Počet ruských vojáků zabitých nebo zraněných od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 se podle nové studie blíží jednomu milionu. Analýzu zveřejnilo washingtonské Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS), které upozorňuje na mimořádně vysokou lidskou cenu, jakou ruský prezident Vladimir Putin platí za vedení tříleté války.
Studie odhaduje, že k letním měsícům letošního roku počet ruských válečných ztrát dosáhne hranice jednoho milionu. Z toho až 250 tisíc ruských vojáků má být podle odhadů zabito. „Žádná sovětská ani ruská válka od druhé světové nepřinesla tak vysokou smrtnost,“ uvádí zpráva CSIS. Ukrajinské ztráty odhaduje na přibližně 400 tisíc vojáků, z toho 60 až 100 tisíc padlých.
Kyjev své bojové ztráty neuvádí podrobně a Moskva své oběti systematicky zamlčuje. Přesto se čísla CSIS podle CNN shodují s odhady zpravodajských služeb Velké Británie a Spojených států. Britské ministerstvo obrany již v březnu uvedlo, že Rusko utrpělo od začátku invaze přibližně 900 tisíc obětí a že denně ztrácí v průměru okolo tisíce vojáků – mrtvých i raněných. Pokud tento trend přetrvá, Rusko skutečně dosáhne milionové hranice v nejbližších týdnech.
Studie rovněž reaguje na názory některých západních politiků, kteří tvrdí, že Rusko „má všechny trumfy v rukou“. Naopak upozorňuje, že vysoké ztráty, ztracená vojenská technika a minimální územní zisky ukazují, že ruská armáda na bojišti selhává a své klíčové cíle nedosahuje.
Po selhání původní bleskové invaze v roce 2022 se konflikt proměnil v poziční a vyčerpávající válku. Zatímco Ukrajinci zpevnili obranu zákopy a minami, Moskva nadále posílá tisíce vojáků do útoků, které vedou k nepatrným ziskům a obrovským ztrátám – tzv. „masomlýnek“, jak styl boje označuje zpráva.
Zejména v severovýchodní Charkovské oblasti ruské síly postupují v průměru jen o 50 metrů denně, což je podle CSIS pomalejší tempo než u britsko-francouzské ofenzívy na Sommě za první světové války. Od ledna 2024 tak Rusko ovládlo pouhé jedno procento ukrajinského území, což autoři studie označují za „mizivé číslo“. Celkem Moskva kontroluje asi 20 % ukrajinského území, včetně Krymu, který anektovala už v roce 2014.
Navzdory těmto skrovným ziskům Kreml nezměnil svou strategii. Aby udržel tempo nasazování vojáků, sahá Putinův režim k extrémním opatřením – mobilizuje vězně a využívá pomoc více než 10 tisíc vojáků ze spojenecké Severní Koreje. Přitom se však vyhýbá verbování mládeže z Moskvy a Petrohradu, kde by ztráty mohly vyvolat nespokojenost elit.
Místo toho ruské úřady rekrutují muže z chudších a vzdálenějších oblastí – z dalekého severu a východu země. Tamní obyvatelé jsou často motivováni finančními odměnami, které v jejich komunitách znamenají zásadní životní změnu. „Putin tyto vojáky považuje za postradatelné a méně ohrožující svou domácí podporu,“ konstatuje studie.
Zatímco Ukrajina jako demokratická země s méně než čtvrtinovým počtem obyvatel oproti Rusku naráží při mobilizaci na vnitřní odpor, ruská společnost žádný viditelný odpor neklade – kritika války je v zemi postavena mimo zákon. Nicméně autoři varují, že pokračující vysoké ztráty mohou představovat potenciální slabinu Putinova režimu, zejména pokud válka vstoupí do pátého roku.
Navzdory tomu, že Rusko má od začátku roku 2024 v konfliktu iniciativu, samotná povaha vyčerpávací války omezuje možnost zásadních průlomů. Podle autorů je proto hlavní nadějí Kremlu vítězství nikoli na bojišti, ale v politice – tedy že Spojené státy přeruší pomoc Ukrajině.
To se dočasně skutečně stalo začátkem roku, kdy prezident Donald Trump krátkodobě zastavil americkou vojenskou podporu. Pokud by USA zcela „odešly z konfliktu“, jak podle CSIS naznačují někteří činitelé Trumpovy administrativy, mohla by se tato strategie Kremlu skutečně ukázat jako účinná.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.