Rusko před sklizní obilí v tichosti obnovilo blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie, foto: Russian Ministry of Defence
Klára Marková 14. srpna 2026 12:47
Sdílej:

Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.

Od června zasáhly ruské síly v Černém moři nejméně padesát ukrajinských nákladních lodí, což si vyžádalo více než tři desítky obětí z řad civilistů. K nejzávažnějšímu incidentu došlo v polovině července u pobřeží Oděsy, kde úder na loď způsobil smrt deseti lidí. V důsledku těchto útoků obchodní plavidla zcela přestala využívat ukrajinské námořní přístavy.

Ukrajina na blokádu reagovala odvetnými údery na ruské černomořské přístavy, včetně nedávného útoku na dva velké obilné terminály v Novorossijsku, kde sídlí ruská Černomořská flotila. Vzhledem k rostoucím obavám o světové zásoby obilí Ukrajina následně nabídla Rusku dohodu o zastavení útoků na civilní cíle v Černém moři. Ruský vývoz obilí skrze Černé a Azovské moře totiž v důsledku bojů rovněž čelí výraznému poklesu.

Blokáda námořních tras představuje pro ukrajinské zemědělství těžkou ránu, neboť před konfliktem směřovalo přes černomořské přístavy více než devadesát procent ukrajinského zemědělského exportu.

Ekonomické odhady podle webu The Conversation naznačují, že by současná situace mohla do konce roku snížit ukrajinský hrubý domácí produkt o jedno až jedno a půl procenta. Podle ministra zemědělství Tarase Vysockého se prognóza vývozu obilí pro hospodářský rok zdrží na úrovni 38 až 40 milionů tun, což znamená dvanáctiprocentní propad oproti původním očekáváním.

Zpoždění v expedici úrody způsobuje řetězový efekt, protože po dokončení sklizně v nadcházejících týdnech nebudou k dispozici dostatečné skladovací kapacity. Neplnění kontraktů se zahraničními odběrateli se projevilo v poklesu příjmů zemědělců i v prodlení při odvodech daní do státního rozpočtu. Lidskoprávní organizace v této souvislosti upozorňují na historické paralely a obviňují Rusko ze snahy vytlačit Ukrajinu z pozice jednoho ze světových lídrů v exportu potravin.

Situace částečně připomíná blokádu z počátku invaze v roce 2022, kterou tehdy pomohla dočasně vyřešit Černomořská obilná iniciativa zprostředkovaná OSN a Tureckem. Ukrajinská vláda se nyní snaží dopady krize zmírnit schválením balíčku nouzové pomoci a jednáním o dodatečné podpoře s Evropskou komisí. Došlo také k jednáním s Polskem o rozšíření alternativních pozemních tras, které však v minulosti narážely na protesty tamních zemědělců.

Mezi další zvažované exportní cesty patří přeprava přes rumunský přístav Constanța, Maďarsko či Moldavsko, které přislíbilo umožnit tranzit pro stovky tisíc tun ukrajinského obilí. Pozemní doprava po železnici a silnicích je však výrazně nákladnější než námořní přeprava a využití říční dopravy komplikuje nízká hladina vody na Dunaji. Pokračující námořní blokáda tak představuje zásadní riziko pro stabilizaci globálních trhů s potravinami.

Stalo se