Devatenáctiletý Oleh si myslel, že má jednoduchou brigádu. Na Telegramu našel inzerát nabízející tisíc dolarů za pouhé posprejování policejní stanice. Místo barvy ale v únoru u policejního velitelství v Rivném otevřel tašku s dráty, mobilním telefonem a podomácku vyrobenou výbušninou. Bez svého vědomí se stal součástí nové ruské sabotážní kampaně, jejímž cílem je destabilizovat Ukrajinu a využít místních mladistvých jako pěšáky v „hybridní válce“.
Ukrajinská bezpečnostní služba (SBU) tvrdí, že jde o rostoucí trend: ruské tajné služby prostřednictvím falešných identit na sociálních sítích, zejména na Telegramu, lákají Ukrajince – často nezaměstnané teenagery – k jednoduchým úkolům, jako je pořízení fotografií státních budov či roznos letáků. Poté je však manipulují k nebezpečnějším činům – od žhářství po bombové útoky.
„Ruské tajné služby postupně zvyšují laťku. Nejdřív nabídnou peníze za fotky nebo jednoduchý vzkaz, pak přijdou výbušniny,“ říká mluvčí SBU Artem Dechtjarenko. „Často k tomu používají psychologickou manipulaci – vydávají se za vrstevníky, flirtují, vyjadřují podporu nebo hrozí odhalením předchozí spolupráce.“
V roce 2024, podle údajů SBU, Rusko přistoupilo k další eskalaci: začalo rekrutovat Ukrajince na pokládání výbušnin v autech, u odvodových středisek či policejních budov. Jen letos SBU zadržela přes 700 osob podezřelých ze sabotáže, žhářství nebo terorismu. Zhruba čtvrtina z nich jsou teenageři, nejmladší byla jedenáctiletá dívka z Oděské oblasti.
Oleh se do pasti dostal kvůli zoufalé finanční situaci. Po narození dítěte hledal jakýkoli výdělek. Nejdřív nafotil soudní budovy a dostal 50 dolarů v kryptoměně. Když mu kurátor pod přezdívkou Anton nabídl zapálit budovu, odmítl a kontakt přerušil. Krátce nato ho ale oslovil další kurátor, „Alexander“, který slíbil tisíc dolarů za „nevinný“ úkol v Rivném.
Oleh se vydal na cestu spolu se svým kamarádem Serhijem. Po příjezdu vyzvedli připravenou tašku na okraji města a podle instrukcí se vydali k policejní stanici. Alexander tvrdil, že v tašce je barva a že má jen potřísnit stěnu. Serhij ale po cestě zpozoroval podezřelé auto a ženu, která je očividně sledovala.
Když Oleh otevřel tašku, uvnitř byla bomba. V panice běžel ke strážníkovi a přiznal, že nejspíš nese výbušninu. V ten moment zakročili příslušníci SBU, kteří dvojici sledovali od chvíle, kdy bombu vyzvedli. Měli podezření na další útok – jen tři dny předtím jiný mladý muž zemřel při výbuchu podobného zařízení, které odnesl k odvodovému středisku.
SBU uvedla, že zařízení bylo připraveno s cílem zasáhnout co nejvíce lidí – včetně kovových úlomků a vzdáleného odpalu pomocí telefonního hovoru. Jen díky tomu, že bezpečnostní složky signál blokovaly, nedošlo ke krvavému útoku.
Úřady se domnívají, že bombu vyrobil další náborový agent, zřejmě další teenager. Podobný případ řešila SBU v minulosti, kdy dívka z Rivne vyráběla výbušniny podle návodů, které jí poslali kurátoři přes internet.
Ukrajinská bezpečnostní služba zahájila kampaň na školách, kde děti varuje před podezřelými nabídkami z Telegramu. Spustila také chatbot pro hlášení podezřelých zpráv nebo kontaktů.
Evropské bezpečnostní agentury sledují vývoj s obavami. Ukrajina totiž dlouhodobě slouží jako „testovací pole“ pro ruské hybridní operace. A jak upozorňuje ukrajinský policejní zdroj, „co se zkouší tady, se může brzy objevit i na Západě“.
Oleh a Serhij jsou nyní ve vazbě a čekají na soud. Hrozí jim až 12 let vězení. Oleh tvrdí, že netušil, že pracuje pro Rusy. Přesto ztratil vše – jeho partnerka s ním přerušila kontakt a otec mu po telefonu jen vzkázal: „Jsi idiot.“
Ukrajina musí přijmout řadu těžkých a potenciálně nepopulárních opatření, aby dokázala překlenout vysoký schodek státního rozpočtu a zajistila si miliardy dolarů z mezinárodního financování. Ve svém večerním projevu k národu to prohlásil prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinské hlavy státu je schválení nových zákonů nezbytné pro udržení obranyschopnosti a celkové odolnosti země v probíhajícím válečném konfliktu. Zelenskyj zdůraznil, že zemi chybí značné finanční prostředky, které je nutné co nejrychleji zajistit.
Válka s Íránem stála Spojené státy během prvních pěti měsíců celkem 38 miliard dolarů. Vyplývá to z nejnovější zprávy Nestranického rozpočtového úřadu Kongresu, která nabízí dosud nejkomplexnější pohled na finanční dopady tohoto konfliktu. Podle odhadů analytiků si pokračující vojenská kampaň vyžádá měsíčně další dvě až tři miliardy dolarů, píše web Politico. Dlouhotrvající boje navíc výrazně vyčerpávají americké zásoby klíčových zbraní.
Na indonéském ostrově Borneo působí první výhradně ženský hasičský tým nazvaný Power of Mama, který chrání místní komunity před ničením pralesů a rašelinišť. Tým dobrovolnic vznikl v provincii Západní Kalimantan s cílem bojovat proti nebezpečným požárům a toxickému dýmu. Jedna z členek, devětatřicetiletá Irma, vysvětlila, že jako ženy v domácnosti pociťují dopady znečištění nejsilněji, což je motivovalo k přímé akci. Ženy v plné ochranné výbavě vyjíždějí na motocyklech přímo do zasažených oblastí.
Americký prezident Donald Trump se ostrým způsobem vymezuje vůči varováním před riziky umělé inteligence a apokalyptické scény označuje za podvod. Technologičtí lídři přitom upozorňují na hrozbu nekontrolovatelného vývoje a volají po zavedení bezpečnostních mantinelů. Použití slova podvod v prezidentově rétorice obvykle signalizuje, že čelí kontroverzi ohrožující jeho politické či osobní priority. Tímto způsobem se snaží zpochybnit realitu a zbavit se povinnosti v dané věci legislativně jednat, míní analýza webu CNN.
Skupina třinácti palestinských studentů a výzkumníků z Pásma Gazy čelí hlubokému zklamání poté, co se belgická vláda nedokázala dohodnout na plánu jejich evakuace. Akademici získali stipendia na belgických univerzitách, kvůli pokračujícímu konfliktu a politickým sporům v Bruselu však nemohou opustit válečnou zónu. Přestože všichni prošli přísným výběrovým řízením a splnili stanovené podmínky, zůstávají zablokováni v Pásmu Gazy bez možnosti osobního vyzvednutí víz.
Americký prezident Donald Trump čelí rekordním cenám nafty necelé dva měsíce před nadcházejícími doplňovacími volbami do Kongresu. V reakci na růst cen pohonných hmot vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby ukrajinské síly přestaly útočit na ruské rafinérie a zásoby nafty. Podle Trumpa tyto údery poškozují celý svět a způsobují globální nedostatek paliva. Postoj amerického prezidenta přichází v době, kdy je Ukrajina vystavena tlaku a kdy může být reakce Washingtonu výhodná pro Moskvu.
Americký Nejvyšší soud zablokoval plán prezidenta Donalda Trumpa na omezení korespondenčního hlasování před nadcházejícími podzimními volbami. Soudci potvrdili rozhodnutí nižší instance, které dočasně zakázalo Poštovní službě Spojených států zavádět nová pravidla pro doručování volebních lístků. Bílý dům tím utrpěl další právní porážku v oblasti volební administrativy.
Společnost OpenAI oznámila vyřešení devadesát let starého matematického problému s využitím nového modelu umělé inteligence a tisíců autonomních botů. Tým výzkumníků nasadil přibližně deset tisíc AI agentů, kteří dokázali tuto složitou úlohu zpracovat za pouhých 88 hodin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že bude po evropských státech požadovat vrácení finančních prostředků, které Spojené státy poskytly Ukrajině během vlády jeho předchůdce Joea Bidena.
Vládní zástupci členských států Evropské unie se ve čtvrtek sejdou v Bruselu, aby projednali možnosti stanovení globálních pravidel pro vývoj nových modelů umělé inteligence.
Generální inspekce amerického ministerstva obrany zveřejnila v pondělí zvláštní zprávu o válce s Íránem, která představuje první oficiální vyúčtování ztrát na vybavení a zařízeních Spojených států od začátku konfliktu koncem února. Inspekce ve zprávě uvádí, že útoky zničily nebo poškodily stovky budov a objektů na amerických základnách v celkem osmi zemích Blízkého východu. Dokument zároveň potvrdil značný úbytek klíčových zásob munice.
