Ukrajinské ozbrojené síly zveřejnily nové údaje o celkových ztrátách ruské armády od začátku plnohodnotné invaze, která byla zahájena 24. února 2022. Podle dnešního oznámení dosáhly ztráty na živých silách přibližně 943 060 osob, přičemž jen za posledních 24 hodin Rusko zaznamenalo ztrátu dalších 1 130 vojáků.
Kromě lidských ztrát Rusko přišlo také o značné množství vojenské techniky. Ztráty tanků dosáhly 10 683 kusů, z toho čtyři byly zničeny během posledního dne. Výrazný nárůst je patrný u bojových obrněných vozidel, kterých bylo od začátku invaze zničeno 22 296, přičemž poslední den přibylo 19 ztracených kusů.
Rovněž rostou ztráty v oblasti dělostřeleckých systémů. Ruská armáda přišla o 26 689 kusů, z toho 26 za posledních 24 hodin. Počet zničených raketometů zůstává za poslední den beze změny a činí 1 367 jednotek. Vzdušná obrana Ruska ztratila dosud 1 140 systémů.
Co se týče letectva, údaje zůstávají neměnné – bylo zničeno 370 letadel a 335 vrtulníků. Naopak počet zničených bezpilotních letounů operativně-taktické úrovně opět výrazně narostl, a to o 118 kusů, čímž se jejich celkový počet zvýšil na 33 388.
Jelikož nebyl zaznamenán žádný nový úder na ruské válečné lodě ani ponorky, bilance zůstává na 28 zničených plavidlech a jedné ponorce. Také počet zničených řízených střel zůstává beze změny – celkově jich bylo zlikvidováno 3 148.
Největší nárůst během posledního dne je patrný u automobilové techniky a palivových cisteren. Během 24 hodin jich bylo zničeno 134, čímž se celkový počet vyšplhal na 45 458 kusů. Počet ztracené speciální techniky zůstává na hodnotě 3 859 jednotek.
Ukrajinské velení uvedlo, že k těmto změnám došlo na základě nově získaných a upřesněných informací rozvědky, které si vyžádaly potřebu korigovat některé dříve zveřejněné údaje. Zvláště se to týká kategorií živé síly, obrněných vozidel, dělostřelectva a raketometů.
Ukrajinské velení upozorňuje, že zveřejňování těchto čísel má za cíl nejen informovat domácí i mezinárodní veřejnost, ale také posílit odhodlání ukrajinské společnosti i armády v odporu proti ruské agresi. Podle Kyjeva je transparentnost klíčem k udržení důvěry a k mobilizaci podpory spojenců.
Kreml tyto údaje oficiálně nekomentuje, podle jiných zdrojů jsou ale čísla zcela odlišná. Přestože je obtížné je plně ověřit v podmínkách války, zásadní problém spočívá v tom, že ukrajinská statistika nerozlišuje mezi padlými, zajatými, nezvěstnými a zraněnými ruskými vojáky. Souhrnně je označuje jako vyřazené z boje.
Kolik voják tedy skutečně zemřelo?
Americký prezident Donald Trump po nedávném telefonátu se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem prohlásil, že v důsledku „velmi krvavé války“ na Ukrajině zemřely „miliony“ lidí. Podobné tvrzení zopakoval už dříve, když v lednu uvedl, že „skoro milion ruských vojáků“ bylo zabito a že „asi 700 tisíc ukrajinských vojáků padlo.“
Skutečný počet obětí však zůstává předmětem intenzivních debat a odhadů. Zdroje jako OSN, ukrajinská vláda a otevřená data BBC Russia podle webu Kyiv Independent naznačují, že celkové množství potvrzených mrtvých — včetně vojáků na obou stranách i ukrajinských civilistů — dosahovalo k 31. březnu 2025 přibližně 158 341 osob. Tento údaj je však s největší pravděpodobností značně podhodnocený, protože úmrtí na okupovaných územích a ruské ztráty zůstávají z velké části nezveřejněné.
Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který 16. února poskytl interview britskému novináři Piersemu Morganovi, padlo od začátku invaze v roce 2022 více než 46 000 ukrajinských vojáků. V rozhovoru zároveň uvedl, že došlo k 390 000 případům zranění, i když konečný počet raněných je nižší, neboť někteří vojáci byli zraněni opakovaně.
Zelenskyj teprve v únoru 2024 oficiálně oznámil, že Ukrajina přišla o 31 000 vojáků. Dříve se ukrajinské úřady zdržovaly jakéhokoli komentáře ohledně svých vlastních ztrát. Údaje o ukrajinských vojácích zabitých mezi lety 2014 a 2022, tedy před plnohodnotnou invazí, činí podle OSN zhruba 4 400 osob.
Přesný počet ukrajinských vojáků v zajetí a těch, kteří jsou nezvěstní, zatím není znám. Podle posledních údajů ukrajinského koordinačního centra pro válečné zajatce bylo z ruského zajetí prozatím navráceno přes 4 000 lidí, a to včetně civilistů.
Poslední oficiální údaj o ruských ztrátách Moskva zveřejnila v září 2022, kdy Kreml přiznal pouze 5 937 mrtvých vojáků. Nezávislá média Mediazona a BBC ovšem podle otevřených zdrojů potvrdila identitu již 100 001 padlých ruských vojáků. Odhadují přitom, že skutečný počet by mohl být mezi 138 500 až 200 000 mrtvými.
Ztráty na ruské straně tak mohou být vyšší než v jakémkoli jiném válečném konfliktu vedeném Ruskem v novodobé historii, a to včetně válek v Čečensku nebo Afghánistánu. Podle analytiků čelí Moskva kvůli válce „demografické časované bombě“.
Odhady ztrát se ale výrazně liší. Zatímco Wall Street Journal odhadoval v září 2024 ukrajinské ztráty na 80 000 padlých a 400 000 zraněných, ruské ztráty podle něj činily až 200 000 padlých a dalších 400 000 zraněných. Podobná čísla přinesl i britský týdeník The Economist, který uváděl 60 000 až 100 000 mrtvých Ukrajinců.
Zelenskyj tato čísla odmítá. „Chci říct, že to tak není, je to mnohem méně,“ uvedl v prosinci v rozhovoru pro japonskou agenturu Kyodo. Zdůraznil ale, že není možné přesně určit, kolik Ukrajinců zahynulo na okupovaných územích.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další otřes v obchodních vztazích se sousední Kanadou, když oznámil záměr odebrat certifikaci všem letadlům vyrobeným v této zemi. Současně pohrozil uvalením padesátiprocentního cla na dovoz kanadských letadel do Spojených států. Tento krok je podle prezidenta odvetou za to, že kanadské úřady odmítají certifikovat americké soukromé tryskáče značky Gulfstream, čímž údajně nezákonně brání jejich prodeji na tamním trhu.
Britský premiér Keir Starmer završil svou historickou návštěvu Pekingu, během níž se pokusil o zásadní restart vztahů s druhou největší ekonomikou světa. Starmer, který je prvním britským předsedou vlády v Číně po osmi letech, označil rozhovory s prezidentem Si Ťin-pchingem za konstruktivní a úspěšné. Podle premiéra se podařilo dosáhnout pokroku v oblasti tržního přístupu a snížení cel, což má pomoci britskému exportu.
Agáta Hanychová momentálně působí velice šťastně po boku manžela Mirka Dopity, ale pamětníci si jistě vzpomenou, že dvojice tvořila pár již v minulosti a rozešla se. Trojnásobná maminka se nyní při zvláštní příležitosti rozpovídala o historii jejich vztahu.
Do Česka může v únoru opět vpadnout chladný arktický vzduch. Připustili to meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Pravdou je, že zatím panuje značná nejistota. Odborníci ale prozradili, proč by se u nás mohlo během příštího měsíce ochladit.
Dáda Patrasová se v letošním roce zatím držela stranou pozornosti, i když se o ní zmínili její manžel Felix Slováček či herecká kolegyně Jana Nagyová. Právě její slova potěšila maminku zesnulé Aničky Slováčkové.
Napjatou situaci mezi prezidentem a šéfem diplomacii se rozhodl okomentovat i Miloš Zeman, předchůdce Petra Pavla na Pražském hradě. Exprezident vyjádřil názor, že esemesky ministra Petra Macinky nejsou vydíráním. Zásadní však bude stanovisko policistů.
Poslanec Filip Turek (Motoristé), který stále doufá ve jmenování ministrem životního prostředí, se v těchto dnech neopírá pouze do prezidenta Petra Pavla. Terčem se pro Turka stal například i známý herec Hynek Čermák. Čím mu politik pohrozil?
V americkém státě Minnesota v posledních týdnech prudce vzrostlo napětí, které vyvrcholilo návštěvou takzvaného pohraničního cara Toma Homana v Minneapolis. Tento vládní zmocněnec, kterého prezident Donald Trump pověřil dohledem nad kontroverzní imigrační operací „Metro Surge“, přislíbil během tiskové konference postupné stažení federálních sil. Homan však neupřesnil, kdy k této redukci dojde, ani kolik agentů by mělo město opustit, což vyvolává další otázky ohledně budoucnosti federální přítomnosti v regionu.
Francouzská vláda podniká zásadní kroky k posílení své digitální suverenity a ochrany dětí v online prostoru. Podle informací webu Politico hodlá Paříž zakázat státním úředníkům používání amerických videokonferenčních nástrojů, jako jsou Zoom, Microsoft Teams nebo Google Meet. Cílem je převést veškerou vládní agendu na vlastní technologickou platformu Visio, kterou vyvinul francouzský Meziministeriální digitální úřad (DINUM).
Vědecké studie naznačují, že za většinou nákaz respiračními chorobami typu chřipka stojí pouze malá část populace. Virologové tento jev popisují matematickým vzorcem, podle kterého přibližně 20 % infikovaných lidí způsobí až 80 % všech dalších přenosů. Výzkum ukazuje, že množství viru v dýchacích cestách se mezi lidmi drasticky liší; někteří jedinci mohou mít v těle až desetimilionkrát více virových částic než jiní, což z nich dělá potenciální superpřenašeče.
Otázka územní příslušnosti Doněcké oblasti se stala hlavním bodem, který v současné době brání uzavření mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Americký ministr zahraničí Marco Rubio tuto skutečnost potvrdil během středečního zasedání senátního výboru pro zahraniční vztahy. Podle jeho slov probíhají intenzivní diplomatické práce na tom, zda lze postoje obou stran v této věci vůbec nějakým způsobem sjednotit.
Válka na Ukrajině se dostala do fáze, kdy o úspěchu na bojišti rozhoduje především schopnost neustálé inovace bezpilotních prostředků. Rusko se v tomto ohledu stále více spoléhá na technologickou pomoc z Íránu, která mu umožňuje budovat rozsáhlou a neustále se vyvíjející flotilu dronů. Tato spolupráce vyústila v masivní produkci, která má Rusku zajistit převahu ve vzduchu i v době, kdy pozemní operace uvízly v opotřebovací válce.