Více než 1000 obytných domů v Kyjevě zůstalo v úterý bez vytápění poté, co Rusko podniklo masivní letecký útok během jedné z nejmrazivějších nocí letošní zimy. Teploty v ukrajinské metropoli klesly až k -20 stupňům Celsia, v některých částech země dokonce k -25 stupňům Celsia. Kreml během noci vyslal nad Ukrajinu 450 útočných dronů a více než 70 raket, které zasáhly pět kyjevských obvodů a zranily nejméně 9 lidí.
Letecký poplach trval déle než 5 hodin a obyvatelé hlásili sérii hlasitých explozí začínající kolem 1 hodiny ranní. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského tyto cynické útoky dokazují, že Vladimir Putin nemá zájem o mír. Prohlášení přichází těsně před dalším kolem mírových rozhovorů mezi Ruskem, Ukrajinou a USA, které mají proběhnout ve středu a ve čtvrtek v Abú Zabí.
Zelenskyj uvedl, že Rusko dává přednost terorizování lidí během nejchladnějších zimních dnů před diplomacií. Vyzval západní partnery k urychleným dodávkám raket pro systémy protivzdušné obrany, aby bylo možné ochránit normální život. Zdůraznil, že bez maximálního tlaku na Moskvu válka neskončí, protože Kreml si aktuálně vybírá cestu teroru a eskalace.
Situace je o to kontroverznější, že Donald Trump minulý čtvrtek prohlásil, že osobně požádal ruského prezidenta o týdenní klid zbraní kvůli extrémním mrazům. Podle Trumpa s tím Putin souhlasil, nicméně Kreml následně oznámil, že příměří potrvá pouze do neděle. Ukrajina navíc uvádí, že Rusko útočilo i během tohoto období, přičemž poslední údery záměrně cílily na zařízení pro ohřev vody pro domácnosti.
Kromě energetické infrastruktury byl při útoku poškozen i památník Matka Ukrajina, 62 metrů vysoká titanová socha tyčící se nad zamrzlým Dněprem. Ministryně kultury Teťjana Berežna označila útok na symbol boje proti agresi ve 20. století za vrchol cynismu. Podle ukrajinského ministra energetiky Denyse Šmyhala zůstaly bez tepla stovky tisíc rodin včetně dětí, a to v době, kdy jsou mrazy nejkrutější.
V Charkově starosta Ihor Terekhov potvrdil, že útoky nechaly bez tepla přes 800 budov, přičemž z radiátorů musela být vypuštěna voda, aby v mrazu nepopraskaly. Ruská státní média mezitím záměrné ničení ukrajinské energetické sítě oslavují. Moderátor Vladimir Solovjov v televizi prohlásil, že Rusko zahnalo Ukrajinu do doby kamenné a předpovídal Kyjevu totální kolaps v důsledku extrémních mrazů a citlivosti energetického systému.
Jednání v Abú Zabí se mají soustředit na víceúrovňový plán pro vynucení případného příměří. Podle zdrojů deníku Financial Times by jakékoli ruské porušení klidu zbraní mělo vyvolat reakci do 24 hodin. Pokud by nepřátelství přetrvávalo i po 72 hodinách, plán počítá s vojenskou reakcí koalice ochotných států, která by zahrnovala i americké ozbrojené síly.
Evropa musí urychleně převzít odpovědnost za svou vlastní bezpečnost a inspirovat se technologickou revolucí, kterou v oblasti obrany předvádí Ukrajina. Během pondělní návštěvy Atén to prohlásil německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Podle něj zkušenosti z ukrajinského bojiště jasně ukazují, že moderní vojenské kapacity lze vyvíjet a nasazovat mnohem rychleji, než bylo v evropských zemích v posledních desetiletích zvykem.
Americký prezident Donald Trump oznámil spuštění operace s názvem „Project Freedom“ (Projekt Svoboda), jejímž cílem je vyvést stovky obchodních lodí uvízlých v Hormuzském průlivu. Tato strategická vodní cesta, kterou protéká pětina světové produkce ropy a zemního plynu, zůstává zablokovaná poté, co na ni Írán uvalil uzávěru v reakci na americko-izraelské nálety.
Napětí mezi Teheránem a Washingtonem v posledních dnech výrazně vzrostlo poté, co Írán předložil nový čtrnáctibodový mírový plán zaměřený na ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Jednání mezi oběma zeměmi jsou na mrtvém bodě již od vyhlášení příměří z 8. dubna a dosud proběhlo pouze jedno kolo přímých rozhovorů. Revoluční gardy v neděli vzkázaly Spojeným státům, že si musí vybrat mezi „nemožnou“ vojenskou operací a pro ně „špatnou dohodou“.
Evropští politici a bezpečnostní experti vyjadřují rostoucí obavy z takzvaného „okna příležitosti“, které se pro ruského prezidenta Vladimira Putina otevírá v příštích dvou letech. Panují obavy, že by Kreml mohl využít období, kdy jsou Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa vnitřně rozděleny a Evropská unie teprve buduje své vojenské kapacity, k testování odhodlání NATO a jeho článku 5 o vzájemné obraně.
Situace v Hormuzském průlivu se dále dramatizuje. Jižní Korea v pondělí oznámila, že jednu z jejích nákladních lodí operujících v tomto strategickém průplavu zasáhl výbuch a následný požár. Incident se stal v době, kdy je tato klíčová blízkovýchodní vodní cesta fakticky zablokována v důsledku americko-izraelských útoků na Írán.
Francie podniká zásadní krok v proměně evropské bezpečnosti. Prezident Emmanuel Macron představil ambiciózní iniciativu „dissuasion avancée“ (předsunuté odstrašování), která má za cíl integrovat evropské partnery do francouzských jaderných struktur. Jde o historický posun v doktríně Paříže, která byla dříve v otázkách svého jaderného arzenálu (Force de Frappe) striktně izolacionistická.
Tradiční ruské oslavy Dne vítězství 9. května by letos mohly mít nezvané hosty. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naznačil, že Kyjev uvažuje o vyslání dronů přímo nad Moskvu. Kreml v reakci na rostoucí hrozbu zavádí mimořádná bezpečnostní opatření, která výrazně omezí život v ruské metropoli.
Íránské úřady v pondělí oznámily popravu tří mužů obviněných v souvislosti s vlnou politických protestů, které zemí zmítaly letos v lednu. Tento krok přichází v době eskalující války se Spojenými státy a Izraelem a podle lidskoprávních aktivistů je součástí širší kampaně, která má prostřednictvím téměř každodenních poprav zastrašit íránskou společnost.
Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová přiznala, že rozhodnutí Spojených států stáhnout tisíce vojáků z Německa evropské lídry zaskočilo. Kallasová to uvedla na summitu Evropského politického společenství v arménském Jerevanu s tím, že ačkoliv se o snižování americké přítomnosti v Evropě hovořilo dlouho, načasování oznámení je nečekané.
Americké centrální velení (CENTCOM) důrazně popřelo zprávy íránských médií, podle kterých měly íránské revoluční gardy zasáhnout americkou válečnou loď v Hormuzském průlivu. Podle íránské agentury Fars byla americká fregata zasažena dvěma střelami poté, co ignorovala varování íránského námořnictva a pokusila se proplout strategickou vodní cestou poblíž ostrova Jask.
Írán sice zatím nečelí úplnému hospodářskému kolapsu, který mu předpovídal Donald Trump, ale kombinace válečných škod a rozvrácené ekonomiky staví teheránské elity před zásadní otázku, jak tvrdý postoj si mohou dovolit vůči americkým vyjednavačům zachovat. Podle odhadů kolujících v íránských médiích dosahují škody způsobené americko-izraelskými útoky devítinásobku loňského státního rozpočtu. Rozvojový program OSN navíc varuje, že do chudoby by mohly upadnout další čtyři miliony Íránců.
Polský prezident Karol Nawrocki jmenoval radu, jejímž úkolem je vypracovat návrh nové ústavy. K oznámení členů tohoto poradního orgánu došlo symbolicky v neděli 3. května, tedy v den, kdy si Polsko připomíná svůj svátek ústavy. Rada je složena především z osobností blízkých nacionalistické straně Právo a spravedlnost (PiS), která Nawrockého v jeho politickém působení podporuje.