Ukrajinské ozbrojené síly zveřejnily nové údaje o celkových ztrátách ruské armády od začátku plnohodnotné invaze, která byla zahájena 24. února 2022. Podle dnešního oznámení dosáhly ztráty na živých silách přibližně 943 060 osob, přičemž jen za posledních 24 hodin Rusko zaznamenalo ztrátu dalších 1 130 vojáků.
Kromě lidských ztrát Rusko přišlo také o značné množství vojenské techniky. Ztráty tanků dosáhly 10 683 kusů, z toho čtyři byly zničeny během posledního dne. Výrazný nárůst je patrný u bojových obrněných vozidel, kterých bylo od začátku invaze zničeno 22 296, přičemž poslední den přibylo 19 ztracených kusů.
Rovněž rostou ztráty v oblasti dělostřeleckých systémů. Ruská armáda přišla o 26 689 kusů, z toho 26 za posledních 24 hodin. Počet zničených raketometů zůstává za poslední den beze změny a činí 1 367 jednotek. Vzdušná obrana Ruska ztratila dosud 1 140 systémů.
Co se týče letectva, údaje zůstávají neměnné – bylo zničeno 370 letadel a 335 vrtulníků. Naopak počet zničených bezpilotních letounů operativně-taktické úrovně opět výrazně narostl, a to o 118 kusů, čímž se jejich celkový počet zvýšil na 33 388.
Jelikož nebyl zaznamenán žádný nový úder na ruské válečné lodě ani ponorky, bilance zůstává na 28 zničených plavidlech a jedné ponorce. Také počet zničených řízených střel zůstává beze změny – celkově jich bylo zlikvidováno 3 148.
Největší nárůst během posledního dne je patrný u automobilové techniky a palivových cisteren. Během 24 hodin jich bylo zničeno 134, čímž se celkový počet vyšplhal na 45 458 kusů. Počet ztracené speciální techniky zůstává na hodnotě 3 859 jednotek.
Ukrajinské velení uvedlo, že k těmto změnám došlo na základě nově získaných a upřesněných informací rozvědky, které si vyžádaly potřebu korigovat některé dříve zveřejněné údaje. Zvláště se to týká kategorií živé síly, obrněných vozidel, dělostřelectva a raketometů.
Ukrajinské velení upozorňuje, že zveřejňování těchto čísel má za cíl nejen informovat domácí i mezinárodní veřejnost, ale také posílit odhodlání ukrajinské společnosti i armády v odporu proti ruské agresi. Podle Kyjeva je transparentnost klíčem k udržení důvěry a k mobilizaci podpory spojenců.
Kreml tyto údaje oficiálně nekomentuje, podle jiných zdrojů jsou ale čísla zcela odlišná. Přestože je obtížné je plně ověřit v podmínkách války, zásadní problém spočívá v tom, že ukrajinská statistika nerozlišuje mezi padlými, zajatými, nezvěstnými a zraněnými ruskými vojáky. Souhrnně je označuje jako vyřazené z boje.
Kolik voják tedy skutečně zemřelo?
Americký prezident Donald Trump po nedávném telefonátu se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem prohlásil, že v důsledku „velmi krvavé války“ na Ukrajině zemřely „miliony“ lidí. Podobné tvrzení zopakoval už dříve, když v lednu uvedl, že „skoro milion ruských vojáků“ bylo zabito a že „asi 700 tisíc ukrajinských vojáků padlo.“
Skutečný počet obětí však zůstává předmětem intenzivních debat a odhadů. Zdroje jako OSN, ukrajinská vláda a otevřená data BBC Russia podle webu Kyiv Independent naznačují, že celkové množství potvrzených mrtvých — včetně vojáků na obou stranách i ukrajinských civilistů — dosahovalo k 31. březnu 2025 přibližně 158 341 osob. Tento údaj je však s největší pravděpodobností značně podhodnocený, protože úmrtí na okupovaných územích a ruské ztráty zůstávají z velké části nezveřejněné.
Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který 16. února poskytl interview britskému novináři Piersemu Morganovi, padlo od začátku invaze v roce 2022 více než 46 000 ukrajinských vojáků. V rozhovoru zároveň uvedl, že došlo k 390 000 případům zranění, i když konečný počet raněných je nižší, neboť někteří vojáci byli zraněni opakovaně.
Zelenskyj teprve v únoru 2024 oficiálně oznámil, že Ukrajina přišla o 31 000 vojáků. Dříve se ukrajinské úřady zdržovaly jakéhokoli komentáře ohledně svých vlastních ztrát. Údaje o ukrajinských vojácích zabitých mezi lety 2014 a 2022, tedy před plnohodnotnou invazí, činí podle OSN zhruba 4 400 osob.
Přesný počet ukrajinských vojáků v zajetí a těch, kteří jsou nezvěstní, zatím není znám. Podle posledních údajů ukrajinského koordinačního centra pro válečné zajatce bylo z ruského zajetí prozatím navráceno přes 4 000 lidí, a to včetně civilistů.
Poslední oficiální údaj o ruských ztrátách Moskva zveřejnila v září 2022, kdy Kreml přiznal pouze 5 937 mrtvých vojáků. Nezávislá média Mediazona a BBC ovšem podle otevřených zdrojů potvrdila identitu již 100 001 padlých ruských vojáků. Odhadují přitom, že skutečný počet by mohl být mezi 138 500 až 200 000 mrtvými.
Ztráty na ruské straně tak mohou být vyšší než v jakémkoli jiném válečném konfliktu vedeném Ruskem v novodobé historii, a to včetně válek v Čečensku nebo Afghánistánu. Podle analytiků čelí Moskva kvůli válce „demografické časované bombě“.
Odhady ztrát se ale výrazně liší. Zatímco Wall Street Journal odhadoval v září 2024 ukrajinské ztráty na 80 000 padlých a 400 000 zraněných, ruské ztráty podle něj činily až 200 000 padlých a dalších 400 000 zraněných. Podobná čísla přinesl i britský týdeník The Economist, který uváděl 60 000 až 100 000 mrtvých Ukrajinců.
Zelenskyj tato čísla odmítá. „Chci říct, že to tak není, je to mnohem méně,“ uvedl v prosinci v rozhovoru pro japonskou agenturu Kyodo. Zdůraznil ale, že není možné přesně určit, kolik Ukrajinců zahynulo na okupovaných územích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.
Cévní onemocnění drobných mozkových tepen představuje závažný chronický stav, který výrazně zvyšuje riziko vzniku mozkové mrtvice i rozvoje kognitivních poruch. Jen ve Francii tímto vaskulárním problémem trpí odhadem více než pět milionů lidí, především ve věkové skupině nad šestašedesát let. Přestože lékařská věda dosud nemá k dispozici žádný léky, které by vrátily zdraví poškozeným cévám, v laboratořích v Bordeaux se rodí slibné terapeutické přístupy, které by mohly dosavadní pasivní přístup zásadně proměnit.
Kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev při osobním setkání vyzval ruského vůdce Vladimira Putina ke zmrazení války na Ukrajině a k návratu k diplomatickým jednáním. Během jejich rozhovoru zdůraznil, že na frontě zbytečně umírají mladí lidé a nastal čas válku ukončit. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v reakci na tato slova uvedl, že návrh kazašské hlavy státu považuje za realistický, včasný a velice moudrý apel.
Americká armáda podnikla rozsáhlou vlnu vzdušných úderů na cíle v Íránu. Jednalo se o přímou odvetu za úterní pokusy o balistické útoky, které směřovaly na americké síly v regionu. Podle prohlášení Centrálního velení ozbrojených sil USA zasáhly síly desítky objektů patřících Islámským revolučním gardám. Úder směřoval zejména na vojenská velitelská centra, zařízení pro vývoj a skladování raket či bezpilotních prostředků a na pobřežní obranné i námořní kapacity.
Ničivé lesní požáry, které v těchto dnech ohrožují předměstí Bordeaux i Madridu, znovu neúprosně připomínají evropským lídrům tvrdou realitu. Rychle se oteplující planeta totiž mění rozsáhlé oblasti starého kontinentu v místa, která bude v brzké době prakticky nemožné pojistit. Rekordní požáry už donutily ke evakuaci stovky tisíc lidí, zničily přírodní rezervace a ohrozily i města, která byla dosud považována za zcela bezpečná.
Britská vláda spolu s vedením tamní policie zahájily rozsáhlý přezkum postupu, jakým britské úřady přenechávají americké armádě vyšetřování závažných trestných činů spáchaných na území Spojeného království. Do celé záležitosti je zapojeno hned několik vládních ministerstev. Jejich cílem je zmapovat, proč britské policejní složky, které mají primární odpovědnost za vyšetřování zločinů na domácí půdě, ustupují vyšetřovatelům z USA a předávají jim pravomoci.
Dneškem odstartovala další vlna tropických letních veder, přičemž teploty ještě porostou. Je to důvod ke znepokojení, protože v Česku už tak panuje problém se suchem. Následující dny nepřinesou jeho řešení.