Zpráva o úmrtí papeže Františka zasáhla celý svět a během několika hodin po jejím zveřejnění se objevily reakce nejvýznamnějších státníků i náboženských vůdců. S hlubokou úctou si připomínají osobnost, která se stala symbolem pokory, porozumění a lidskosti ve světě často rozděleném ideologiemi, konflikty i nezájmem o slabé.
Francouzský prezident Emmanuel Macron označil papeže Františka za „muže pokory, který stál vždy na straně těch nejzranitelnějších a nejslabších“. Podle něj představoval morální kompas nejen pro katolíky, ale pro celé lidstvo. Jeho odkaz, založený na lidské důstojnosti a univerzálním soucitu, bude podle Macrona žít dál.
Budoucí německý kancléř Friedrich Merz napsal, že papež byl symbolem spravedlnosti a smíření. „Pokora a víra v Boží milosrdenství byly jeho průvodci,“ uvedl s tím, že František se vždy stavěl na stranu nejchudších a nejpotřebnějších.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier zdůraznil, že svět ztratil „zářící maják naděje“. Papežovo lidství, humor i hluboká víra podle něj oslovily lidi napříč kontinenty. „Byl pro mnohé věrohodným svědkem evangelia,“ uvedl a připomněl jeho blízkost uprchlíkům a vyloučeným.
Italská premiérka Giorgia Meloni hovořila o papeži jako o „velkém muži a velkém pastýři“. Vyjádřila vděčnost za osobní přátelství a za slova podpory, která jí papež poskytoval i během náročných období. „Loučíme se s ním se srdcem plným smutku,“ uvedla.
Hlavní rabín Evropy Pinchas Goldschmidt připomněl Františkovo úsilí o mezináboženský dialog a jeho důležitou roli při zlepšení vztahů mezi katolickou a židovskou komunitou. Zvláštní význam mělo podle něj papežovo zapojení do připomínky 50. výročí dokumentu Nostra Aetate.
Osobní vzpomínku připojil i americký viceprezident JD Vance, který uvedl, že papeže naposledy viděl jen den před jeho smrtí. Připomněl také jeho slavnou homilii z pandemie, kdy papež osamoceně stál na prázdném Svatopetrském náměstí. „Byla to chvíle duchovní síly, na kterou nikdy nezapomenu,“ napsal.
Arcibiskup z Yorku Stephen Cottrell ocenil papežovu schopnost propojit křesťanské tradice a připomněl jeho historickou cestu do Jižního Súdánu v roce 2023. František byl podle něj nejen svatý muž, ale také „živý, veselý a plný lidského tepla“.
Nový nizozemský premiér Dick Schoof zdůraznil, že František byl „v každém ohledu mužem lidu“. Připomněl jeho schopnost přibližovat se lidem bez ohledu na původ či vyznání a jeho pozornost věnovanou těm, na které svět často zapomíná. Jeho styl vedení církve se podle něj vyznačoval skutečnou blízkostí k obyčejnému člověku.
Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsola napsala, že papežův „nakažlivý úsměv si získal srdce milionů lidí po celém světě“. Vyzdvihla jeho výjimečnou schopnost oslovovat i ty, kteří se jinak církvi vyhýbají, a připomněla jeho silné projevy v Evropském parlamentu, v nichž apeloval na lidskost, solidaritu a sjednocení Evropy.
Izraelský prezident Jicchak Herzog ocenil papežovu „nekonečnou soucitnost“ a jeho opakované výzvy k mezilidskému porozumění i odmítání antisemitismu. Připomněl papežovy postoje v obtížných chvílích světové diplomacie a jeho otevřenost vůči náboženskému dialogu.
Švýcarská prezidentka Karin Keller-Sutter vyzdvihla Františka jako „velkého duchovního vůdce a neúnavného zastánce míru“. Zmínila jeho diplomatické úsilí ve světových konfliktech, jeho hlas volající po odzbrojení a potřebu dialogu místo konfrontace.
Skotský premiér John Swinney ho označil za „hlas míru, tolerance a smíření“. Připomněl papežovu návštěvu Skotska a jeho neúnavné úsilí přemosťovat rozdíly mezi komunitami i náboženskými tradicemi. Papežova přítomnost podle něj přinášela naději i tam, kde jiní selhávali.
Z vyjádření státníků i náboženských představitelů napříč světem je zřejmé, že papež František překročil hranice tradiční role církevního vůdce. Stal se celosvětově uznávanou morální autoritou, která dokázala spojovat rozdělené, obhajovat opomíjené a inspirovat miliony lidí hledajících naději. Jeho smrt je ztrátou, která dalece přesahuje hranice Vatikánu.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
