Ruská armáda pokračuje v pozvolném postupu na východě Ukrajiny v Doněcké oblasti, kde koncentrovala většinu svých jednotek s cílem obklíčit klíčová centra Kosťantynivka a Lyman. Nezávislí experti oslovení stanicí CNN i samotní ukrajinští vojáci nicméně upozorňují, že tvrzení Moskvy o zásadních úspěších jsou nadsazená.
Kreml se tímto způsobem pravděpodobně pokouší demonstrovat úspěchy, aby vyvážil dopady nedávných ukrajinských útoků na svém vlastním území. Ruská státní tisková agentura TASS sice deklarovala plné ovládnutí východní části Kosťantynivky, americký Institut pro studium války však uvádí, že tyto lokality se proměnily v takzvanou šedou zónu, kterou plně neovládá žádná ze znepřátelených stran.
Podle analytiků spočívá aktuální ruská taktika v pomalé infiltraci velmi malých pěších skupinek čítajících jednoho až dva vojáky, kterým se sice daří pronikat na ukrajinské pozice, ale nedokážou je trvale udržet. Tento vyčerpávající styl boje je extrémně náročný na čas i lidské rezervy.
Obránci na frontě potvrzují, že přestože se situace kolem Kosťantynivky v uplynulých týdnech výrazně zhoršila a nepřítel zesílil letecké bombardování, ukrajinské jednotky mají situaci pod kontrolou a efektivně eliminují ruské vojáky i vojenskou techniku. Tuto strategii postupného pronikání aplikovaly ozbrojené síly Ruské federace již dříve během dlouhých bojů o Pokrovsk.
Nárůst ruské vojenské aktivity v tomto čase souvisí s příznivým letním počasím, které zjednodušuje provoz bezpilotních letounů, a také s bujnou vegetací nabízející možnost maskování. Objevují se rovněž spekulace, že vedení v Moskvě nařídilo kompletní dobytí Donbasu do letošního září, což ovšem odborníci označují za nereálný záměr.
Snaha o dominanci v informačním prostoru je pro Rusko zásadní zejména v době, kdy se potýká se zranitelností vlastního logistického zázemí. K podpoře svých tvrzení navíc ruské ministerstvo obrany podle analytických dat stále častěji nasazuje záběry modifikované umělou inteligencí, což se projevilo u údajného vztyčení vlajky v Lymanu, kde přitom ukrajinská armáda všechny útoky severně od města úspěšně blokuje.
Ukrajinské ozbrojené síly mezitím zintenzivnily operace zaměřené na dálkové údery a již potřetí v jednom týdnu zasáhly za pomoci bezpilotních letounů širší okolí Moskvy, přičemž zasáhly i tamní ropnou rafinérii. Ruský prezident Vladimir Putin označil tyto incidenty za snahu o destabilizaci veřejného života skrze údery na civilní infrastrukturu, současně ale deklaroval přesvědčení, že Rusko svých válečných cílů dosáhne.
Velké úspěchy zaznamenal Kyjev také na okupovaném Krymu, kde ukrajinské síly vyřadily z provozu několik vojenských trajektů, zlikvidovaly železniční most přes Severokrymský kanál a přerušily dodávky elektrické energie v Sevastopolu. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov v této souvislosti konstatoval, že poloostrov se kvůli masivním útokům drony brzy dostane do kompletní izolace.
Šéf výrobce čipů Nvidia Jensen Huang odmítl varování, že by rozvoj umělé inteligence mohl v nejbližších letech vést ke konci lidstva. Tvrzení o hrozícím vyhubení lidské rasy označil za přehnané a neodpovědné katastrofické scénáře. Reagoval tak na prohlášení bývalého výzkumníka společnosti Anthropic Jacoba Coxona, který na sociálních sítích varoval před rizikem vzniku nadlidské inteligence. Coxon podle svých slov považuje za možné, že by tato technologie mohla do deseti let způsobit zkázu lidstva.
Snaha Evropské unie čelit množícím se živelním pohromám naráží na zásadní problém, kterým je absence jasně dané odpovědnosti za řízení rizik. Nedávné katastrofy v různých členských státech ukázaly, že často chybí konkrétní instituce nebo osoba určená k ochraně obyvatel, krajiny a majetku.
Norské souostroví Špicberky čelí rostoucímu napětí v důsledku hybridních aktivit Ruské federace. Západní spojenci podle webu Politico vyjadřují obavy, že by Moskva mohla toto odlehlé území v Arktidě využít k otestování vojenské odhodlanosti Aliance a jejího závazku ke společné obraně. Norská vláda v reakci na tyto hrozby zrychluje posilování svých námořních a průzkumných kapacit k ochraně severního křídla. Místní úřady na Špicberkách zároveň investují do klíčové infrastruktury a připravují evakuační plány pro případnou eskalaci konfliktu.
Donald Trump navrhl čínskému prezidentu Si Ťin-pchingovi prodej amerických zbraní. Informaci zveřejnil americký velvyslanec v Číně David Perdue během rozhovoru pro televizi Fox News. Perdue uvedl, že Trump během setkání s čínským lídrem poukázal na to, že Spojené státy prodávají zbraně do celého světa, a zeptal se ho, zda by Čína neměla zájem o jejich nákup. Tento výrok zazněl v souvislosti s diskuzí o americké politice vůči Tchaj-wanu, který v současnosti čeká na schválení nového zbraňového balíku od Washingtonu.
Extrémně silný jev El Niño může podle nových vědeckých odhadů v následujících šesti měsících způsobit více než 450 tisíc dodatečných úmrtí v důsledku extrémního horka. Tato tragická bilance přichází nad rámec předčasných úmrtí, která již nyní způsobuje dlouhodobá změna klimatu. Zasaženy budou státy po celém světě, od Indonésie a Indie až po Nigérii či Spojené státy. Mnohá další úmrtí si podle vědců vyžádají doprovodná sucha, lesní požáry a katastrofální záplavy, uvedl The Guardian.
Ruský prezident Vladimir Putin se možná připravuje k rozhodujícímu kroku, jehož cílem je vyhrát válku na Ukrajině za jakoukoli cenu. Součástí této strategie má být podle předního britského bezpečnostního experta Michaela Clarka také zastrašování evropských států, aby se stáhly ze své dosavadní podpory.
Iránský ministr zahraničí Abbás Arakčí prohlásil, že jeho země je plně připravena na obnovení válečného konfliktu se Spojenými státy americkými. Zároveň však zdůraznil, že Teherán se stále nevyhýbá diplomatickému řešení a konečné rozhodnutí leží na americkém prezidentu Donaldu Trumpovi. Šéf íránské diplomacie to uvedl v rozhovoru pro americký televizní pořad Meet the Press. Podle jeho slov je Írán odhodlán čelit jakékoli nové agresi, a to i v případě, že by situace vyústila v totální zkázu.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.
Lidé při nakupování v supermarketech stále častěji řeší složení potravin a obávají se vlivu ultrazpracovaných výrobků na své zdraví. Tyto potraviny bývají spojovány s řadou zdravotních problémů, včetně obezity, kardiovaskulárních chorob či cukrovky druhého typu.
Vzestup krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) vyvolává obavy i mezi jejími potenciálními spojenci v Evropě. Zatímco v domácím prostředí dosahuje strana rekordní podpory, řada evropských pravicově populistických uskupení od ní drží odstup. Důvodem k ostražitosti jsou především radikální postoje německé strany a její vazby na extremismus. K úspěchu AfD tak sice gratulovali někteří lídři, největší evropské strany tohoto spektra však mlčí, upozornila CNN.
Operativní složka Bílého domu oznámila záměr zrušit kongresové finance ve výši 810 milionů dolarů určené na pomoc uprchlíkům, imigrantům a dalším službám. Americká administrativa považuje tyto vládní výdaje za zbytečné a škodlivé pro daňové poplatníky. Návrh na škrtání výdajů zaslal prezident Donald Trump předsedovi Sněmovny reprezentantů Miku Johnsonovi. Tento krok okamžitě vyvolal ostré reakce z řad zákonodárců, kteří postup označují za nezákonný.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že konflikt mezi Spojenými státy a Íránem může ukončit pouze vyjednané řešení. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump veřejně odmítl návrh na opětovné otevření Hormuzského průlivu. Šéf íránské diplomacie uvedl, že Teherán nyní čeká na definitivní oficiální odpověď ze strany Washingtonu. Zároveň poukázal na to, že americká hlava státu v minulosti učinila řadu rozporuplných prohlášení.
