Prezident Donald Trump vystoupí tento týden na Valném shromáždění OSN, což je jeho pátý projev v této organizaci. Jeho předchozí projevy vždy naznačovaly důležité politické změny, a ani letos se neočekává nic jiného. V roce 2017 například předznamenal odstoupení od íránské jaderné dohody. Jeho aktuální řeč by mohla vyjasnit nejednoznačný vztah USA k OSN, a to v době, kdy se provádí revize americké angažovanosti v mezinárodních organizacích.
Očekává se, že prezident Trump v projevu zdůrazní, co považuje za své úspěchy. Pravděpodobně bude hovořit o různých obchodních dohodách, svých krocích k ukončení zahraničních konfliktů a zabezpečení amerických hranic.
Dále se dotkne klíčových zahraničněpolitických priorit. Na Blízkém východě bezpochyby vyzve k propuštění izraelských rukojmích a kritizuje snahu Francie a dalších evropských zemí o uznání palestinského státu. Uznání Palestiny by mohly tyto země učinit na speciální konferenci, která se koná mimo Radu bezpečnosti OSN.
Na rozdíl od USA, které odmítly vydat víza palestinským úředníkům, aby se zúčastnili setkání, Rusko a Čína uznaly Palestinu již před desítkami let. Prezident má také zájem dokončit dohodu s Čínou, kterou chce v New Yorku představit, a měl by varovat Rusko před testováním NATO a ohlásit nové sankce.
Mnoho diplomatů s napětím čeká na odpověď na otázku, jaká bude budoucnost vztahů USA s OSN. Americká mise při OSN už naznačila, že je čas na odvážné reformy, aby se organizace vrátila ke svému původnímu poslání. Trumpova administrativa již podnikla bezprecedentní kroky, například odstoupila z UNESCO a Světové zdravotnické organizace a ukončila podporu a angažovanost v Radě pro lidská práva.
V únoru navíc zahájila komplexní revizi amerického členství ve všech mezinárodních organizacích a multilaterálních smlouvách. Očekává se, že výsledky této revize, která měla být dokončena v srpnu, oznámí veřejně právě v projevu. Spojené státy vyvíjí finanční tlak na OSN zadržováním a odkládáním plateb, což vyvolalo v organizaci finanční potíže.
Generální tajemník OSN António Guterres na to reagoval reformní iniciativou UN80, která má snížit náklady a zvýšit efektivitu. Vzhledem k této situaci má prezident Trump jedinečnou příležitost požadovat zásadní reformy výměnou za obnovení financování.
Zatímco mezinárodní společenství dlouhodobě naléhalo na Spojené státy, aby se aktivně podílely na řešení klimatické krize, před zahájením klíčových klimatických rozhovorů COP30 v brazilském Belému panuje mezi diplomaty tichá úleva z toho, že USA na nejvyšší úrovni zůstanou mimo. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa, který klimatickou krizi označuje za „největší podvod v dějinách“, totiž USA nejen ustoupily od klimatických opatření, ale otevřeně bojují za globální využívání fosilních paliv.
Pařížský soud rozhodl o předčasném ukončení vězeckého pobytu bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který byl v říjnu uvězněn kvůli spiknutí s cílem získat nelegální finanční prostředky na kampaň z Libye. Sarkozy, jenž si měl odpykat pětiletý trest, bude namísto toho podřízen „soudnímu dohledu“ a měl by být z věznice La Santé propuštěn již dnes odpoledne. Pro politika, který vedl zemi v letech 2007 až 2012, to představuje další dramatický zvrat.
Evropské země nemají jinou možnost než zvýšit věk odchodu do důchodu a provést hluboké reformy penzijních systémů, protože ty jsou neudržitelné v kontextu stárnoucí populace a klesající porodnosti. Ačkoliv jsou problémy známy, reformy často selhávají kvůli politickým tlakům a nedůvěře veřejnosti.
Absence Spojených států, které na konferenci COP30 v brazilském Belému zastoupené administrativou Donalda Trumpa nevyslaly vrcholné představitele, staví Evropskou unii do nepříjemné a nečekané role. EU, která dosud spoléhala na USA jako na „tlumič nárazů“ a hlavního vyjednavače, nyní ponese hlavní nápor požadavků a tlaků směřujících na bohaté země.
Před deseti lety, v prosinci 2015, byl na klimatické konferenci OSN v Paříži přijat Pařížská dohoda, kde se téměř všechny státy světa zavázaly snížit emise na nulovou čistou úroveň do roku 2050. Přestože tehdy panovala obrovská euforie a dohoda byla vnímána jako konec fosilních paliv, realita uplynulého desetiletí je jiná.
Američané, kteří v současné době cestují do zahraničí, jsou vystaveni zvýšenému zájmu a přímým dotazům místních obyvatel ohledně politické situace v USA a jejich názoru na prezidenta Donalda Trumpa. Konfrontace s politikou se stává běžnou součástí jejich cestovatelských zážitků, ať už se jedná o Dublin, karibský ostrov Svatý Martin nebo severní Norsko.
Konference COP30, třicáté setkání stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), se vrací do Brazílie, do amazonského města Belém. Původní Úmluva z roku 1992, podepsaná v Riu de Janeiro, zavazuje svět k zamezení nebezpečné změny klimatu, ale bez určení způsobu. Brazilští hostitelé mají nabitý program se 145 body a snaží se povzbudit vyjednávací týmy k odvážným krokům uprostřed finančních, vědeckých a etických aspektů krize.
Prezident Donald Trump udělil milost dlouhému seznamu svých politických spojenců, kteří byli spojováni s údajnými snahami o zvrácení výsledků prezidentských voleb v roce 2020. Informaci o milosti, jež byla vyhlášena prezidentskou proklamací, potvrdil Ed Martin, ombudsman pro udílení milostí při Ministerstvu spravedlnosti.
Brazilský diplomat André Corrêa do Lago, který stojí v čele konference OSN o změně klimatu Cop30, prohlásil, že bohaté země ztratily zájem o řešení klimatické krize. Naopak upozornil na Čínu, jež v oblasti čisté energie rychle postupuje a dominuje jak v produkci, tak ve spotřebě nízkouhlíkových technologií. Podle něj by se ostatní státy měly inspirovat čínským příkladem, místo aby kritizovaly konkurenceschopnost tamních výrobků.
Laďka Něrgešová je už nějaký čas opět součástí týmu, který na Primě pro televizní diváky připravuje zprávy ze šoubyznysu. Snad každý v Česku ví, čím si moderátorka prochází, přesto se sama rozhodla vrátit na obrazovku. A nejen tam. Nemá totiž problém ani vyrazit mezi lidi.
Agáta Hanychová a Pavel Novotný si nedávno vyměnili vzkazy přes média, ale napětí mezi nimi tím ani zdaleka nepominulo. Důkazem jsou nejnovější slova influencerky, která dala jasně najevo, že si za tím, co řekla poprvé, stojí.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) se domnívá, že výjimka ze sankcí, kterou v Bílém domě vyjednal jeho maďarský kolega Viktor Orbán, by se měla vztahovat i na Slovensko. Podle Washingtonu jde o výjimku na rok, zatímco Budapešť tvrdí, že je neomezená.