Mimo západní svět Rusko v tichosti rozšiřuje svůj mediální vliv. Pomocí státem financovaných médií, jako jsou RT a Sputnik, se mu daří získávat si globální publikum, zvláště v Latinské Americe, Africe, na Blízkém východě a v jihovýchodní Asii. Tuto expanzi uspěchaně spustilo poté, co západní země zavedly rozsáhlé sankce a omezily vysílání těchto kanálů, které označily za nástroje šíření dezinformací.
Jeden z případů této strategie se objevil v Chile, kde se Javiérovi Gallardovi, řidiči kamionu, místo obvyklého hudebního pořadu najednou na obrazovce objevily válečné zprávy vysílané kanálem RT. V zemi se údajně místní televizní stanice Telecanal dohodla s ruským vysílatelem na převzetí jeho signálu. Tento nečekaný krok způsobil zmatek a řadu stížností od diváků, kteří nevěděli, co se děje.
Ruská státní média výrazně posílila své mezinárodní působení během posledních tří let. Otevřela nová sídla v Alžírsku a Etiopii, spustila televizní vysílání v srbštině a navíc spustila bezplatné kurzy pro novináře z Afriky a Asie. Tento vzestup je obzvláště patrný, protože se Západ z některých regionů stahuje. Například britská BBC zrušila svou rozhlasovou stanici BBC Arabic.
Profesor Stephen Hutchings z University of Manchester tvrdí, že Rusko je jako voda. Kudy protéká, vyplňuje trhliny. Tyto trhliny vznikají tam, kde západní média snížila rozpočet nebo se stáhla. Podle něj je to pro Rusko velmi úrodná půda, kde může hrát na protizápadní a protiimperialistické nálady.
Obsah vysílání je navíc přizpůsoben konkrétním regionálním potřebám. Zatímco na Západě je RT vnímána jako dezinformační nástroj, v jiných částech světa je často považována za legitimní zpravodajský kanál s vlastním pohledem na svět. Rhys Crilley z University of Glasgow k tomu dodává, že cílí na diváky, kteří jsou znepokojeni globální nespravedlností a aktivitami, které podle nich provádí Západ.
Na první pohled vypadají weby ruských médií jako běžné zpravodajské portály, které některé zprávy prezentují pravdivě. Nicméně, podle analýzy Precious Chatterje-Doody z The Open University, je to pečlivá manipulace. Zjistila, že zprávy jsou vybírány a upravovány tak, aby podporovaly určité příběhy. Příkladem může být dávání přednosti sociálním nepokojům v Evropě, zatímco domácí ruské záležitosti jsou prezentovány v pozitivním světle, například vojenská cvičení.
Média také šíří falešná tvrzení. Dříve uváděla, že ruská anexe Krymu v roce 2014 byla mírové „znovusjednocení“, nebo zpochybňovala odpovědnost Ruska za sestřelení letu MH17, a dokonce obvinila z útoku Ukrajinu. Od začátku invaze v roce 2022 Rusko systematicky popírá důkazy o válečných zločinech, které spáchaly jeho ozbrojené síly na Ukrajině.
Největší nedávnou expanzi ruských médií v Africe potvrdil profesor Hutchings. Sputnik tam už vysílá v angličtině, francouzštině a od února také v amharštině. Také RT svůj francouzský kanál přeorientovala na africké země. Rusko takto využívá protikoloniálních a protiimperialistických nálad, které jsou v Africe silné, a snaží se tam tak nahradit západní vliv a budovat ekonomické vztahy.
Během jednoho z online kurzů pro africké novináře, do kterého se přihlásili i novináři z BBC, generální ředitel RT Alexej Nikolov uvedl, že „patříme k těm nejlepším ve fact-checkingu a nikdy jsme nebyli přistiženi při šíření falešných zpráv“. Navzdory tomu instruktor v kurzu prohlásil, že chemický útok v syrské Dumě byl „kanonickým příkladem falešných zpráv“, ačkoliv mezinárodní vyšetřování potvrdilo opak. Také masakr v ukrajinské Buče nazval „dobře známým podvrhem“.
Ruská média jsou aktivní také v Latinské Americe. Podle webu RT je vysílání v deseti zemích volně dostupné. Aníbal Baigorria, 52letý truhlář z Argentiny, nahrává pořady z RT a dává je na YouTube, protože podle něj se místní zprávy soustředí až příliš na hlavní město. „Každý má právo se rozhodnout, čemu věří,“ říká. Ačkoli je YouTube oficiálně zablokoval, kanály se na platformu dokáží vracet.
Přesto je velmi obtížné dopady ruských médií změřit. Profesor Rasmus Kleis Nielsen tvrdí, že udávané údaje o miliardách diváků neznamenají, že je tolik lidí pravidelně sleduje. Nicméně, Rusko vliv má. Jedním z důkazů je to, že v africkém regionu Sahel má Rusko významnou vojenskou přítomnost s malým odporem veřejnosti. Dalším příkladem je, že se v zemích globálního Jihu uchytil falešný narativ o tom, že se Rusko invazí na Ukrajinu pouze brání proti expanzi NATO.
Ruská strategie má za cíl snížit svou izolaci na mezinárodní scéně a prezentovat se jako oběť „západní“ agrese. Profesor Hutchings se obává, že Západ dává ruské propagandě volné pole působnosti tím, že omezuje financování svých médií. „Je o co hrát a co ztratit. Rusko získává půdu pod nohama, ale bitva není prohraná,“ uzavírá.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.
Americký prezident Donald Trump varoval Írán, že příští útok na jeho ropná pole už mohou provést jeho krajané. Reagoval tak na íránskou odvetu, která po izraelském úderu směřovala proti zařízením na zpracování zemního plynu v Kataru.
Velikonoce se každým dnem přibližují, takže je nejvyšší čas, aby se někteří důchodci dozvěděli, co je čeká. Jak upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), budou se kvůli dubnovým svátkům letos poprvé měnit výplatní termíny důchodů.
Máme před sebou další víkend, po kterém přijde na řadu poslední ryze březnový týden. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se počasí v jeho průběhu pokazí. Projeví se to i na teplotách.
Kauza úspěšného českého filmu Sbormistr dospěla do zajímavého bodu. Soud se do ní vložil tím způsobem, že vydal předběžné opatření, které pro tuto chvíli znemožňuje televizní šíření tohoto díla. Úspěch slaví žena, které vadí, že se snímek bez jejího souhlasu inspiroval jejím životním příběhem.