Americká veřejnost čelí znepokojivé otázce, zda není opět zatahována do válečného konfliktu na základě polopravd a vládních lží. Současná administrativa prezidenta Donalda Trumpa stupňuje vojenské operace proti Venezuele, které oficiálně prezentuje jako boj proti obchodu s drogami a terorismu. Prezident Trump dokonce označil vládu Nicoláse Madura za zahraniční teroristickou organizaci, což je v americké diplomacii historický precedens.
Zatímco Bílý dům hovoří o protidrogové kampani, fakta na místě vykreslují jiný obraz. Americké námořnictvo již zlikvidovalo desítky posádek malých člunů, o kterých prezident bez předložení důkazů tvrdí, že převážely narkotika do USA. Odborníci však upozorňují, že Venezuela není producentem drog a kokain procházející touto oblastí směřuje primárně do Evropy, nikoliv ke břehům Spojených států.
Tento scénář až mrazivě připomíná přípravy na invazi do Iráku v roce 2003. Tehdejší viceprezident Dick Cheney a ministr zahraničí Colin Powell přesvědčovali svět o existenci zbraní hromadného ničení v rukou Saddáma Husajna. Strach z nového „Pearl Harboru“ byl hlavním nástrojem, jak získat veřejnou podporu pro válku, která stála tisíce amerických životů, přestože se žádné zbraně hromadného ničení nikdy nenašly.
Podobnost najdeme i v tlaku na zpravodajské služby. Historické analýzy ukazují, že před válkou v Iráku byly tajné služby zneužity jako politický nástroj k potvrzení toho, co administrativa chtěla slyšet. Místo objektivního vyhodnocení hrozeb se zpravodajci soustředili na vytváření podmínek pro konflikt, čímž zcela selhala jejich základní kontrolní funkce a diplomatické úsilí bylo odsunuto na druhou kolej.
Významnou roli v těchto tragických omylech hrají i média. Většina novinářů tehdy přijímala prohlášení vládních úředníků jako nezpochybnitelná fakta. Pouze malá část redakcí se opírala o kariérní důstojníky, kteří byli zděšeni tím, jak administrativa vědomě manipuluje s informacemi. Tato nekritičnost tisku přispěla k tomu, že Američané vstoupili do války fatálně dezinformovaní.
Historie lží sahá ještě hlouběji, až k válce ve Vietnamu a incidentu v Tonkinském zálivu. Tehdejší administrativa prezidenta Johnsona tvrdila, že došlo k nevyprovokovaným útokům na americké torpédoborce, což vedlo k masivní eskalaci konfliktu. Později se ukázalo, že jeden útok byl vyprovokován Spojenými státy a druhý se nestal vůbec. Tato lež stála životy více než 58 000 amerických vojáků.
Současné Trumpovo prohlášení o „úplné blokádě ropných tankerů“ a varování, že operace brzy začnou i na souši, naznačují, že se schyluje k otevřenému střetu. Senátor Jack Reed a další kritici upozorňují, že pro tyto kroky neexistuje žádné věrohodné právní opodstatnění ani zpravodajské podklady. Vláda se opět snaží obejít Kongres i mezinárodní právo pomocí nepodložených tvrzení.
Betty Medsger, emeritní profesorka žurnalistiky, varuje, že pravda bývá první obětí každé války. Lekce z Iráku a Vietnamu ukazují, že absence transparentnosti a kritického dialogu vede k katastrofálním důsledkům. Pokud veřejnost a tisk nebudou důsledně vyžadovat důkazy, historie se může opakovat s tragickými následky pro americké vojáky i venezuelské civilisty.
Rozhodnutí o vstupu do války jsou činěna jménem občanů, za jejich peníze a s krví jejich dětí. Je proto nezbytné, aby se společnost nenechala umlčet propagandou maskovanou za boj proti terorismu. V sázce jsou životy statisíců lidí, které by mohl zmařit konflikt postavený na stejných základech jako ty předchozí – na misinterpretacích a vědomých nepravdách.
Budoucnost Venezuely a role USA v regionu jsou tématy, která vyžadují skutečnou diplomacii, nikoliv agresivní blokády založené na pochybných argumentech. Pokud se Spojené státy nepoučí ze svých minulých selhání, hrozí, že se rok 2025 zapíše do dějin jako další černá kapitola americké zahraniční politiky vedené pod falešnou záminkou.
Ve středu 12. srpna 2026 nastane mimořádná astronomická situace. Odehraje se zatmění Slunce, které bude z území Česka a Slovenska pozorovatelné v podvečerních hodinách jako velmi výrazné částečné. Spatříme ho nízko mezi západním a severozápadním obzorem přibližně hodinu před západem Slunce a v průběhu samotného západu. Jako úplné bude pozorovatelné z Grónska, Islandu a Španělska, kam se za ním chystá i mnoho výprav.
Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv pokračuje v intenzivním řešení omezené dostupnosti léčivých přípravků s účinnou látkou tamoxifen. Díky mimořádným opatřením se podařilo zajistit téměř 6 000 balení, která jsou nyní postupně distribuována do lékáren po celé České republice. Další dodávky jsou již na cestě a budou do distribuční sítě uvolňovány v průběhu příštího týdne.
Čtyři roky uplynou za několik týdnů od smrti legendární britské královny Alžběty II., která během svého působení v čele monarchie navštívila i Českou republiku. Po návratu domů napsala dopis, který se teď na Pražském hradě po třiceti letech znovu našel.
Počasí psalo tento týden v prostoru střední Evropy, kam patří i Česká republika, historii. Nový slovenský národní teplotní rekord je totiž zároveň i historicky nejvyšší hodnotou naměřenou ve středoevropském regionu. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Premiér Andrej Babiš zdaleka neinformuje občany jen o dění v politice, ale občas se zmíní i o něčem jiném. Například o tom, že v poslední době znovu přibral, což ho vůbec netěší. Babiš vysvětlil, jak se to podle jeho názoru stalo.
Letošní sklizeň potvrzuje, že české zemědělce letos drtí počasí, zvláště pak sucho. Podle nejnovějšího červencového odhadu Českého statistického úřadu se totiž má letos sklidit jen 6,39 milionu tun základních obilovin. To je meziročně o 16,9 procenta méně, tedy přibližně o 1,3 milionu tun. Zároveň jde o nejnižší úrodu obilovin za posledních 14 let. Ve srovnání s pětiletým průměrem je letošní výsledek o 13 procent slabší. Navíc se odhad od června ještě zhoršil o dalších 75 tisíc tun.
Hydrologické sucho na našem území dál výrazně zesiluje. Vedra, nedostatek srážek a rekordně nízké stavy vodních toků i podzemních vod potvrzují závažnost současné situace. Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě podporuje opatření, která pomáhají vodu v krajině zadržovat, zpomalovat její odtok a zvyšovat odolnost přírodních ekosystémů i obcí a měst vůči dopadům změny klimatu.
Meteorologové v neděli varovali před návratem tropických teplot, které budou hrozit i zítra, kdy odpolední maxima vyšplhají až na 36 stupňů. Nadále panuje také nebezpečí požárů, vyplývá z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Kdy se opět uklidní situace v Hormuzském průlivu, která má dalekosáhlé dopady na světovou ekonomiku? Rozhovory, které mají zajistit bezpečný lodní provoz, pokračují podle Ománu pozitivně. Írán nicméně upozornil, že ani případná dohoda nepovede k okamžitému znovuotevření klíčové vodní cesty. Upozornila na to britská stanice BBC.
Hvězdné konstelace nadcházejících dnů přinesou výrazný posun v osobních i pracovních vztazích, což donutí většinu znamení přehodnotit dosavadní priority a otevřít se novým výzvám.
Ministerstvo zahraničních věcí upravuje svou diplomatickou síť tak, aby lépe odpovídala současným zájmům České republiky. Už za několik týdnu ukončí činnost jeden z konzulátů, jiný ji naopak zahájí. Ministerstvo o tom informovalo na webu.
Andrej Babiš (ANO) jako každý premiér čelí kritické práci tuzemských novinářů, což se mu samozřejmě občas nelíbí. Tak to u politiků bývá. Tentokrát se Babiš rozhodl prozradit svůj pohled na věc a dal najevo, že novináři nebudou mít klid.