Mimo západní svět Rusko v tichosti rozšiřuje svůj mediální vliv. Pomocí státem financovaných médií, jako jsou RT a Sputnik, se mu daří získávat si globální publikum, zvláště v Latinské Americe, Africe, na Blízkém východě a v jihovýchodní Asii. Tuto expanzi uspěchaně spustilo poté, co západní země zavedly rozsáhlé sankce a omezily vysílání těchto kanálů, které označily za nástroje šíření dezinformací.
Jeden z případů této strategie se objevil v Chile, kde se Javiérovi Gallardovi, řidiči kamionu, místo obvyklého hudebního pořadu najednou na obrazovce objevily válečné zprávy vysílané kanálem RT. V zemi se údajně místní televizní stanice Telecanal dohodla s ruským vysílatelem na převzetí jeho signálu. Tento nečekaný krok způsobil zmatek a řadu stížností od diváků, kteří nevěděli, co se děje.
Ruská státní média výrazně posílila své mezinárodní působení během posledních tří let. Otevřela nová sídla v Alžírsku a Etiopii, spustila televizní vysílání v srbštině a navíc spustila bezplatné kurzy pro novináře z Afriky a Asie. Tento vzestup je obzvláště patrný, protože se Západ z některých regionů stahuje. Například britská BBC zrušila svou rozhlasovou stanici BBC Arabic.
Profesor Stephen Hutchings z University of Manchester tvrdí, že Rusko je jako voda. Kudy protéká, vyplňuje trhliny. Tyto trhliny vznikají tam, kde západní média snížila rozpočet nebo se stáhla. Podle něj je to pro Rusko velmi úrodná půda, kde může hrát na protizápadní a protiimperialistické nálady.
Obsah vysílání je navíc přizpůsoben konkrétním regionálním potřebám. Zatímco na Západě je RT vnímána jako dezinformační nástroj, v jiných částech světa je často považována za legitimní zpravodajský kanál s vlastním pohledem na svět. Rhys Crilley z University of Glasgow k tomu dodává, že cílí na diváky, kteří jsou znepokojeni globální nespravedlností a aktivitami, které podle nich provádí Západ.
Na první pohled vypadají weby ruských médií jako běžné zpravodajské portály, které některé zprávy prezentují pravdivě. Nicméně, podle analýzy Precious Chatterje-Doody z The Open University, je to pečlivá manipulace. Zjistila, že zprávy jsou vybírány a upravovány tak, aby podporovaly určité příběhy. Příkladem může být dávání přednosti sociálním nepokojům v Evropě, zatímco domácí ruské záležitosti jsou prezentovány v pozitivním světle, například vojenská cvičení.
Média také šíří falešná tvrzení. Dříve uváděla, že ruská anexe Krymu v roce 2014 byla mírové „znovusjednocení“, nebo zpochybňovala odpovědnost Ruska za sestřelení letu MH17, a dokonce obvinila z útoku Ukrajinu. Od začátku invaze v roce 2022 Rusko systematicky popírá důkazy o válečných zločinech, které spáchaly jeho ozbrojené síly na Ukrajině.
Největší nedávnou expanzi ruských médií v Africe potvrdil profesor Hutchings. Sputnik tam už vysílá v angličtině, francouzštině a od února také v amharštině. Také RT svůj francouzský kanál přeorientovala na africké země. Rusko takto využívá protikoloniálních a protiimperialistických nálad, které jsou v Africe silné, a snaží se tam tak nahradit západní vliv a budovat ekonomické vztahy.
Během jednoho z online kurzů pro africké novináře, do kterého se přihlásili i novináři z BBC, generální ředitel RT Alexej Nikolov uvedl, že „patříme k těm nejlepším ve fact-checkingu a nikdy jsme nebyli přistiženi při šíření falešných zpráv“. Navzdory tomu instruktor v kurzu prohlásil, že chemický útok v syrské Dumě byl „kanonickým příkladem falešných zpráv“, ačkoliv mezinárodní vyšetřování potvrdilo opak. Také masakr v ukrajinské Buče nazval „dobře známým podvrhem“.
Ruská média jsou aktivní také v Latinské Americe. Podle webu RT je vysílání v deseti zemích volně dostupné. Aníbal Baigorria, 52letý truhlář z Argentiny, nahrává pořady z RT a dává je na YouTube, protože podle něj se místní zprávy soustředí až příliš na hlavní město. „Každý má právo se rozhodnout, čemu věří,“ říká. Ačkoli je YouTube oficiálně zablokoval, kanály se na platformu dokáží vracet.
Přesto je velmi obtížné dopady ruských médií změřit. Profesor Rasmus Kleis Nielsen tvrdí, že udávané údaje o miliardách diváků neznamenají, že je tolik lidí pravidelně sleduje. Nicméně, Rusko vliv má. Jedním z důkazů je to, že v africkém regionu Sahel má Rusko významnou vojenskou přítomnost s malým odporem veřejnosti. Dalším příkladem je, že se v zemích globálního Jihu uchytil falešný narativ o tom, že se Rusko invazí na Ukrajinu pouze brání proti expanzi NATO.
Ruská strategie má za cíl snížit svou izolaci na mezinárodní scéně a prezentovat se jako oběť „západní“ agrese. Profesor Hutchings se obává, že Západ dává ruské propagandě volné pole působnosti tím, že omezuje financování svých médií. „Je o co hrát a co ztratit. Rusko získává půdu pod nohama, ale bitva není prohraná,“ uzavírá.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, že „přeruší veškerý obchod se Španělskem“, vyvolala v mezinárodním společenství značný rozruch. Právní experti však upozorňují, že realizace takového kroku je v praxi extrémně složitá, neboť Španělsko v mezinárodním obchodu nevystupuje jako samostatný aktér. Od vzniku jednotného trhu v roce 1993 je obchodní politika výlučnou kompetencí Evropské unie, která funguje jako celní unie.
Válka na Blízkém východě, rozpoutaná americko-izraelskými údery na Írán, přinesla podle webu Politico nečekaného vítěze. Ruský prezident Vladimir Putin, který ještě na začátku roku čelil hrozící domácí ekonomické krizi kvůli nákladům na čtyři roky trvající invazi na Ukrajinu, získal díky eskalaci konfliktu nečekaný finanční dar. Prudký nárůst cen ropy totiž výrazně posílil schopnost Kremlu financovat své vojenské operace.
Izraelská armáda v úterý provedla varovný úder na jižní předměstí libanonského hlavního města Bejrútu. Útok následoval krátce poté, co izraelské síly (IDF) vydaly oficiální varování, že se chystají cílit na infrastrukturu hnutí Hizballáh v oblastech měst Súr a Sidon na západním pobřeží jižního Libanonu. Izrael zároveň potvrdil, že operuje v oblasti jižně od řeky Litani a důrazně vyzval civilisty k evakuaci.
Německý kancléř Friedrich Merz v úterý vyjádřil vážné znepokojení nad aktuálním vývojem konfliktu na Blízkém východě. Podle jeho slov se zdá, že Spojené státy a Izrael postrádají „společný plán“, jak válku proti Íránu dovést k rychlému a přesvědčivému konci. Ačkoliv Německo mnoho cílů této kampaně sdílí, Merz upozornil, že s každým dalším dnem bojů vyvstává stále více nezodpovězených otázek ohledně dalšího postupu.
Vědci doufají, že neobvyklý experiment v Mainském zálivu by mohl přinést průlom v boji proti klimatické krizi. Tým oceánografů pod vedením Adama Subhase vypustil do oceánu 65 000 litrů hydroxidu sodného obarveného červeným barvivem, což na hladině vytvořilo skvrnu připomínající toxický rudý příliv. Cílem však nebylo znečištění, ale testování technologie zvyšování alkality oceánů (OAE), která má potenciál pohlcovat oxid uhličitý z atmosféry.
Americké úřady varují, že Írán mohl vyslat „operační signál“ k aktivaci svých spících buněk po celém světě. K tomuto varování došlo v souvislosti s eskalujícím konfliktem, do kterého se zapojily Spojené státy a Izrael. Federální úřad pro vymáhání práva v oficiální výstraze uvedl, že byly zachyceny šifrované komunikace, které pravděpodobně pocházejí přímo z Íránu a byly rozeslány po smrti nejvyššího vůdce Alího Chameneího.
Vojenské manévry Čínské lidové osvobozenecké armády, které proběhly na samotném konci roku 2025, vyvolaly v mezinárodním společenství vlnu zděšení a obavy z vypuknutí globálního konfliktu. Zatímco světová média s napětím sledovala masivní nasazení techniky v okolí Tchaj-wanu, reakce samotných obyvatel ostrova byla překvapivě vlažná. Pro Tchajwance se totiž podobné hrozby staly stereotypní součástí každodenního života.
Pojem „cloud“ v nás dlouho vyvolával představu nehmotné digitální mlhy, která se vznáší kdesi v nedohlednu a uchovává naše data v bezpečí před pozemskými konflikty. Realita roku 2026 nás však vyvádí z omylu. Cloud nikdy nebyl nehmotný; vždy šlo o fyzický systém postavený z betonu, mědi, transformátorů, chladicích systémů a tisíců kilometrů kabelů. Tato infrastruktura je nyní v rámci probíhající války v Íránu čelním terčem vojenských úderů.
Nizozemské tajné služby v pondělí vydaly varování před rozsáhlou kybernetickou kampaní, za kterou stojí hackeři napojení na Kreml. Útoky se zaměřují na státní úředníky, vojenský personál, ale i novináře a další vlivné osobnosti. Hlavním nástrojem útočníků jsou populární komunikační aplikace WhatsApp a Signal, které jsou často považovány za bezpečné kanály pro soukromou komunikaci.
Dosazení Modžtaby Chameneího do čela Íránu vyvolalo v zemi silné a protichůdné emoce. Zatímco v ulicích probíhají režimem organizované oslavy, v soukromí mnoha domovů panuje mrazivý odpor a strach. Pro zastánce současného systému znamená tento krok stabilitu, ale pro velkou část veřejnosti představuje začátek éry, která by mohla být ještě tvrdší než ta předchozí.
Francouzský prezident Emmanuel Macron během své návštěvy Kypru oznámil, že Francie a její spojenci připravují speciální misi, jejímž cílem je znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Tato operace je plánována jako čistě obranná a podpůrná. V současné době v této klíčové námořní cestě uvázly desítky lodí, což ochromilo mezinárodní obchod i energetické toky.
Prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici CBS News prohlásil, že válka s Íránem je již téměř u konce. Podle jeho slov je konflikt v tuto chvíli v podstatě hotovou věcí, protože Írán již nedisponuje žádným námořnictvem, letectvem ani funkčním spojením. Na otázku, zda má nějaký vzkaz pro nového íránského nejvyššího vůdce Modžtabu Chameneího, Trump odpověděl, že pro něj nemá vůbec žádnou zprávu.