Mimo západní svět Rusko v tichosti rozšiřuje svůj mediální vliv. Pomocí státem financovaných médií, jako jsou RT a Sputnik, se mu daří získávat si globální publikum, zvláště v Latinské Americe, Africe, na Blízkém východě a v jihovýchodní Asii. Tuto expanzi uspěchaně spustilo poté, co západní země zavedly rozsáhlé sankce a omezily vysílání těchto kanálů, které označily za nástroje šíření dezinformací.
Jeden z případů této strategie se objevil v Chile, kde se Javiérovi Gallardovi, řidiči kamionu, místo obvyklého hudebního pořadu najednou na obrazovce objevily válečné zprávy vysílané kanálem RT. V zemi se údajně místní televizní stanice Telecanal dohodla s ruským vysílatelem na převzetí jeho signálu. Tento nečekaný krok způsobil zmatek a řadu stížností od diváků, kteří nevěděli, co se děje.
Ruská státní média výrazně posílila své mezinárodní působení během posledních tří let. Otevřela nová sídla v Alžírsku a Etiopii, spustila televizní vysílání v srbštině a navíc spustila bezplatné kurzy pro novináře z Afriky a Asie. Tento vzestup je obzvláště patrný, protože se Západ z některých regionů stahuje. Například britská BBC zrušila svou rozhlasovou stanici BBC Arabic.
Profesor Stephen Hutchings z University of Manchester tvrdí, že Rusko je jako voda. Kudy protéká, vyplňuje trhliny. Tyto trhliny vznikají tam, kde západní média snížila rozpočet nebo se stáhla. Podle něj je to pro Rusko velmi úrodná půda, kde může hrát na protizápadní a protiimperialistické nálady.
Obsah vysílání je navíc přizpůsoben konkrétním regionálním potřebám. Zatímco na Západě je RT vnímána jako dezinformační nástroj, v jiných částech světa je často považována za legitimní zpravodajský kanál s vlastním pohledem na svět. Rhys Crilley z University of Glasgow k tomu dodává, že cílí na diváky, kteří jsou znepokojeni globální nespravedlností a aktivitami, které podle nich provádí Západ.
Na první pohled vypadají weby ruských médií jako běžné zpravodajské portály, které některé zprávy prezentují pravdivě. Nicméně, podle analýzy Precious Chatterje-Doody z The Open University, je to pečlivá manipulace. Zjistila, že zprávy jsou vybírány a upravovány tak, aby podporovaly určité příběhy. Příkladem může být dávání přednosti sociálním nepokojům v Evropě, zatímco domácí ruské záležitosti jsou prezentovány v pozitivním světle, například vojenská cvičení.
Média také šíří falešná tvrzení. Dříve uváděla, že ruská anexe Krymu v roce 2014 byla mírové „znovusjednocení“, nebo zpochybňovala odpovědnost Ruska za sestřelení letu MH17, a dokonce obvinila z útoku Ukrajinu. Od začátku invaze v roce 2022 Rusko systematicky popírá důkazy o válečných zločinech, které spáchaly jeho ozbrojené síly na Ukrajině.
Největší nedávnou expanzi ruských médií v Africe potvrdil profesor Hutchings. Sputnik tam už vysílá v angličtině, francouzštině a od února také v amharštině. Také RT svůj francouzský kanál přeorientovala na africké země. Rusko takto využívá protikoloniálních a protiimperialistických nálad, které jsou v Africe silné, a snaží se tam tak nahradit západní vliv a budovat ekonomické vztahy.
Během jednoho z online kurzů pro africké novináře, do kterého se přihlásili i novináři z BBC, generální ředitel RT Alexej Nikolov uvedl, že „patříme k těm nejlepším ve fact-checkingu a nikdy jsme nebyli přistiženi při šíření falešných zpráv“. Navzdory tomu instruktor v kurzu prohlásil, že chemický útok v syrské Dumě byl „kanonickým příkladem falešných zpráv“, ačkoliv mezinárodní vyšetřování potvrdilo opak. Také masakr v ukrajinské Buče nazval „dobře známým podvrhem“.
Ruská média jsou aktivní také v Latinské Americe. Podle webu RT je vysílání v deseti zemích volně dostupné. Aníbal Baigorria, 52letý truhlář z Argentiny, nahrává pořady z RT a dává je na YouTube, protože podle něj se místní zprávy soustředí až příliš na hlavní město. „Každý má právo se rozhodnout, čemu věří,“ říká. Ačkoli je YouTube oficiálně zablokoval, kanály se na platformu dokáží vracet.
Přesto je velmi obtížné dopady ruských médií změřit. Profesor Rasmus Kleis Nielsen tvrdí, že udávané údaje o miliardách diváků neznamenají, že je tolik lidí pravidelně sleduje. Nicméně, Rusko vliv má. Jedním z důkazů je to, že v africkém regionu Sahel má Rusko významnou vojenskou přítomnost s malým odporem veřejnosti. Dalším příkladem je, že se v zemích globálního Jihu uchytil falešný narativ o tom, že se Rusko invazí na Ukrajinu pouze brání proti expanzi NATO.
Ruská strategie má za cíl snížit svou izolaci na mezinárodní scéně a prezentovat se jako oběť „západní“ agrese. Profesor Hutchings se obává, že Západ dává ruské propagandě volné pole působnosti tím, že omezuje financování svých médií. „Je o co hrát a co ztratit. Rusko získává půdu pod nohama, ale bitva není prohraná,“ uzavírá.
Americký Nejvyšší soud zablokoval plán prezidenta Donalda Trumpa na omezení korespondenčního hlasování před nadcházejícími podzimními volbami. Soudci potvrdili rozhodnutí nižší instance, které dočasně zakázalo Poštovní službě Spojených států zavádět nová pravidla pro doručování volebních lístků. Bílý dům tím utrpěl další právní porážku v oblasti volební administrativy.
Společnost OpenAI oznámila vyřešení devadesát let starého matematického problému s využitím nového modelu umělé inteligence a tisíců autonomních botů. Tým výzkumníků nasadil přibližně deset tisíc AI agentů, kteří dokázali tuto složitou úlohu zpracovat za pouhých 88 hodin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že bude po evropských státech požadovat vrácení finančních prostředků, které Spojené státy poskytly Ukrajině během vlády jeho předchůdce Joea Bidena.
Vládní zástupci členských států Evropské unie se ve čtvrtek sejdou v Bruselu, aby projednali možnosti stanovení globálních pravidel pro vývoj nových modelů umělé inteligence.
Generální inspekce amerického ministerstva obrany zveřejnila v pondělí zvláštní zprávu o válce s Íránem, která představuje první oficiální vyúčtování ztrát na vybavení a zařízeních Spojených států od začátku konfliktu koncem února. Inspekce ve zprávě uvádí, že útoky zničily nebo poškodily stovky budov a objektů na amerických základnách v celkem osmi zemích Blízkého východu. Dokument zároveň potvrdil značný úbytek klíčových zásob munice.
Průliv Báb al-Mandab, spojující Rudé moře s Adenským zálivem a Indickým oceánem, se v důsledku pokračujícího konfliktu stává dalším klíčovým bodem pod silným vlivem Íránu. Tato přibližně třicet kilometrů široká námořní trasa byla v minulosti klíčová pro globální obchod, jelikož přes ni proudila zhruba třetina světové kontejnerové dopravy. Případné uzavření či ohrožení této cesty nutí obchodní lodě obeplouvat celý africký kontinent, což výrazně prodlužuje dobu přepravy a zvyšuje náklady.
Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán zaměřený na masové vysídlení palestinského obyvatelstva z Pásma Gazy do zahraničí. Návrh počítá s tím, že během prvního roku opustí toto území přibližně 250 tisíc lidí a zbývající populace čítající přes dva miliony obyvatel odejde v následujících šesti letech. Šéf krajně pravicové strany Židovská síla označil svůj projekt za plně realistický a konkrétní. Podle jeho slov již existují zahraniční státy připravené tyto obyvatele přijmout, žádné konkrétní země však nejmenoval.
Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva je připravena obnovit vyjednávání o konfliktu na Ukrajině. Zvláštní důraz položil na to, že ze strany Ruska nebyly rozhovory nikdy odmítány a že ruská delegace má k tématu co říci.
Americký prezident Donald Trump telefonoval řediteli společnosti Nvidia Jensenu Huangovi přímo během konference All-In Summit. Huang hovor přepnul na hlasitý odposlech, takže si přítomní posluchači mohli poslechnout prezidentovu obhajobu rozvoje umělé inteligence. Trump v rozhovoru označil obavy z rizik spojených s touto technologií za podvod a vykonstruovanou teorii.
Americký desetiletý výnos se dnes dostal až na zhruba 5,02 %, takže je nejvýše od roku 2007. Není podstatné jen samotné číslo 5 %. Důležité je, proč se tak vysoko výnos dostal: současně působí drahá ropa, obnovené inflační obavy, očekávání dalšího utažení americké centrální banky – Fedu – či obava z mohutného zadlužování USA.
Americký prezident Donald Trump se snaží svět všemožně přesvědčit o tom, že za rostoucí ceny ropy nemůže situace na Blízkém východě. Trump prohlásil, že cenná surovina proudí klíčovým Hormuzským průlivem. Pohrozil zároveň státům, které Washingtonu s válkou proti Íránu nepomáhají.