnovanou těm, na které svět často zapomíná. Jeho styl vedení církve se podle něj vyznačoval skutečnou blízkostí k obyčejnému člověku.

Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsola napsala, že papežův „nakažlivý úsměv si získal srdce milionů lidí po celém světě“. Vyzdvihla jeho výjimečnou schopnost oslovovat i ty, kteří se jinak církvi vyhýbají, a připomněla jeho silné projevy v Evropském parlamentu, v nichž apeloval na lidskost, solidaritu a sjednocení Evropy.

Izraelský prezident Jicchak Herzog ocenil papežovu „nekonečnou soucitnost“ a jeho opakované výzvy k mezilidskému porozumění i odmítání antisemitismu. Připomněl papežovy postoje v obtížných chvílích světové diplomacie a jeho otevřenost vůči náboženskému dialogu.

Švýcarská prezidentka Karin Keller-Sutter vyzdvihla Františka jako „velkého duchovního vůdce a neúnavného zastánce míru“. Zmínila jeho diplomatické úsilí ve světových konfliktech, jeho hlas volající po odzbrojení a potřebu dialogu místo konfrontace.

Skotský premiér John Swinney ho označil za „hlas míru, tolerance a smíření“. Připomněl papežovu návštěvu Skotska a jeho neúnavné úsilí přemosťovat rozdíly mezi komunitami i náboženskými tradicemi. Papežova přítomnost podle něj přinášela naději i tam, kde jiní selhávali.

Z vyjádření státníků i náboženských představitelů napříč světem je zřejmé, že papež František překročil hranice tradiční role církevního vůdce. Stal se celosvětově uznávanou morální autoritou, která dokázala spojovat rozdělené, obhajovat opomíjené a inspirovat miliony lidí hledajících naději. Jeho smrt je ztrátou, která dalece přesahuje hranice Vatikánu.