Severokorejský vůdce Kim Čong-un osobně přestřihl pásku u nového luxusního letoviska na pobřeží, které státní média označují za „turistické město národní hodnoty“. Tento rozsáhlý komplex v oblasti Wonsan-Kalma, postavený na východním pobřeží země, nabízí vodní parky, výškové hotely a kapacitu pro téměř 20 tisíc hostů.
Oficiální agentura KCNA uvedla, že rezort zahájí provoz pro domácí návštěvníky 1. července, nicméně detaily o tom, kdo přesně bude moci přijet, či jak se tam dostane, zveřejněny nebyly. Nově otevřené vlakové nádraží Kalma a blízkost mezinárodního letiště naznačují, že se režim může snažit přilákat i zahraniční měnu.
Z mezinárodních hostů se slavnostního otevření zúčastnil pouze ruský velvyslanec se svým týmem – signál úzké spolupráce mezi Pchjongjangem a Moskvou v době, kdy je Severní Korea kvůli porušování lidských práv a jaderným zbraním izolována od Západu.
Loni navštívily Severní Koreu malé skupiny ruských turistů na třídenní lyžařské zájezdy do střediska Masikryong. Tyto výlety, podobně jako všechny turistické aktivity v zemi, jsou přísně kontrolované a turisté se musí podřídit předem připravenému programu, včetně povinných vystoupení severokorejských dětí.
Odbornice Rachel Minyoung Lee z think-tanku Stimson Center míní, že rezort zatím poslouží výhradně severokorejské elitě – vysokým funkcionářům a prominentům z Pchjongjangu – ale v budoucnu by se zde mohli objevit i ruští návštěvníci. Zároveň má nový projekt posílit obraz Kimovy politiky „pro lid“ a vyvážit silné zaměření režimu na vojenský rozvoj.
Profesor Lim Eul-chul z jihokorejské univerzity Kyungnam tvrdí, že otevření rezortu je součástí Kimovy strategie využít turistiku k hospodářskému oživení.
Nabízí se ale otázka, nakolik bude projekt realisticky přístupný zahraničním turistům. Dnes se turistika omezila prakticky jen na Rusy. Agentura Vostok Intur z Vladivostoku například nabízí balíčky s osmidenním pobytem za zhruba 1 840 dolarů, který zahrnuje i návštěvu lyžařského areálu Masikryong.
Kim Čong-un uvedl, že rozvoj dalších turistických oblastí bude projednáván na příštím sjezdu vládní strany. Letovisko Kalma má být vzorem pro další ambiciózní projekty.
Sám severokorejský vůdce rezort během výstavby navštívil alespoň sedmkrát, poskytoval „pokyny na místě“ a zdůrazňoval potřebu „světové úrovně“. Slavnostního otevření se kromě něj zúčastnila i jeho manželka Ri Sol-ču a dcera Kim Ču-ae, považovaná za jeho možnou nástupkyni – další důkaz, že projekt má podle režimu přetrvat generace.
Plány na přeměnu přístavního města Wonsan v rekreační centrum byly představeny už v roce 2013, ale kvůli sankcím a pandemii se opakovaně odsouvaly.
I když se státní média snaží rezort prezentovat jako důkaz prosperity a pokroku, odborníci zůstávají skeptičtí. Dr. Edward Howell z Oxfordské univerzity upozorňuje, že lokalita sama o sobě není turistickým magnetem a že severokorejský režim od roku 2020 výrazně posílil dohled nad obyvatelstvem i cenzuru zahraničního vlivu.
„I kdyby sem přijeli turisté ze Západu, režim jim nedovolí pohybovat se volně. Vše bude pod přísnou kontrolou,“ uzavírá Howell.
Severní Korea tak sice otevřela nový rezort s ambicí konkurovat světovým plážovým destinacím, ale zůstává otázkou, kdo sem skutečně bude jezdit – a za jakých podmínek.
Nová vědecká studie přinesla velmi znepokojivé zjištění týkající se Atlantické meritidionální cirkulace (AMOC), klíčového systému oceánských proudů, jehož součástí je i Golfský proud. Podle výzkumu je kolaps tohoto systému mnohem pravděpodobnější, než se dosud předpokládalo. Vědci zjistili, že nejrealističtějšími klimatickými modely jsou paradoxně ty nejpesimističtější, které předpovídají nejvýraznější zpomalení proudění.
Analýza dat ze sledování plavidel, kterou provedla redakce BBC Verify, odhaluje skutečný stav dopravy v Hormuzském průlivu po prvních 48 hodinách americké námořní blokády. Od pondělka, kdy Spojené státy uzavřely přístup k íránským přístavům, proplulo touto strategickou cestou pouze 15 plavidel, přičemž devět z nich má přímé vazby na Írán.
Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) představil kontroverzní návrh na změnu financování tuzemských veřejnoprávních médií. Od roku 2027 by měly prostředky dostávat ze státního rozpočtu. Z České televize již přišla první a jasná reakce.
Jsme za půlkou pracovního týdne, takže víkend se pomalu blíží. Těšit se můžeme zejména na sobotu, která bude teplejší a méně deštivá. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americké torpédoborce třídy Arleigh Burke, které tvoří páteř námořnictva Spojených států, dostávají pravděpodobně novou posilu do svého arzenálu. Analytici využívající veřejně dostupné zdroje (OSINT) si všimli záhadného zbraňového systému na palubě lodi USS Carl M. Levin během její nedávné plavby poblíž havajského Pearl Harboru. Experti si zatím nejsou jistí, o jakou zbraň se jedná, pravděpodobně ale jde o pokročilé zařízení určené k likvidaci bezpilotních letounů.
Námořní blokáda íránských přístavů, kterou před dvěma dny vyhlásily Spojené státy, zůstává i nadále v platnosti. Navzdory diplomatickým snahám a napětí v regionu americké námořnictvo důsledně kontroluje veškerý provoz v klíčových vodách. Situace je momentálně ve slepé uličce, kdy obě strany stupňují svou rétoriku a hrozby, zatímco zbytek světa s obavami sleduje ekonomické dopady této konfrontace.
Maďarská státní média se ocitla pod ostrou palbou kritiky budoucího premiéra Pétera Magyara, který jejich fungování přirovnal k propagandě totalitních režimů, jako bylo nacistické Německo nebo současná Severní Korea. Magyar je obvinil z šíření lží a strachu. Podle jeho slov si každý Maďar zaslouží média veřejné služby, která vysílají pravdu, a nikoliv vládní tlampač.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie, když pohrozil revizí obchodní dohody se Spojeným královstvím. Ve svém nejnovějším výpadu označil současný stav vzájemných vztahů za „smutný“ a britskou vládu obvinil z toho, že Spojené státy nepodpořila v klíčovém okamžiku konfliktu s Íránem. Podle Trumpa byla loňská dohoda, která Británii zajistila výhodnější podmínky a snížení cel na automobily či ocel, z jeho strany velkorysým gestem, které však může být kdykoliv změněno.
Navzdory krachu nedělních jednání v Islámábádu zůstávají komunikační kanály mezi Teheránem a Washingtonem otevřené. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Bagháí potvrdil, že výměna zpráv mezi oběma stranami pokračuje prostřednictvím pákistánského zprostředkovatele. Íránská pozice v klíčových otázkách byla podle něj jasně stanovena a v následných kontaktech opakovaně potvrzena, což dává naději na další diplomatický posun.
Novým šéfem izraelské tajné služby Mossad se má v červnu stát Roman Gofman, dosavadní vojenský tajemník premiéra Benjamina Netanjahua. Gofman do funkce nastoupí v kritické době, kdy se Izrael již více než 40 dní nachází ve válečném stavu s Íránem. Podle informací z izraelských bezpečnostních kruhů Gofman sdílí optimistické přesvědčení svého předchůdce Davida Barney, že přímý vojenský střet s Teheránem povede k rychlému pádu tamního teokratického režimu.
Italská premiérka Giorgia Meloniová se rozhodla k razantnímu kroku, který signalizuje prohlubující se propast mezi Římem a Jeruzalémem. Itálie s okamžitou platností pozastavila dohodu o obranné spolupráci s Izraelem, přičemž premiérka jako hlavní důvod uvedla „současnou situaci“ na Blízkém východě. Meloniová tímto krokem pokračuje v distancování své vlády od americko-izraelských vojenských operací v Íránu, které v posledních týdnech zachvátily celý region.
Izraelská armáda vydala další naléhavý příkaz k evakuaci obyvatel žijících jižně od řeky Zahrání v jižním Libanonu. Podle mluvčího izraelských ozbrojených sil pro arabské publikum Avichaye Adraeho operuje armáda v oblasti se značnou silou a letecké útoky i nadále pokračují. Tento krok doplňuje širší strategii Izraele, která se podle údajů OSN dotýká přibližně 14 % celého libanonského území.