Stane se Trump prezidentem potřetí? Našli jsme způsob, jak ústavu obejít, tvrdí jeho lidé

Donald Trump
Donald Trump, foto: Depositphotos
Klára Marková 1. dubna 2025 09:19
Sdílej:

Americký prezident Donald Trump opět rozvířil politické vody, když v rozhovoru pro NBC naznačil, že by mohl usilovat o třetí prezidentský mandát. „Nedělám si legraci… existují metody, jak by to šlo,“ uvedl s tím, že ho k tomu vybízí mnoho lidí.

Trump, který by v roce 2029 oslavil 82. narozeniny, zároveň přiznal, že jej práce baví. „Mám rád práci,“ řekl v odpovědi na otázku, zda by chtěl pokračovat ve „nejobtížnější práci v zemi“.

Nejde o první případ, kdy Trump otevřel téma třetího mandátu. Již v lednu řekl svým příznivcům, že „by to byla největší čest mého života sloužit ne jednou, ne dvakrát, ale třikrát nebo čtyřikrát“. Později však své vyjádření označil za vtip mířený na „fake news média“.

Americká ústava ve svém 22. dodatku jasně stanoví, že „žádná osoba nebude zvolena do úřadu prezidenta více než dvakrát“. To ale podle BBC není neměnné.

Změna tohoto ustanovení by vyžadovala dvoutřetinovou podporu v Senátu i Sněmovně reprezentantů a souhlas tří čtvrtin jednotlivých států USA. Ačkoliv Republikánská strana nyní ovládá Kongres, nemá dostatečnou většinu k prosazení takové změny.

Trumpovi spojenci tvrdí, že existuje ústavní „klička“, kterou zatím žádný soud netestoval. Tvrdí, že zákaz třetího funkčního období se vztahuje pouze na přímé zvolení prezidentem, ale nic neříká o nástupnictví.

Podle této teorie by se Trump mohl v roce 2028 ucházet o post viceprezidenta – například po boku současného viceprezidenta JD Vance. Pokud by společně vyhráli volby, nový prezident by mohl rezignovat a Trump by se stal prezidentem skrze proces nástupnictví.

Bývalý Trumpův poradce Steve Bannon tvrdí, že Trump se „chystá znovu kandidovat a znovu vyhrát“ a že existuje „několik způsobů, jak toho dosáhnout“.

Republikánský kongresman Andy Ogles z Tennessee navíc v lednu navrhl ústavní dodatek, který by umožnil prezidentovi sloužit až tři funkční období, pokud by nebyla po sobě jdoucí. Tento návrh by otevíral cestu pouze Trumpovi, protože bývalí prezidenti Barack Obama, George W. Bush a Bill Clinton vykonali dvě po sobě jdoucí období a byli by tak stále vyloučeni.

Demokraté návrhy na Trumpovu třetí kandidaturu tvrdě odmítají. „Toto je další krok v jeho snaze ovládnout vládu a rozložit naši demokracii,“ uvedl kongresman Daniel Goldman, který vedl Trumpův první impeachment.

Odmítavý postoj však panuje i mezi některými republikány. Senátor Markwayne Mullin z Oklahomy prohlásil, že ústavu není ochoten měnit. „Pokud se pro to nerozhodne americký lid, tak ne,“ řekl v únoru pro NBC.

Ústavní experti jsou v otázce třetího mandátu skeptičtí. Profesor volebního práva Derek Muller z Univerzity Notre Dame upozorňuje, že 12. dodatek ústavy říká, že „nikdo, kdo není ústavně způsobilý stát se prezidentem, nemůže být ani viceprezidentem“. Podle něj tedy Trump ani nemůže být kandidátem na viceprezidenta.

Profesor Jeremy Paul z Bostonské univerzity pro CBS uvedl, že neexistuje žádný věrohodný právní argument, který by Trumpovi umožnil obejít ústavní omezení.

Jediným americkým prezidentem, který vykonával funkci déle než dvě období, byl Franklin Delano Roosevelt. Byl zvolen čtyřikrát – v letech 1932, 1936, 1940 a 1944 – a úřadoval během Velké hospodářské krize a druhé světové války. Zemřel v roce 1945 během svého čtvrtého mandátu.

Tehdy neexistovalo žádné ústavní omezení na počet prezidentských období, pouze nepsaná tradice od dob George Washingtona. Po Rooseveltově smrti Kongres přijal 22. dodatek, který od roku 1951 zavádí dvoumandátový limit.

Navzdory Trumpovým náznakům a snahám některých republikánů je třetí prezidentské období v současné době ústavně nemožné. Jakékoliv pokusy o jeho obcházení by pravděpodobně skončily u Nejvyššího soudu. Ačkoliv Trumpovi příznivci hledají skulinky v ústavě, odborníci jsou přesvědčeni, že žádný „tajný trik“ na prolomení prezidentského limitu neexistuje. 

Stalo se
Novinky
Alí Chameneí

Smrt Chameneího nebo útok na jaderná zařízení? Nikdo netuší, o co USA v Íránu vlastně jde

Před čtrnácti dny, kdy Donald Trump poprvé pohrozil íránskému režimu a vzkázal tamním demonstrantům, že „pomoc přichází“, neměly Spojené státy v regionu dostatek sil, aby svá slova podložily činy. To se nyní změnilo. Příjezd letadlové lodi USS Abraham Lincoln a doprovodných torpédoborců vybavených střelami Tomahawk dává Washingtonu potřebnou palebnou sílu. Přesto zůstává zásadní otázka: čeho přesně by mohl útok na Írán v tuto chvíli dosáhnout?

Novinky
Viktor Orbán

Orbán stupňuje odpor proti přijetí Ukrajiny do EU

Zatímco Volodymyr Zelenskyj opakovaně potvrzuje rok 2027 jako cíl pro vstup své země do Evropské unie, maďarský premiér Viktor Orbán se proti tomuto kroku staví s rostoucí intenzitou. Orbán prohlásil, že lídři členských států obdrželi na posledním summitu dokument, který popisuje plány Bruselu na přijetí Ukrajiny právě v tomto termínu. Podle maďarského premiéra je hlavním motivem této snahy umožnit Ukrajině přístup k financím z příštího sedmiletého rozpočtu EU, který začíná v roce 2028.

Novinky
Kevin Warsh

Trump oznámil, koho nominoval za nového šéfa centrální banky Fed

Americký prezident Donald Trump si vybral nového šéfa centrální banky (Fed). V pátek oznámil, že po vypršení mandátu Jeromea Powella v květnu letošního roku nominuje na tuto klíčovou pozici Kevina Warshe. Výběr završil několikaměsíční hledání vedené ministrem financí Scottem Bessentem, který prezidentovi předložil finální seznam čtyř jmen. Trump své rozhodnutí zveřejnil na síti Truth Social, kde Warshe označil za ideálního kandidáta, který má potenciál stát se nejlepším předsedou v historii instituce.

Novinky
Donald Trump

Nechte Írán na pokoji a pomožte Ukrajině vyhrát, radí Trumpovi světový tisk

Donald Trump je sice hrdý na svou „armádu“ u íránských břehů, ale americký prezident by podle webu The Independent udělal lépe, kdyby podpořil vítěze a své spojence tím, že nechá Teherán na pokoji a místo toho pomůže Ukrajině vyhrát. Tato nejnovější zahraničněpolitická aktivita na Ukrajině sice může zajistit krátký oddech od ruského bombardování v mrazivých teplotách, ale skrývá v sobě značné riziko. Trump totiž pravděpodobně bude výměnou za týdenní dohodu s Vladimirem Putinem požadovat, aby Kyjev ustoupil požadavkům Kremlu.