Rusko podle ukrajinských informací poprvé od počátku války vstoupilo do Dnipropetrovské oblasti, která dosud nebyla cílem masivních útoků. Tamní ukrajinské ozbrojené složky potvrdily, že v centrální části země probíhají intenzivní boje. Mluvčí ukrajinských sil Viktor Tregubov sice sdělil, že Rusové do oblasti pronikli, ovšem zároveň popřel, že by Moskva plně ovládla vesnice Zaporizke a Novogeorgiivka, jak tvrdí ruská strana. Nezávislá monitorovací skupina DeepState však potvrdila, že Rusko vesnice obsadilo a upevňuje tam své pozice.
I přes tyto úspěchy čelí Rusko silnému ukrajinskému odporu. Na frontových liniích na východě a jihu Ukrajiny probíhají nákladné bitvy, kde Rusové postupují jen pomalu. Obě strany podle zpráv utrpěly značné ztráty.
Kyjev mezitím oznámil změnu v pravidlech pro odjezd mužů ze země. Nově mohou muži ve věku 18 až 22 let svobodně překračovat hranice, a to v obou směrech. Premiérka Julija Svyrydenková uvedla, že se to týká všech občanů v této věkové skupině, a to včetně těch, kteří se nacházejí v zahraničí. Cílem je, aby si Ukrajinci udrželi co největší kontakt se svou vlastí. Dosud měli muži ve věku 18 až 60 let zakázáno opouštět zemi, a to již od únorové invaze v roce 2022.
Prezident Volodymyr Zelenskyj jednal s nejvyšším vojenským vedením o situaci na frontě a v pohraničních oblastech. Diskutovali o klíčových potřebách jednotlivých jednotek a směrech. Zvláštní pozornost věnovali situaci v Doněcké a Záporožské oblasti, kam je potřeba dodat další zásoby. Zelenskyj potvrdil, že vrchní velitel podal zprávu o poskytnutí rezerv pro obranné síly.
Zelenskyj zároveň prohlásil, že Ukrajina je připravena k jednáním o ukončení války a aktivně komunikuje s Tureckem, zeměmi Perského zálivu a evropskými státy, aby se připravila na případné mírové rozhovory s Ruskem. Jak dodal, Rusko vysílá signály, že se reálným jednáním vyhýbá. Dle jeho slov se to může změnit pouze silnými sankcemi, cly a reálným tlakem.
O situaci s jednáním mluvil také finský prezident Alexander Stubb. Doufá, že bývalému prezidentovi USA Donaldu Trumpovi brzy dojde trpělivost s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Stubb již dříve Trumpa varoval, že Putin využívá typickou ruskou taktiku zdržování, aby se vyhnul setkání se Zelenským. Stubb dále uvedl, že se Finsko i další evropské země vynasnaží, aby dosáhly trvalého míru.
O bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu se diskutovalo také na jednáních v Bruselu. Mluvčí Evropské komise Paula Pinho uvedla, že se brzy očekává zpráva od poradců pro národní bezpečnost, která by měla obsahovat návrhy týkající se bezpečnostních záruk pro Ukrajinu.
Znepokojivé zprávy přicházejí také z Estonska, blízkého spojence Ukrajiny, kde se zřítil bojový dron, který měl údajně namířeno na Rusko. Podle estonských úřadů se dron odchýlil od své trajektorie kvůli ruskému rušení GPS a dalším elektronickým prostředkům. Exploze, ke které došlo poblíž města Tartu, se naštěstí obešla bez obětí.
Britská královská rodina, kterou stále pronásleduje skandál bývalého prince Andrewa, se připravuje na Velikonoce. Zástupci monarchie tradičně vyrazí do kostela, ale někteří budou chybět.
Policie informovala o nejnovějším posunu v rámci případu teroristického útoku v Pardubicích. Soud poslal do vazby i pátou zadrženou osobu. Vyšetřování činu nadále pokračuje.
Karel Šíp už má svůj věk, loni oslavil kulaté osmdesáté narozeniny. Přestože je nadále velmi aktivní a stále moderuje svou televizní talk show, existuje jasný důkaz o tom, že přemýšlí nad dobou, kdy už tady s námi a především se svými blízkými nebude.
Bude teplo, často slunečno. Taková je nejnovější předpověď na Velikonoce, která nepochybně potěší spoustu lidí. Především v Čechách mohou nedělní maxima výjimečně vyšplhat až na 20 stupňů.
Blíží se jedno smutné výročí. V květnu uplyne rok od smrti legendárního herce a prezidenta karlovarského filmového festivalu Jiřího Bartošky. Několik měsíců se řešilo dědictví po slavném umělci. Nyní už je rozhodnuto, co komu připadne.
Školáci dnes mají důvod k radosti. Před blížícími se velikonočními prázdninami se totiž dozvěděli, že se jim prodlouží nadcházející letní prázdniny. Potvrdilo to ministerstvo školství.
Evropská komise vyslala členským státům jasné varování, že konflikt v Íránu už není jen otázkou vysokých cen, ale přerůstá v hlubokou krizi v dodávkách energií. Unijní šéf pro energetiku Dan Jørgensen v dopise adresovaném ministrům energetiky podle webu Politico vyzval k okamžitému zvážení úsporných opatření. Evropa se podle něj musí připravit na dlouhodobé výpadky, které mohou zásadně ovlivnit fungování celé společnosti.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické napětí svými ostrými výroky na síti Truth Social, kde se tentokrát opřel do evropských spojenců, zejména Velké Británie a Francie. Vzkázal jim, že pokud chtějí přístup k ropě a palivu v zablokovaném Hormuzském průlivu, mají si je zajistit vlastními silami. Podle Trumpa už Spojené státy nehodlají dělat „špinavou práci“ za země, které se odmítly aktivně podílet na vojenské kampani proti íránskému režimu.
Rozvoj umělé inteligence s sebou přináší nečekanou ekologickou daň, která přesahuje dosud diskutovanou vysokou spotřebu elektřiny. Nový výzkum vědců z Cambridgeské univerzity ukazuje, že obří datová centra fungují jako intenzivní „tepelné ostrovy“. Tato střediska zahřívají okolní krajinu v průměru o 2 stupně Celsia, ale v extrémních případech může nárůst teploty dosáhnout až hrozivých 9 stupňů Celsia.
Vztah mezi Nizozemskem a Ukrajinou prošel za posledních deset let neuvěřitelnou proměnou. Zatímco v roce 2016 nizozemští voliči v referendu odmítli asociační dohodu s Ukrajinou, dnes je situace opačná. Bert Koenders, bývalý nizozemský ministr zahraničí a nynější vlivný poradce vlády, při své únorové návštěvě Kyjeva zdůraznil, že Nizozemci si již uvědomují, že válka se odehrává v jejich těsné blízkosti a bezpečnost Ukrajiny je přímo spojena s jejich vlastní.
Vize Donalda Trumpa o Blízkém východě jako technologickém centru světa dostává v důsledku probíhajícího konfliktu s Íránem vážné trhliny. Ještě loni na jaře americký prezident v Rijádu za doprovodu špiček ze Silicon Valley, jako jsou Sam Altman z OpenAI nebo Andy Jassy z Amazonu, ohlašoval éru, kdy region nebude definován chaosem, ale obchodem a umělou inteligencí. O devět měsíců později však íránské drony a rakety zasahují právě ta datová centra, která měla být základním kamenem této digitální revoluce.
Španělsko výrazně vyostřilo svůj odmítavý postoj ke konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem a uzavřelo svůj vzdušný prostor pro americká letadla zapojená do útoků. Madrid se tak stal nejhlasitějším evropským kritikem této války, což potvrzuje i pondělní prohlášení ministryně obrany Margarity Roblesové. Ta potvrdila, že země nepovoluje využití svých vojenských základen ani vzdušného prostoru pro akce související s boji v Íránu.