Severokorejský vůdce Kim Čong-un osobně přestřihl pásku u nového luxusního letoviska na pobřeží, které státní média označují za „turistické město národní hodnoty“. Tento rozsáhlý komplex v oblasti Wonsan-Kalma, postavený na východním pobřeží země, nabízí vodní parky, výškové hotely a kapacitu pro téměř 20 tisíc hostů.
Oficiální agentura KCNA uvedla, že rezort zahájí provoz pro domácí návštěvníky 1. července, nicméně detaily o tom, kdo přesně bude moci přijet, či jak se tam dostane, zveřejněny nebyly. Nově otevřené vlakové nádraží Kalma a blízkost mezinárodního letiště naznačují, že se režim může snažit přilákat i zahraniční měnu.
Z mezinárodních hostů se slavnostního otevření zúčastnil pouze ruský velvyslanec se svým týmem – signál úzké spolupráce mezi Pchjongjangem a Moskvou v době, kdy je Severní Korea kvůli porušování lidských práv a jaderným zbraním izolována od Západu.
Loni navštívily Severní Koreu malé skupiny ruských turistů na třídenní lyžařské zájezdy do střediska Masikryong. Tyto výlety, podobně jako všechny turistické aktivity v zemi, jsou přísně kontrolované a turisté se musí podřídit předem připravenému programu, včetně povinných vystoupení severokorejských dětí.
Odbornice Rachel Minyoung Lee z think-tanku Stimson Center míní, že rezort zatím poslouží výhradně severokorejské elitě – vysokým funkcionářům a prominentům z Pchjongjangu – ale v budoucnu by se zde mohli objevit i ruští návštěvníci. Zároveň má nový projekt posílit obraz Kimovy politiky „pro lid“ a vyvážit silné zaměření režimu na vojenský rozvoj.
Profesor Lim Eul-chul z jihokorejské univerzity Kyungnam tvrdí, že otevření rezortu je součástí Kimovy strategie využít turistiku k hospodářskému oživení.
Nabízí se ale otázka, nakolik bude projekt realisticky přístupný zahraničním turistům. Dnes se turistika omezila prakticky jen na Rusy. Agentura Vostok Intur z Vladivostoku například nabízí balíčky s osmidenním pobytem za zhruba 1 840 dolarů, který zahrnuje i návštěvu lyžařského areálu Masikryong.
Kim Čong-un uvedl, že rozvoj dalších turistických oblastí bude projednáván na příštím sjezdu vládní strany. Letovisko Kalma má být vzorem pro další ambiciózní projekty.
Sám severokorejský vůdce rezort během výstavby navštívil alespoň sedmkrát, poskytoval „pokyny na místě“ a zdůrazňoval potřebu „světové úrovně“. Slavnostního otevření se kromě něj zúčastnila i jeho manželka Ri Sol-ču a dcera Kim Ču-ae, považovaná za jeho možnou nástupkyni – další důkaz, že projekt má podle režimu přetrvat generace.
Plány na přeměnu přístavního města Wonsan v rekreační centrum byly představeny už v roce 2013, ale kvůli sankcím a pandemii se opakovaně odsouvaly.
I když se státní média snaží rezort prezentovat jako důkaz prosperity a pokroku, odborníci zůstávají skeptičtí. Dr. Edward Howell z Oxfordské univerzity upozorňuje, že lokalita sama o sobě není turistickým magnetem a že severokorejský režim od roku 2020 výrazně posílil dohled nad obyvatelstvem i cenzuru zahraničního vlivu.
„I kdyby sem přijeli turisté ze Západu, režim jim nedovolí pohybovat se volně. Vše bude pod přísnou kontrolou,“ uzavírá Howell.
Severní Korea tak sice otevřela nový rezort s ambicí konkurovat světovým plážovým destinacím, ale zůstává otázkou, kdo sem skutečně bude jezdit – a za jakých podmínek.
Babyboom v českém šoubyznyse bude pokračovat i letos. Radostnou novinkou se v polovině ledna pochlubila herečka a zpěvačka Barbora Poláková. Její dvě děti se totiž dočkají nevlastního mladšího sourozence.
Karlos Vémola zřejmě má alespoň nějakou šanci se dostat z vazby. V posledních dnech se mluví o tom, že by se mohl dostat ven na kauci. Nyní se objevily další podrobnosti k tomuto scénáři. Peníze by podle nich dalo na stůl hned několik lidí.
Nevyzpytatelné je počasí v Česku během posledních dní. Po sněhové nadílce následovala epizoda, kdy opakovaně hrozil výskyt nebezpečné ledovky. Další změnu přinese druhá polovina tohoto týdne. Meteorologové očekávají inverzi.
Nejtěžší moderátorskou disciplínou jsou samozřejmě přímé televizní přenosy. Vyzkoušel si je i Karel Šíp, jenž v živém vysílání zažil asi nejtěžší okamžiky ve své desítky let trvající kariéře. Jak na to dnes vzpomíná?
Íránská justice oficiálně popřela zprávy o tom, že by plánovala popravu šestadvacetiletého Erfana Soltáního, který byl zadržen během nedávných masových nepokojů. Organizace pro lidská práva Hengaw přitom začátkem týdne varovala, že rodina mladého muže byla informována o jeho popravě naplánované na tuto středu. Soltání, majitel obchodu s oblečením, se stal symbolem pro tisíce zadržených Íránců, u nichž panují obavy z nespravedlivých a bleskových procesů.
Dánský ministr zahraničí a jeho grónská kolegyně odletěli do Washingtonu s nadějí, že najdou pochopení u ministra zahraničí Marca Rubia. Místo klidného dialogu je však v Bílém domě čekal tvrdý střet s JD Vancem. Viceprezident USA si za poslední rok vybudoval pověst politika s otevřeně nepřátelským postojem k evropským vládám, což v Bruselu i Kodani vyvolává čiré zděšení.
Spojené státy se ocitají na hraně dalšího zásadního vojenského rozhodnutí. Zatímco se svět ještě nestihl vzpamatovat ze svržení režimu Nicoláse Madura ve Venezuele, pozornost administrativy Donalda Trumpa se nyní naplno přesunula k Íránu. Situace v Teheránu je nejnapjatější za poslední roky a tamní režim čelí nebývalému tlaku z ulice i ze zahraničí. Pro globální trhy však Írán nepředstavuje jen další „padající domino“, ale strategický nervový uzel, jehož destabilizace může mít drtivé dopady na světovou ekonomiku.
Situace v Minneapolisu se v noci na čtvrtek dramaticky vyhrotila poté, co federální agent postřelil a zranil muže, který na něj měl podle oficiálních zpráv zaútočit. Incident okamžitě zažehl nové kolo násilných nepokojů v ulicích, kde se policie a federální složky střetly se stovkami demonstrantů.
Administrativa Donalda Trumpa se loni v létě prezentovala nálety na íránská jaderná zařízení jako jeden ze svých největších vojenských triumfů. Tehdy americké stealth bombardéry B-2 shodily čtrnáct obřích bomb na dva klíčové objekty bez jediné vlastní ztráty. Nyní však prezident Trump hrozí Teheránu novou odvetou v reakci na brutální potlačování protivládních protestů, které si podle aktivistů vyžádalo tisíce životů. Analytici se však shodují, že případný nový útok by vypadal zcela jinak než loňská operace, protože podpora demonstrantů vyžaduje jiný přístup.
Americký prezident Donald Trump opět potvrdil svou pověst nepředvídatelného lídra, který si užívá roli dirigenta globálního chaosu. Zatímco celý svět se zatajeným dechem čekal, zda Spojené státy zahájí ničivý úder na Írán, Trump o této otázce války a míru hovořil v Oválné pracovně během akce na podporu plnotučného mléka ve školách. Mezi vzpomínkami na dětství a nabízením pět dní staré lahve mléka novinářům jen tak mimochodem prohodil, že útok na Teherán možná odloží, protože mu jakési zdroje slíbily zastavení poprav demonstrantů.
Americká veřejnost se staví velmi odmítavě k plánům prezidenta Donalda Trumpa na ovládnutí Grónska. Podle čerstvého průzkumu stanice CNN, který realizovala agentura SSRS, se proti snaze získat toto dánské autonomní území vyjádřilo hned 75 % Američanů. Pro Trumpův záměr rozšířit území Spojených států hlasovala pouhá čtvrtina dotázaných, což naznačuje, že prezidentovy ambice narážejí na domácí scéně na silný odpor.
Oznámení amerického vyslance Steva Witkoffa o zahájení druhé fáze mírového plánu pro Gazu může na první pohled působit jako pevně daný harmonogram, ve skutečnosti jde však spíše o směs ambiciózních vizí, vyjednávacích pozic a nápadů, jejichž prosazení bude nesmírně komplikované. Washington se snaží udržet diplomatickou dynamiku i přesto, že první fáze technicky vzato ještě neskončila. Stále totiž nebyli vráceni všichni rukojmí, respektive jejich ostatky, což byla původně nepřekročitelná podmínka pro jakýkoli další pokrok.