Severokorejský vůdce Kim Čong-un osobně přestřihl pásku u nového luxusního letoviska na pobřeží, které státní média označují za „turistické město národní hodnoty“. Tento rozsáhlý komplex v oblasti Wonsan-Kalma, postavený na východním pobřeží země, nabízí vodní parky, výškové hotely a kapacitu pro téměř 20 tisíc hostů.
Oficiální agentura KCNA uvedla, že rezort zahájí provoz pro domácí návštěvníky 1. července, nicméně detaily o tom, kdo přesně bude moci přijet, či jak se tam dostane, zveřejněny nebyly. Nově otevřené vlakové nádraží Kalma a blízkost mezinárodního letiště naznačují, že se režim může snažit přilákat i zahraniční měnu.
Z mezinárodních hostů se slavnostního otevření zúčastnil pouze ruský velvyslanec se svým týmem – signál úzké spolupráce mezi Pchjongjangem a Moskvou v době, kdy je Severní Korea kvůli porušování lidských práv a jaderným zbraním izolována od Západu.
Loni navštívily Severní Koreu malé skupiny ruských turistů na třídenní lyžařské zájezdy do střediska Masikryong. Tyto výlety, podobně jako všechny turistické aktivity v zemi, jsou přísně kontrolované a turisté se musí podřídit předem připravenému programu, včetně povinných vystoupení severokorejských dětí.
Odbornice Rachel Minyoung Lee z think-tanku Stimson Center míní, že rezort zatím poslouží výhradně severokorejské elitě – vysokým funkcionářům a prominentům z Pchjongjangu – ale v budoucnu by se zde mohli objevit i ruští návštěvníci. Zároveň má nový projekt posílit obraz Kimovy politiky „pro lid“ a vyvážit silné zaměření režimu na vojenský rozvoj.
Profesor Lim Eul-chul z jihokorejské univerzity Kyungnam tvrdí, že otevření rezortu je součástí Kimovy strategie využít turistiku k hospodářskému oživení.
Nabízí se ale otázka, nakolik bude projekt realisticky přístupný zahraničním turistům. Dnes se turistika omezila prakticky jen na Rusy. Agentura Vostok Intur z Vladivostoku například nabízí balíčky s osmidenním pobytem za zhruba 1 840 dolarů, který zahrnuje i návštěvu lyžařského areálu Masikryong.
Kim Čong-un uvedl, že rozvoj dalších turistických oblastí bude projednáván na příštím sjezdu vládní strany. Letovisko Kalma má být vzorem pro další ambiciózní projekty.
Sám severokorejský vůdce rezort během výstavby navštívil alespoň sedmkrát, poskytoval „pokyny na místě“ a zdůrazňoval potřebu „světové úrovně“. Slavnostního otevření se kromě něj zúčastnila i jeho manželka Ri Sol-ču a dcera Kim Ču-ae, považovaná za jeho možnou nástupkyni – další důkaz, že projekt má podle režimu přetrvat generace.
Plány na přeměnu přístavního města Wonsan v rekreační centrum byly představeny už v roce 2013, ale kvůli sankcím a pandemii se opakovaně odsouvaly.
I když se státní média snaží rezort prezentovat jako důkaz prosperity a pokroku, odborníci zůstávají skeptičtí. Dr. Edward Howell z Oxfordské univerzity upozorňuje, že lokalita sama o sobě není turistickým magnetem a že severokorejský režim od roku 2020 výrazně posílil dohled nad obyvatelstvem i cenzuru zahraničního vlivu.
„I kdyby sem přijeli turisté ze Západu, režim jim nedovolí pohybovat se volně. Vše bude pod přísnou kontrolou,“ uzavírá Howell.
Severní Korea tak sice otevřela nový rezort s ambicí konkurovat světovým plážovým destinacím, ale zůstává otázkou, kdo sem skutečně bude jezdit – a za jakých podmínek.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
Ukrajina bude podle dnešní zprávy Financial Times z nové 90miliardové půjčky EU nakupovat také čínské součásti pro výrobu dronů. Brusel tak fakticky přiznává, že Evropa ani po více než čtyřech letech války nedokáže v potřebném množství, za přijatelnou cenu a v požadovaných termínech vyrábět některé zcela klíčové komponenty moderní války.
Pražský hrad se rozhodl reagovat na vyjádření premiéra Andreje Babiš (ANO). Mluvčí hlavy státu zdůraznil, že Petr Pavel nepoužívá žádné osobní útoky na předsedu vlády. Vztah nejvyšších činitelů je momentálně poznamenán především sporem ohledem složení české delegace na uplynulém summitu NATO.
Jaké počasí máme očekávat v delším horizontu? Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se nemělo výrazněji odklonit od toho, na co jsme během letních prázdnin dlouhodobě zvyklí.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že jeho země je připravena v případě potřeby znovu zahájit vojenské operace proti Íránu, a to s ještě větší intenzitou. Reagoval tak na vyhrocenou situaci v regionu poté, co Spojené státy provedly masivní letecké údery na devadesát cílů v Íránu. K americkému útoku došlo jen několik hodin poté, co prezident Donald Trump prohlásil, že nedávné íránské útoky na lodě v Hormuzském průlivu znamenají konec mírové dohody.
Velká Británie se chystá v příštím roce uspořádat své největší cvičení domácí obrany za poslední desetiletí, jehož cílem je posílit připravenost země na případný válečný konflikt. Podle vyjádření Úřadu vlády ponese tato rozsáhlá akce název „Operation Albiston Shadow“ a zapojí se do ní nejen ministři, ale také stovky úředníků z řad státní správy a celého veřejného sektoru. Hlavním úkolem manévrů bude prověřit schopnost státního aparátu reagovat na krizové scénáře.
Ruská armáda zasáhla civilní plavidlo v blízkosti černomořského přístavu Oděsa. K útoku došlo jen několik hodin poté, co ruský prezident Vladimir Putin pohrozil odvetnými údery. Ty mají být podle šéfa Kremlu několikanásobně silnější než dosavadní ukrajinské útoky na ruské území. Rozsah těchto odvetných operací se má navíc v budoucnu dále zvyšovat.
Krymský poloostrov, který měl být po dvanácti letech od své anexe výkladní skříní ruské moci, se pro prezidenta Vladimira Putina stává zásadní vojenskou i politickou přítěží. Rusko z tohoto území vybudovalo masivně militarizovanou základnu a bezpečné zázemí, odkud v roce 2022 zahájilo invazi na jih Ukrajiny a odkud dříve podporovalo své operace v Sýrii. Současná ukrajinská strategie zaměřená na izolaci poloostrova však tuto dosud nedobytnou pevnost mění v kriticky zranitelné místo.
Venezuelská veřejnost dává stále hlasitěji najevo svůj hněv a rozhořčení nad vládním zvládáním následků ničivého dvojitého zemětřesení, které zemi zasáhlo 24. června. Katastrofa, která si podle oficiálních údajů vyžádala již nejméně 4 490 lidských životů, vyvolala obrovskou vlnu solidarity, ale také otevřeného odporu vůči politickým představitelům. Symbolem této narůstající společenské frustrace se stalo video zachycující truchlící matku, která přímo na ulici ostře konfrontovala poslance Nicoláse Madura Guerru, syna bývalého prezidenta.