Poslanecká sněmovna dnes projednává návrh na vyslovení nedůvěry vládě premiéra Petra Fialy (ODS). Mimořádnou schůzi svolaly opoziční strany ANO a SPD kvůli aféře spojené s kontroverzním darem v kryptoměně, který měl směřovat na ministerstvo spravedlnosti. I když v reakci na kauzu rezignoval ministr Pavel Blažek (ODS), opozice požaduje hlubší změny — odchod ministra financí Zbyňka Stanjury i pád celé vlády.
Opoziční ANO, SPD a Piráti disponují dohromady 96 hlasy, zatímco k úspěšnému vyslovení nedůvěry potřebují minimálně 101 hlasujících. Vládní koalice se zatím jeví jako jednotná, i když především STAN projevuje nespokojenost s tím, jak kabinet situaci řešil.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš zahájil debatu ostře: „Jde o největší korupční skandál v novodobé historii Česka. Celá akce byla připravená, nešlo o chybu nebo náhodu.“ Babiš obvinil Blažka, Stanjuru i samotného premiéra Fialu, že o daru věděli a kryli ho.
Šéf Pirátů Zdeněk Hřib prohlásil, že strana nevylučuje podporu vládě, pokud kabinet nahradí ministry financí a spravedlnosti nestranickými odborníky. Piráti tedy podmiňují svůj postoj personálními změnami, nikoliv automatickým hlasováním pro pád vlády.
Tomio Okamura, lídr SPD, označil snahu vlády za pokus kauzu „zamést pod koberec“. Podle něj o kryptoměnovém daru věděli zástupci celé koalice včetně STAN. „Věděli o tom, kryli to a teď dělají, že nic. Požadujeme demisi celé vlády,“ uvedl Okamura.
Vedle kryptoskandálu vadí hnutí ANO i vládní zakázky na ministerstvu obrany. Andrej Babiš je označil za netransparentní a varoval před pokračováním „pochybných nákupů“. Hnutí podalo trestní oznámení a žádá prověření všech uzavřených smluv.
Debata může trvat až do nočních hodin a pravděpodobně se protáhne do středečního dne. Hlasování tedy nastane nejdříve zítra. Místopředsedkyně ANO Alena Schillerová uvedla, že opozice zvažuje noční přestávku kvůli neefektivnímu jednání v pozdních hodinách.
Pro úspěch návrhu na vyslovení nedůvěry by opozice potřebovala zlákat alespoň pět poslanců z vládních lavic. Zatím ale žádné konkrétní přeběhnutí nenastalo. Hnutí STAN, které patří mezi největší kritiky kauzy uvnitř koalice, zatím zůstává loajální – zvažuje spíše pasivní podporu formou absence při hlasování.
Policie již ve středu překvalifikovala případ násilného činu na Lounsku. Vážně zraněné dítě totiž podlehlo svým zraněním v nemocnici. Kriminalisté proto zahájili úkony trestního řízení pro podezření z vraždy.
Meteorologická zima je už několik dní minulostí. Pokud máte dojem, že byla chladná a bohatá na srážky, odborníci vás vyvedou z omylu. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) byla nadprůměrně teplá a srážkově chudá.
Vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penová prohlásila, že evropští spojenci Francie musí nakupovat francouzské vojenské vybavení, pokud chtějí těžit z ochrany pařížského jaderného odstrašení. Reagovala tak na nedávné oznámení prezidenta Emmanuela Macrona o zásadních změnách v jaderné doktríně země. Macron mimo jiné připustil možnost dočasného rozmístění stíhaček schopných nést jaderné zbraně u evropských partnerů.
Pátý den po vypuknutí války s Íránem čelí Spojené státy a jejich spojenci v Perském zálivu kritickému problému, který vojenští analytici nazývají „raketovou matematikou“. Podle zdrojů stanice CNN již nejméně jeden z klíčových arabských spojenců hlásí docházející zásoby interceptorů – drahých obranných raket používaných k sestřelování íránských střel a dronů. „Zatím to není panika, ale čím dříve dorazí nové zásoby, tím lépe,“ uvedl regionální zdroj.
Americký a izraelský nálet na Írán, který měl definitivně ukončit čtyřiadvacetiletý pat o tamní jaderný program, by mohl mít přesně opačný účinek. Experti na šíření jaderných zbraní varují, že masivní útok může režim dotlačit k tajné výrobě bomby nebo v případě chaosu umožnit extremistickým skupinám zmocnit se zásob obohaceného uranu.
Americký ministr obrany Pete Hegseth na ostře sledovaném brífinku v Pentagonu potvrdil, že námořnictvo Spojených států zasadilo íránským námořním silám zdrcující úder. Podle jeho slov americká ponorka potopila íránskou válečnou loď v Indickém oceánu. Hegseth prohlásil, že íránské námořnictvo je nyní „neefektivní, zdecimované a zničené“ a jeho zbytky „odpočívají na dně Perského zálivu“.
Vláda iráckého Kurdistánu (KRG) prožívá hluboké obavy z možnosti, že by se její území na severu Iráku mohlo stát nástupištěm pro pozemní útok kurdských milic na Írán. Podle vysokého představitele KRG, který promluvil pro stanici CNN, se region cítí být v kleštích mezi plány Spojených států a hrozbou odvety ze strany Teheránu. Situaci označil za velmi nebezpečnou, ale zároveň dodal, že se Kurdistán nemůže otevřeně postavit proti vůli Ameriky.
Během pouhých dvou měsíců se americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi podařilo odstranit dva z nejbližších spojenců Pekingu. Zatímco venezuelský prezident Nicolás Maduro skončil v poutech v newyorské vazební věznici po bleskové operaci speciálních jednotek v Caracasu, íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí zahynul při odvážném denním náletu v centru Teheránu. Přestože Čína reagovala hněvem a odsouzením těchto kroků, její faktická odpověď zůstává překvapivě vlažná.
Američtí vojenští velitelé podle stížností zaslaných dozorčí skupině využívají extremistickou křesťanskou rétoriku o biblickém „konci věků“, aby před svými vojáky ospravedlnili zapojení do války v Íránu. Nadace pro náboženskou svobodu v armádě (MRFF) uvedla, že obdržela již více než 200 podnětů od příslušníků všech složek ozbrojených sil, včetně námořní pěchoty, letectva a vesmírných sil.
Státní pohřeb íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího byl odložen, jak informovala íránská státní média. Původně plánovaný třídenní smuteční ceremoniál měl přitom začít již během dnešního dne. Na sociálních sítích se sice objevovaly záběry zachycující rozsáhlé přípravy a instalaci potřebného vybavení, organizátoři však nakonec museli plány změnit.
Evropská unie ostře reagovala na hrozby Donalda Trumpa, který pohrozil úplným zastavením obchodu se Španělskem. Americký prezident takto reagoval na rozhodnutí Madridu nepovolit Spojeným státům využívání jejich vojenských základen pro nálety v Íránu. Unie dala jasně najevo, že od šéfa Bílého domu očekává dodržování loňské dohody o clech, a naznačila možnost odvetných opatření, pokud by se Trump pokusil Španělsko v rámci msty izolovat.
Podle analýzy serveru The Guardian se cíle americko-izraelských útoků na Írán soustředí na likvidaci pilířů moci, zejména jaderného a raketového programu a Islámských revolučních gard. Prezident Donald Trump prezentuje tuto ofenzivu jako příležitost pro lidové povstání, které by po 47 letech svrhlo klerikální režim. Odborníci však varují, že absence poválečného plánu může vést k nepředvídatelným scénářům, které sahají od spořádané transformace až po krvavý chaos.