Administrativa prezidenta Donalda Trumpa varuje, že soudní příkaz k zastavení výstavby nového reprezentačního sálu v Bílém domě v hodnotě 400 milionů dolarů představuje přímé ohrožení národní bezpečnosti.
Právníci Správy národních parků (NPS) podali v pátek odvolání, ve kterém žádají federální soud, aby rozhodnutí o pozastavení prací zrušil. Podle nich tento odklad vystavuje riziku nejen prezidenta a jeho rodinu, ale i celý personál sídla.
Projekt, který je součástí Trumpových plánů na rychlou proměnu Washingtonu, nezahrnuje pouze luxusní sál, ale také vysoce opevněné zázemí. Součástí stavby jsou podle soudních dokumentů protiletecké kryty, vojenské instalace a moderní zdravotnické zařízení. Právníci zdůrazňují, že čas hraje klíčovou roli, protože instalace materiálů určených k opevnění budovy nesnese odkladu.
Federální soudce Richard Leon v úterý nařídil dočasné přerušení prací, které již zahrnovaly demolici východního křídla Bílého domu. Soudce dospěl k závěru, že žalující skupina ochránců památek má velkou šanci na úspěch. Podle něj totiž neexistuje žádný zákon, který by prezidentovi dával tak rozsáhlou pravomoc k podobným zásahům bez výslovného schválení Kongresem.
Soudce Leon, kterého do funkce nominoval republikán George W. Bush, sice uznal, že zastavení rozjetého projektu může přinést logistické potíže, ale odmítl argument, že by pauza ohrozila bezpečnost země. Ve svém rozhodnutí výslovně povolil pokračování prací, které jsou nezbytné pro zajištění bezpečnosti areálu. Zákaz se tak vztahuje primárně na samotnou nadzemní část reprezentativního sálu.
Donald Trump proti soudnímu rozhodnutí ostře vystoupil, i když poznamenal, že práce na podzemních bunkrech a dalších bezpečnostních opatřeních mohou pokračovat. Tyto prvky jsou financovány z peněz daňových poplatníků, zatímco na samotný sál slíbil prezident využít vlastní prostředky a dary od soukromých investorů. Právě rozlišení mezi soukromým projektem a státní bezpečností je jádrem sporu.
Správa národních parků v odvolání argumentuje, že současný stav areálu, který připomíná otevřené staveniště, ochranu Bílého domu výrazně ztěžuje. Právníci uvádějí, že bez hotového sálu musí být využívány provizorní plátěné stany. Ty jsou podle nich mnohem zranitelnější vůči útokům raket, dronů nebo jiným moderním hrozbám než plánované opevněné zařízení.
Vládní právníci nyní požadují, aby odvolací soud rozhodl o jejich žádosti nejpozději do pátku. Zároveň žádají o prodloužení čtrnáctidenní lhůty, po kterou je vykonatelnost soudního zákazu odložena. Chtějí tak získat dostatek času pro případ, že by bylo nutné celou záležitost předložit Nejvyššímu soudu USA.
Spojené státy vyvíjejí silný diplomatický nátlak na palestinské vedení, aby stáhlo svou kandidaturu na funkci místopředsedy Valného shromáždění OSN. Washington se obává, že by tato pozice umožnila Palestincům řídit významné debaty o Blízkém východě, zejména během ostře sledovaného týdne summitů na vysoké úrovni v New Yorku. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí dostalo americké velvyslanectví v Jeruzalémě pokyn předat Palestinské autonomii oficiální protest. Diplomatická depeše výslovně varuje, že pokud palestinská strana kandidaturu do stanoveného termínu nestáhne, budou následovat blíže nespecifikované důsledky.
Námořnictvo íránských Revolučních gard oznámilo, že během uplynulých 24 hodin umožnilo proplout více než 25 plavidlům včetně ropných tankerů skrze strategický Hormuzský průliv. Podle oficiálních údajů Teheránu trasou úspěšně prošlo celkem 26 lodí. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán otevřeně varoval, že pokud Spojené státy a Izrael obnoví své útoky na islámskou republiku, stávající konflikt se rozšíří i daleko mimo oblast Blízkého východu.
Během snahy svrhnout současné vedení v Íránu se objevila nová tvrzení, podle kterých měly Spojené státy a Izrael v úmyslu dosadit do čela země populistu Mahmúda Ahmadínežáda. Bývalý íránský prezident, jenž vládl v letech 2005 až 2013, byl v minulosti známý svými ostrými výpady vůči Izraeli. Později se však dostal do konfliktů s nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, načež změnil svou rétoriku, začal režim kritizovat a prezentoval se jako ochránce chudých.
Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Léto v Česku sice ještě nezačalo, ale na počasí typické pro nejteplejší část roku už došlo. A podle předpovědi ho přinese i probíhající týden. Víkend totiž nabídne maxima vyšší než 25 stupňů, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Organizace pro výživu a zemědělství ve středu varovala, že uzavření Hormuzského průlivu by mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat vážnou celosvětovou krizi cen potravin, pokud vlády nezačnou rychle jednat.
Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila, že bilance nynější epidemie eboly ve střední Africe dosáhla šesti set podezřelých případů a sto třiceti devíti úmrtí. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci v Ženevě varoval, že kvůli dlouhému časovému úseku, který uplynul do samotného odhalení viru, budou tato čísla i nadále stoupat. Laboratoře dosud potvrdily padesát jedna případů v Demokratické republice Kongo a dva v sousední Ugandě. Podle odhadů odborníků nákaza v regionu skrytě kolovala pravděpodobně již před několika měsíci, než byla poprvé oficiálně zaznamenána.
Evropští lídři ve středu ráno neskrývali triumfální náladu poté, co Evropská unie dospěla k dohodě o zavedení dlouho odkládané obchodní smlouvy se Spojenými státy. Tento krok přichází po měsících celních hrozeb a transatlantického napětí.
Podle vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa chyběla v pondělí pouhá hodina k vydání rozkazu k zahájení nové vlny leteckých úderů na Írán. Šéf Bílého domu však na poslední chvíli prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že poskytne více času diplomatickému vyjednávání. O den později Trump potvrdil, že americká flotila válečných lodí v regionu je plně připravena k okamžité akci. Skutečný rozsah bezprostředního nebezpečí obnovení bojů však zůstává nejasný, neboť představitelé některých států v Perském zálivu uvedli, že o žádné chystané vojenské operaci neměli informace.
Ruský prezident Vladimir Putin během své středeční státní návštěvy v Pekingu prohlásil, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentně vysoké úrovně. Při jednání se svým protějškem Si Ťin-pchingem se zaměřil především na rozvoj širší hospodářské spolupráce a řešení aktuálních mezinárodních otázek. Ruský vůdce oslovil čínského prezidenta jako drahého přítele a poukázal na dlouhodobou kontinuitu jejich obchodních vztahů, přičemž zmínil, že vzájemný obchodní obrat se za posledních pětadvacet let zvýšil více než třicetkrát.
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching během svého nynějšího vrcholného setkání v Pekingu obnovili plány na výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2. Ačkoliv obě strany dospěly k obecnému porozumění ohledně tohoto strategického projektu, podrobnosti o samotné stavbě nebo konkrétní časový harmonogram jejího dokončení nebyly zveřejněny. Tento ambiciózní energetický projekt, který má přepravovat až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, byl v uplynulých letech opakovaně zablokován, zejména kvůli vleklým neshodám obou zemí ohledně výsledné ceny suroviny.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co Spojené království v tichosti zmírnilo přísné sankce na ruskou ropu. Londýn dříve deklaroval, že zcela zablokuje dovoz ruské ropy zpracované ve třetích zemích, což mělo za cíl co nejvíce omezit finanční toky směřující do Kremlu. V důsledku eskalující války v Íránu a s ní spojeného prudkého růstu cen paliv však britská vláda změnila postoj. Nově tak umožní import leteckého paliva a nafty, které byly z ruské ropy rafinovány v jiných státech.