Ukrajinské ozbrojené síly zveřejnily nové údaje o celkových ztrátách ruské armády od začátku plnohodnotné invaze, která byla zahájena 24. února 2022. Podle dnešního oznámení dosáhly ztráty na živých silách přibližně 943 060 osob, přičemž jen za posledních 24 hodin Rusko zaznamenalo ztrátu dalších 1 130 vojáků.
Kromě lidských ztrát Rusko přišlo také o značné množství vojenské techniky. Ztráty tanků dosáhly 10 683 kusů, z toho čtyři byly zničeny během posledního dne. Výrazný nárůst je patrný u bojových obrněných vozidel, kterých bylo od začátku invaze zničeno 22 296, přičemž poslední den přibylo 19 ztracených kusů.
Rovněž rostou ztráty v oblasti dělostřeleckých systémů. Ruská armáda přišla o 26 689 kusů, z toho 26 za posledních 24 hodin. Počet zničených raketometů zůstává za poslední den beze změny a činí 1 367 jednotek. Vzdušná obrana Ruska ztratila dosud 1 140 systémů.
Co se týče letectva, údaje zůstávají neměnné – bylo zničeno 370 letadel a 335 vrtulníků. Naopak počet zničených bezpilotních letounů operativně-taktické úrovně opět výrazně narostl, a to o 118 kusů, čímž se jejich celkový počet zvýšil na 33 388.
Jelikož nebyl zaznamenán žádný nový úder na ruské válečné lodě ani ponorky, bilance zůstává na 28 zničených plavidlech a jedné ponorce. Také počet zničených řízených střel zůstává beze změny – celkově jich bylo zlikvidováno 3 148.
Největší nárůst během posledního dne je patrný u automobilové techniky a palivových cisteren. Během 24 hodin jich bylo zničeno 134, čímž se celkový počet vyšplhal na 45 458 kusů. Počet ztracené speciální techniky zůstává na hodnotě 3 859 jednotek.
Ukrajinské velení uvedlo, že k těmto změnám došlo na základě nově získaných a upřesněných informací rozvědky, které si vyžádaly potřebu korigovat některé dříve zveřejněné údaje. Zvláště se to týká kategorií živé síly, obrněných vozidel, dělostřelectva a raketometů.
Ukrajinské velení upozorňuje, že zveřejňování těchto čísel má za cíl nejen informovat domácí i mezinárodní veřejnost, ale také posílit odhodlání ukrajinské společnosti i armády v odporu proti ruské agresi. Podle Kyjeva je transparentnost klíčem k udržení důvěry a k mobilizaci podpory spojenců.
Kreml tyto údaje oficiálně nekomentuje, podle jiných zdrojů jsou ale čísla zcela odlišná. Přestože je obtížné je plně ověřit v podmínkách války, zásadní problém spočívá v tom, že ukrajinská statistika nerozlišuje mezi padlými, zajatými, nezvěstnými a zraněnými ruskými vojáky. Souhrnně je označuje jako vyřazené z boje.
Kolik voják tedy skutečně zemřelo?
Americký prezident Donald Trump po nedávném telefonátu se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem prohlásil, že v důsledku „velmi krvavé války“ na Ukrajině zemřely „miliony“ lidí. Podobné tvrzení zopakoval už dříve, když v lednu uvedl, že „skoro milion ruských vojáků“ bylo zabito a že „asi 700 tisíc ukrajinských vojáků padlo.“
Skutečný počet obětí však zůstává předmětem intenzivních debat a odhadů. Zdroje jako OSN, ukrajinská vláda a otevřená data BBC Russia podle webu Kyiv Independent naznačují, že celkové množství potvrzených mrtvých — včetně vojáků na obou stranách i ukrajinských civilistů — dosahovalo k 31. březnu 2025 přibližně 158 341 osob. Tento údaj je však s největší pravděpodobností značně podhodnocený, protože úmrtí na okupovaných územích a ruské ztráty zůstávají z velké části nezveřejněné.
Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který 16. února poskytl interview britskému novináři Piersemu Morganovi, padlo od začátku invaze v roce 2022 více než 46 000 ukrajinských vojáků. V rozhovoru zároveň uvedl, že došlo k 390 000 případům zranění, i když konečný počet raněných je nižší, neboť někteří vojáci byli zraněni opakovaně.
Zelenskyj teprve v únoru 2024 oficiálně oznámil, že Ukrajina přišla o 31 000 vojáků. Dříve se ukrajinské úřady zdržovaly jakéhokoli komentáře ohledně svých vlastních ztrát. Údaje o ukrajinských vojácích zabitých mezi lety 2014 a 2022, tedy před plnohodnotnou invazí, činí podle OSN zhruba 4 400 osob.
Přesný počet ukrajinských vojáků v zajetí a těch, kteří jsou nezvěstní, zatím není znám. Podle posledních údajů ukrajinského koordinačního centra pro válečné zajatce bylo z ruského zajetí prozatím navráceno přes 4 000 lidí, a to včetně civilistů.
Poslední oficiální údaj o ruských ztrátách Moskva zveřejnila v září 2022, kdy Kreml přiznal pouze 5 937 mrtvých vojáků. Nezávislá média Mediazona a BBC ovšem podle otevřených zdrojů potvrdila identitu již 100 001 padlých ruských vojáků. Odhadují přitom, že skutečný počet by mohl být mezi 138 500 až 200 000 mrtvými.
Ztráty na ruské straně tak mohou být vyšší než v jakémkoli jiném válečném konfliktu vedeném Ruskem v novodobé historii, a to včetně válek v Čečensku nebo Afghánistánu. Podle analytiků čelí Moskva kvůli válce „demografické časované bombě“.
Odhady ztrát se ale výrazně liší. Zatímco Wall Street Journal odhadoval v září 2024 ukrajinské ztráty na 80 000 padlých a 400 000 zraněných, ruské ztráty podle něj činily až 200 000 padlých a dalších 400 000 zraněných. Podobná čísla přinesl i britský týdeník The Economist, který uváděl 60 000 až 100 000 mrtvých Ukrajinců.
Zelenskyj tato čísla odmítá. „Chci říct, že to tak není, je to mnohem méně,“ uvedl v prosinci v rozhovoru pro japonskou agenturu Kyodo. Zdůraznil ale, že není možné přesně určit, kolik Ukrajinců zahynulo na okupovaných územích.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v exkluzivním rozhovoru pro server Politico zdůraznila rostoucí důvěru světových lídrů v Evropskou unii, a to v reakci na nepředvídatelnou obchodní politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten letos na jaře vyvolal napětí na globálních trzích zavedením cel na dovoz z Evropy a dalších částí světa.
Po smrti papeže Františka se římskokatolická církev připravuje na volbu jeho nástupce. Konkláve, které se podle pravidel musí sejít do tří týdnů, bude jedním z nejrozmanitějších v dějinách církve. A jeho výsledek pravděpodobně ponese otisk samotného Františka – 80 % kardinálů oprávněných volit nového papeže totiž jmenoval právě on.
Úmrtí papeže Františka vyvolalo v jeho rodné Argentině hluboký smutek, který přesahuje běžný smutek za zesnulého světového lídra. Jorge Mario Bergoglio, rodák z Buenos Aires, se po zvolení papežem v roce 2013 už nikdy nevrátil do své vlasti, což mnozí Argentinci nikdy zcela nepřijali.
Nová studie publikovaná v Astrophysical Journal naznačuje, že vědci z Cambridge možná našli známky mimozemského života. S využitím vesmírného dalekohledu Jamese Webba analyzovali atmosféru exoplanety K2-18b, vzdálené 124 světelných let od Země, a tvrdí, že s 99,7% jistotou detekovali chemické emise, které by mohly naznačovat přítomnost života. Přesto odborníci upozorňují, že se stále nejedná o důkaz existence mimozemských bytostí.
V poklidné vesnici Rupotina u chorvatského Solinu došlo k děsivému nálezu – školáci zde objevili ohořelé lidské tělo. Na místo okamžitě vyrazily policejní jednotky, které oblast uzavřely a zahájily intenzivní vyšetřování.
V rámci „mírového plánu“ amerického prezidenta Donalda Trumpa se diskutuje o vytvoření mechanismu kontroly nad příměřím, který by zajišťovala společná komise složená z Ukrajiny, Ruska a země mimo NATO. S informací přišel deník The New York Post, uvedl server Evropská pravda.
Papež František, který zemřel ve věku 88 let, vedl 1,4 miliardy katolíků po celém světě a je považován za nástupce svatého Petra. Po jeho smrti bude svolán konkláve – tajné shromáždění kardinálů, které zvolí nového papeže.
Ve středu ráno v 9 hodin místního času začne slavnostní přesun rakve papeže Františka z jeho rezidence v Casa Santa Marta do baziliky sv. Petra, jak dnes oznámil Vatikán. Průvod bude zahájen krátkou modlitbou, po níž se rakev přesune přes náměstí Santa Marta a Piazza dei Protomartiri Romani, projde náměstím sv. Petra a vstoupí do baziliky hlavními dveřmi.
Spojené státy i Rusko si budou muset znovu osvojit zásadní poučku mezinárodní politiky – válka není investiční příležitost. A už vůbec by se neměla stát udržitelným obchodním modelem. Přesto právě tímto způsobem obě mocnosti v průběhu 20. století běžně operovaly – a mnohdy v tom pokračují i dnes.
Vatikán dnes oznámil, že rakev s ostatky papeže Františka bude od středečního rána vystavena veřejnosti v bazilice svatého Petra. Samotný pohřeb se uskuteční v sobotu v 10 hodin místního času, přičemž obřad na náměstí svatého Petra povede kardinál Giovanni Battista Re, děkan Kolegia kardinálů.
Princ William a Kate Middleton zůstali během velikonočních slavností opět mimo veřejnost – stejně jako loni se královský pár neukázal. Každý si klade otázku, kde byli namísto tradičních povinností?
Jedna z velkých osobností českého zdravotnictví odešla. O Velikonocích zemřel ve věku 75 let respektovaný psychiatr Cyril Höschl. Stál mimo jiné u zrodu Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) ve středočeských Klecanech.