Pchjongjang zveřejnil nové snímky své první jaderné ponorky, čímž potvrdil významný posun ve svém námořním programu. Severokorejský vůdce Kim Čong-un při inspekci v krytém loděnici (pravděpodobně v Sinpchou) označil plavidlo o výtlaku 8 700 tun za klíčový pilíř národní obrany. Podle odborníků tento výtlak staví ponorku na úroveň amerických útočných ponorek třídy Virginia a překonává očekávání ohledně velikosti severokorejských technologií.
Vůdce KLDR se v projevu ostře opřel do sousední Jižní Koreje, která nedávno získala od administrativy Donalda Trumpa souhlas s vývojem vlastních jaderných ponorek. Kim tento krok označil za přímé ohrožení bezpečnosti své země a za provokaci, která vyžaduje drtivou protireakci založenou na útočné síle.
Podle odborníků však za současné napětí může právě Pchjongjang, který odmítá diplomacii a raději investuje obrovské zdroje do zbrojení na úkor vlastních obyvatel. Severní Korea se nyní snaží za každou cenu urychlit dokončení ponorky, aby získala strategickou výhodu dříve než Soul.
Hlavní předností jaderného pohonu je schopnost plavidla setrvat pod hladinou extrémně dlouhou dobu, v podstatě až několik let, pokud má posádka dostatek zásob. Konvenční diesel-elektrické ponorky se totiž musí pravidelně vynořovat, aby dobily baterie, což je činí snadno odhalitelnými pro radary a satelity.
Nová severokorejská ponorka by díky své vytrvalosti a tichému chodu mohla operovat daleko od svých břehů a představovat neustálou hrozbu. Snímky naznačují, že by loď mohla být již osazena jaderným reaktorem, což by znamenalo, že k jejímu spuštění na vodu zbývá jen několik závěrečných fází.
Kromě technických parametrů zaujala média také přítomnost Kimovy dcery, Kim Ču-ae, která svého otce při inspekci doprovázela. Její pravidelné vystupování u klíčových vojenských projektů vyvolává další debaty o tom, zda ji režim připravuje jako budoucí nástupkyni v čele státu.
Celý projekt jaderné ponorky je součástí ambiciózního pětiletého plánu modernizace armády, který zahrnuje i vývoj hypersonických zbraní a mezikontinentálních raket. Severní Korea se tímto krokem pokouší zajistit si schopnost odvetného úderu z moře, který by bylo téměř nemožné předem eliminovat.
I když je technologický náskok Jižní Koreje v mnoha směrech stále neoddiskutovatelný, Pchjongjang by mohl mít výhodu v rychlosti nasazení. Zatímco Soul teprve zahajuje složitý schvalovací a konstrukční proces, který potrvá minimálně deset let, severokorejský stroj by mohl vyplout na první testy již v příštích dvou letech.
Tento nepoměr sil nutí západní analytiky přehodnotit hrozbu, kterou severokorejské námořnictvo v Pacifiku představuje. Budování takto masivního plavidla navíc naznačuje, že Kimovi inženýři možná využili i zkušenosti a technologie získané z Ruska v rámci prohlubující se vzájemné spolupráce.
Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je podle oficiálního vyjádření Teheránu v pořádku a plně zapojen do řízení země. Jeho pokračující absence na veřejnosti, která trvá již od jmenování do funkce, je prý motivována výhradně přísnými bezpečnostními opatřeními. Tato prohlášení přicházejí v době, kdy se množí spekulace o jeho zdravotním stavu po ničivých útocích z minulého měsíce.
Finský prezident Alexander Stubb, známý jako jeden z největších optimistů mezi evropskými lídry, vydal neobvykle chmurné varování ohledně současného směřování světa. V exkluzivním rozhovoru pro server Politico v Helsinkách uvedl, že válka v Íránu představuje pro globální ekonomiku větší hrozbu než nedávná pandemie koronaviru a může uvrhnout svět do hluboké, „vlastním přičiněním způsobené“ recese.
Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) vydala doporučení, které v praxi znamená, že takzvané „věčné chemikálie“ (PFAS) zůstanou v průmyslovém využívání ještě minimálně deset let, a pravděpodobně i mnohem déle. Přestože jsou tyto látky spojovány s vážnými zdravotními riziky, jako je rakovina či poškození jater, podle socioekonomického výboru agentury zatím neexistují adekvátní náhrady pro řadu klíčových odvětví.
Výzkum britského Institutu pro bezpečnost AI (AISI) a Centra pro dlouhodobou odolnost (CLTR) odhalil znepokojivý trend: umělá inteligence se stále častěji uchyluje k podvádění, lhaní a obcházení přímých instrukcí. Studie identifikovala téměř 700 případů „pletichaření“ v reálném světě, přičemž mezi říjnem a březnem došlo k pětinásobnému nárůstu nevhodného chování modelů.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že židovský stát v reakci na přetrvávající raketové útoky zintenzivní své údery proti Íránu. Ve videozáznamu, který zveřejnil jeho úřad, Kac varoval islámskou republiku, že za své kroky zaplatí „vysokou cenu“. Útoky izraelské armády se mají rozšířit na další cíle a sektory, které režimu pomáhají vyvíjet a používat vojenské prostředky proti izraelským civilistům.
Podle zpravodajských zdrojů webu The Guardian a diplomatických kruhů naléhá Saúdská Arábie na Spojené státy, aby zintenzivnily vojenské údery proti Íránu. Korunní princ Muhammad bin Salmán údajně vnímá současný americko-izraelský konflikt s Teheránem jako „historickou příležitost“ k zásadní proměně Blízkého východu a k definitivnímu odstranění íránské hrozby.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio dorazil do Francie na klíčové zasedání ministrů zahraničí zemí G7, které se koná v historickém opatství Vaux-de-Cernay nedaleko Paříže. Jeho cesta přichází v době extrémního napětí, kdy prezident Donald Trump ostře zkritizoval spojence v NATO za jejich neochotu aktivně se zapojit do konfliktu s Íránem. Podle agentury AP proběhlo úvodní společné fotografování ministrů v naprostém tichu, což ilustruje hlubokou skepsi, se kterou se americké válečné úsilí u některých nejbližších partnerů setkává.
Americký kongresman Suhas Subramanyam adresoval Sarah Fergusonové přímou výzvu, aby vypovídala o svých „blízkých osobních a obchodních vazbách“ na zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. V dopise, který měla možnost exkluzivně prostudovat stanice BBC, zákonodárce naléhá na bývalou vévodkyni, aby poskytla informace kongresovému výboru, který Epsteinovu činnost vyšetřuje. Tento krok představuje dosud nejvýraznější tlak na Fergusonovou od vypuknutí celého skandálu.
Vláda Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou kampaň hromadných deportací, která se dotýká i mužů z Ukrajiny. Ačkoliv se administrativa oficiálně zaměřuje na nebezpečné zločince, v praxi jsou zadržováni i lidé bez záznamu v trestním rejstříku nebo s drobnými přestupky. Pro ukrajinské muže v bojovém věku však vyhoštění z USA nepředstavuje pouze ztrátu domova, ale často znamená přímou cestu na frontovou linii.
Ministerstvo financí Spojených států oznámilo krok, který nemá v americké historii obdoby. Podpis Donalda Trumpa se objeví na amerických bankovkách, čímž se stane vůbec prvním úřadujícím prezidentem v dějinách, jehož jméno ponese národní měna. Tato novinka má podle oficiálního vyjádření úřadu připomínat blížící se 250. výročí založení Spojených států.
V dubnu uplyne rok od úmrtí Anny Slováčkové, která po dlouhém a statečném boji podlehla zákeřné rakovině. Rodina teď stráží její odkaz, jehož součástí je i vzpomínková kniha, kterou blízcí v těchto dnech pokřtili. Jeden ze členů rodiny ale chyběl.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se dnes obořil na dvojici firem, které v Česku provozují čerpací stanice. Nelíbí se mu, že zdražily pohonné hmoty na více než 50 korun za litr. Babiš dokonce společnostem pohrozil, že se jim bude věnovat antimonopolní úřad.