Americký prezident Donald Trump opět rozvířil politické vody, když v rozhovoru pro NBC naznačil, že by mohl usilovat o třetí prezidentský mandát. „Nedělám si legraci… existují metody, jak by to šlo,“ uvedl s tím, že ho k tomu vybízí mnoho lidí.
Trump, který by v roce 2029 oslavil 82. narozeniny, zároveň přiznal, že jej práce baví. „Mám rád práci,“ řekl v odpovědi na otázku, zda by chtěl pokračovat ve „nejobtížnější práci v zemi“.
Nejde o první případ, kdy Trump otevřel téma třetího mandátu. Již v lednu řekl svým příznivcům, že „by to byla největší čest mého života sloužit ne jednou, ne dvakrát, ale třikrát nebo čtyřikrát“. Později však své vyjádření označil za vtip mířený na „fake news média“.
Americká ústava ve svém 22. dodatku jasně stanoví, že „žádná osoba nebude zvolena do úřadu prezidenta více než dvakrát“. To ale podle BBC není neměnné.
Změna tohoto ustanovení by vyžadovala dvoutřetinovou podporu v Senátu i Sněmovně reprezentantů a souhlas tří čtvrtin jednotlivých států USA. Ačkoliv Republikánská strana nyní ovládá Kongres, nemá dostatečnou většinu k prosazení takové změny.
Trumpovi spojenci tvrdí, že existuje ústavní „klička“, kterou zatím žádný soud netestoval. Tvrdí, že zákaz třetího funkčního období se vztahuje pouze na přímé zvolení prezidentem, ale nic neříká o nástupnictví.
Podle této teorie by se Trump mohl v roce 2028 ucházet o post viceprezidenta – například po boku současného viceprezidenta JD Vance. Pokud by společně vyhráli volby, nový prezident by mohl rezignovat a Trump by se stal prezidentem skrze proces nástupnictví.
Bývalý Trumpův poradce Steve Bannon tvrdí, že Trump se „chystá znovu kandidovat a znovu vyhrát“ a že existuje „několik způsobů, jak toho dosáhnout“.
Republikánský kongresman Andy Ogles z Tennessee navíc v lednu navrhl ústavní dodatek, který by umožnil prezidentovi sloužit až tři funkční období, pokud by nebyla po sobě jdoucí. Tento návrh by otevíral cestu pouze Trumpovi, protože bývalí prezidenti Barack Obama, George W. Bush a Bill Clinton vykonali dvě po sobě jdoucí období a byli by tak stále vyloučeni.
Demokraté návrhy na Trumpovu třetí kandidaturu tvrdě odmítají. „Toto je další krok v jeho snaze ovládnout vládu a rozložit naši demokracii,“ uvedl kongresman Daniel Goldman, který vedl Trumpův první impeachment.
Odmítavý postoj však panuje i mezi některými republikány. Senátor Markwayne Mullin z Oklahomy prohlásil, že ústavu není ochoten měnit. „Pokud se pro to nerozhodne americký lid, tak ne,“ řekl v únoru pro NBC.
Ústavní experti jsou v otázce třetího mandátu skeptičtí. Profesor volebního práva Derek Muller z Univerzity Notre Dame upozorňuje, že 12. dodatek ústavy říká, že „nikdo, kdo není ústavně způsobilý stát se prezidentem, nemůže být ani viceprezidentem“. Podle něj tedy Trump ani nemůže být kandidátem na viceprezidenta.
Profesor Jeremy Paul z Bostonské univerzity pro CBS uvedl, že neexistuje žádný věrohodný právní argument, který by Trumpovi umožnil obejít ústavní omezení.
Jediným americkým prezidentem, který vykonával funkci déle než dvě období, byl Franklin Delano Roosevelt. Byl zvolen čtyřikrát – v letech 1932, 1936, 1940 a 1944 – a úřadoval během Velké hospodářské krize a druhé světové války. Zemřel v roce 1945 během svého čtvrtého mandátu.
Tehdy neexistovalo žádné ústavní omezení na počet prezidentských období, pouze nepsaná tradice od dob George Washingtona. Po Rooseveltově smrti Kongres přijal 22. dodatek, který od roku 1951 zavádí dvoumandátový limit.
Navzdory Trumpovým náznakům a snahám některých republikánů je třetí prezidentské období v současné době ústavně nemožné. Jakékoliv pokusy o jeho obcházení by pravděpodobně skončily u Nejvyššího soudu. Ačkoliv Trumpovi příznivci hledají skulinky v ústavě, odborníci jsou přesvědčeni, že žádný „tajný trik“ na prolomení prezidentského limitu neexistuje.
Otázka osudu íránských zásob obohaceného uranu zůstává jedním z hlavních sporných bodů v diplomatických jednáních mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení válečného konfliktu. Americký prezident Donald Trump striktně požaduje, aby Írán odevzdal veškerý vysoce koncentrovaný materiál, který označuje jako „jaderný prach“. Íránští představitelé naopak opakovaně obhajují své právo na civilní jaderný program.
Vztahy mezi Washingtonem a Madridem zatěžuje hluboký politický a ideologický rozpor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a španělským socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Tento střet se podle webu Politico nyní přenáší i na sportovní pole, když španělská fotbalová reprezentace vstupuje do mistrovství světa v USA jako jeden z hlavních favoritů na titul.
Oznámení dohody o ukončení nepřátelství mezi Spojenými státy a Íránem přineslo Donaldu Trumpovi vítaný narozeninový dárek, který je však opředen značnou mírou nejistoty. Americký prezident ve svém příspěvku na sociálních sítích dohodu uvítal s tím, že se Hormuzský průliv otevře pro obchodní dopravu a USA ukončí svou námořní blokádu.
Světové finanční trhy a energetický sektor okamžitě zareagovaly na oznámení rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení válečného konfliktu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tato dohoda povede k opětovnému otevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu, na což reagoval na sociálních sítích komentářem, aby ropa začala znovu proudit. Globální benchmark pro ceny ropy, brent crude, zaznamenal pokles o 4,7 procenta na 83,24 dolaru za barel. Akciové trhy v Asii a Evropě naopak v reakci na tuto zprávu výrazně posílily.
Cena ropy Brent dnes klesla k úrovni 83 dolarů za barel, přesně na 83,04 dolary. To je její nejnižší cena od letošního 10. března, plyne z dat agentury Bloomberg. Zpevňuje také čeká koruna a v celosvětově rostou akcie, resp. termínové kontrakty na ně. Důvodem toho všeho je pozitivní nálada na trzích, která nastává v důsledku oznámení provizorní dohody Washingtonu a Teheránu o ukončení bojů v Perském zálivu a otevření Hormuzského průlivu.
Konec války v Íránu je tady! Americký prezident Donald Trump v uplynulých hodinách oznámil uzavření mírové dohody s Íránem a nařídil otevření Hormuzského průlivu i ukončení americké námořní blokády. Vojenské operace se mají zastavit také v Libanonu. K oficiálnímu podpisu dohody dojde v pátek v Evropě.
Chorvatsko patří k oblíbeným dovolenkovým destinacím českých občanů. Nejméně tři lidé z Česka v neděli nepřežili námořní nehodu nedaleko Splitu, kde se srazily katamarán a plachetnice. O případu informoval Český rozhlas-Radiožurnál.
Jak bude v Česku během příštího týdne? Meteorologové slibují setrvalý růst teplot, který vyvrcholí v závěru pracovního týdne. Hodnoty na teploměru se zastaví až na 35 stupních, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Honza Dědek se v úterý definitivně rozloučil s Primou, což není žádná novinka. Moderátor se s televizí nedohodl na pokračování spolupráce, která tak pro tuto chvíli končí. Dědek každopádně ukázal, že je možné se rozloučit na úrovni.
Česká politika má stále stejného a jasného hegemona. Další průzkum potvrdil prvenství hnutí ANO v případě konání voleb do Poslanecké sněmovny. Ukázalo to šetření agentury NMS pro server novinky.cz. Zajímavý je ale nadále souboj o druhé místo a roli hlavního Babišova vyzyvatele.
Americký prezident Donald Trump v neděli slaví kulaté 80. narozeniny. Gratulace mu dorazila i z Česka. Ministerstvo zahraničních věcí zveřejnilo pozoruhodný text přání šéfa české diplomacie Petra Macinky (Motoristé).
Není žádným tajemstvím, že náš nejslavnější zpěvák Karel Gott byl úspěšný i za hranicemi Česka, respektive Československa. A protože se jeho dcera Charlotte rozhodla zpívat v angličtině, tak by se s největší pravděpodobností také ráda dostala do povědomí lidí v cizině. Možná už má našlápnuto.
