Ukrajinské ozbrojené síly zveřejnily nové údaje o celkových ztrátách ruské armády od začátku plnohodnotné invaze, která byla zahájena 24. února 2022. Podle dnešního oznámení dosáhly ztráty na živých silách přibližně 943 060 osob, přičemž jen za posledních 24 hodin Rusko zaznamenalo ztrátu dalších 1 130 vojáků.
Kromě lidských ztrát Rusko přišlo také o značné množství vojenské techniky. Ztráty tanků dosáhly 10 683 kusů, z toho čtyři byly zničeny během posledního dne. Výrazný nárůst je patrný u bojových obrněných vozidel, kterých bylo od začátku invaze zničeno 22 296, přičemž poslední den přibylo 19 ztracených kusů.
Rovněž rostou ztráty v oblasti dělostřeleckých systémů. Ruská armáda přišla o 26 689 kusů, z toho 26 za posledních 24 hodin. Počet zničených raketometů zůstává za poslední den beze změny a činí 1 367 jednotek. Vzdušná obrana Ruska ztratila dosud 1 140 systémů.
Co se týče letectva, údaje zůstávají neměnné – bylo zničeno 370 letadel a 335 vrtulníků. Naopak počet zničených bezpilotních letounů operativně-taktické úrovně opět výrazně narostl, a to o 118 kusů, čímž se jejich celkový počet zvýšil na 33 388.
Jelikož nebyl zaznamenán žádný nový úder na ruské válečné lodě ani ponorky, bilance zůstává na 28 zničených plavidlech a jedné ponorce. Také počet zničených řízených střel zůstává beze změny – celkově jich bylo zlikvidováno 3 148.
Největší nárůst během posledního dne je patrný u automobilové techniky a palivových cisteren. Během 24 hodin jich bylo zničeno 134, čímž se celkový počet vyšplhal na 45 458 kusů. Počet ztracené speciální techniky zůstává na hodnotě 3 859 jednotek.
Ukrajinské velení uvedlo, že k těmto změnám došlo na základě nově získaných a upřesněných informací rozvědky, které si vyžádaly potřebu korigovat některé dříve zveřejněné údaje. Zvláště se to týká kategorií živé síly, obrněných vozidel, dělostřelectva a raketometů.
Ukrajinské velení upozorňuje, že zveřejňování těchto čísel má za cíl nejen informovat domácí i mezinárodní veřejnost, ale také posílit odhodlání ukrajinské společnosti i armády v odporu proti ruské agresi. Podle Kyjeva je transparentnost klíčem k udržení důvěry a k mobilizaci podpory spojenců.
Kreml tyto údaje oficiálně nekomentuje, podle jiných zdrojů jsou ale čísla zcela odlišná. Přestože je obtížné je plně ověřit v podmínkách války, zásadní problém spočívá v tom, že ukrajinská statistika nerozlišuje mezi padlými, zajatými, nezvěstnými a zraněnými ruskými vojáky. Souhrnně je označuje jako vyřazené z boje.
Kolik voják tedy skutečně zemřelo?
Americký prezident Donald Trump po nedávném telefonátu se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem prohlásil, že v důsledku „velmi krvavé války“ na Ukrajině zemřely „miliony“ lidí. Podobné tvrzení zopakoval už dříve, když v lednu uvedl, že „skoro milion ruských vojáků“ bylo zabito a že „asi 700 tisíc ukrajinských vojáků padlo.“
Skutečný počet obětí však zůstává předmětem intenzivních debat a odhadů. Zdroje jako OSN, ukrajinská vláda a otevřená data BBC Russia podle webu Kyiv Independent naznačují, že celkové množství potvrzených mrtvých — včetně vojáků na obou stranách i ukrajinských civilistů — dosahovalo k 31. březnu 2025 přibližně 158 341 osob. Tento údaj je však s největší pravděpodobností značně podhodnocený, protože úmrtí na okupovaných územích a ruské ztráty zůstávají z velké části nezveřejněné.
Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který 16. února poskytl interview britskému novináři Piersemu Morganovi, padlo od začátku invaze v roce 2022 více než 46 000 ukrajinských vojáků. V rozhovoru zároveň uvedl, že došlo k 390 000 případům zranění, i když konečný počet raněných je nižší, neboť někteří vojáci byli zraněni opakovaně.
Zelenskyj teprve v únoru 2024 oficiálně oznámil, že Ukrajina přišla o 31 000 vojáků. Dříve se ukrajinské úřady zdržovaly jakéhokoli komentáře ohledně svých vlastních ztrát. Údaje o ukrajinských vojácích zabitých mezi lety 2014 a 2022, tedy před plnohodnotnou invazí, činí podle OSN zhruba 4 400 osob.
Přesný počet ukrajinských vojáků v zajetí a těch, kteří jsou nezvěstní, zatím není znám. Podle posledních údajů ukrajinského koordinačního centra pro válečné zajatce bylo z ruského zajetí prozatím navráceno přes 4 000 lidí, a to včetně civilistů.
Poslední oficiální údaj o ruských ztrátách Moskva zveřejnila v září 2022, kdy Kreml přiznal pouze 5 937 mrtvých vojáků. Nezávislá média Mediazona a BBC ovšem podle otevřených zdrojů potvrdila identitu již 100 001 padlých ruských vojáků. Odhadují přitom, že skutečný počet by mohl být mezi 138 500 až 200 000 mrtvými.
Ztráty na ruské straně tak mohou být vyšší než v jakémkoli jiném válečném konfliktu vedeném Ruskem v novodobé historii, a to včetně válek v Čečensku nebo Afghánistánu. Podle analytiků čelí Moskva kvůli válce „demografické časované bombě“.
Odhady ztrát se ale výrazně liší. Zatímco Wall Street Journal odhadoval v září 2024 ukrajinské ztráty na 80 000 padlých a 400 000 zraněných, ruské ztráty podle něj činily až 200 000 padlých a dalších 400 000 zraněných. Podobná čísla přinesl i britský týdeník The Economist, který uváděl 60 000 až 100 000 mrtvých Ukrajinců.
Zelenskyj tato čísla odmítá. „Chci říct, že to tak není, je to mnohem méně,“ uvedl v prosinci v rozhovoru pro japonskou agenturu Kyodo. Zdůraznil ale, že není možné přesně určit, kolik Ukrajinců zahynulo na okupovaných územích.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.