Americký prezident Donald Trump opět rozvířil politické vody, když v rozhovoru pro NBC naznačil, že by mohl usilovat o třetí prezidentský mandát. „Nedělám si legraci… existují metody, jak by to šlo,“ uvedl s tím, že ho k tomu vybízí mnoho lidí.
Trump, který by v roce 2029 oslavil 82. narozeniny, zároveň přiznal, že jej práce baví. „Mám rád práci,“ řekl v odpovědi na otázku, zda by chtěl pokračovat ve „nejobtížnější práci v zemi“.
Nejde o první případ, kdy Trump otevřel téma třetího mandátu. Již v lednu řekl svým příznivcům, že „by to byla největší čest mého života sloužit ne jednou, ne dvakrát, ale třikrát nebo čtyřikrát“. Později však své vyjádření označil za vtip mířený na „fake news média“.
Americká ústava ve svém 22. dodatku jasně stanoví, že „žádná osoba nebude zvolena do úřadu prezidenta více než dvakrát“. To ale podle BBC není neměnné.
Změna tohoto ustanovení by vyžadovala dvoutřetinovou podporu v Senátu i Sněmovně reprezentantů a souhlas tří čtvrtin jednotlivých států USA. Ačkoliv Republikánská strana nyní ovládá Kongres, nemá dostatečnou většinu k prosazení takové změny.
Trumpovi spojenci tvrdí, že existuje ústavní „klička“, kterou zatím žádný soud netestoval. Tvrdí, že zákaz třetího funkčního období se vztahuje pouze na přímé zvolení prezidentem, ale nic neříká o nástupnictví.
Podle této teorie by se Trump mohl v roce 2028 ucházet o post viceprezidenta – například po boku současného viceprezidenta JD Vance. Pokud by společně vyhráli volby, nový prezident by mohl rezignovat a Trump by se stal prezidentem skrze proces nástupnictví.
Bývalý Trumpův poradce Steve Bannon tvrdí, že Trump se „chystá znovu kandidovat a znovu vyhrát“ a že existuje „několik způsobů, jak toho dosáhnout“.
Republikánský kongresman Andy Ogles z Tennessee navíc v lednu navrhl ústavní dodatek, který by umožnil prezidentovi sloužit až tři funkční období, pokud by nebyla po sobě jdoucí. Tento návrh by otevíral cestu pouze Trumpovi, protože bývalí prezidenti Barack Obama, George W. Bush a Bill Clinton vykonali dvě po sobě jdoucí období a byli by tak stále vyloučeni.
Demokraté návrhy na Trumpovu třetí kandidaturu tvrdě odmítají. „Toto je další krok v jeho snaze ovládnout vládu a rozložit naši demokracii,“ uvedl kongresman Daniel Goldman, který vedl Trumpův první impeachment.
Odmítavý postoj však panuje i mezi některými republikány. Senátor Markwayne Mullin z Oklahomy prohlásil, že ústavu není ochoten měnit. „Pokud se pro to nerozhodne americký lid, tak ne,“ řekl v únoru pro NBC.
Ústavní experti jsou v otázce třetího mandátu skeptičtí. Profesor volebního práva Derek Muller z Univerzity Notre Dame upozorňuje, že 12. dodatek ústavy říká, že „nikdo, kdo není ústavně způsobilý stát se prezidentem, nemůže být ani viceprezidentem“. Podle něj tedy Trump ani nemůže být kandidátem na viceprezidenta.
Profesor Jeremy Paul z Bostonské univerzity pro CBS uvedl, že neexistuje žádný věrohodný právní argument, který by Trumpovi umožnil obejít ústavní omezení.
Jediným americkým prezidentem, který vykonával funkci déle než dvě období, byl Franklin Delano Roosevelt. Byl zvolen čtyřikrát – v letech 1932, 1936, 1940 a 1944 – a úřadoval během Velké hospodářské krize a druhé světové války. Zemřel v roce 1945 během svého čtvrtého mandátu.
Tehdy neexistovalo žádné ústavní omezení na počet prezidentských období, pouze nepsaná tradice od dob George Washingtona. Po Rooseveltově smrti Kongres přijal 22. dodatek, který od roku 1951 zavádí dvoumandátový limit.
Navzdory Trumpovým náznakům a snahám některých republikánů je třetí prezidentské období v současné době ústavně nemožné. Jakékoliv pokusy o jeho obcházení by pravděpodobně skončily u Nejvyššího soudu. Ačkoliv Trumpovi příznivci hledají skulinky v ústavě, odborníci jsou přesvědčeni, že žádný „tajný trik“ na prolomení prezidentského limitu neexistuje.
Přesně měsíc po posledním rozloučení s Jiřím Krampolem proběhla zádušní mše, kterou uspořádal jeho manažer Miloš Schmiedberger. Ten ignoroval srpnový smuteční obřad. Na tom se ale sešlo o poznání více lidí.
Princ Harry přijede během druhého zářijového týdne na krátkou návštěvu do Velké Británie. Informovala o tom CNN, která upozornila na spekulace ohledně možného setkání se svým otcem, britským králem Karlem III.
Dara Rolins tvoří s Pavlem Nedvědem asi nejhvězdnější československý pár současnosti, ale v posledních týdnech se opakovaně stali předmětem nepříjemných spekulací. Popová zpěvačka, která musela opakovaně odpovídat na dotazy novinářů, reagovala po svém.
Izrael se připravuje na ofenzívu, která by mohla vést k vysídlení až jednoho milionu Palestinců. Podle vysokého vojenského představitele už probíhají přípravy k útoku na Gazu, která je největším palestinským městským centrem.
Evropské členské státy se i přes blížící se termín stanovený Organizací spojených národů stále nemohou dohodnout na klíčových cílech v oblasti klimatu. Podle uniklého návrhu dokumentu, který získal deník The Guardian, panuje mezi Evropskou komisí a některými státy neshoda ohledně snižování emisí skleníkových plynů.
V návaznosti na nejsilnější nálet na Ukrajinu od začátku války jedná v Bílém domě vyslanec Evropské unie pro sankce, David O’Sullivan, s americkými představiteli. Cílem jednání je koordinace a posílení sankcí s cílem oslabit Putinovu armádu. Jednání probíhají poté, co americký prezident Donald Trump o víkendu oznámil, že je připraven zavést další opatření vůči Rusku.
Šest lidí zemřelo a desítky dalších, včetně těhotné ženy, byly zraněny při střeleckém útoku v Jeruzalémě. Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar potvrdil, že dva palestinští ozbrojenci zahájili palbu na plné autobusové zastávce.
Podle ministra financí Scotta Bessenta by Spojené státy musely vrátit asi polovinu vybraných cel, pokud by Nejvyšší soud potvrdil, že prezident Donald Trump překročil své pravomoci při jejich uvalení. Tento verdikt by byl pro státní pokladnu „hrozný“, ale pokud ho soud vynese, bude se muset respektovat. Prezidentova administrativa má však k dispozici i jiné možnosti, jak cla uvalit, i když by tím mohla ztratit svou vyjednávací pozici.
Odborníci se domnívají, že Čína by se mohla namísto invaze na Tchaj-wan uchýlit k dlouhodobé blokádě, aby ostrov donutila ke kapitulaci. Tento přístup, známý jako lianhe fengkong, neboli „společná blokáda“, by efektivně odřízl ostrov od zbytku světa.
Španělský premiér Pedro Sánchez označil reakci Evropy na válku v Gaze za naprosté selhání. Upozornil, že dvojí metr, který západní svět uplatňuje ve vztahu k Ukrajině a Gaze, podrývá jeho globální důvěryhodnost. Podle něj je současná situace v Gaze jedním z nejtemnějších období mezinárodních vztahů v 21. století.
Politické klima ve Spojených státech se s příchodem podzimu vyhrocuje. Prezident Donald Trump si upevňuje svou moc, často na hraně ústavnosti, a opoziční demokraté se snaží přijít s efektivní strategií, jak se mu postavit. Vládní administrativa se prezentuje nekompromisním tónem, což se projevuje v řadě opatření. Příkladem je hrozba vyslání Národní gardy do měst řízených demokraty, zrychlování deportací a propouštění vědců z Centra pro kontrolu a prevenci nemocí.
Prezidentka Evropské centrální banky, Christine Lagardeová, se nedávno vyjádřila k vlivu zahraničních zaměstnanců na hospodářství. Během sympozia Federálního rezervního systému ve Wyomingu zdůraznila, že by Evropa byla v mnohem horší situaci, kdyby k sobě nepřitahovala zahraniční pracovníky. Migrace podle ní pomohla eurozóně lépe překonat překážky, jako je například drahá energie nebo vysoká inflace, a zároveň pomohla udržet zaměstnanost a hospodářský růst.