Navzdory zákazu dodávek elektronických součástek do Ruska, který zavedly Spojené státy a Evropa, desítky ruských dodavatelů mikročipů nadále úspěšně získávají a přeprodávají západní technologie ruským zbrojovkám. Bez těchto čipů by Moskva nebyla schopna vyrábět klíčové zbraně, jako jsou rakety, drony nebo samohybné houfnice.
Redakce Kyiv Independent se rozhodla ověřit, zda tento skrytý dodavatelský řetězec stále funguje, a vydávala se za výrobce ruské obranné techniky. Výsledkem je šokující zjištění – americké mikročipy jsou v Rusku stále dostupné, a to i tři roky po začátku války.
Novináři získali přístup k uniklým e-mailům státního ruského holdingu Ruselectronics. Z těchto dokumentů vyplývá, že po zahájení invaze v roce 2022 společnosti pod hlavičkou Ruselectronics hledaly nové cesty, jak obejít sankce a zajistit dodávky zakázaných čipů.
Klíčovou roli v tomto procesu sehrály ruské soukromé i státní firmy, které budovaly nové dodavatelské řetězce. Pomocí celních záznamů se podařilo odhalit rozsáhlou síť zahraničních dodavatelů, z nichž většina sídlí v Číně a Hongkongu.
Reakce Ruska na sankce: masivní nákupy čipů
Spojené státy a Evropská unie uvalily sankce na dodávky elektroniky hned 24. února 2022, v den zahájení ruské invaze. Z uniklých e-mailů ale vyplývá, že ruské zbrojovky neměly žádné významné zásoby čipů.
Již druhý den invaze si zaměstnanec Ruselectronics stěžoval na interním jednání na prudké prodloužení dodacích lhůt a růst cen elektronických součástek. Vedení holdingu následně rozhodlo o vytvoření roční zásoby mikročipů.
Od dubna 2022 se ruské firmy snažily najít nové způsoby, jak sankce obejít. Například společnost Elitcom, která dodávala čipy Ruselectronics, varovala, že kvůli invazi nebude schopna dodat objednané komponenty od amerického výrobce Analog Devices. Přesto slíbila, že je nakonec zajistí prostřednictvím zahraničních partnerů, jen s několikaměsíčním zpožděním.
Podobně firma TestKomplekt informovala své klienty, že změnila dodavatelské podmínky u čipů firem Texas Instruments, Microchip Technology, Altera, Maxim Integrated a dalších. Přesto však ubezpečila zákazníky, že je stále dokáže dodat – ovšem za vyšší cenu.
Ruské zbrojovky nemohou vyrábět bez západních čipů
Uniklé dokumenty potvrzují, že ruská armáda není schopna nahradit západní čipy vlastní produkcí. Například jedna ze společností pod Ruselectronics, Istok Research and Production Corporation, ve vnitřním sdělení uvedla, že bez čipů od Analog Devices nemůže splnit technické požadavky.
„Použití jiných čipů je nemožné,“ stálo v interním dokumentu firmy.
Podle odborníků jsou tyto součástky pro Rusko naprosto klíčové. „Bez nich by nemohli vyrábět rakety. Nejde o něco, čeho by se mohli vzdát,“ vysvětluje James Byrne z britského bezpečnostního think-tanku RUSI.
Jak se západní čipy dostávají do Ruska?
Zbrojovky se k čipům nedostávají přímo, ale nakupují je přes ruské obchodníky, kteří se specializují na dovoz zakázané elektroniky. Tyto společnosti, jako například Elitcom, TestKomplekt, Modern Digital Technologies, Imotek, Altex a další, i dnes veřejně nabízejí americké čipy na svých webových stránkách.
Některé firmy byly dokonce ochotné samostatně oslovit Ruselectronics a nabídnout mu obcházení sankcí. V jednom z e-mailů z března 2022 se ředitel společnosti Kristal chlubil, že jeho firma má přístup k distributorům čipů Texas Instruments, Intel, AMD, Broadcom a dalších.
Úspěšný pokus o nákup amerických čipů v Rusku
Aby Kyiv Independent ověřil, zda čipy stále proudí do Ruska, provedl experiment. Novináři se vydávali za zaměstnance Almaz, dceřiné společnosti Ruselectronics, a oslovili dvě desítky ruských dodavatelů s žádostí o dodávku zakázaných čipů.
Deset firem odpovědělo, že čipy jsou dostupné a mohou být dodány během 1,5 až 3 měsíců.
Společnost Elesar-Grupp dokonce zaslala úplný seznam čipů dostupných na skladě, včetně milionů součástek od Analog Devices, Texas Instruments, Intel, Microchip Technology, NXP, Infineon a dalších. Některé z těchto čipů byly již dříve identifikovány v troskách ruských raket odpálených na Ukrajinu.
Role Číny a Hongkongu
Západní čipy se do Ruska dostávají hlavně přes Čínu a Hongkong, které neuznávají sankce USA a EU.
Podle celních údajů společnosti ImportGenius například hongkongská firma Analog Technology od roku 2022 dodávala čipy ruským firmám Modern Digital Technologies a Imotek.
Další hongkongská společnost Icscan Electronic, založená v roce 2022, prodávala americké čipy ruskému Elsupu. Čínská firma Berton Electronics zásobovala ruský Modern Digital Technologies.
Tyto čínské a hongkongské firmy následně dodávaly čipy ruským zprostředkovatelům, kteří je přeprodávali ruským zbrojovkám.
Jak zastavit tok západních čipů do Ruska?
Podle expertů by mohla pomoci kombinace přísnějších sankcí na zahraniční firmy, které Rusku pomáhají obcházet restrikce, a důslednější kontrola západních výrobců.
„Když čipy proudí z Číny do Ruska, není to z pohledu Pekingu porušení pravidel. Ale z pohledu USA ano,“ říká Vladyslav Vlasiuk, poradce ukrajinské vlády pro sankční politiku.
Přestože už bylo několik čínských dodavatelů čipů sankcionováno, polovina z těch, které odhalil Kyiv Independent, zatím na černé listině USA není.
Američtí výrobci čipů na dotazy novinářů odpověděli, že jejich produkty se do Ruska dostávají neoprávněně a že se snaží tomuto obchodu zabránit.
Situace ale ukazuje, že přísná pravidla nestačí, pokud neexistuje důsledná kontrola dodavatelských řetězců.
Mezi Maltou a italskými ostrovy Linosa a Lampedusa se nekontrolovaně unáší ruský tanker Arctic Metagaz, který námořní úřady označují za „tikající časovanou bombu“. Plavidlo o délce 277 metrů se stalo 3. března terčem útoku námořních a vzdušných dronů v mezinárodních vodách Středozemního moře. Podle ruského ministerstva zahraničí nesou za tento čin odpovědnost ukrajinské síly, Kyjev se však k incidentu nevyjádřil. Třicetičlenná posádka loď po vypuknutí požáru opustila a byla zachráněna libyjskou pobřežní stráží.
Řady administrativy Donalda Trumpa opustil jeden z klíčových bezpečnostních představitelů. Joe Kent, ředitel Národního protiteroristického centra (NCTC), v úterý rezignoval na svou funkci na protest proti probíhající válce v Íránu. Pětačtyřicetiletý veterán speciálních sil a CIA své rozhodnutí oznámil v otevřeném dopise zveřejněném na sociální síti X, ve kterém prezidenta vyzval k okamžité změně kurzu a ukončení konfliktu.
Výkonný ředitel společnosti Netflix Ted Sarandos se v úterý vydává do Bruselu, aby jednal s představiteli Evropské unie o budoucí podobě regulace streamovacích služeb. Jeho návštěva přichází v době, kdy se Komise chystá revidovat směrnici o audiovizuálních mediálních službách. Sarandos v rozhovoru pro Politico varoval, že přílišná složitost a roztříštěnost pravidel mezi jednotlivé členské státy by mohla vážně poškodit jednotný trh a zdravé podnikatelské prostředí v Evropě.
Tři týdny po vypuknutí války v Íránu čelí turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zásadnímu dilematu, které může ovlivnit politickou budoucnost jeho hnutí i důvěryhodnost země v zahraničí. Turecký vzdušný prostor již dvakrát narušily íránské rakety, které musela zneškodnit protivzdušná obrana NATO.
Donald Trump se při obvinění Íránu z tragického útoku na základní školu opíral o neověřené a následně vyvrácené zpravodajské informace. Podle zdrojů webu The Guardian obeznámených se situací CIA původně prezidentovi sdělila, že raketa pravděpodobně není americké výroby, protože podle prvních záběrů neodpovídala konstrukci střel Tomahawk. Během pouhých 24 hodin však tajné služby po analýze dalších videí toto hodnocení přehodnotily a dospěly k závěru, že školu skutečně zasáhl americký Tomahawk.
Vedení nejvýznamnějších amerických ropných společností varovalo administrativu prezidenta Donalda Trumpa před dalším zhoršováním energetické krize. Šéfové gigantů jako Exxon Mobil, Chevron a ConocoPhillips se podle webu Wall Street Journal minulou středu sešli v Bílém domě s ministrem pro energetiku Chrisem Wrightem a ministrem vnitra Dougem Burgumem. Podle nich konflikt s Íránem a zablokování strategického Hormuzského průlivu povedou k pokračující nestabilitě a vysoké volatilitě na světových trzích.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).