Americká veřejnost čelí znepokojivé otázce, zda není opět zatahována do válečného konfliktu na základě polopravd a vládních lží. Současná administrativa prezidenta Donalda Trumpa stupňuje vojenské operace proti Venezuele, které oficiálně prezentuje jako boj proti obchodu s drogami a terorismu. Prezident Trump dokonce označil vládu Nicoláse Madura za zahraniční teroristickou organizaci, což je v americké diplomacii historický precedens.
Zatímco Bílý dům hovoří o protidrogové kampani, fakta na místě vykreslují jiný obraz. Americké námořnictvo již zlikvidovalo desítky posádek malých člunů, o kterých prezident bez předložení důkazů tvrdí, že převážely narkotika do USA. Odborníci však upozorňují, že Venezuela není producentem drog a kokain procházející touto oblastí směřuje primárně do Evropy, nikoliv ke břehům Spojených států.
Tento scénář až mrazivě připomíná přípravy na invazi do Iráku v roce 2003. Tehdejší viceprezident Dick Cheney a ministr zahraničí Colin Powell přesvědčovali svět o existenci zbraní hromadného ničení v rukou Saddáma Husajna. Strach z nového „Pearl Harboru“ byl hlavním nástrojem, jak získat veřejnou podporu pro válku, která stála tisíce amerických životů, přestože se žádné zbraně hromadného ničení nikdy nenašly.
Podobnost najdeme i v tlaku na zpravodajské služby. Historické analýzy ukazují, že před válkou v Iráku byly tajné služby zneužity jako politický nástroj k potvrzení toho, co administrativa chtěla slyšet. Místo objektivního vyhodnocení hrozeb se zpravodajci soustředili na vytváření podmínek pro konflikt, čímž zcela selhala jejich základní kontrolní funkce a diplomatické úsilí bylo odsunuto na druhou kolej.
Významnou roli v těchto tragických omylech hrají i média. Většina novinářů tehdy přijímala prohlášení vládních úředníků jako nezpochybnitelná fakta. Pouze malá část redakcí se opírala o kariérní důstojníky, kteří byli zděšeni tím, jak administrativa vědomě manipuluje s informacemi. Tato nekritičnost tisku přispěla k tomu, že Američané vstoupili do války fatálně dezinformovaní.
Historie lží sahá ještě hlouběji, až k válce ve Vietnamu a incidentu v Tonkinském zálivu. Tehdejší administrativa prezidenta Johnsona tvrdila, že došlo k nevyprovokovaným útokům na americké torpédoborce, což vedlo k masivní eskalaci konfliktu. Později se ukázalo, že jeden útok byl vyprovokován Spojenými státy a druhý se nestal vůbec. Tato lež stála životy více než 58 000 amerických vojáků.
Současné Trumpovo prohlášení o „úplné blokádě ropných tankerů“ a varování, že operace brzy začnou i na souši, naznačují, že se schyluje k otevřenému střetu. Senátor Jack Reed a další kritici upozorňují, že pro tyto kroky neexistuje žádné věrohodné právní opodstatnění ani zpravodajské podklady. Vláda se opět snaží obejít Kongres i mezinárodní právo pomocí nepodložených tvrzení.
Betty Medsger, emeritní profesorka žurnalistiky, varuje, že pravda bývá první obětí každé války. Lekce z Iráku a Vietnamu ukazují, že absence transparentnosti a kritického dialogu vede k katastrofálním důsledkům. Pokud veřejnost a tisk nebudou důsledně vyžadovat důkazy, historie se může opakovat s tragickými následky pro americké vojáky i venezuelské civilisty.
Rozhodnutí o vstupu do války jsou činěna jménem občanů, za jejich peníze a s krví jejich dětí. Je proto nezbytné, aby se společnost nenechala umlčet propagandou maskovanou za boj proti terorismu. V sázce jsou životy statisíců lidí, které by mohl zmařit konflikt postavený na stejných základech jako ty předchozí – na misinterpretacích a vědomých nepravdách.
Budoucnost Venezuely a role USA v regionu jsou tématy, která vyžadují skutečnou diplomacii, nikoliv agresivní blokády založené na pochybných argumentech. Pokud se Spojené státy nepoučí ze svých minulých selhání, hrozí, že se rok 2025 zapíše do dějin jako další černá kapitola americké zahraniční politiky vedené pod falešnou záminkou.
Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.
Umělá inteligence začíná na burze vytvářet novou skupinu poražených. Už nejde jen o obavu, že AI nahradí některé profese. Investoři začínají přeceňovat celé obchodní modely firem, jejichž ziskovost stojí na tom, že zákazník je pohodlný, neporovnává nabídky, nezruší předplatné a zůstává u služby, i když by jinde mohl dostat lepší podmínky.