Devatenáctiletý Oleh si myslel, že má jednoduchou brigádu. Na Telegramu našel inzerát nabízející tisíc dolarů za pouhé posprejování policejní stanice. Místo barvy ale v únoru u policejního velitelství v Rivném otevřel tašku s dráty, mobilním telefonem a podomácku vyrobenou výbušninou. Bez svého vědomí se stal součástí nové ruské sabotážní kampaně, jejímž cílem je destabilizovat Ukrajinu a využít místních mladistvých jako pěšáky v „hybridní válce“.
Ukrajinská bezpečnostní služba (SBU) tvrdí, že jde o rostoucí trend: ruské tajné služby prostřednictvím falešných identit na sociálních sítích, zejména na Telegramu, lákají Ukrajince – často nezaměstnané teenagery – k jednoduchým úkolům, jako je pořízení fotografií státních budov či roznos letáků. Poté je však manipulují k nebezpečnějším činům – od žhářství po bombové útoky.
„Ruské tajné služby postupně zvyšují laťku. Nejdřív nabídnou peníze za fotky nebo jednoduchý vzkaz, pak přijdou výbušniny,“ říká mluvčí SBU Artem Dechtjarenko. „Často k tomu používají psychologickou manipulaci – vydávají se za vrstevníky, flirtují, vyjadřují podporu nebo hrozí odhalením předchozí spolupráce.“
V roce 2024, podle údajů SBU, Rusko přistoupilo k další eskalaci: začalo rekrutovat Ukrajince na pokládání výbušnin v autech, u odvodových středisek či policejních budov. Jen letos SBU zadržela přes 700 osob podezřelých ze sabotáže, žhářství nebo terorismu. Zhruba čtvrtina z nich jsou teenageři, nejmladší byla jedenáctiletá dívka z Oděské oblasti.
Oleh se do pasti dostal kvůli zoufalé finanční situaci. Po narození dítěte hledal jakýkoli výdělek. Nejdřív nafotil soudní budovy a dostal 50 dolarů v kryptoměně. Když mu kurátor pod přezdívkou Anton nabídl zapálit budovu, odmítl a kontakt přerušil. Krátce nato ho ale oslovil další kurátor, „Alexander“, který slíbil tisíc dolarů za „nevinný“ úkol v Rivném.
Oleh se vydal na cestu spolu se svým kamarádem Serhijem. Po příjezdu vyzvedli připravenou tašku na okraji města a podle instrukcí se vydali k policejní stanici. Alexander tvrdil, že v tašce je barva a že má jen potřísnit stěnu. Serhij ale po cestě zpozoroval podezřelé auto a ženu, která je očividně sledovala.
Když Oleh otevřel tašku, uvnitř byla bomba. V panice běžel ke strážníkovi a přiznal, že nejspíš nese výbušninu. V ten moment zakročili příslušníci SBU, kteří dvojici sledovali od chvíle, kdy bombu vyzvedli. Měli podezření na další útok – jen tři dny předtím jiný mladý muž zemřel při výbuchu podobného zařízení, které odnesl k odvodovému středisku.
SBU uvedla, že zařízení bylo připraveno s cílem zasáhnout co nejvíce lidí – včetně kovových úlomků a vzdáleného odpalu pomocí telefonního hovoru. Jen díky tomu, že bezpečnostní složky signál blokovaly, nedošlo ke krvavému útoku.
Úřady se domnívají, že bombu vyrobil další náborový agent, zřejmě další teenager. Podobný případ řešila SBU v minulosti, kdy dívka z Rivne vyráběla výbušniny podle návodů, které jí poslali kurátoři přes internet.
Ukrajinská bezpečnostní služba zahájila kampaň na školách, kde děti varuje před podezřelými nabídkami z Telegramu. Spustila také chatbot pro hlášení podezřelých zpráv nebo kontaktů.
Evropské bezpečnostní agentury sledují vývoj s obavami. Ukrajina totiž dlouhodobě slouží jako „testovací pole“ pro ruské hybridní operace. A jak upozorňuje ukrajinský policejní zdroj, „co se zkouší tady, se může brzy objevit i na Západě“.
Oleh a Serhij jsou nyní ve vazbě a čekají na soud. Hrozí jim až 12 let vězení. Oleh tvrdí, že netušil, že pracuje pro Rusy. Přesto ztratil vše – jeho partnerka s ním přerušila kontakt a otec mu po telefonu jen vzkázal: „Jsi idiot.“
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k uzavření čtrnáctibodové dohody, kterou stvrdil svým podpisem šéf Bílého domu Donald Trump. Podle jeho vyjádření má tento krok zabránit propadu globální ekonomiky do hluboké krize. Vysoce postavení američtí činitelé hovoří o velkém triumfu pro USA, ačkoli Washington musel Teheránu poskytnout výrazné ústupky v oblasti politiky i financí. Klíčovým záměrem celého ujednání je plná obnova lodní dopravy v Hormuzském průlivu.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.
Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.
Blíží se začátek astronomického léta, ale tropy dorazí do Česka už před ním. Potvrzuje to nové varování meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), kteří očekávají, že v pátek a sobotu vyšplhají teploty až na 34 °C.
Televizní moderátor Jeremy Clarkson oznámil, že mu byla diagnostikována rakovina prostaty. Tuto zprávu odhalil v nejnovějším díle páté řady svého dokumentárního pořadu Clarksonova farma. Záběry byly natočeny během uplynulých dvou let, přičemž samotný moderátor upřesnil, že o své nemoci ví už od května. Šestašedesátiletý bývalý průvodce pořadem Top Gear sice neuvedl přesné stadium onemocnění, označil jej však za agresivní a dodal, že v rámci léčby mu již byla odoperována část prostaty.
Zvyšující se globální teploty mohou vyvolat nebezpečný nárůst takzvaného hydroklimatického biče v říčních tocích, kvůli čemuž přestanou dosavadní postupy plánování protipovodňových opatření a boje proti suchu stačit. Podle nejnovější studie budou řeky v důsledku zhoršující se klimatické krize zažívat stále rychlejší přechody mezi vydatnými lijáky a dlouhými obdobími sucha. Teplejší atmosféra totiž zadržuje více vlhkosti, což intenzitu extrémních srážek výrazně zvyšuje.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nedávná dohoda s Íránem není definitivní, a pohrozil obnovením vojenských úderů, pokud se Teherán nebude chovat podle očekávání. Před schůzkou s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem as-Sísím na summitu G7 novinářům sdělil, že se jedná pouze o memorandum o porozumění. Pokud s ním nebude spokojen nebo pokud Írán neupraví své jednání, jsou Spojené státy připraveny okamžitě obnovit shazování bomb. Trump v této souvislosti připomněl, že Teherán se chová nevhodně už čtyřicet sedm let.
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová rezolutně odmítla úvahy o tom, že by Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) měla být zrušena nebo zásadně transformována. V interní zprávě určené pro pět tisíc pracovníků unijní diplomacie podotkla, že význam této instituce je pro celé společenství nezpochybnitelný, obzvláště za situace, kdy na evropském kontinentu probíhá rozsáhlý vojenský konflikt.
Íránské vedení se snaží rodící se memorandum o porozumění se Spojenými státy prezentovat domácímu publiku jako výsledek vytrvalého odporu a velké vítězství, nikoli jako ústupek. Obhajoba tohoto postoje je však v zemi mimořádně složitá. Stát má za sebou ničivou válku, hospodářství se nachází pod enormním tlakem a část vlivné základny Islámské republiky navíc měsíce hlasitě odmítala jakýkoliv kompromis s Washingtonem. Mezi Íránci doma i v zahraničí navíc existují skupiny, které uplynulou krizi nevnímaly jako prostor pro diplomacii, ale jako příležitost ke svržení současného režimu.
Ruská agrese vůči Ukrajině bývá často mylně popisována jako konflikt velmocí, vyvolaný rozšiřováním NATO. Tento výklad, který kopíruje narativy Kremlu a staví na logice studené války, však politologové i historici odmítají. Ve skutečnosti se jedná o střet středních mocností, do kterého Spojené státy a Čína zasahují pouze z ústraní. Rusko totiž od rozpadu Sovětského svazu status velmoci ztratilo a disponuje pouze velmocenským komplexem, přestože si udrželo stálé místo v Radě bezpečnosti OSN a rozsáhlý jaderný arsenál.
Izraelská armáda ve středu ráno podle libanonských médií a stanice Al-Džazíra opět zaútočila na cíle v jižním Libanonu. Stíhací letouny a drony zasáhly oblasti v okrese Nabatíja, včetně okraje obce Kfar Tebnit, výšin Alí al-Táhir a města Nabatíja al-Fawqa, přičemž další bezpilotní letoun udeřil v pobřežní obci Ansaríja.