Poslanecká sněmovna dnes projednává návrh na vyslovení nedůvěry vládě premiéra Petra Fialy (ODS). Mimořádnou schůzi svolaly opoziční strany ANO a SPD kvůli aféře spojené s kontroverzním darem v kryptoměně, který měl směřovat na ministerstvo spravedlnosti. I když v reakci na kauzu rezignoval ministr Pavel Blažek (ODS), opozice požaduje hlubší změny — odchod ministra financí Zbyňka Stanjury i pád celé vlády.
Opoziční ANO, SPD a Piráti disponují dohromady 96 hlasy, zatímco k úspěšnému vyslovení nedůvěry potřebují minimálně 101 hlasujících. Vládní koalice se zatím jeví jako jednotná, i když především STAN projevuje nespokojenost s tím, jak kabinet situaci řešil.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš zahájil debatu ostře: „Jde o největší korupční skandál v novodobé historii Česka. Celá akce byla připravená, nešlo o chybu nebo náhodu.“ Babiš obvinil Blažka, Stanjuru i samotného premiéra Fialu, že o daru věděli a kryli ho.
Šéf Pirátů Zdeněk Hřib prohlásil, že strana nevylučuje podporu vládě, pokud kabinet nahradí ministry financí a spravedlnosti nestranickými odborníky. Piráti tedy podmiňují svůj postoj personálními změnami, nikoliv automatickým hlasováním pro pád vlády.
Tomio Okamura, lídr SPD, označil snahu vlády za pokus kauzu „zamést pod koberec“. Podle něj o kryptoměnovém daru věděli zástupci celé koalice včetně STAN. „Věděli o tom, kryli to a teď dělají, že nic. Požadujeme demisi celé vlády,“ uvedl Okamura.
Vedle kryptoskandálu vadí hnutí ANO i vládní zakázky na ministerstvu obrany. Andrej Babiš je označil za netransparentní a varoval před pokračováním „pochybných nákupů“. Hnutí podalo trestní oznámení a žádá prověření všech uzavřených smluv.
Debata může trvat až do nočních hodin a pravděpodobně se protáhne do středečního dne. Hlasování tedy nastane nejdříve zítra. Místopředsedkyně ANO Alena Schillerová uvedla, že opozice zvažuje noční přestávku kvůli neefektivnímu jednání v pozdních hodinách.
Pro úspěch návrhu na vyslovení nedůvěry by opozice potřebovala zlákat alespoň pět poslanců z vládních lavic. Zatím ale žádné konkrétní přeběhnutí nenastalo. Hnutí STAN, které patří mezi největší kritiky kauzy uvnitř koalice, zatím zůstává loajální – zvažuje spíše pasivní podporu formou absence při hlasování.
Americká armáda provádí rozsáhlá tanková cvičení poblíž polských hranic s Ruskem, kde zkouší nasazení svých ikonických hlavních bojových tanků M1A2 Abrams. Cílem je zjistit, jak se tato korunní klenot západní obrněné techniky chová v jednom z nejtěžších evropských terénů – polském podzimním blátě. Probíhající cvičení jsou reakcí na obavy, že by se válka na Ukrajině mohla rozšířit i za její hranice.
Výhrůžku ruského vládce Vladimira Putina, že je Rusko připraveno „prát se s Evropou hned teď“, je nutné brát jakou reálnou. Kreml totiž schválil největší vojenský rozpočet od dob SSSR, kdy až 40 procent státních výdajů míří na armádu a bezpečnostní aparát, což fakticky znamená plnohodnotný přechod na válečnou ekonomiku a dlouhodobou přípravu na střet s NATO. Zatímco ruské síly rostou na více než 1,3 milionu vojáků, v Evropě se opožděně vrací debata o mobilizaci, povinné službě a nutnosti zásadně přehodnotit vlastní obranné strategie.
Belgie se stala klíčovým faktorem, který blokuje obří půjčku pro Ukrajinu ve výši přibližně 140 miliard eur. Tato půjčka, zajištěná zmrazenými ruskými státními aktivy, která jsou z velké části uložena v bruselském depozitáři Euroclear, by měla zajistit financování válkou zasažené Ukrajiny na nadcházející dva roky. Hlavní překážkou je belgický premiér Bart De Wever, který se obává enormního finančního a právního rizika, které by postihlo jeho zemi.
1. prosince došlo k explozi na úseku ropovodu Družba poblíž obce Kazinskie Vyselki v Tambovské oblasti Ruské federace. Informaci o incidentu potvrdily zdroje z Hlavního ředitelství rozvědky Ministerstva obrany Ukrajiny (GUR).
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že není správné tvrdit, že by ruský prezident Vladimir Putin odmítl americký "mírový plán" pro ukončení války Ruska proti Ukrajině. Tuto informaci uvedly ruské tiskové agentury RIA Novosti a Interfax s odkazem na zvukový komentář Peskova.
Extrémní horko, špatné počasí a nekvalitní ovzduší představují významná rizika pro Mistrovství světa ve fotbale 2026, které se bude konat v USA, Kanadě a Mexiku v červnu a červenci. Odborníci varují, že nečekané meteorologické jevy by mohly mít závažné finanční dopady na fanoušky, organizátory a místní podniky. Nedávná zpráva Pitches in Peril zjistila, že deset ze šestnácti hostitelských měst čelí "velmi vysokému riziku extrémního tepelného stresu".
Německý magazín Der Spiegel přinesl zprávu o tom, že francouzský prezident Emmanuel Macron soukromě varoval vedoucí představitele evropských zemí před hrozbou, že by Spojené státy mohly Ukrajinu "zradit" v otázce území, aniž by jí byly poskytnuty jasné bezpečnostní záruky. Zpráva se opírá o uniklou anglickou poznámku zachycující nedávný telefonický rozhovor mezi evropskými lídry.
Barmský vojenský režim oznámil, že volby proběhnou ve třech fázích, začnou 28. prosince a skončí v lednu. Dva výsledky jsou podle expertů jisté: za prvé, strana spojená s armádou bude prohlášena za vítěze, a za druhé, exilová vláda národní jednoty (NUG) se ještě více vytratí do pozadí. Téměř pět let od vojenského převratu v únoru 2021 se země nachází v občanské válce. Armáda bojuje proti Lidovým obranným silám a četným etnickým ozbrojeným organizacím. Tisíce protestujících, bojovníků a politiků, včetně prezidenta Win Myinta a oblíbené vůdkyně Aung San Su Ťij, zůstávají ve vězení.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a čínský prezident Si Ťin-pching se ve čtvrtek v Pekingu zavázali ke spolupráci na řešení globálních problémů, včetně snah o ukončení války na Ukrajině a otázek obchodu. Bilaterální jednání ve Velkém sále lidu v Pekingu se uskutečnilo v době, kdy se Francie připravuje na převzetí předsednictví skupiny G7 v příštím roce.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva "v každém případě" získá region Donbas na východě Ukrajiny, a to i vojenskými prostředky. Tímto prohlášením se utvrdil v jednom ze svých klíčových požadavků ve chvíli, kdy se ukrajinští představitelé připravují na další mírové rozhovory, které dosud nepřinesly žádnou dohodu.
Společnost Meta zahájila odebírání přístupu k platformám Instagram, Facebook a Threads australským dětem mladším 16 let. K tomuto kroku dochází týden před oficiálním zahájením zákazu sociálních sítí pro teenagery v Austrálii. Technologický gigant minulý měsíc oznámil, že začal uživatele ve věku od 13 do 15 let informovat, že jejich účty budou deaktivovány od 4. prosince.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrii Sybiha požadoval, aby Vladimir Putin "přestal marnit čas světa", zatímco ministryně zahraničí Spojeného království Yvette Cooper řekla, že ruský prezident by měl "ukončit chvástání a krveprolití" a zasednout k jednání o míru. Margus Tsahkna, estonský ministr zahraničí, prohlásil, že je "celkem zřejmé", že Kreml nemá zájem o mír. Evropští lídři takto reagovali ve středu na zjevně bezvýsledné rozhovory mezi americkými vyslanci a Putinem v Moskvě.