Navzdory zákazu dodávek elektronických součástek do Ruska, který zavedly Spojené státy a Evropa, desítky ruských dodavatelů mikročipů nadále úspěšně získávají a přeprodávají západní technologie ruským zbrojovkám. Bez těchto čipů by Moskva nebyla schopna vyrábět klíčové zbraně, jako jsou rakety, drony nebo samohybné houfnice.
Redakce Kyiv Independent se rozhodla ověřit, zda tento skrytý dodavatelský řetězec stále funguje, a vydávala se za výrobce ruské obranné techniky. Výsledkem je šokující zjištění – americké mikročipy jsou v Rusku stále dostupné, a to i tři roky po začátku války.
Novináři získali přístup k uniklým e-mailům státního ruského holdingu Ruselectronics. Z těchto dokumentů vyplývá, že po zahájení invaze v roce 2022 společnosti pod hlavičkou Ruselectronics hledaly nové cesty, jak obejít sankce a zajistit dodávky zakázaných čipů.
Klíčovou roli v tomto procesu sehrály ruské soukromé i státní firmy, které budovaly nové dodavatelské řetězce. Pomocí celních záznamů se podařilo odhalit rozsáhlou síť zahraničních dodavatelů, z nichž většina sídlí v Číně a Hongkongu.
Reakce Ruska na sankce: masivní nákupy čipů
Spojené státy a Evropská unie uvalily sankce na dodávky elektroniky hned 24. února 2022, v den zahájení ruské invaze. Z uniklých e-mailů ale vyplývá, že ruské zbrojovky neměly žádné významné zásoby čipů.
Již druhý den invaze si zaměstnanec Ruselectronics stěžoval na interním jednání na prudké prodloužení dodacích lhůt a růst cen elektronických součástek. Vedení holdingu následně rozhodlo o vytvoření roční zásoby mikročipů.
Od dubna 2022 se ruské firmy snažily najít nové způsoby, jak sankce obejít. Například společnost Elitcom, která dodávala čipy Ruselectronics, varovala, že kvůli invazi nebude schopna dodat objednané komponenty od amerického výrobce Analog Devices. Přesto slíbila, že je nakonec zajistí prostřednictvím zahraničních partnerů, jen s několikaměsíčním zpožděním.
Podobně firma TestKomplekt informovala své klienty, že změnila dodavatelské podmínky u čipů firem Texas Instruments, Microchip Technology, Altera, Maxim Integrated a dalších. Přesto však ubezpečila zákazníky, že je stále dokáže dodat – ovšem za vyšší cenu.
Ruské zbrojovky nemohou vyrábět bez západních čipů
Uniklé dokumenty potvrzují, že ruská armáda není schopna nahradit západní čipy vlastní produkcí. Například jedna ze společností pod Ruselectronics, Istok Research and Production Corporation, ve vnitřním sdělení uvedla, že bez čipů od Analog Devices nemůže splnit technické požadavky.
„Použití jiných čipů je nemožné,“ stálo v interním dokumentu firmy.
Podle odborníků jsou tyto součástky pro Rusko naprosto klíčové. „Bez nich by nemohli vyrábět rakety. Nejde o něco, čeho by se mohli vzdát,“ vysvětluje James Byrne z britského bezpečnostního think-tanku RUSI.
Jak se západní čipy dostávají do Ruska?
Zbrojovky se k čipům nedostávají přímo, ale nakupují je přes ruské obchodníky, kteří se specializují na dovoz zakázané elektroniky. Tyto společnosti, jako například Elitcom, TestKomplekt, Modern Digital Technologies, Imotek, Altex a další, i dnes veřejně nabízejí americké čipy na svých webových stránkách.
Některé firmy byly dokonce ochotné samostatně oslovit Ruselectronics a nabídnout mu obcházení sankcí. V jednom z e-mailů z března 2022 se ředitel společnosti Kristal chlubil, že jeho firma má přístup k distributorům čipů Texas Instruments, Intel, AMD, Broadcom a dalších.
Úspěšný pokus o nákup amerických čipů v Rusku
Aby Kyiv Independent ověřil, zda čipy stále proudí do Ruska, provedl experiment. Novináři se vydávali za zaměstnance Almaz, dceřiné společnosti Ruselectronics, a oslovili dvě desítky ruských dodavatelů s žádostí o dodávku zakázaných čipů.
Deset firem odpovědělo, že čipy jsou dostupné a mohou být dodány během 1,5 až 3 měsíců.
Společnost Elesar-Grupp dokonce zaslala úplný seznam čipů dostupných na skladě, včetně milionů součástek od Analog Devices, Texas Instruments, Intel, Microchip Technology, NXP, Infineon a dalších. Některé z těchto čipů byly již dříve identifikovány v troskách ruských raket odpálených na Ukrajinu.
Role Číny a Hongkongu
Západní čipy se do Ruska dostávají hlavně přes Čínu a Hongkong, které neuznávají sankce USA a EU.
Podle celních údajů společnosti ImportGenius například hongkongská firma Analog Technology od roku 2022 dodávala čipy ruským firmám Modern Digital Technologies a Imotek.
Další hongkongská společnost Icscan Electronic, založená v roce 2022, prodávala americké čipy ruskému Elsupu. Čínská firma Berton Electronics zásobovala ruský Modern Digital Technologies.
Tyto čínské a hongkongské firmy následně dodávaly čipy ruským zprostředkovatelům, kteří je přeprodávali ruským zbrojovkám.
Jak zastavit tok západních čipů do Ruska?
Podle expertů by mohla pomoci kombinace přísnějších sankcí na zahraniční firmy, které Rusku pomáhají obcházet restrikce, a důslednější kontrola západních výrobců.
„Když čipy proudí z Číny do Ruska, není to z pohledu Pekingu porušení pravidel. Ale z pohledu USA ano,“ říká Vladyslav Vlasiuk, poradce ukrajinské vlády pro sankční politiku.
Přestože už bylo několik čínských dodavatelů čipů sankcionováno, polovina z těch, které odhalil Kyiv Independent, zatím na černé listině USA není.
Američtí výrobci čipů na dotazy novinářů odpověděli, že jejich produkty se do Ruska dostávají neoprávněně a že se snaží tomuto obchodu zabránit.
Situace ale ukazuje, že přísná pravidla nestačí, pokud neexistuje důsledná kontrola dodavatelských řetězců.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.