Ukrajinské ozbrojené síly zveřejnily nové údaje o celkových ztrátách ruské armády od začátku plnohodnotné invaze, která byla zahájena 24. února 2022. Podle dnešního oznámení dosáhly ztráty na živých silách přibližně 943 060 osob, přičemž jen za posledních 24 hodin Rusko zaznamenalo ztrátu dalších 1 130 vojáků.
Kromě lidských ztrát Rusko přišlo také o značné množství vojenské techniky. Ztráty tanků dosáhly 10 683 kusů, z toho čtyři byly zničeny během posledního dne. Výrazný nárůst je patrný u bojových obrněných vozidel, kterých bylo od začátku invaze zničeno 22 296, přičemž poslední den přibylo 19 ztracených kusů.
Rovněž rostou ztráty v oblasti dělostřeleckých systémů. Ruská armáda přišla o 26 689 kusů, z toho 26 za posledních 24 hodin. Počet zničených raketometů zůstává za poslední den beze změny a činí 1 367 jednotek. Vzdušná obrana Ruska ztratila dosud 1 140 systémů.
Co se týče letectva, údaje zůstávají neměnné – bylo zničeno 370 letadel a 335 vrtulníků. Naopak počet zničených bezpilotních letounů operativně-taktické úrovně opět výrazně narostl, a to o 118 kusů, čímž se jejich celkový počet zvýšil na 33 388.
Jelikož nebyl zaznamenán žádný nový úder na ruské válečné lodě ani ponorky, bilance zůstává na 28 zničených plavidlech a jedné ponorce. Také počet zničených řízených střel zůstává beze změny – celkově jich bylo zlikvidováno 3 148.
Největší nárůst během posledního dne je patrný u automobilové techniky a palivových cisteren. Během 24 hodin jich bylo zničeno 134, čímž se celkový počet vyšplhal na 45 458 kusů. Počet ztracené speciální techniky zůstává na hodnotě 3 859 jednotek.
Ukrajinské velení uvedlo, že k těmto změnám došlo na základě nově získaných a upřesněných informací rozvědky, které si vyžádaly potřebu korigovat některé dříve zveřejněné údaje. Zvláště se to týká kategorií živé síly, obrněných vozidel, dělostřelectva a raketometů.
Ukrajinské velení upozorňuje, že zveřejňování těchto čísel má za cíl nejen informovat domácí i mezinárodní veřejnost, ale také posílit odhodlání ukrajinské společnosti i armády v odporu proti ruské agresi. Podle Kyjeva je transparentnost klíčem k udržení důvěry a k mobilizaci podpory spojenců.
Kreml tyto údaje oficiálně nekomentuje, podle jiných zdrojů jsou ale čísla zcela odlišná. Přestože je obtížné je plně ověřit v podmínkách války, zásadní problém spočívá v tom, že ukrajinská statistika nerozlišuje mezi padlými, zajatými, nezvěstnými a zraněnými ruskými vojáky. Souhrnně je označuje jako vyřazené z boje.
Kolik voják tedy skutečně zemřelo?
Americký prezident Donald Trump po nedávném telefonátu se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem prohlásil, že v důsledku „velmi krvavé války“ na Ukrajině zemřely „miliony“ lidí. Podobné tvrzení zopakoval už dříve, když v lednu uvedl, že „skoro milion ruských vojáků“ bylo zabito a že „asi 700 tisíc ukrajinských vojáků padlo.“
Skutečný počet obětí však zůstává předmětem intenzivních debat a odhadů. Zdroje jako OSN, ukrajinská vláda a otevřená data BBC Russia podle webu Kyiv Independent naznačují, že celkové množství potvrzených mrtvých — včetně vojáků na obou stranách i ukrajinských civilistů — dosahovalo k 31. březnu 2025 přibližně 158 341 osob. Tento údaj je však s největší pravděpodobností značně podhodnocený, protože úmrtí na okupovaných územích a ruské ztráty zůstávají z velké části nezveřejněné.
Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který 16. února poskytl interview britskému novináři Piersemu Morganovi, padlo od začátku invaze v roce 2022 více než 46 000 ukrajinských vojáků. V rozhovoru zároveň uvedl, že došlo k 390 000 případům zranění, i když konečný počet raněných je nižší, neboť někteří vojáci byli zraněni opakovaně.
Zelenskyj teprve v únoru 2024 oficiálně oznámil, že Ukrajina přišla o 31 000 vojáků. Dříve se ukrajinské úřady zdržovaly jakéhokoli komentáře ohledně svých vlastních ztrát. Údaje o ukrajinských vojácích zabitých mezi lety 2014 a 2022, tedy před plnohodnotnou invazí, činí podle OSN zhruba 4 400 osob.
Přesný počet ukrajinských vojáků v zajetí a těch, kteří jsou nezvěstní, zatím není znám. Podle posledních údajů ukrajinského koordinačního centra pro válečné zajatce bylo z ruského zajetí prozatím navráceno přes 4 000 lidí, a to včetně civilistů.
Poslední oficiální údaj o ruských ztrátách Moskva zveřejnila v září 2022, kdy Kreml přiznal pouze 5 937 mrtvých vojáků. Nezávislá média Mediazona a BBC ovšem podle otevřených zdrojů potvrdila identitu již 100 001 padlých ruských vojáků. Odhadují přitom, že skutečný počet by mohl být mezi 138 500 až 200 000 mrtvými.
Ztráty na ruské straně tak mohou být vyšší než v jakémkoli jiném válečném konfliktu vedeném Ruskem v novodobé historii, a to včetně válek v Čečensku nebo Afghánistánu. Podle analytiků čelí Moskva kvůli válce „demografické časované bombě“.
Odhady ztrát se ale výrazně liší. Zatímco Wall Street Journal odhadoval v září 2024 ukrajinské ztráty na 80 000 padlých a 400 000 zraněných, ruské ztráty podle něj činily až 200 000 padlých a dalších 400 000 zraněných. Podobná čísla přinesl i britský týdeník The Economist, který uváděl 60 000 až 100 000 mrtvých Ukrajinců.
Zelenskyj tato čísla odmítá. „Chci říct, že to tak není, je to mnohem méně,“ uvedl v prosinci v rozhovoru pro japonskou agenturu Kyodo. Zdůraznil ale, že není možné přesně určit, kolik Ukrajinců zahynulo na okupovaných územích.
Česko v týdnu na přelomu července a srpna zasáhla zpráva o vážných zdravotních problémech Laďky Něrgešové, které lékaři již v květnu diagnostikovali mozkový nádor zvaný glioblastom. Velkou podporu ji vyjádřila televize Prima, která jí drží místo. Pro její kolegy to ale znamená více práce.
Americký prezident Donald Trump se v reakci na výhrůžné výroky bývalého ruského prezidenta Dmitrije Medveděva rozhodl nařídit dvěma jaderným ponorkám, aby se přesunuly blíž k Rusku. Vyplývá to z jeho pátečního vyjádření na sociální síti.
Policie na Karlovarsku řeší případ dvanáctileté dívky, která porodila zdravé dítě v nemocnici v krajském městě. Informoval o tom web novinky.cz s tím, že otcem novorozence má být starší bratr jeho matky, kterému je 16 let.
Pořadateli pohřbu Jiřího Krampola, který se uskuteční na den přesně za týden, do toho pořád někdo hází vidle. Když už se konečně vyjasnilo, kdo, kdy a kde smuteční obřad uspořádá, začaly se objevovat jisté protichůdné informace. Kde je pravda?
V posledních několika letech řada vysokých činitelů tvrdila, že Čína napadne Tchaj-wan do roku 2027. Tento názor vyjádřil v květnu americký ministr zahraničí Pete Hegseth, před dvěma lety tchajwanský ministr zahraničí Joseph Wu a o dva roky dříve generál Mark Milley, bývalý předseda spojených náčelníků štábů. Taková prohlášení mohou vyvolat dojem, že tento termín je téměř jistý. Existuje však mnoho důvodů, proč k tomu nemusí dojít, včetně znepokojující skutečnosti, že Čína by mohla dosáhnout svých cílů na Tchaj-wanu, aniž by vypálila jediný výstřel.
Rashid Khalidi, renomovaný historik a emeritní profesor moderních arabských studií na Kolumbijské univerzitě, zrušil svou výuku plánovanou na podzim tohoto roku v reakci na nedávnou dohodu univerzity s administrativou Donalda Trumpa.
Od chvíle, kdy se Donald Trump vrátil do Bílého domu, otřásají jeho ekonomická opatření globálním obchodním systémem. Dne 2. dubna 2025, na takzvaný „Den osvobození“, oznámil sérii rozsáhlých „recipročních“ cel, která zasáhla desítky zemí po celém světě. Ačkoliv část cel byla pozastavena a Trump uzavřel několik dohod s klíčovými partnery, jako je Velká Británie, Vietnam, Japonsko či Evropská unie, některé specifické sektory, jako auta a ocel, zůstaly pod přísným dohledem amerických celních opatření. Průměrná celní sazba na dovoz zboží do USA v roce 2025 dosáhla nejvyšší hodnoty za posledních téměř sto let.
Evropa se již několik let potýká s ničivými požáry, které nejsou jen tragédií samotnou, ale zároveň spouštějí řadu dalších problémů, včetně rizika ničivých povodní. Tento nebezpečný cyklus se stal realitou mnoha zemí, které čelí stále intenzivnějším požárům a následným extrémním povětrnostním jevům.
Američtí představitelé vedli tajná jednání s vysokými ruskými představiteli o ukončení války na Ukrajině, ale bez viditelného pokroku, prozradil ministr zahraničí Marco Rubio v rozhovoru pro Fox News Radio. Tato dosud neohlášená jednání probíhala 28. nebo 29. července s „některými z Putinových nejbližších lidí“ s cílem nalézt cestu k míru.
Obchodní dohoda mezi USA a Evropskou unií, uzavřená těsně před opětovným zavedením Trumpových „svobodných celních“ tarifů, odráží nové politické trendy v globálním obchodu. V reakci na hrozbu 30% základních cel z Washingtonu, která by se vztahovala na všechny produkty, a na další specifické sankce, EU dosáhla částečného zmírnění v podobě jednotného 15% celního tarifu na všechno zboží.
Americká klimatická politika prochází radikálními změnami. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa se Spojené státy dostávají na zcela novou, kontroverzní cestu. Zatímco dříve byla Amerika v rámci Pařížské klimatické dohody na vrcholu diplomatického úsilí o ochranu klimatu, nyní Trumpova administrativa podniká kroky, které mají za cíl zcela vymazat možnosti jakékoli vlády v budoucnosti reagovat na klimatickou změnu.
Prezident Donald Trump si konečně splní svůj dlouholetý sen o novém tanečním sále v Bílém domě. Výstavba sálu, jehož cena se odhaduje na 200 milionů dolarů, začne v září. Nový prostor, který bude mít rozlohu 90 000 čtverečních stop, má sloužit jako místo pro pořádání významných akcí a zároveň odrážet luxusní styl, který Trump prosazuje ve svých soukromých klubech.