Severoatlantická aliance urychleně připravuje dodávku protiletadlových systémů Patriot na Ukrajinu. Tuto skutečnost potvrdil nový vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), generál Alexus Grynkewich. Zároveň zdůraznil, že Rusko zůstane trvalou hrozbou pro bezpečnost kontinentu, a to i v případě, že by válka na Ukrajině skončila mírovou dohodou.
Během svého vystoupení v sídle NATO v belgickém Casteau Grynkewich prohlásil, že na základě obdržených instrukcí se musí postupovat co nejrychleji. „Nebudu sdělovat Rusům ani nikomu jinému konkrétní počty nebo termíny, ale přípravy už jsou v plném proudu,“ řekl.
Dodal, že aliance úzce spolupracuje s Německem a cílem je dodat systémy Ukrajině co nejdříve. Grynkewich také uvedl, že v rámci Evropy lze využít již rozmístěné systémy Patriot, které budou následně nahrazeny novými, vyrobenými v USA.
Nový velitel NATO, který je bývalý pilot stíhačky a zkušený vojenský stratég, upozornil, že Rusko nezmění svou povahu, ani kdyby došlo k mírovému urovnání. „I po případném příměří bude mít Rusko kapacity, které budou hrozbou pro Alianci a naše svobody,“ varoval Grynkewich. Podle něj je nezbytné, aby NATO počítalo s hrozbou Ruska dlouhodobě.
Grynkewich také varoval před rizikem souběžných konfliktů v Evropě i v Tichomoří. Zmínil varování generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, podle kterého by čínský prezident Si Ťin-pching mohl požádat Vladimira Putina o pomoc při případném útoku na Tchaj-wan.
Generál Grynkewich je přesvědčen, že oba konflikty mohou proběhnout současně. Proto je podle něj nutné, aby NATO zvýšilo rychlost svých příprav, upevnilo své schopnosti reagovat na více krizí najednou a mělo k dispozici veškerou výzbroj a munici.
Vývoj v Alianci se děje v době, kdy prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy souhlasí s dodáním systémů Patriot Ukrajině. Aliance tak čelí tlaku na rychlou akci, a to nejen kvůli situaci v Evropě, ale také s ohledem na globální napětí a rostoucí hrozby ze strany Číny.
Světové ekonomické fórum v Davosu začalo letos v mimořádně napjaté atmosféře. Nad švýcarským letoviskem se vznáší stín územních nároků Donalda Trumpa na Grónsko, které otřásají základy dosavadního světového řádu. Téma letošního ročníku „Duch dialogu“ působí tváří v tvář výhrůžkám obchodními cly a narušování suverenity spojeneckého státu NATO téměř ironicky.
Donald Trump prohlásil, že Spojené státy Grónsko „prostě musí mít“ pro svou národní bezpečnost. Aby své odhodlání zdůraznil, zveřejnil na sociálních sítích soukromé zprávy od francouzského prezidenta Emmanuela Macrona i šéfa NATO Marka Rutteho.
Španělsko se od úterý zahalí do třídenního státního smutku za oběti tragické srážky dvou rychlovlaků v Andalusii. Neštěstí, ke kterému došlo v neděli večer u obce Adamuz, si vyžádalo nejméně 40 lidských životů. Záchranáři stále prohledávají trosky zdemolovaných vagonů a úřady varují, že konečná bilance obětí může být ještě vyšší.
Čas letí, už několik dní tady máme nový kalendářní rok, v němž legendární Jiřina Bohdalová oslaví již 95. narozeniny. Navzdory požehnanému věku, kdy by si už mnoho let mohla užívat zaslouženého důchodu, je nadále aktivní v šoubyznyse. A kolegové ji za to obdivují.
Rodina někdejšího řeporyjského starosty a bývalého novináře Pavla Novotného se ocitla v nezáviděníhodné situaci. Syn legendárního baviče má podle dostupných informací dlužit poměrně vysokou částku. Co jemu a jeho blízkým hrozí?
Ve zbytku ledna a do poloviny února se očekává typicky zimní počasí, které může být i teplotně podprůměrné. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Už tento týden se může vyskytnout další sněžení.
Spekulace z posledních dní se ukázaly jako pravdivé. Karlos Vémola se dočkal propuštění z vazby po zaplacení kauce. Podle dostupných informací bylo nutné zaplatit částku přesahující 10 milionů korun.
Tragická střelba otřásla v úvodu nového týdne Chřibskou na Děčínsku. Při útoku na městském úřadě přišel o život jeden člověk, mezi šesticí zraněných má být místní starosta. Útočník si zřejmě vzal život sám, předtím se dostal do přestřelky s přivolanými policisty. I v řadách policie došlo ke zraněním.
Snaha Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska proti vůli jeho obyvatel uvrhla NATO do nejhlubší krize v jeho téměř osmasedmdesátileté historii. Prezidentův plán uvalit cla na spojence, kteří se staví proti jeho územním ambicím, vyvolává na obou stranách Atlantiku otázku: Kdo může alianci zachránit před rozpadem? Hlavní tíha odpovědnosti nyní podle CNN leží na bedrech republikánů v Kongresu a na schopnosti evropských lídrů zachovat jednotu tváří v tvář ekonomickému vydírání.
Situace kolem Grónska se vyostřila do té míry, že evropští diplomaté začínají otevřeně mluvit o krizi nevídaných rozměrů. Donald Trump totiž podle informací z Washingtonu neblafuje. Zatímco mnozí považovali jeho snahu o odkup ostrova za další z jeho vyjednávacích taktik typu „Umění dohody“, dánská vláda po posledních schůzkách s americkým týmem dospěla k závěru, že prezident to myslí naprosto smrtelně vážně.
Britský premiér Keir Starmer se ostře ohradil proti plánu Donalda Trumpa uvalit cla na Velkou Británii a další evropské země. Reagoval tak na stupňující se nátlak Washingtonu, který se snaží vynutit si prodej Grónska. Starmer označil Trumpův postup za „naprosto chybný“ a zdůraznil, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodovat výhradně obyvatelé Grónska a Dánské království.
Vztahy mezi globálními mocnostmi a boj o omezené zdroje oceánů dnes vyžadují více než jen klasickou diplomacii. Oceány, které pokrývají 70 % naší planety a zajišťují 90 % světového obchodu, se stávají novou frontovou linií geopolitiky 21. století. To, jak se politici postaví k výzvám v Arktidě nebo na mořském dně, podle expertů přímo ovlivní ceny zboží i globální bezpečnost.