Severokorejský vůdce Kim Čong-un osobně přestřihl pásku u nového luxusního letoviska na pobřeží, které státní média označují za „turistické město národní hodnoty“. Tento rozsáhlý komplex v oblasti Wonsan-Kalma, postavený na východním pobřeží země, nabízí vodní parky, výškové hotely a kapacitu pro téměř 20 tisíc hostů.
Oficiální agentura KCNA uvedla, že rezort zahájí provoz pro domácí návštěvníky 1. července, nicméně detaily o tom, kdo přesně bude moci přijet, či jak se tam dostane, zveřejněny nebyly. Nově otevřené vlakové nádraží Kalma a blízkost mezinárodního letiště naznačují, že se režim může snažit přilákat i zahraniční měnu.
Z mezinárodních hostů se slavnostního otevření zúčastnil pouze ruský velvyslanec se svým týmem – signál úzké spolupráce mezi Pchjongjangem a Moskvou v době, kdy je Severní Korea kvůli porušování lidských práv a jaderným zbraním izolována od Západu.
Loni navštívily Severní Koreu malé skupiny ruských turistů na třídenní lyžařské zájezdy do střediska Masikryong. Tyto výlety, podobně jako všechny turistické aktivity v zemi, jsou přísně kontrolované a turisté se musí podřídit předem připravenému programu, včetně povinných vystoupení severokorejských dětí.
Odbornice Rachel Minyoung Lee z think-tanku Stimson Center míní, že rezort zatím poslouží výhradně severokorejské elitě – vysokým funkcionářům a prominentům z Pchjongjangu – ale v budoucnu by se zde mohli objevit i ruští návštěvníci. Zároveň má nový projekt posílit obraz Kimovy politiky „pro lid“ a vyvážit silné zaměření režimu na vojenský rozvoj.
Profesor Lim Eul-chul z jihokorejské univerzity Kyungnam tvrdí, že otevření rezortu je součástí Kimovy strategie využít turistiku k hospodářskému oživení.
Nabízí se ale otázka, nakolik bude projekt realisticky přístupný zahraničním turistům. Dnes se turistika omezila prakticky jen na Rusy. Agentura Vostok Intur z Vladivostoku například nabízí balíčky s osmidenním pobytem za zhruba 1 840 dolarů, který zahrnuje i návštěvu lyžařského areálu Masikryong.
Kim Čong-un uvedl, že rozvoj dalších turistických oblastí bude projednáván na příštím sjezdu vládní strany. Letovisko Kalma má být vzorem pro další ambiciózní projekty.
Sám severokorejský vůdce rezort během výstavby navštívil alespoň sedmkrát, poskytoval „pokyny na místě“ a zdůrazňoval potřebu „světové úrovně“. Slavnostního otevření se kromě něj zúčastnila i jeho manželka Ri Sol-ču a dcera Kim Ču-ae, považovaná za jeho možnou nástupkyni – další důkaz, že projekt má podle režimu přetrvat generace.
Plány na přeměnu přístavního města Wonsan v rekreační centrum byly představeny už v roce 2013, ale kvůli sankcím a pandemii se opakovaně odsouvaly.
I když se státní média snaží rezort prezentovat jako důkaz prosperity a pokroku, odborníci zůstávají skeptičtí. Dr. Edward Howell z Oxfordské univerzity upozorňuje, že lokalita sama o sobě není turistickým magnetem a že severokorejský režim od roku 2020 výrazně posílil dohled nad obyvatelstvem i cenzuru zahraničního vlivu.
„I kdyby sem přijeli turisté ze Západu, režim jim nedovolí pohybovat se volně. Vše bude pod přísnou kontrolou,“ uzavírá Howell.
Severní Korea tak sice otevřela nový rezort s ambicí konkurovat světovým plážovým destinacím, ale zůstává otázkou, kdo sem skutečně bude jezdit – a za jakých podmínek.
Téměř tři a půl roku po invazi na Ukrajinu se stále neobjevila na bojišti ruská chlouba – tank T-14 Armata. Nejnovější a údajně nejpokročilejší hlavní bojový tank ruské armády se na frontě objevil jen výjimečně a krátkodobě, což podle analytiků svědčí o tom, že jeho výkon v praxi nedosahuje očekávání.
Navzdory současnému klidu zbraní mezi Izraelem a Íránem zůstává otázka: bylo celé riziko ozbrojené eskalace ospravedlnitelné? A co když se Írán v budoucnu rozhodne znovu intenzivně usilovat o jadernou zbraň? Odpověď na základní otázku – můžeme žít s jaderně vyzbrojeným Íránem? – podle odborníků zní: ano, i když s nelibostí.
Střední a jižní Evropa čelí mimořádně silné vlně veder, která trvá už několik dní a způsobuje vážné dopady v Itálii, Francii i Španělsku. Teploty se pohybují nad hranicí 40 stupňů Celsia, což přináší nárůst pacientů v nemocnicích, vypuknutí požárů a celou řadu nouzových opatření ze strany státních i regionálních úřadů.
Nový výzkum odhalil znepokojivý trend: planeta Země zadržuje stále více tepla, a to tempem, které výrazně překonává předpovědi klimatických modelů. Míra tzv. energetické nerovnováhy – rozdílu mezi teplem přicházejícím od Slunce a teplem odcházejícím zpět do vesmíru – se za posledních 20 let více než zdvojnásobila. Vědci tak varují, že oteplování Země by mohlo v příštích letech výrazně zrychlit.
Velká část Evropy je dnes opět sevřena silnou vlnou veder, která sužuje zejména jižní státy. Teploty se pohybují mezi 35 a 42 °C a úřady v několika zemích vydaly zdravotní i ekologická varování. V Itálii bylo v neděli na nejvyšší stupeň pohotovosti kvůli vedru uvedeno 27 měst, ve Francii je na druhý nejvyšší „oranžový“ stupeň výstrahy více než 80 ze 96 departementů.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un osobně přestřihl pásku u nového luxusního letoviska na pobřeží, které státní média označují za „turistické město národní hodnoty“. Tento rozsáhlý komplex v oblasti Wonsan-Kalma, postavený na východním pobřeží země, nabízí vodní parky, výškové hotely a kapacitu pro téměř 20 tisíc hostů.
Předpovídaná ruská letní ofenziva, která měla zásadně změnit situaci na východní frontě, zatím působí spíše rozpačitě. Přestože ruské síly zaznamenaly určitý postup a výrazně navýšily počet vojáků na vybraných úsecích fronty, zdaleka nejde o bleskový průlom, jaký se možná v Moskvě očekával.
Rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa bombardovat íránská jaderná zařízení bylo tvrdým vojenským zásahem proti Teheránu — a zároveň potupou pro evropskou diplomacii. Zatímco klíčové evropské státy vyzývaly k umírněnosti, Washington jednal bez ohledu na své tradiční spojence. Evropa se tak probudila do reality své rostoucí mezinárodní bezvýznamnosti.
Vlna veder, která zasáhla velkou část Evropy, nepolevuje. Nejhůře postiženým regionem je jih Španělska, kde byly zaznamenány teploty přesahující 45 stupňů Celsia. Ve městě El Granado padl v sobotu nový červnový teplotní rekord – 46 °C. Podle španělské meteorologické služby je velmi pravděpodobné, že letošní červen bude nejteplejším v historii měření.
Již příští týden začne letošní MFF Karlovy Vary. 59. ročník festivalu bude po mnoha letech prvním bez dlouholetého prezidenta Jiřího Bartošky, který na začátku května zemřel ve věku 78 let. Prakticky od té chvíle se řešilo, jak si ho organizátoři filmové přehlídky připomenou. Nyní už jsou detaily festivalové pocty známé.
Pozítří začne červenec, tedy měsíc, v němž si posledních několik připomínáme Karla Gotta. Spadají do něj totiž jeho nedožité narozeniny. Na podzim totiž uplyne již šest let od odchodu nejslavnějšího českého zpěváka na věčnost. Pokud si ale myslíte, že o Mistrovi již bylo řečeno všechno, jste na omylu.
Letošní ročník Formule 1 pokračoval v neděli závodem na Red Bull Ringu u našich sousedů v Rakousku. Domácí stáji se tentokrát hrubě nevydařil. Max Verstappen projel jen několik zatáček, Yuki Tsunoda dokončil na posledním místě. Nejlépe se vedlo jezdcům McLarenu. Vítězem se stal Lando Norris, který ustál útoky dotírajícího stájového kolegy Oscara Piastriho.