Americký prezident Donald Trump opět rozvířil politické vody, když v rozhovoru pro NBC naznačil, že by mohl usilovat o třetí prezidentský mandát. „Nedělám si legraci… existují metody, jak by to šlo,“ uvedl s tím, že ho k tomu vybízí mnoho lidí.
Trump, který by v roce 2029 oslavil 82. narozeniny, zároveň přiznal, že jej práce baví. „Mám rád práci,“ řekl v odpovědi na otázku, zda by chtěl pokračovat ve „nejobtížnější práci v zemi“.
Nejde o první případ, kdy Trump otevřel téma třetího mandátu. Již v lednu řekl svým příznivcům, že „by to byla největší čest mého života sloužit ne jednou, ne dvakrát, ale třikrát nebo čtyřikrát“. Později však své vyjádření označil za vtip mířený na „fake news média“.
Americká ústava ve svém 22. dodatku jasně stanoví, že „žádná osoba nebude zvolena do úřadu prezidenta více než dvakrát“. To ale podle BBC není neměnné.
Změna tohoto ustanovení by vyžadovala dvoutřetinovou podporu v Senátu i Sněmovně reprezentantů a souhlas tří čtvrtin jednotlivých států USA. Ačkoliv Republikánská strana nyní ovládá Kongres, nemá dostatečnou většinu k prosazení takové změny.
Trumpovi spojenci tvrdí, že existuje ústavní „klička“, kterou zatím žádný soud netestoval. Tvrdí, že zákaz třetího funkčního období se vztahuje pouze na přímé zvolení prezidentem, ale nic neříká o nástupnictví.
Podle této teorie by se Trump mohl v roce 2028 ucházet o post viceprezidenta – například po boku současného viceprezidenta JD Vance. Pokud by společně vyhráli volby, nový prezident by mohl rezignovat a Trump by se stal prezidentem skrze proces nástupnictví.
Bývalý Trumpův poradce Steve Bannon tvrdí, že Trump se „chystá znovu kandidovat a znovu vyhrát“ a že existuje „několik způsobů, jak toho dosáhnout“.
Republikánský kongresman Andy Ogles z Tennessee navíc v lednu navrhl ústavní dodatek, který by umožnil prezidentovi sloužit až tři funkční období, pokud by nebyla po sobě jdoucí. Tento návrh by otevíral cestu pouze Trumpovi, protože bývalí prezidenti Barack Obama, George W. Bush a Bill Clinton vykonali dvě po sobě jdoucí období a byli by tak stále vyloučeni.
Demokraté návrhy na Trumpovu třetí kandidaturu tvrdě odmítají. „Toto je další krok v jeho snaze ovládnout vládu a rozložit naši demokracii,“ uvedl kongresman Daniel Goldman, který vedl Trumpův první impeachment.
Odmítavý postoj však panuje i mezi některými republikány. Senátor Markwayne Mullin z Oklahomy prohlásil, že ústavu není ochoten měnit. „Pokud se pro to nerozhodne americký lid, tak ne,“ řekl v únoru pro NBC.
Ústavní experti jsou v otázce třetího mandátu skeptičtí. Profesor volebního práva Derek Muller z Univerzity Notre Dame upozorňuje, že 12. dodatek ústavy říká, že „nikdo, kdo není ústavně způsobilý stát se prezidentem, nemůže být ani viceprezidentem“. Podle něj tedy Trump ani nemůže být kandidátem na viceprezidenta.
Profesor Jeremy Paul z Bostonské univerzity pro CBS uvedl, že neexistuje žádný věrohodný právní argument, který by Trumpovi umožnil obejít ústavní omezení.
Jediným americkým prezidentem, který vykonával funkci déle než dvě období, byl Franklin Delano Roosevelt. Byl zvolen čtyřikrát – v letech 1932, 1936, 1940 a 1944 – a úřadoval během Velké hospodářské krize a druhé světové války. Zemřel v roce 1945 během svého čtvrtého mandátu.
Tehdy neexistovalo žádné ústavní omezení na počet prezidentských období, pouze nepsaná tradice od dob George Washingtona. Po Rooseveltově smrti Kongres přijal 22. dodatek, který od roku 1951 zavádí dvoumandátový limit.
Navzdory Trumpovým náznakům a snahám některých republikánů je třetí prezidentské období v současné době ústavně nemožné. Jakékoliv pokusy o jeho obcházení by pravděpodobně skončily u Nejvyššího soudu. Ačkoliv Trumpovi příznivci hledají skulinky v ústavě, odborníci jsou přesvědčeni, že žádný „tajný trik“ na prolomení prezidentského limitu neexistuje.
Jedna z nejbolestnějších tragédií dosavadního konfliktu v Pásmu Gazy se odehrála před několika dny, kdy izraelské letectvo zasáhlo dům dětské lékařky Alaa al-Najjar v Khan Yúnis. Při útoku přišlo o život devět z jejích deseti dětí, její manžel utrpěl těžká zranění. Jediným přeživším z dětí je jedenáctiletý Adam. Alaa přežila pouze proto, že v době útoku zachraňovala životy v nemocnici.
Elon Musk, šéf firem Tesla a SpaceX, nedávno stáhl několik výrazných příspěvků z platformy X (dříve Twitter), které byly součástí jeho veřejné výměny názorů s prezidentem Donaldem Trumpem. Podle informací televize CNN šlo mimo jiné o tvrzení, že Trump figuruje v „Epsteinových spisech“, o výzvu k jeho odvolání a nahrazení viceprezidentem JD Vancem či o hrozbu, že bude pozastaven provoz kosmické lodi Dragon.
Ministr spravedlnosti v demisi Pavel Blažek učinil další zásadní krok ve své politické kariéře. Poté, co rezignoval na ministerský post kvůli podezřelému daru v podobě bitcoinů, nyní oznámil, že si pozastavuje členství v ODS. Zároveň se rozhodl odstoupit z jihomoravské kandidátky koalice Spolu pro nadcházející volby a vzdal se také funkce předsedy krajského sdružení ODS.
V době, kdy si většina lidí oddechla, že éra covidu-19 je u konce, se objevuje nová varianta viru, která znovu přitahuje pozornost lékařů. Podle britské zdravotní agentury UKHSA se napříč světem objevuje nová subvarianta viru s označením NB.1.8.1, známá také pod přezdívkou Nimbus. Přestože zatím nejde o důvod k panice, lékaři upozorňují, že by lidé měli být opatrní – varianta se totiž rychle šíří a má odlišné příznaky oproti předchozím.
Změny klimatu mají čím dál citelnější dopady na pěstitele kávy po celém světě. Nejen že ztěžují sklizeň a snižují kvalitu úrody, ale zároveň vytvářejí hlubší závislost drobných farmářů na humanitární pomoci. V rozhovoru pro nizozemský deník Het Financieele Dagblad se o těchto problémech podělili Harm Goossens, člen vedení Nizozemského Červeného kříže, a Meine van der Graaf, manažer dopadu u udržitelné nizozemské značky kávy Wakuli.
Evropští ministři obrany členských států NATO se ve dnech 4.–5. června sešli v Bruselu na posledním jednání před nadcházejícím aliančním summitem v Haagu (21.–22. června). Hlavním bodem programu bylo schválení nových cílů vojenských schopností, které by měly posílit obranu a odstrašení zejména vůči Rusku. Jednání se uskutečnilo v atmosféře nejistoty — jak kvůli pokračující válce na Ukrajině, tak kvůli změnám v přístupu administrativy prezidenta Trumpa k evropským spojencům.
Německo v posledních dnech zintenzivnilo varování před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. Podle šéfky spolkového úřadu pro vojenské zásobování Annette Lehnigk-Emden má německá armáda pouhé tři roky na to, aby se připravila na případný útok, který by mohl přijít nejpozději v roce 2029.
Dva roky po výbuchu Kachovské přehrady čelí Ukrajina ekologické hrozbě, která dalece přesahuje hranice jejího území. Toxické sedimenty v bývalém dně nádrže ohrožují nejen ukrajinskou přírodu, ale kontaminují i Černé moře, odkud proudí k pobřeží Rumunska, Bulharska či Turecka. Rusko odpálilo ekologickou bombu, která zasahuje i jeho vlastní území. Příroda sice bojuje o návrat, toxické sloučeniny ale jen tak neodplaví.
Jedenáctiměsíční Jack je jedním z pouhých 16 dětí na světě, které trpí extrémně vzácným genetickým onemocněním, natolik neobvyklým, že doposud ani nemá jméno. Kvůli mutaci genu PPFIBP1 je nevidomý, trpí častými záchvaty a lékaři předpokládají, že nikdy nebude chodit ani mluvit. Podle odborníků je jeho stav život limitující.
Bývalý kalifornský guvernér a hollywoodská hvězda Arnold Schwarzenegger vyzval ekologické aktivisty a odborníky na životní prostředí, aby se nenechali paralyzovat zklamáním ze současné environmentální politiky prezidenta Donalda Trumpa. Místo stížností by podle něj měli začít jednat a hledat řešení na lokální úrovni.
Planeta K2-18b, vzdálená 124 světelných let, se v posledních týdnech dostala do centra pozornosti světových vědců. V dubnu vyvolal rozruch objev dvou molekul – dimethylsulfidu (DMS) a dimethyldisulfidu (DMDS) – v její atmosféře. Na Zemi tyto sloučeniny produkují převážně živé organismy, což vedlo k domněnkám, že se může jednat o první skutečně věrohodný náznak života mimo naši planetu. Jenže několik nových studií teď tyto závěry zpochybňuje.
Jeden z průkopníků umělé inteligence, profesor Yoshua Bengio, se obává, že současný vývoj AI směřuje k nebezpečným důsledkům. Proto spustil nový projekt, který má přinést zásadní změnu: vytvořit „čestnou“ a bezpečnější alternativu ke stávajícím systémům. Učinil tak ve chvíli, kdy FBI oznámila, že pachatelé nedávného bombového útoku na kliniku v Kalifornii použili k získání návodu na výrobu výbušniny právě AI.