Rusko podle ukrajinských informací poprvé od počátku války vstoupilo do Dnipropetrovské oblasti, která dosud nebyla cílem masivních útoků. Tamní ukrajinské ozbrojené složky potvrdily, že v centrální části země probíhají intenzivní boje. Mluvčí ukrajinských sil Viktor Tregubov sice sdělil, že Rusové do oblasti pronikli, ovšem zároveň popřel, že by Moskva plně ovládla vesnice Zaporizke a Novogeorgiivka, jak tvrdí ruská strana. Nezávislá monitorovací skupina DeepState však potvrdila, že Rusko vesnice obsadilo a upevňuje tam své pozice.
I přes tyto úspěchy čelí Rusko silnému ukrajinskému odporu. Na frontových liniích na východě a jihu Ukrajiny probíhají nákladné bitvy, kde Rusové postupují jen pomalu. Obě strany podle zpráv utrpěly značné ztráty.
Kyjev mezitím oznámil změnu v pravidlech pro odjezd mužů ze země. Nově mohou muži ve věku 18 až 22 let svobodně překračovat hranice, a to v obou směrech. Premiérka Julija Svyrydenková uvedla, že se to týká všech občanů v této věkové skupině, a to včetně těch, kteří se nacházejí v zahraničí. Cílem je, aby si Ukrajinci udrželi co největší kontakt se svou vlastí. Dosud měli muži ve věku 18 až 60 let zakázáno opouštět zemi, a to již od únorové invaze v roce 2022.
Prezident Volodymyr Zelenskyj jednal s nejvyšším vojenským vedením o situaci na frontě a v pohraničních oblastech. Diskutovali o klíčových potřebách jednotlivých jednotek a směrech. Zvláštní pozornost věnovali situaci v Doněcké a Záporožské oblasti, kam je potřeba dodat další zásoby. Zelenskyj potvrdil, že vrchní velitel podal zprávu o poskytnutí rezerv pro obranné síly.
Zelenskyj zároveň prohlásil, že Ukrajina je připravena k jednáním o ukončení války a aktivně komunikuje s Tureckem, zeměmi Perského zálivu a evropskými státy, aby se připravila na případné mírové rozhovory s Ruskem. Jak dodal, Rusko vysílá signály, že se reálným jednáním vyhýbá. Dle jeho slov se to může změnit pouze silnými sankcemi, cly a reálným tlakem.
O situaci s jednáním mluvil také finský prezident Alexander Stubb. Doufá, že bývalému prezidentovi USA Donaldu Trumpovi brzy dojde trpělivost s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Stubb již dříve Trumpa varoval, že Putin využívá typickou ruskou taktiku zdržování, aby se vyhnul setkání se Zelenským. Stubb dále uvedl, že se Finsko i další evropské země vynasnaží, aby dosáhly trvalého míru.
O bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu se diskutovalo také na jednáních v Bruselu. Mluvčí Evropské komise Paula Pinho uvedla, že se brzy očekává zpráva od poradců pro národní bezpečnost, která by měla obsahovat návrhy týkající se bezpečnostních záruk pro Ukrajinu.
Znepokojivé zprávy přicházejí také z Estonska, blízkého spojence Ukrajiny, kde se zřítil bojový dron, který měl údajně namířeno na Rusko. Podle estonských úřadů se dron odchýlil od své trajektorie kvůli ruskému rušení GPS a dalším elektronickým prostředkům. Exploze, ke které došlo poblíž města Tartu, se naštěstí obešla bez obětí.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.