Severokorejský vůdce Kim Čong-un osobně přestřihl pásku u nového luxusního letoviska na pobřeží, které státní média označují za „turistické město národní hodnoty“. Tento rozsáhlý komplex v oblasti Wonsan-Kalma, postavený na východním pobřeží země, nabízí vodní parky, výškové hotely a kapacitu pro téměř 20 tisíc hostů.
Oficiální agentura KCNA uvedla, že rezort zahájí provoz pro domácí návštěvníky 1. července, nicméně detaily o tom, kdo přesně bude moci přijet, či jak se tam dostane, zveřejněny nebyly. Nově otevřené vlakové nádraží Kalma a blízkost mezinárodního letiště naznačují, že se režim může snažit přilákat i zahraniční měnu.
Z mezinárodních hostů se slavnostního otevření zúčastnil pouze ruský velvyslanec se svým týmem – signál úzké spolupráce mezi Pchjongjangem a Moskvou v době, kdy je Severní Korea kvůli porušování lidských práv a jaderným zbraním izolována od Západu.
Loni navštívily Severní Koreu malé skupiny ruských turistů na třídenní lyžařské zájezdy do střediska Masikryong. Tyto výlety, podobně jako všechny turistické aktivity v zemi, jsou přísně kontrolované a turisté se musí podřídit předem připravenému programu, včetně povinných vystoupení severokorejských dětí.
Odbornice Rachel Minyoung Lee z think-tanku Stimson Center míní, že rezort zatím poslouží výhradně severokorejské elitě – vysokým funkcionářům a prominentům z Pchjongjangu – ale v budoucnu by se zde mohli objevit i ruští návštěvníci. Zároveň má nový projekt posílit obraz Kimovy politiky „pro lid“ a vyvážit silné zaměření režimu na vojenský rozvoj.
Profesor Lim Eul-chul z jihokorejské univerzity Kyungnam tvrdí, že otevření rezortu je součástí Kimovy strategie využít turistiku k hospodářskému oživení.
Nabízí se ale otázka, nakolik bude projekt realisticky přístupný zahraničním turistům. Dnes se turistika omezila prakticky jen na Rusy. Agentura Vostok Intur z Vladivostoku například nabízí balíčky s osmidenním pobytem za zhruba 1 840 dolarů, který zahrnuje i návštěvu lyžařského areálu Masikryong.
Kim Čong-un uvedl, že rozvoj dalších turistických oblastí bude projednáván na příštím sjezdu vládní strany. Letovisko Kalma má být vzorem pro další ambiciózní projekty.
Sám severokorejský vůdce rezort během výstavby navštívil alespoň sedmkrát, poskytoval „pokyny na místě“ a zdůrazňoval potřebu „světové úrovně“. Slavnostního otevření se kromě něj zúčastnila i jeho manželka Ri Sol-ču a dcera Kim Ču-ae, považovaná za jeho možnou nástupkyni – další důkaz, že projekt má podle režimu přetrvat generace.
Plány na přeměnu přístavního města Wonsan v rekreační centrum byly představeny už v roce 2013, ale kvůli sankcím a pandemii se opakovaně odsouvaly.
I když se státní média snaží rezort prezentovat jako důkaz prosperity a pokroku, odborníci zůstávají skeptičtí. Dr. Edward Howell z Oxfordské univerzity upozorňuje, že lokalita sama o sobě není turistickým magnetem a že severokorejský režim od roku 2020 výrazně posílil dohled nad obyvatelstvem i cenzuru zahraničního vlivu.
„I kdyby sem přijeli turisté ze Západu, režim jim nedovolí pohybovat se volně. Vše bude pod přísnou kontrolou,“ uzavírá Howell.
Severní Korea tak sice otevřela nový rezort s ambicí konkurovat světovým plážovým destinacím, ale zůstává otázkou, kdo sem skutečně bude jezdit – a za jakých podmínek.
Fakt, že se hurikán Erin během 24 hodin změnil v nebezpečnou bouři páté kategorie s větrem o rychlosti 136 km/h, je pro vědce znepokojující. Tento rychlý nárůst intenzity je ale v posledních letech stále častější a podle expertů je to předzvěst nové éry v Atlantiku.
Ruské raketové útoky na Kyjev, při nichž zemřelo nejméně 23 lidí a poškozeny byly i diplomatické budovy EU a British Council, vyvolaly ostrou reakci evropských lídrů. Ti obviňují Vladimira Putina z maření mírových jednání.
Humanitární pracovníci v Pásmu Gazy považují za cynické to, že až 22. srpna vyhlásila OSN v oblasti formálně hladomor. Podle nich už velká část populace hladověla po dlouhé měsíce. A jak uvedl Tom Fletcher, koordinátor OSN pro mimořádnou pomoc, je to hladomor, který by měl strašit nás všechny. Podle něj mohl být hladomor odvrácen, kdyby Izrael systematicky nebránil dodávkám humanitární pomoci.
V roce 2022 Rusko napadlo Ukrajinu. Zpráva o invazi otřásla Německem. K překvapení celého světa oznámil tehdejší kancléř Olaf Scholz radikální změnu německé zahraniční politiky. Plán počítal s investicemi ve výši 100 miliard eur na modernizaci armády.
Evropští vojenští velitelé a diplomaté diskutují o vytvoření nárazníkové zóny jako součásti případné mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. Tento 40 km široký pás země nikoho by vytvořil novou „železnou oponu“ proti budoucí ruské agresi.
Ukrajina se v nedávných mírových rozhovorech v Anchorage dostala pod tlak Vladimira Putina. Ten požadoval, aby Kyjev předal Rusku celou Doněckou oblast. Přistoupit na takový požadavek by však pro Ukrajinu znamenalo faktické přijetí porážky. Vzdání se tohoto území by totiž znamenalo ztrátu hlavní obranné bariéry proti dalšímu postupu ruské armády.
Odvaha východoevropských zemí podporovat Ukrajinu prochází v poslední době těžkou zkouškou, což by mohlo oslabit regionální jednotu. Nedávné politické kroky v Polsku, Litvě a České republice naznačují, že by se tento region mohl odvrátit od podpory Ukrajiny. To by mohlo mít vážné dopady na evropskou bezpečnost i na zájmy USA, upozornil odborník z American Enterprise Institute ve Washingtonu Dalibor Rohac.
Bývalý durynský premiér a současný místopředseda Spolkového sněmu Bodo Ramelow ze strany Levice se vyslovil pro zavedení nové německé hymny. Navrhl také uspořádat referendum o barvách národní vlajky.
Brusel by měl přehodnotit obchodní dohodu se Spojenými státy, pokud americký prezident Donald Trump splní své hrozby a potrestá Evropskou unii kvůli jejím technologickým regulacím. Prohlásila to Teresa Ribera, výkonná viceprezidentka Evropské komise, v rozhovoru pro Financial Times.
Nově uzavřená obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy vzbudila v automobilovém průmyslu rozruch. V jejím textu je totiž ukrytý bod, který hovoří o vzájemném uznávání norem pro automobily. V praxi by to mohlo znamenat, že by se na evropské silnice mohly dostat americké vozy, které by splňovaly nižší standardy, než jsou ty evropské.
Ačkoliv se v poslední době objevily naděje na mír, Ukrajinu zasáhla druhá nejhorší noc ruských vzdušných útoků od začátku války. Prohlášení Kremlu o cílení na vojenské objekty je v rozporu s realitou, protože záběry ukazují zasažené civilní budovy. Při útocích bylo zabito nejméně 23 osob a poškozeny byly i budovy Britské rady a delegace Evropské unie.
Tři roky v úterý uplynuly od smrti Hany Zagorové, která je pochována na vyšehradském hřbitově v Praze. Logicky tam včera bylo rušno, uctít památku slavné zpěvačky přišel její manžel Štefan Margita. A nebyl sám.