Hydrologické sucho na našem území dál výrazně zesiluje. Vedra, nedostatek srážek a rekordně nízké stavy vodních toků i podzemních vod potvrzují závažnost současné situace. Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě podporuje opatření, která pomáhají vodu v krajině zadržovat, zpomalovat její odtok a zvyšovat odolnost přírodních ekosystémů i obcí a měst vůči dopadům změny klimatu.
Jen z Operačního programu Životní prostředí bylo během posledních pěti let na tato opatření vynaloženo 8,6 miliard korun a další finance jsou stále k dispozici. Resort také již dokončil návrh aktualizace Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu pro období 2026–2030.
"Současná období vysokých teplot, ale také zkušenosti se suchem, přívalovými srážkami a povodněmi ukazují, že posilování odolnosti České republiky vůči negativním klimatickým vjemům musí být jednou z dlouhodobých priorit státu. MŽP již uskutečňuje řadu adaptačních opatření a vynakládá na jejich realizaci nemalé prostředky ze státního rozpočtu i evropských zdrojů, nicméně jejich výsledky nemusí být vždy okamžitě viditelné. Proměna měst, budov, krajiny i vodního režimu je dlouhodobý úkol a vyžaduje spolupráci jednotlivých resortů, krajů, obcí, zdravotnických a sociálních služeb, záchranných složek, firem i dalších institucí," řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
MŽP v široké meziresortní a odborné spolupráci dokončilo návrh aktualizace Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu pro období 2026–2030, který je připraven k projednání a schválení vládou. Dokument vychází ze Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách České republiky pro období 2021–2030, z aktuálních odborných podkladů ČHMÚ a dalších odborných institucí a z vyhodnocení dosavadního naplňování adaptačních opatření.
"Aktualizovaný akční plán reaguje na současný vývoj klimatických rizik a stanovuje konkrétní úkoly pro jednotlivé resorty a další odpovědné instituce. Zaměřuje se mimo jiné na lepší připravenost měst, obcí a budov na vysoké teploty, ochranu zdraví obyvatel, rozvoj varovných a informačních systémů, posilování odolnosti krajiny a vodního režimu a přesnější sledování účinnosti přijímaných opatření," dodal ministr Červený.
Aktuální vývoj hydrologického sucha ukazuje, že ani období se srážkami nemusí znamenat řešení problému nedostatku vody. Rozhodující totiž není jen množství srážek, ale také schopnost krajiny vodu přijmout a udržet. Pokud voda po dešti rychle odteče, nemůže doplňovat zásoby podzemních vod ani pomáhat překonávat období bez srážek.
Významnou podporu těmto opatřením poskytuje ministerstvo prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí. Ve specifickém cíli zaměřeném na přizpůsobení se změně klimatu, prevenci rizik a posilování odolnosti vůči klimatickým dopadům již od roku 2021 podpořilo 776 projektů částkou 8,6 miliard korun. Celková alokace je přitom 11,2 mld. Kč.
Další dvě miliardy korun aktuálně nabízí obcím, správcům vodních toků a dalším veřejným subjektům, které chtějí snížit riziko vzniku povodní a posílit schopnost krajiny zadržovat vodu. Finance z výzvy číslo 109 směřují zejména na přírodě blízká protipovodňová opatření, obnovu a vytváření prostoru pro bezpečný rozliv povodní v údolních nivách, úpravy koryt vodních toků, vznik a rekonstrukci suchých a retenčních nádrží, poldrů nebo povodňových parků.
Na projekty, díky nimž mohou obce lépe hospodařit se srážkovou a šedou vodou, je zaměřena výzva č. 105 s alokací 200 milionů korun. Města, obce, školy a další veřejné instituce z ní mohou získat finanční prostředky na zachytávání dešťové vody, její akumulaci a další využití, například k zalévání, splachování nebo praní. Dotace může pokrýt až 85 procent způsobilých výdajů. U obou výzev běží příjem žádostí až do 17. prosince 2026.
Podpora pokračuje i pro vodní prvky v krajině. Do 25. září 2026 je prodloužen příjem žádostí do výzev číslo 73 a 104 zaměřených na obnovu tůní, mokřadů, malých vodních nádrží, zeleně a dalších vodních a vegetačních prvků.
Obdobná opatření rezort doplňkově podporuje i z jiných evropských a národních zdrojů, zejména Národního plánu obnovy a Národního programu Životní prostředí. Aktuální možnost je určena provozovatelům větších čistíren odpadních vod. Státní fond životního prostředí ČR nabízí zvýhodněné půjčky na jejich modernizaci, rozšíření kapacity a doplnění pokročilého, takzvaného terciárního stupně čištění. Nízkoúročená půjčka může pokrýt až 70 procent způsobilých výdajů projektu, a to až 200 milionů korun. Tyto investice budou znamenat méně znečištění v řekách a nádržích, kvalitnější vodní prostředí i lepší podmínky pro obyvatele a přírodu.
Vedle strategického plánování bude MŽP pokračovat v podpoře konkrétních projektů zaměřených na ochranu, obnovu a rozvoj sídelní zeleně, hospodaření se srážkovou vodou, renovace budov, obnovu vodních toků a přírodě blízká opatření ve volné krajině. Cílem je postupně rozšiřovat realizaci těchto opatření a lépe je zaměřovat na místa a skupiny obyvatel, které jsou vůči vysokým teplotám a dalším klimatickým extrémům nejzranitelnější.
Společným prvkem adaptačních opatření je tak schopnost krajiny zadržet vodu. Zdravá půda umožňuje její vsakování a akumulaci, zeleň zpomaluje odtok a mokřady či další vodní prvky vodu zadržují a postupně uvolňují. Mezi podporovaná opatření proto patří revitalizace vodních toků, obnova mokřadů, tůní a rybníků, návrat vody do říčních niv, odstraňování starých odvodňovacích systémů i hospodaření se srážkovou vodou ve městech a obcích.
Ve městech a obcích jsou podporovány projekty zaměřené na vsakování, zadržování a opětovné využívání dešťové vody, budování zelených střech, retenčních a vsakovacích nádrží, propustných povrchů nebo dalších prvků modrozelené infrastruktury. Cílem je, aby dešťová voda zůstávala co nejdéle v místě dopadu, pomáhala ochlazovat okolní prostředí a doplňovala zásoby vody namísto rychlého odtoku kanalizací.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.
Výsledky nedávných amerických voleb vyvolaly v Izraeli hluboké obavy a otřásly dosavadními jistotami ohledně pevnosti transatlantického spojenectví. Izraelští političtí představitelé a analytici pro BBC varují, že náhlá změna politického rozložení sil ve Washingtonu může zásadně ohrozit bezpečnostní a diplomatickou podporu, na kterou se stát spoléhal po celá desetiletí.
Americká FBI v pátek zadržela otce vévodkyně Meghan, manželky britského prince Harryho. Thomas Markle je podezřelý z držení dětské pornografie. Informovala o tom americká zpravodajské stanice CNN, která se odvolává na americké ministerstvo spravedlnosti.