Devatenáctiletý Oleh si myslel, že má jednoduchou brigádu. Na Telegramu našel inzerát nabízející tisíc dolarů za pouhé posprejování policejní stanice. Místo barvy ale v únoru u policejního velitelství v Rivném otevřel tašku s dráty, mobilním telefonem a podomácku vyrobenou výbušninou. Bez svého vědomí se stal součástí nové ruské sabotážní kampaně, jejímž cílem je destabilizovat Ukrajinu a využít místních mladistvých jako pěšáky v „hybridní válce“.
Ukrajinská bezpečnostní služba (SBU) tvrdí, že jde o rostoucí trend: ruské tajné služby prostřednictvím falešných identit na sociálních sítích, zejména na Telegramu, lákají Ukrajince – často nezaměstnané teenagery – k jednoduchým úkolům, jako je pořízení fotografií státních budov či roznos letáků. Poté je však manipulují k nebezpečnějším činům – od žhářství po bombové útoky.
„Ruské tajné služby postupně zvyšují laťku. Nejdřív nabídnou peníze za fotky nebo jednoduchý vzkaz, pak přijdou výbušniny,“ říká mluvčí SBU Artem Dechtjarenko. „Často k tomu používají psychologickou manipulaci – vydávají se za vrstevníky, flirtují, vyjadřují podporu nebo hrozí odhalením předchozí spolupráce.“
V roce 2024, podle údajů SBU, Rusko přistoupilo k další eskalaci: začalo rekrutovat Ukrajince na pokládání výbušnin v autech, u odvodových středisek či policejních budov. Jen letos SBU zadržela přes 700 osob podezřelých ze sabotáže, žhářství nebo terorismu. Zhruba čtvrtina z nich jsou teenageři, nejmladší byla jedenáctiletá dívka z Oděské oblasti.
Oleh se do pasti dostal kvůli zoufalé finanční situaci. Po narození dítěte hledal jakýkoli výdělek. Nejdřív nafotil soudní budovy a dostal 50 dolarů v kryptoměně. Když mu kurátor pod přezdívkou Anton nabídl zapálit budovu, odmítl a kontakt přerušil. Krátce nato ho ale oslovil další kurátor, „Alexander“, který slíbil tisíc dolarů za „nevinný“ úkol v Rivném.
Oleh se vydal na cestu spolu se svým kamarádem Serhijem. Po příjezdu vyzvedli připravenou tašku na okraji města a podle instrukcí se vydali k policejní stanici. Alexander tvrdil, že v tašce je barva a že má jen potřísnit stěnu. Serhij ale po cestě zpozoroval podezřelé auto a ženu, která je očividně sledovala.
Když Oleh otevřel tašku, uvnitř byla bomba. V panice běžel ke strážníkovi a přiznal, že nejspíš nese výbušninu. V ten moment zakročili příslušníci SBU, kteří dvojici sledovali od chvíle, kdy bombu vyzvedli. Měli podezření na další útok – jen tři dny předtím jiný mladý muž zemřel při výbuchu podobného zařízení, které odnesl k odvodovému středisku.
SBU uvedla, že zařízení bylo připraveno s cílem zasáhnout co nejvíce lidí – včetně kovových úlomků a vzdáleného odpalu pomocí telefonního hovoru. Jen díky tomu, že bezpečnostní složky signál blokovaly, nedošlo ke krvavému útoku.
Úřady se domnívají, že bombu vyrobil další náborový agent, zřejmě další teenager. Podobný případ řešila SBU v minulosti, kdy dívka z Rivne vyráběla výbušniny podle návodů, které jí poslali kurátoři přes internet.
Ukrajinská bezpečnostní služba zahájila kampaň na školách, kde děti varuje před podezřelými nabídkami z Telegramu. Spustila také chatbot pro hlášení podezřelých zpráv nebo kontaktů.
Evropské bezpečnostní agentury sledují vývoj s obavami. Ukrajina totiž dlouhodobě slouží jako „testovací pole“ pro ruské hybridní operace. A jak upozorňuje ukrajinský policejní zdroj, „co se zkouší tady, se může brzy objevit i na Západě“.
Oleh a Serhij jsou nyní ve vazbě a čekají na soud. Hrozí jim až 12 let vězení. Oleh tvrdí, že netušil, že pracuje pro Rusy. Přesto ztratil vše – jeho partnerka s ním přerušila kontakt a otec mu po telefonu jen vzkázal: „Jsi idiot.“
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.
Americký prezident Donald Trump varoval Írán, že příští útok na jeho ropná pole už mohou provést jeho krajané. Reagoval tak na íránskou odvetu, která po izraelském úderu směřovala proti zařízením na zpracování zemního plynu v Kataru.
Velikonoce se každým dnem přibližují, takže je nejvyšší čas, aby se někteří důchodci dozvěděli, co je čeká. Jak upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), budou se kvůli dubnovým svátkům letos poprvé měnit výplatní termíny důchodů.
Máme před sebou další víkend, po kterém přijde na řadu poslední ryze březnový týden. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se počasí v jeho průběhu pokazí. Projeví se to i na teplotách.
Kauza úspěšného českého filmu Sbormistr dospěla do zajímavého bodu. Soud se do ní vložil tím způsobem, že vydal předběžné opatření, které pro tuto chvíli znemožňuje televizní šíření tohoto díla. Úspěch slaví žena, které vadí, že se snímek bez jejího souhlasu inspiroval jejím životním příběhem.