Pchjongjang zveřejnil nové snímky své první jaderné ponorky, čímž potvrdil významný posun ve svém námořním programu. Severokorejský vůdce Kim Čong-un při inspekci v krytém loděnici (pravděpodobně v Sinpchou) označil plavidlo o výtlaku 8 700 tun za klíčový pilíř národní obrany. Podle odborníků tento výtlak staví ponorku na úroveň amerických útočných ponorek třídy Virginia a překonává očekávání ohledně velikosti severokorejských technologií.
Vůdce KLDR se v projevu ostře opřel do sousední Jižní Koreje, která nedávno získala od administrativy Donalda Trumpa souhlas s vývojem vlastních jaderných ponorek. Kim tento krok označil za přímé ohrožení bezpečnosti své země a za provokaci, která vyžaduje drtivou protireakci založenou na útočné síle.
Podle odborníků však za současné napětí může právě Pchjongjang, který odmítá diplomacii a raději investuje obrovské zdroje do zbrojení na úkor vlastních obyvatel. Severní Korea se nyní snaží za každou cenu urychlit dokončení ponorky, aby získala strategickou výhodu dříve než Soul.
Hlavní předností jaderného pohonu je schopnost plavidla setrvat pod hladinou extrémně dlouhou dobu, v podstatě až několik let, pokud má posádka dostatek zásob. Konvenční diesel-elektrické ponorky se totiž musí pravidelně vynořovat, aby dobily baterie, což je činí snadno odhalitelnými pro radary a satelity.
Nová severokorejská ponorka by díky své vytrvalosti a tichému chodu mohla operovat daleko od svých břehů a představovat neustálou hrozbu. Snímky naznačují, že by loď mohla být již osazena jaderným reaktorem, což by znamenalo, že k jejímu spuštění na vodu zbývá jen několik závěrečných fází.
Kromě technických parametrů zaujala média také přítomnost Kimovy dcery, Kim Ču-ae, která svého otce při inspekci doprovázela. Její pravidelné vystupování u klíčových vojenských projektů vyvolává další debaty o tom, zda ji režim připravuje jako budoucí nástupkyni v čele státu.
Celý projekt jaderné ponorky je součástí ambiciózního pětiletého plánu modernizace armády, který zahrnuje i vývoj hypersonických zbraní a mezikontinentálních raket. Severní Korea se tímto krokem pokouší zajistit si schopnost odvetného úderu z moře, který by bylo téměř nemožné předem eliminovat.
I když je technologický náskok Jižní Koreje v mnoha směrech stále neoddiskutovatelný, Pchjongjang by mohl mít výhodu v rychlosti nasazení. Zatímco Soul teprve zahajuje složitý schvalovací a konstrukční proces, který potrvá minimálně deset let, severokorejský stroj by mohl vyplout na první testy již v příštích dvou letech.
Tento nepoměr sil nutí západní analytiky přehodnotit hrozbu, kterou severokorejské námořnictvo v Pacifiku představuje. Budování takto masivního plavidla navíc naznačuje, že Kimovi inženýři možná využili i zkušenosti a technologie získané z Ruska v rámci prohlubující se vzájemné spolupráce.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
