Poslanecká sněmovna dnes projednává návrh na vyslovení nedůvěry vládě premiéra Petra Fialy (ODS). Mimořádnou schůzi svolaly opoziční strany ANO a SPD kvůli aféře spojené s kontroverzním darem v kryptoměně, který měl směřovat na ministerstvo spravedlnosti. I když v reakci na kauzu rezignoval ministr Pavel Blažek (ODS), opozice požaduje hlubší změny — odchod ministra financí Zbyňka Stanjury i pád celé vlády.
Opoziční ANO, SPD a Piráti disponují dohromady 96 hlasy, zatímco k úspěšnému vyslovení nedůvěry potřebují minimálně 101 hlasujících. Vládní koalice se zatím jeví jako jednotná, i když především STAN projevuje nespokojenost s tím, jak kabinet situaci řešil.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš zahájil debatu ostře: „Jde o největší korupční skandál v novodobé historii Česka. Celá akce byla připravená, nešlo o chybu nebo náhodu.“ Babiš obvinil Blažka, Stanjuru i samotného premiéra Fialu, že o daru věděli a kryli ho.
Šéf Pirátů Zdeněk Hřib prohlásil, že strana nevylučuje podporu vládě, pokud kabinet nahradí ministry financí a spravedlnosti nestranickými odborníky. Piráti tedy podmiňují svůj postoj personálními změnami, nikoliv automatickým hlasováním pro pád vlády.
Tomio Okamura, lídr SPD, označil snahu vlády za pokus kauzu „zamést pod koberec“. Podle něj o kryptoměnovém daru věděli zástupci celé koalice včetně STAN. „Věděli o tom, kryli to a teď dělají, že nic. Požadujeme demisi celé vlády,“ uvedl Okamura.
Vedle kryptoskandálu vadí hnutí ANO i vládní zakázky na ministerstvu obrany. Andrej Babiš je označil za netransparentní a varoval před pokračováním „pochybných nákupů“. Hnutí podalo trestní oznámení a žádá prověření všech uzavřených smluv.
Debata může trvat až do nočních hodin a pravděpodobně se protáhne do středečního dne. Hlasování tedy nastane nejdříve zítra. Místopředsedkyně ANO Alena Schillerová uvedla, že opozice zvažuje noční přestávku kvůli neefektivnímu jednání v pozdních hodinách.
Pro úspěch návrhu na vyslovení nedůvěry by opozice potřebovala zlákat alespoň pět poslanců z vládních lavic. Zatím ale žádné konkrétní přeběhnutí nenastalo. Hnutí STAN, které patří mezi největší kritiky kauzy uvnitř koalice, zatím zůstává loajální – zvažuje spíše pasivní podporu formou absence při hlasování.
Prezident USA Donald Trump bude ve čtvrtek amerického času, tedy pravděpodobně dnes v noci, telefonicky hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Oznámil to vládní úředník Bílého domu, který si přál zůstat v anonymitě, a který neposkytl žádné další podrobnosti.
Estonský ministr obrany Hanno Pevkur poprvé veřejně okomentoval nedávné uzavření silnice v Estonsku, která krátce prochází přes ruské území. K tomuto kroku došlo poté, co byla minulý týden v blízkosti hranice spatřena skupina ozbrojených Rusů.
Australské tropické deštné pralesy se staly prvními na světě, které do atmosféry uvolňují více uhlíku, než pohlcují. Tento znepokojivý jev je podle nové studie přímo spojen se změnou klimatu. Deštné pralesy byly dosud považovány za klíčové „úložiště uhlíku“, protože mladé rostoucí stromy běžně kompenzují emise uhlíku, které se uvolní při rozkladu odumřelých stromů.
Evropský soudní dvůr (ESD) rozhodl, že zvířata přepravovaná v letadle mohou být klasifikována jako zavazadla. Tento verdikt znamená, že v případě ztráty zvířete nejsou letecké společnosti povinny hradit vyšší náhradu škody. Soud takto rozhodl poté, co byl vyzván k řešení sporu o ztraceného psa během letu z Buenos Aires do Barcelony.
Současná eskalace nepřátelství mezi dvěma největšími světovými ekonomikami, Spojenými státy a Čínou, se zdánlivě týká i běžných kuchyní. Prezident Donald Trump totiž naznačil, že by USA mohly zastavit nákupy kuchyňského oleje z Číny, ačkoli tento krok by patrně neměl přímý dopad na spotřebitele. Trumpova hrozba přichází v reakci na to, že Peking odmítá nakupovat americké sójové boby, kdysi klíčovou komoditu.
Německý kancléř Friedrich Merz naléhavě varuje, že Evropa se stane ekonomickou figurkou globálních velmocí, pokud evropští lídři rychle nepodniknou kroky k obnovení konkurenceschopnosti. Kancléř promluvil ve čtvrtek v německém parlamentu před nadcházejícím summitem evropských lídrů v Bruselu.
Nezávislí klimatičtí poradci Spojeného království vyzvali vládu, aby se připravila na zvládání extrémního počasí v důsledku globálního oteplení o nejméně 2 °C do roku 2050. Podle Výboru pro změnu klimatu (CCC) není země „zatím adaptována“ ani na stávající extrémy, které se projevují při současné úrovni oteplování, natož na očekávanou budoucnost.
Devět měsíců po nástupu Donalda Trumpa do úřadu, kdy sliboval snížit ceny „první den“, drtivá většina Američanů uvádí, že jejich měsíční náklady vzrostly o 100 až 749 dolarů. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu provedeného pro deník The Guardian. Prezident přitom nadále trvá na tom, že „virtuálně neexistuje žádná inflace“. V srpnu na sociálních sítích dokonce napsal, že „ceny jsou v USA ‚HODNĚ NÍZKO‘.“
Nemocnice v Gaze, včetně Al-Šifa, nadále čelí kritickému nedostatku léků a vybavení, přestože Světová zdravotnická organizace (WHO) zvýšila dodávky po vstupu příměří v platnost. Ředitel nemocnice Al-Šifa, Dr. Mohammed Abu Salmiya, pro CNN uvedl, že situace je pro pacienty a personál zcela zoufalá.
Navzdory oficiálním prohlášením o stabilizaci fronty se ukrajinská obrana nachází v kritické fázi. Armáda trpí vyčerpáním, nedostatkem pěchoty a přetíženou logistikou, zatímco reformy velení zůstávají nedokončené. Nová korpusová struktura nefunguje a velení se centralizuje v rukou Oleksandra Syrského. Ruské síly mezitím využívají infiltrační taktiku a převahu v masové výrobě dronů. Bez zásadních změn hrozí, že se „patová“ válka přetaví v pomalý, ale nevratný posun ve prospěch Moskvy.
Lékaři v nemocnici Násir v Chán Júnisu na jihu Gazy uvádějí, že mnohá z 90 těl Palestinců, která byla vrácena izraelskými úřady v rámci dohody o příměří, nesla známky mučení a poprav. Podle jejich zjištění měly oběti zavázané oči, svázané ruce a střelné rány v hlavě.
Ruské ozbrojené složky utrpěly v roce 2025 na Ukrajině zatím přes 300 000 obětí a více než jeden milion od zahájení války. Přestože ruská armáda postupuje na několika osách postupu na Ukrajině, nejsou tyto zisky zásadní, ale ani levné. Pro srovnání, dle odhadu britského ministerstva obrany, Rusko ztratilo v roce 2024 přibližně 420 000 vojáků. Britské ministerstvo obrany odhaduje, že v roce 2025 utrpěly ruské síly přibližně 332 000 obětí, včetně zabitých a zraněných vojáků.