Počet ruských vojáků zabitých nebo zraněných od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 se podle nové studie blíží jednomu milionu. Analýzu zveřejnilo washingtonské Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS), které upozorňuje na mimořádně vysokou lidskou cenu, jakou ruský prezident Vladimir Putin platí za vedení tříleté války.
Studie odhaduje, že k letním měsícům letošního roku počet ruských válečných ztrát dosáhne hranice jednoho milionu. Z toho až 250 tisíc ruských vojáků má být podle odhadů zabito. „Žádná sovětská ani ruská válka od druhé světové nepřinesla tak vysokou smrtnost,“ uvádí zpráva CSIS. Ukrajinské ztráty odhaduje na přibližně 400 tisíc vojáků, z toho 60 až 100 tisíc padlých.
Kyjev své bojové ztráty neuvádí podrobně a Moskva své oběti systematicky zamlčuje. Přesto se čísla CSIS podle CNN shodují s odhady zpravodajských služeb Velké Británie a Spojených států. Britské ministerstvo obrany již v březnu uvedlo, že Rusko utrpělo od začátku invaze přibližně 900 tisíc obětí a že denně ztrácí v průměru okolo tisíce vojáků – mrtvých i raněných. Pokud tento trend přetrvá, Rusko skutečně dosáhne milionové hranice v nejbližších týdnech.
Studie rovněž reaguje na názory některých západních politiků, kteří tvrdí, že Rusko „má všechny trumfy v rukou“. Naopak upozorňuje, že vysoké ztráty, ztracená vojenská technika a minimální územní zisky ukazují, že ruská armáda na bojišti selhává a své klíčové cíle nedosahuje.
Po selhání původní bleskové invaze v roce 2022 se konflikt proměnil v poziční a vyčerpávající válku. Zatímco Ukrajinci zpevnili obranu zákopy a minami, Moskva nadále posílá tisíce vojáků do útoků, které vedou k nepatrným ziskům a obrovským ztrátám – tzv. „masomlýnek“, jak styl boje označuje zpráva.
Zejména v severovýchodní Charkovské oblasti ruské síly postupují v průměru jen o 50 metrů denně, což je podle CSIS pomalejší tempo než u britsko-francouzské ofenzívy na Sommě za první světové války. Od ledna 2024 tak Rusko ovládlo pouhé jedno procento ukrajinského území, což autoři studie označují za „mizivé číslo“. Celkem Moskva kontroluje asi 20 % ukrajinského území, včetně Krymu, který anektovala už v roce 2014.
Navzdory těmto skrovným ziskům Kreml nezměnil svou strategii. Aby udržel tempo nasazování vojáků, sahá Putinův režim k extrémním opatřením – mobilizuje vězně a využívá pomoc více než 10 tisíc vojáků ze spojenecké Severní Koreje. Přitom se však vyhýbá verbování mládeže z Moskvy a Petrohradu, kde by ztráty mohly vyvolat nespokojenost elit.
Místo toho ruské úřady rekrutují muže z chudších a vzdálenějších oblastí – z dalekého severu a východu země. Tamní obyvatelé jsou často motivováni finančními odměnami, které v jejich komunitách znamenají zásadní životní změnu. „Putin tyto vojáky považuje za postradatelné a méně ohrožující svou domácí podporu,“ konstatuje studie.
Zatímco Ukrajina jako demokratická země s méně než čtvrtinovým počtem obyvatel oproti Rusku naráží při mobilizaci na vnitřní odpor, ruská společnost žádný viditelný odpor neklade – kritika války je v zemi postavena mimo zákon. Nicméně autoři varují, že pokračující vysoké ztráty mohou představovat potenciální slabinu Putinova režimu, zejména pokud válka vstoupí do pátého roku.
Navzdory tomu, že Rusko má od začátku roku 2024 v konfliktu iniciativu, samotná povaha vyčerpávací války omezuje možnost zásadních průlomů. Podle autorů je proto hlavní nadějí Kremlu vítězství nikoli na bojišti, ale v politice – tedy že Spojené státy přeruší pomoc Ukrajině.
To se dočasně skutečně stalo začátkem roku, kdy prezident Donald Trump krátkodobě zastavil americkou vojenskou podporu. Pokud by USA zcela „odešly z konfliktu“, jak podle CSIS naznačují někteří činitelé Trumpovy administrativy, mohla by se tato strategie Kremlu skutečně ukázat jako účinná.
Západní Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,4 stupně, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně dvě desítky lidských životů. Otřesy byly natolik intenzivní, že přiměly obyvatele k překotné evakuaci a způsobily škody i v sousedním Ekvádoru. Sérii destrukcí doprovází zprávy o mnoha zraněných a zřícených budovách v několika městech.
Přítomnost významných finančních trhů zásadním způsobem utváří podobu a ekonomiku světových metropolí, zároveň však představuje jednoho z hlavních hybatelů příjmové nerovnosti. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu zaměřeného na příjmy nejbohatšího jednoho procenta obyvatel ve městech napříč Evropou, Severní Amerikou a Asií. Vědci v rámci studie srovnávali vždy dvě významná města v dané zemi – hlavní finanční centrum a druhé největší hospodářské středisko podobné velikosti.
Lesní požáry v Evropě v posledních letech odhalují a aktivují nebezpečnou hrozbu z minulosti v podobě nevybuchlé munice z obou světových i studené války. Když v červenci propukl požár v národním parku Müritz v severovýchodním Německu, pyrotechnici museli postupovat po boku hasičů, kteří se do některých částí hořícího lesa vůbec nemohli přiblížit kvůli riziku explozí. Obdobná situace nastala ve francouzském regionu Gironde, kde plameny odkryly zapomenutý sklad munice z druhé světové války a několik střel přímo v žáru explodovalo.
Rivalita mezi Indií a Pákistánem se po osmasedmdesáti letech posouvá na novou úroveň, když se klíčovým bojištěm jejich dlouholetého sporu stává oběžná dráha Země. Během krátkého, ale intenzivního čtyřdenního vojenského střetu v květnu 2025 sice pozornost veřejnosti poutaly letecké souboje, dronové nálety a raketové údery, však nejzásadnější úlohu v pozadí sehrály satelitní technologie. Šlo o vůbec první konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi, jehož průběh zásadním způsobem určily vesmírné systémy.
Zatímco pozemní fronta války na Ukrajině v posledních měsících převážně stagnuje, ve vzduchu se konflikt dramaticky vyhrocuje. Útočné kapacity obou soupeřících stran v současnosti převyšují jejich možnosti protivzdušné obrany. To vede ke čím dál častějšímu zasahování cílů, rozsáhlému ničení klíčové i hospodářské infrastruktury a především ke strmému nárůstu obětí mezi civilním obyvatelstvem.
Moskva striktně odmítá jakékoliv zmrazení válečného konfliktu na Ukrajině, pokud nebudou v plném rozsahu splněny její politické a územní požadavky. Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin zdůraznil, že klid zbraní nepřichází v úvahu bez odstranění takzvaných „kořenových příčin“ celé krize, čímž zopakoval dlouhodobý postoj prezidenta Vladimira Putina.
Italská premiérka Giorgia Meloni se před nadcházejícími parlamentními volbami vrací k tvrdé krajně pravicové rétorice. Důvodem je vzestup nového politického rivala, bývalého generála a europoslance Roberta Vannacciho, jehož krajně pravicová strana Národní budoucnost výrazně posiluje v průzkumech veřejného mínění.
Evropská fotbalová unie (UEFA), Konfederace severoamerické, středoamerické a karibské fotbalové oblasti (CONCACAF) a Asijská fotbalová konfederace (AFC) vydaly ostré společné prohlášení, v němž obvinily šéfa FIFA Gianniho Infantina z „fundamentalního porušení důvěry“. Spor vyvolal kontroverzní a již zrušený plán na odprodej podílu na komerčních právech mistrovství světa soukromým investorům.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí obrovské ztrátě poté, co ruský vzdušný úder zcela srovnal se zemí její klíčový humanitární sklad v ukrajinském městě Dnipro. Podle vyjádření generálního ředitele této organizace se pracovníci OSN sice pokoušeli včas evakuovat uložené vybavení, ale nálet je předčasně zastavil, přičemž uvnitř zůstalo zhruba 170 palet nezbytného zdravotnického materiálu.
Syrské ministerstvo zahraničí v neděli oznámilo, že Damašek uzavřel s Ruskem novou dohodu týkající se osudu dvou klíčových vojenských základen u Středozemního moře. Podle uzavřeného ujednání Moskva ztratí dosavadní status výhradního vojenského využívání těchto objektů.
Evropský kontinent má za sebou historicky nejteplejší červen a červenec, přičemž průměrné teploty v západní části regionu překonaly dosavadní rekord z roku 2022. Podle údajů monitorovací služby Copernicus se rtuť teploměrů držela zhruba o 2,8 stupně Celsia nad dlouhodobým průměrem.
Americký prezident Donald Trump čelí vážným politickým potížím, které ohrožují pozici jeho strany v nadcházejících volbách do Kongresu i odkaz jeho druhého mandátu. Někteří komentátoři jej podle CNN přirovnávají k situaci Jimmyho Cartera, neboť Teherán dokáže efektivně stupňovat tlak na Spojené státy v citlivé předvolební době.