Ruské zbraně použité při nočním raketovém a dronovém útok na Ukrajinu obsahovaly přibližně 35 000 součástek vyrobených v zahraničí. Uvedl to ukrajinský prezidentský komisař pro sankční politiku Vladyslav Vlasjuk, podle kterého toto zjištění poukazuje na přetrvávající mezery v mezinárodních kontrolách vývozu navzdory platným západním sankcím. Podle jeho vyjádření na sociální síti Facebook šlo ve velké míře o produkty dvojího užití nebo o civilní výrobky, které globální firmy vyprodukovaly ještě předtím, než byly přes prostředníky odkloněny do Ruska.
Vlasjuk ve svém příspěvku upozornil, že za každým takovým úderem nestojí pouze samotný ruský vojensko-průmyslový komplex. Konkrétně jmenoval součástky od světových společností, jako jsou Texas Instruments, Analog Devices, Intel, AMD, STMicroelectronics, Infineon, NXP, Murata, Bosch, Toshiba či Raspberry Pi, které doplňovaly komponenty od čínských výrobců. Rusko tato zařízení získává přes dodavatelské sítě zprostředkovatelů, přes které putují přímo do ruských obranných podniků pro výrobu raket a bezpilotních letounů.
Ukrajinský představitel proto vyzval zahraniční vlády i samotné výrobce k výraznému zpřísnění dohledu nad jejich dodavatelskými řetězci. Opakované nálezy cizích komponentů v troskách ruských zbraní by podle něj měly vést k okamžité revizi kontrolních systémů, distribučních kanálů a spolupráce s vysoce rizikovými zákazníky. Vlasjuk sice uznal, že dosavadní mezinárodní restrikce již omezily přístup Moskvy k řadě klíčových technologií, současná opatření jsou však podle něj stále nedostatečná k tomu, aby Rusko ztratilo schopnost vyrábět zbraně pro své téměř každodenní útoky.
Evropská unie uvalí sankce na ruské vojenské výrobce, kteří se podíleli na ranním smrtícím útoku na Kyjev. Tento krok oznámila na sociální síti X šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová s tím, že navrhne postihy pro další subjekty podporující ruský vojensko-průmyslový komplex. Podle jejích slov bude Unie zvyšovat náklady tak dlouho, dokud Rusko nepochopí, že v této válce nemůže zvítězit. Jakákoliv nová unijní opatření však budou muset jednomyslně schválit všechny členské státy Sedmadvacítky.
Oznámení vysoké představitelky pro zahraniční věci přišlo bezprostředně poté, co Rusko zaútočilo na Ukrajinu masivní vlnou raket a dronů. Úder se soustředil zejména na hlavní město Kyjev, kde připravil o život nejméně 18 lidí a více než 80 dalších zranil. Ukrajinské letectvo uvedlo, že Moskva během tohoto útoku vyslala 74 raket a přes 490 útočných bezpilotních letounů, které cílily také na Záporoží, Mykolajiv a Charkov.
Předchozí balíček navrhovaných sankcí proti Moskvě představila Evropská unie již dříve v červnu, kdy se zaměřila na bankovní, energetický a obchodní sektor s cílem oslabit tamní ekonomiku. Současný masivní úder přitom přišel krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj musel ve středu předčasně ukončit svou návštěvu Dublinu. Zelenskyj tehdy varoval, že ukrajinské zpravodajské služby indikovaly brzké zahájení nového rozsáhlého ruského útoku, a dodal, že Vladimir Putin tento masivní úder proti Ukrajině připravoval již delší dobu.
Útok se odehrál jen několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj veřejně varoval, že Moskva plánuje masivní úder. Podle tamních úřadů nasadila ruská armáda balistické rakety i drony, přičemž nálet trval jedenáct hodin a napáchal rozsáhlé škody na třiceti místech metropole. Mezi zraněnými je nejméně jedno dítě a také několik zdravotníků, kteří utrpěli zranění při zásahu stanice záchranné služby.
Statisíce lidí po celém Česku od ledna pocítí zdražování energií na vlastní kůži. Nejméně tři společnosti již oznámily, že zvýší ceny plynu či elektřiny pro zákazníky bez fixace. Nejnověji se přidala Pražská plynárenská. Lidé si za celý rok připlatí stovky korun.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se po letech dočkal jednání s jedním ze zahraničních státníků. Vyrazil za ním do Izraele, kde ho absolvoval v předvečer úterního státního svátku. Podle předsedy vlády se jednalo o bezpečnosti a obraně.
Jedním z nejvýraznějších, ale zároveň poměrně málo připomínaných úspěchů ekonomické transformace po listopadu 1989 je zásadní prodloužení lidského života. Zatímco na sklonku komunistického režimu činila střední délka života českého muže pouze 68,1 roku, podle nejnovějších údajů Českého statistického úřadu dosáhla v roce 2025 historického rekordu 77,5 roku. Český muž tak za 36 let získal v naději dožití dalších 9,4 roku, tedy bezmála tři a půl tisíce dní. České ženy si polepšily ze 75,4 na 83,2 roku, tedy o bezmála osm let.
Jednou ze slavných osobností, které v neděli na Letné vystoupily před statisíci lidí na pódium, byl Ivan Trojan. Populární herec se ostře vymezil proti několika představitelům Babišovy vlády, kterým dokonce vzkázal, aby odjeli do Ruska.
Nebývá to obvyklé, ale občas se stane, že host odejde z televizního studia. V neděli se to stalo České televizi v pořadu Události, komentáře týdne na programu ČT24. Literární historik a pedagog Martin C. Putna odešel, protože se mu nelíbila úroveň diskuze.
Američané nechtějí přiznat, jestli se zeptali Ukrajinců, zda by byli ochotní stáhnout své jednotky z Donbasu a tím ho efektivně přenechat Rusku výměnou za členství v NATO, jak tvrdí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Z USA zaznívá, že jakoukoliv případnou dohodu musí schválit Rusové i Ukrajinci.
Estonsko od začátku prosince uzavře veškeré přechody na hranici s Ruskem. Moskva je totiž podle Tallinu zodpovědná za sabotáž proti estonské zbrojařské firmě. Estonci vzkázali Rusům, že se nenechají zastrašit.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil podporu návratu Jensena Huanga do čela technologického giganta Nvidia a připojil se tak k předním osobnostem ze Silicon Valley, které volají po jeho opětovném jmenování. Šéf Bílého domu při odletu z Washingtonu na cestu do Asie novinářům sdělil, že se bývalý výkonný ředitel ze svých chyb jistě poučil a že by jeho návrat do vedení firmy uvítal. Trump zároveň poznamenal, že návrat zakladatele společnosti si přeje velká skupina lidí napříč technologickým odvětvím.
Otázka kolektivní či individuální odpovědnosti ruské společnosti za probíhající válečný konflikt na Ukrajině zůstává předmětem intenzivních diskusí mezi západními politiky, opozičními představiteli i experty. Zatímco někteří veřejní činitelé se snaží vyhnout obviňování celého národa a označují konflikt výhradně za válku Vladimira Putina, nová analýza profesora Petra Eltsova pro web National Interest poukazuje na hluboce zakořeněnou podporu války v podstatné části ruské společnosti.
Turecký obří obranný průmysl sází na to, že obavy evropských států z ruské hrozby převáží nad snahami Evropské unie o ochranu vlastního trhu skrze iniciativu „Kupujte evropské věci“ (Buy European).
Britský herec Robert Pattinson se oficiálně stane novým představitelem agenta 007 Jamese Bonda. Jeho jmenováním tak skončilo dlouhé hledání nástupce Daniela Craiga. Oznámení přišlo ze strany společnosti Amazon MGM Studios, která převzala kontrolu nad touto slavnou filmovou sérií. Čtyřicetiletý umělec se tak stane teprve sedmým hercem, který tuto ikonickou roli v oficiální filmové sérii ztvární.
Izraelská armáda v průběhu bojů v Gaze nahrála 3,5 milionu fotografií na cloudovou platformu společnosti Amazon za účelem využití technologie pro rozpoznávání obličejů. Podle uniklých dokumentů, které má k dispozici The Guardian, proběhl tento masivní přesun dat v prvních měsících pozemní a letecké ofenzivy. Operaci vedl vojenský útvar známý pod názvem Rolling Stone, který spravuje rozsáhlé databáze o palestinském obyvatelstvu.