Rusko výrazně zintenzivnilo použití chemických zbraní na Ukrajině

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Depositphotos
Klára Marková 5. července 2025 13:31
Sdílej:

Ruská armáda stále častěji nasazuje na ukrajinském bojišti chemické zbraně – včetně zakázaných látek. Ve společném prohlášení na to upozornily německé a nizozemské tajné služby. Podle nich Kreml nejen že tyto zbraně používá s rostoucí frekvencí, ale neštítí se ani nasazení silnějších a smrtelnějších chemických látek.

„Pozorujeme rostoucí ochotu tyto zbraně používat. Hrozba, kterou představuje ruský chemický program, se tím výrazně zvyšuje,“ uvedl šéf nizozemské vojenské rozvědky viceadmirál Peter Reesink.

Podle tajných služeb Rusko používá široké spektrum chemických látek. Mezi nimi i chlorpikrin – toxickou látku známou již z první světové války, která způsobuje silné dušení a při vyšších koncentracích může být smrtelná. Ukrajinští vojáci uvádějí, že tuto látku ruští vojáci shazují pomocí dronů přímo do zákopů, aby z nich donutili obránce vylézt a vystavit se palbě. Podle ukrajinských úřadů už při takových útocích zemřeli nejméně tři vojáci.

Nizozemský ministr obrany Ruben Brekelmans v rozhovoru pro agenturu Reuters označil chování Ruska za „znepokojivé“ a volá po tvrdších sankcích. Nasazení chemických zbraní se podle něj ze strany Moskvy stává „normalizovaným a rozšířeným“.

Používání chemických a biologických zbraní je přitom zakázáno již od roku 1925 Ženevským protokolem. V roce 1992 pak byla tato pravidla dále zpřísněna Úmluvou o chemických zbraních, která zakazuje jejich vývoj, výrobu i skladování.

Spojené státy už loni v květnu obvinily Rusko z porušování této mezinárodní úmluvy poté, co Moskva začala chemické látky používat při bojových operacích na Ukrajině. Aktuální zpráva evropských zpravodajců naznačuje, že se situace od té doby ještě zhoršila. 

Stalo se
Novinky
Donald Trump

Dohoda s Íránem není definitivní. Trump pohrozil obnovením vojenských úderů

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nedávná dohoda s Íránem není definitivní, a pohrozil obnovením vojenských úderů, pokud se Teherán nebude chovat podle očekávání. Před schůzkou s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem as-Sísím na summitu G7 novinářům sdělil, že se jedná pouze o memorandum o porozumění. Pokud s ním nebude spokojen nebo pokud Írán neupraví své jednání, jsou Spojené státy připraveny okamžitě obnovit shazování bomb. Trump v této souvislosti připomněl, že Teherán se chová nevhodně už čtyřicet sedm let.

Novinky
Kaja Kallasová

Kallasová nevyřešila Ukrajinu ani Írán. EU zvažuje, že jí zruší úřad

Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová rezolutně odmítla úvahy o tom, že by Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) měla být zrušena nebo zásadně transformována. V interní zprávě určené pro pět tisíc pracovníků unijní diplomacie podotkla, že význam této instituce je pro celé společenství nezpochybnitelný, obzvláště za situace, kdy na evropském kontinentu probíhá rozsáhlý vojenský konflikt. 

Novinky
Írán

Co se děje v Íránu? Teherán lidem mírovou dohodu podává jako velké vítězství, nikoli ústupek

Íránské vedení se snaží rodící se memorandum o porozumění se Spojenými státy prezentovat domácímu publiku jako výsledek vytrvalého odporu a velké vítězství, nikoli jako ústupek. Obhajoba tohoto postoje je však v zemi mimořádně složitá. Stát má za sebou ničivou válku, hospodářství se nachází pod enormním tlakem a část vlivné základny Islámské republiky navíc měsíce hlasitě odmítala jakýkoliv kompromis s Washingtonem. Mezi Íránci doma i v zahraničí navíc existují skupiny, které uplynulou krizi nevnímaly jako prostor pro diplomacii, ale jako příležitost ke svržení současného režimu.

Novinky
Vladimir Putin

Rusko se přeceňuje. Zdaleka nedosahuje úrovně Kanady či Brazílie, upozorňují experti

Ruská agrese vůči Ukrajině bývá často mylně popisována jako konflikt velmocí, vyvolaný rozšiřováním NATO. Tento výklad, který kopíruje narativy Kremlu a staví na logice studené války, však politologové i historici odmítají. Ve skutečnosti se jedná o střet středních mocností, do kterého Spojené státy a Čína zasahují pouze z ústraní. Rusko totiž od rozpadu Sovětského svazu status velmoci ztratilo a disponuje pouze velmocenským komplexem, přestože si udrželo stálé místo v Radě bezpečnosti OSN a rozsáhlý jaderný arsenál.