Mimo západní svět Rusko v tichosti rozšiřuje svůj mediální vliv. Pomocí státem financovaných médií, jako jsou RT a Sputnik, se mu daří získávat si globální publikum, zvláště v Latinské Americe, Africe, na Blízkém východě a v jihovýchodní Asii. Tuto expanzi uspěchaně spustilo poté, co západní země zavedly rozsáhlé sankce a omezily vysílání těchto kanálů, které označily za nástroje šíření dezinformací.
Jeden z případů této strategie se objevil v Chile, kde se Javiérovi Gallardovi, řidiči kamionu, místo obvyklého hudebního pořadu najednou na obrazovce objevily válečné zprávy vysílané kanálem RT. V zemi se údajně místní televizní stanice Telecanal dohodla s ruským vysílatelem na převzetí jeho signálu. Tento nečekaný krok způsobil zmatek a řadu stížností od diváků, kteří nevěděli, co se děje.
Ruská státní média výrazně posílila své mezinárodní působení během posledních tří let. Otevřela nová sídla v Alžírsku a Etiopii, spustila televizní vysílání v srbštině a navíc spustila bezplatné kurzy pro novináře z Afriky a Asie. Tento vzestup je obzvláště patrný, protože se Západ z některých regionů stahuje. Například britská BBC zrušila svou rozhlasovou stanici BBC Arabic.
Profesor Stephen Hutchings z University of Manchester tvrdí, že Rusko je jako voda. Kudy protéká, vyplňuje trhliny. Tyto trhliny vznikají tam, kde západní média snížila rozpočet nebo se stáhla. Podle něj je to pro Rusko velmi úrodná půda, kde může hrát na protizápadní a protiimperialistické nálady.
Obsah vysílání je navíc přizpůsoben konkrétním regionálním potřebám. Zatímco na Západě je RT vnímána jako dezinformační nástroj, v jiných částech světa je často považována za legitimní zpravodajský kanál s vlastním pohledem na svět. Rhys Crilley z University of Glasgow k tomu dodává, že cílí na diváky, kteří jsou znepokojeni globální nespravedlností a aktivitami, které podle nich provádí Západ.
Na první pohled vypadají weby ruských médií jako běžné zpravodajské portály, které některé zprávy prezentují pravdivě. Nicméně, podle analýzy Precious Chatterje-Doody z The Open University, je to pečlivá manipulace. Zjistila, že zprávy jsou vybírány a upravovány tak, aby podporovaly určité příběhy. Příkladem může být dávání přednosti sociálním nepokojům v Evropě, zatímco domácí ruské záležitosti jsou prezentovány v pozitivním světle, například vojenská cvičení.
Média také šíří falešná tvrzení. Dříve uváděla, že ruská anexe Krymu v roce 2014 byla mírové „znovusjednocení“, nebo zpochybňovala odpovědnost Ruska za sestřelení letu MH17, a dokonce obvinila z útoku Ukrajinu. Od začátku invaze v roce 2022 Rusko systematicky popírá důkazy o válečných zločinech, které spáchaly jeho ozbrojené síly na Ukrajině.
Největší nedávnou expanzi ruských médií v Africe potvrdil profesor Hutchings. Sputnik tam už vysílá v angličtině, francouzštině a od února také v amharštině. Také RT svůj francouzský kanál přeorientovala na africké země. Rusko takto využívá protikoloniálních a protiimperialistických nálad, které jsou v Africe silné, a snaží se tam tak nahradit západní vliv a budovat ekonomické vztahy.
Během jednoho z online kurzů pro africké novináře, do kterého se přihlásili i novináři z BBC, generální ředitel RT Alexej Nikolov uvedl, že „patříme k těm nejlepším ve fact-checkingu a nikdy jsme nebyli přistiženi při šíření falešných zpráv“. Navzdory tomu instruktor v kurzu prohlásil, že chemický útok v syrské Dumě byl „kanonickým příkladem falešných zpráv“, ačkoliv mezinárodní vyšetřování potvrdilo opak. Také masakr v ukrajinské Buče nazval „dobře známým podvrhem“.
Ruská média jsou aktivní také v Latinské Americe. Podle webu RT je vysílání v deseti zemích volně dostupné. Aníbal Baigorria, 52letý truhlář z Argentiny, nahrává pořady z RT a dává je na YouTube, protože podle něj se místní zprávy soustředí až příliš na hlavní město. „Každý má právo se rozhodnout, čemu věří,“ říká. Ačkoli je YouTube oficiálně zablokoval, kanály se na platformu dokáží vracet.
Přesto je velmi obtížné dopady ruských médií změřit. Profesor Rasmus Kleis Nielsen tvrdí, že udávané údaje o miliardách diváků neznamenají, že je tolik lidí pravidelně sleduje. Nicméně, Rusko vliv má. Jedním z důkazů je to, že v africkém regionu Sahel má Rusko významnou vojenskou přítomnost s malým odporem veřejnosti. Dalším příkladem je, že se v zemích globálního Jihu uchytil falešný narativ o tom, že se Rusko invazí na Ukrajinu pouze brání proti expanzi NATO.
Ruská strategie má za cíl snížit svou izolaci na mezinárodní scéně a prezentovat se jako oběť „západní“ agrese. Profesor Hutchings se obává, že Západ dává ruské propagandě volné pole působnosti tím, že omezuje financování svých médií. „Je o co hrát a co ztratit. Rusko získává půdu pod nohama, ale bitva není prohraná,“ uzavírá.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.