Prezident Donald Trump vystoupí tento týden na Valném shromáždění OSN, což je jeho pátý projev v této organizaci. Jeho předchozí projevy vždy naznačovaly důležité politické změny, a ani letos se neočekává nic jiného. V roce 2017 například předznamenal odstoupení od íránské jaderné dohody. Jeho aktuální řeč by mohla vyjasnit nejednoznačný vztah USA k OSN, a to v době, kdy se provádí revize americké angažovanosti v mezinárodních organizacích.
Očekává se, že prezident Trump v projevu zdůrazní, co považuje za své úspěchy. Pravděpodobně bude hovořit o různých obchodních dohodách, svých krocích k ukončení zahraničních konfliktů a zabezpečení amerických hranic.
Dále se dotkne klíčových zahraničněpolitických priorit. Na Blízkém východě bezpochyby vyzve k propuštění izraelských rukojmích a kritizuje snahu Francie a dalších evropských zemí o uznání palestinského státu. Uznání Palestiny by mohly tyto země učinit na speciální konferenci, která se koná mimo Radu bezpečnosti OSN.
Na rozdíl od USA, které odmítly vydat víza palestinským úředníkům, aby se zúčastnili setkání, Rusko a Čína uznaly Palestinu již před desítkami let. Prezident má také zájem dokončit dohodu s Čínou, kterou chce v New Yorku představit, a měl by varovat Rusko před testováním NATO a ohlásit nové sankce.
Mnoho diplomatů s napětím čeká na odpověď na otázku, jaká bude budoucnost vztahů USA s OSN. Americká mise při OSN už naznačila, že je čas na odvážné reformy, aby se organizace vrátila ke svému původnímu poslání. Trumpova administrativa již podnikla bezprecedentní kroky, například odstoupila z UNESCO a Světové zdravotnické organizace a ukončila podporu a angažovanost v Radě pro lidská práva.
V únoru navíc zahájila komplexní revizi amerického členství ve všech mezinárodních organizacích a multilaterálních smlouvách. Očekává se, že výsledky této revize, která měla být dokončena v srpnu, oznámí veřejně právě v projevu. Spojené státy vyvíjí finanční tlak na OSN zadržováním a odkládáním plateb, což vyvolalo v organizaci finanční potíže.
Generální tajemník OSN António Guterres na to reagoval reformní iniciativou UN80, která má snížit náklady a zvýšit efektivitu. Vzhledem k této situaci má prezident Trump jedinečnou příležitost požadovat zásadní reformy výměnou za obnovení financování.
Vlna mezinárodního uznání palestinského státu vyvolala v Izraeli hořké a téměř jednomyslné odsouzení napříč celým politickým spektrem, což podle analytiků stmelilo politické odpůrce a potenciálně posílilo pozici vládnoucí koalice.
Polský premiér Donald Tusk oznámil, že Polsko neváhá sestřelit létající objekty, které jednoznačně naruší jeho vzdušný prostor a představují hrozbu. V méně jasných situacích je však Polsko podle jeho slov opatrnější. Tusk to uvedl v souvislosti s nedávnými incidenty, kdy ruská letadla a drony narušily vzdušný prostor členských států NATO.
Prezident Donald Trump vystoupí tento týden na Valném shromáždění OSN, což je jeho pátý projev v této organizaci. Jeho předchozí projevy vždy naznačovaly důležité politické změny, a ani letos se neočekává nic jiného. V roce 2017 například předznamenal odstoupení od íránské jaderné dohody. Jeho aktuální řeč by mohla vyjasnit nejednoznačný vztah USA k OSN, a to v době, kdy se provádí revize americké angažovanosti v mezinárodních organizacích.
Jihokorejský prezident I Če-mjong by souhlasil s dohodou mezi Donaldem Trumpem a Kim Čong-unem o zmrazení severokorejského jaderného programu, i kdyby se Pchjongjang nevzdal svých jaderných zbraní. Prezident to uvedl pro BBC před svou pondělní cestou na Valné shromáždění OSN.
Plány vlád na zvyšování těžby uhlí, ropy a zemního plynu podle nových údajů ohrozí globální klimatické cíle. Namísto snižování závislosti na fosilních palivech státy plánují v nadcházejících desetiletích ještě vyšší produkci, než v roce 2023. Tento trend je v rozporu se závazky, které země přijaly na klimatických summitech OSN, kde se dohodly na „přechodu od fosilních paliv“ a postupném omezování těžby, zejména uhlí.
Uznání palestinského státu ze strany Velké Británie, Kanady a Austrálie pravděpodobně vyvolá sérii globálních diplomatických událostí. Izrael v reakci zvažuje anexi Západního břehu, což by prohloubilo jeho spory s Evropou a rozšířilo propast mezi ním a arabskými státy. Tento krok by také dále vzdálil Spojené státy od jejich spojenců, zatímco Trumpova administrativa bude nadále podporovat premiéra Netanjahua a Izrael v jejich válce v Gaze.
Americký prezident Donald Trump dal během pohřební tryzny za Charlieho Kirka, známého konzervativního komentátora, jasně najevo, že jeho smrt ho nijak neobměkčí a ani ho nepřiměje k tomu, aby se pokusil o sjednocení národa. Podle prezidenta byla Kirkova vražda důvodem k tomu, aby se ještě razantněji a bezohledněji pokoušel o posílení své moci. Tento šokující čin tak okamžitě vyústil v další politické rozdělení.
Úřady ve Spojených státech by měly v nejbližší době oznámit, že užívání oblíbeného léku na bolest Tylenol v těhotenství je spojeno s rizikem autismu.
Rozhodnutí Velké Británie, Kanady a Austrálie uznat palestinský stát vyvolalo naděje na oživení takzvaného dvoustátního řešení. Podle diplomata Husama Zomlota je tento krok jedním z posledních pokusů o dosažení míru v regionu.
Dva německé stíhací letouny Eurofighter v neděli vzlétly, aby zachytily a sledovaly ruský vojenský letoun. Jednalo se o špionážní letoun Il-20M, který se pohyboval v mezinárodním vzdušném prostoru nad Baltským mořem, ale bez letového plánu a rádiového spojení.
Britská vláda uvažuje o využití zmrazených ruských státních aktiv v hodnotě 25 miliard liber k financování půjček pro Ukrajinu. Britská ministryně financí Rachel Reevesová představila tento kontroverzní plán na sobotním setkání ministrů financí Evropské unie v Kodani.
Vědci varují, že by v příštích deseti letech mohlo dojít k explozi prvotní černé díry. Podle expertů z Massachusettské univerzity v Amherstu je dokonce devadesátiprocentní šance, že k vesmírnému úkazu dojde už do roku 2035.