Ruská armáda stále častěji nasazuje na ukrajinském bojišti chemické zbraně – včetně zakázaných látek. Ve společném prohlášení na to upozornily německé a nizozemské tajné služby. Podle nich Kreml nejen že tyto zbraně používá s rostoucí frekvencí, ale neštítí se ani nasazení silnějších a smrtelnějších chemických látek.
„Pozorujeme rostoucí ochotu tyto zbraně používat. Hrozba, kterou představuje ruský chemický program, se tím výrazně zvyšuje,“ uvedl šéf nizozemské vojenské rozvědky viceadmirál Peter Reesink.
Podle tajných služeb Rusko používá široké spektrum chemických látek. Mezi nimi i chlorpikrin – toxickou látku známou již z první světové války, která způsobuje silné dušení a při vyšších koncentracích může být smrtelná. Ukrajinští vojáci uvádějí, že tuto látku ruští vojáci shazují pomocí dronů přímo do zákopů, aby z nich donutili obránce vylézt a vystavit se palbě. Podle ukrajinských úřadů už při takových útocích zemřeli nejméně tři vojáci.
Nizozemský ministr obrany Ruben Brekelmans v rozhovoru pro agenturu Reuters označil chování Ruska za „znepokojivé“ a volá po tvrdších sankcích. Nasazení chemických zbraní se podle něj ze strany Moskvy stává „normalizovaným a rozšířeným“.
Používání chemických a biologických zbraní je přitom zakázáno již od roku 1925 Ženevským protokolem. V roce 1992 pak byla tato pravidla dále zpřísněna Úmluvou o chemických zbraních, která zakazuje jejich vývoj, výrobu i skladování.
Spojené státy už loni v květnu obvinily Rusko z porušování této mezinárodní úmluvy poté, co Moskva začala chemické látky používat při bojových operacích na Ukrajině. Aktuální zpráva evropských zpravodajců naznačuje, že se situace od té doby ještě zhoršila.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
Austrálie se potýká s následky nejhoršího teroristického útoku, ke kterému došlo na její půdě. Při incidentu, kdy dva ozbrojenci zahájili palbu na židovském shromáždění na známé pláži Bondi, kde se slavil první večer svátku Chanuka, zemřelo patnáct civilistů a jeden z útočníků. Dalších čtyřicet lidí utrpělo zranění.
Prezident Petr Pavel v pondělí na Pražském hradě formálně jmenoval nový kabinet, který povede premiér Andrej Babiš. Tato koaliční vláda, jež je v pořadí třetí pod Babišovým vedením, střídá předchozí kabinet Petra Fialy v demisi. Babiš dostal pověření k sestavení vlády na konci října a do funkce premiéra byl jmenován 9. prosince.