Americký prezident Donald Trump opět rozvířil politické vody, když v rozhovoru pro NBC naznačil, že by mohl usilovat o třetí prezidentský mandát. „Nedělám si legraci… existují metody, jak by to šlo,“ uvedl s tím, že ho k tomu vybízí mnoho lidí.
Trump, který by v roce 2029 oslavil 82. narozeniny, zároveň přiznal, že jej práce baví. „Mám rád práci,“ řekl v odpovědi na otázku, zda by chtěl pokračovat ve „nejobtížnější práci v zemi“.
Nejde o první případ, kdy Trump otevřel téma třetího mandátu. Již v lednu řekl svým příznivcům, že „by to byla největší čest mého života sloužit ne jednou, ne dvakrát, ale třikrát nebo čtyřikrát“. Později však své vyjádření označil za vtip mířený na „fake news média“.
Americká ústava ve svém 22. dodatku jasně stanoví, že „žádná osoba nebude zvolena do úřadu prezidenta více než dvakrát“. To ale podle BBC není neměnné.
Změna tohoto ustanovení by vyžadovala dvoutřetinovou podporu v Senátu i Sněmovně reprezentantů a souhlas tří čtvrtin jednotlivých států USA. Ačkoliv Republikánská strana nyní ovládá Kongres, nemá dostatečnou většinu k prosazení takové změny.
Trumpovi spojenci tvrdí, že existuje ústavní „klička“, kterou zatím žádný soud netestoval. Tvrdí, že zákaz třetího funkčního období se vztahuje pouze na přímé zvolení prezidentem, ale nic neříká o nástupnictví.
Podle této teorie by se Trump mohl v roce 2028 ucházet o post viceprezidenta – například po boku současného viceprezidenta JD Vance. Pokud by společně vyhráli volby, nový prezident by mohl rezignovat a Trump by se stal prezidentem skrze proces nástupnictví.
Bývalý Trumpův poradce Steve Bannon tvrdí, že Trump se „chystá znovu kandidovat a znovu vyhrát“ a že existuje „několik způsobů, jak toho dosáhnout“.
Republikánský kongresman Andy Ogles z Tennessee navíc v lednu navrhl ústavní dodatek, který by umožnil prezidentovi sloužit až tři funkční období, pokud by nebyla po sobě jdoucí. Tento návrh by otevíral cestu pouze Trumpovi, protože bývalí prezidenti Barack Obama, George W. Bush a Bill Clinton vykonali dvě po sobě jdoucí období a byli by tak stále vyloučeni.
Demokraté návrhy na Trumpovu třetí kandidaturu tvrdě odmítají. „Toto je další krok v jeho snaze ovládnout vládu a rozložit naši demokracii,“ uvedl kongresman Daniel Goldman, který vedl Trumpův první impeachment.
Odmítavý postoj však panuje i mezi některými republikány. Senátor Markwayne Mullin z Oklahomy prohlásil, že ústavu není ochoten měnit. „Pokud se pro to nerozhodne americký lid, tak ne,“ řekl v únoru pro NBC.
Ústavní experti jsou v otázce třetího mandátu skeptičtí. Profesor volebního práva Derek Muller z Univerzity Notre Dame upozorňuje, že 12. dodatek ústavy říká, že „nikdo, kdo není ústavně způsobilý stát se prezidentem, nemůže být ani viceprezidentem“. Podle něj tedy Trump ani nemůže být kandidátem na viceprezidenta.
Profesor Jeremy Paul z Bostonské univerzity pro CBS uvedl, že neexistuje žádný věrohodný právní argument, který by Trumpovi umožnil obejít ústavní omezení.
Jediným americkým prezidentem, který vykonával funkci déle než dvě období, byl Franklin Delano Roosevelt. Byl zvolen čtyřikrát – v letech 1932, 1936, 1940 a 1944 – a úřadoval během Velké hospodářské krize a druhé světové války. Zemřel v roce 1945 během svého čtvrtého mandátu.
Tehdy neexistovalo žádné ústavní omezení na počet prezidentských období, pouze nepsaná tradice od dob George Washingtona. Po Rooseveltově smrti Kongres přijal 22. dodatek, který od roku 1951 zavádí dvoumandátový limit.
Navzdory Trumpovým náznakům a snahám některých republikánů je třetí prezidentské období v současné době ústavně nemožné. Jakékoliv pokusy o jeho obcházení by pravděpodobně skončily u Nejvyššího soudu. Ačkoliv Trumpovi příznivci hledají skulinky v ústavě, odborníci jsou přesvědčeni, že žádný „tajný trik“ na prolomení prezidentského limitu neexistuje.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.