Ruská ekonomika se v letošním roce potýká s čím dál silnějšími nepříznivými vlivy. Mezi hlavní problémy patří neovladatelná inflace, bobtnající rozpočtový deficit způsobený masivními výdaji na armádu a klesající příjmy z prodeje ropy a zemního plynu. Hospodářský růst sice prudce zpomalil, ale podle analytiků tato situace v dohledné době nepřiměje prezidenta Vladimira Putina k zasednutí k jednacímu stolu. Kreml je totiž schopen čelit ekonomickému tlaku ještě několik let, aniž by musel zásadně měnit své válečné plány.
Odborníci se shodují, že stávající stav ruského hospodářství není katastrofální, ale spíše „udržitelný“. Maria Snegovaja z Centra pro strategická a mezinárodní studia uvádí, že ekonomika nebude onou poslední kapkou, která by režimu zlomila vaz. Podobný názor sdílí i Richard Connolly z ústavu RUSI, podle něhož má Rusko díky prodeji ropy stále dostatek prostředků na to, aby v konfliktu pokračovalo. Ekonomické faktory tak zatím nehrají v Putinových kalkulacích o ukončení války rozhodující roli.
Historie sice naznačuje, že Rusko přistupuje na nevýhodný mír v dobách hluboké hospodářské recese, ale k tomuto bodu má současná situace ještě daleko. Pro Ukrajinu i administrativu Donalda Trumpa, která se snaží o diplomatické řešení, to nejsou dobré zprávy. Kreml sice musel zvýšit daně z příjmů i DPH, aby naplnil válečnou pokladnu, ale vysoká inflace v ruské společnosti nevyvolává takový odpor jako na Západě. Je to dáno kombinací státní propagandy, represí a zvyku obyvatel na nestabilní ceny.
Zajímavým úkazem je vznik nové třídy válečných „vítězů“, kam patří zejména pracovníci v obranném průmyslu a vojáci. Díky rekordním platům a odměnám, které v chudších regionech dosahují nevídaných výšin, se paradoxně snížila ekonomická nerovnost. Tento finanční stimul pomáhá tlumit nespokojenost rodin, i když ztráty na frontě dosahují obrovských čísel. Vláda se tak zatím úspěšně vyhýbá masovým protestům, které provázely například války v Čečensku nebo v Afghánistánu.
Dlouhodobý výhled však zůstává pro Rusko nejistý, protože jeho rezervy v suverénním fondu se rychle tenčí. Od začátku války klesla hodnota snadno dostatelných aktiv o více než polovinu, což brzy vynutí bolestivé škrty v sociální oblasti. Náklady na obcházení západních sankcí navíc neustále rostou. Pokud se podaří zvýšit tlak na klíčové odběratele ruské ropy, jako jsou Indie a Čína, mohl by Kreml svůj postoj nakonec přehodnotit, ale tento proces bude pravděpodobně trvat ještě dlouhou dobu.
Vyhrocená politická atmosféra v sousedním Polsku se zatím neuklidňuje. Premiér Donald Tusk trvá na tom, že události kolem ústavního soudu mají vést k obnovení vlády práva. Prezident Karol Nawrocki mezitím hledá další spojence, kteří jsou připraveni odporovat Tuskovi.
Český hokej se v úterý připojil k několika evropským hokejovým federacím, které oznámily, že národní tým nenechají nastoupit proti Rusku. Svaz tak reagoval na rozhodnutí Mezinárodní sportovní arbitráže (CAS), které by mělo umožnit návrat ruských hokejistů na největší světové akce pod hlavičkou IIHF.
Česko v tomto týdnu zažilo výjimečný večer, který si nenechala ujít řada známých osobností. Gérard Depardieu vystoupil na pražském koncertu, na němž se organizačně podílel hitmaker Michal David. Kdo se dostal nejen do hlediště, ale i do zákulisí za hvězdou světové kinematografie?
Český maloobchod pokračuje v poměrně svižném růstu, jeho zářijový výsledek však zaostal za očekáváním analytiků. Tržby obchodníků bez započtení prodejů a oprav automobilů se podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu meziročně reálně zvýšily o 4,1 procenta, zatímco analytici oslovení agenturou Bloomberg očekávali v průměru růst o 4,7 procenta. Ještě výrazněji skutečnost zaostala za mediánovým odhadem 4,8 procenta.
Největší kryptoměnová burza Binance tvrdí, že se jí už podařilo pokrýt většinu ztrát z útoku, z něhož jsou podezřelí hackeři napojení na severokorejský režim. Do vyšetřování jsou zapojeny i americké státní složky.
Slovensko se nachází na prahu velké politické krize. Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) alespoň pro tuto chvíli přišel o vládní většinu. Koaliční strany měly nejmenší možnou převahu v parlamentu, ale v úterý přišly o jednoho poslance, který se rozhodl přestoupit jinam. Co bude následovat?
Španělským profesionálním fotbalem otřásla neuvěřitelná tragédie. Útočník Jesús de Miguel v úterý zemřel na následky bezohledného faulu při pondělním utkání druhé ligy mezi jeho Tenerife a Andorrou.
Republikánská strana amerického prezidenta Donalda Trumpa utrpěla v kongresových volbách nečekaně těžkou porážku, která je v hodnoceních označována za jednu z největších proher za poslední desítky let. Zatímco republikáni doufali, že se jim podaří udržet alespoň kontrolu nad Senátem, výsledky ukázaly na masivní vlnu nespokojenosti voličů s dosavadním směřováním vládní politiky.
Výsledky nedávných amerických kongresových voleb vyvolaly v Kanadě vlnu naděje na zmírnění sporných celních opatření, která administrativou prezidenta Donalda Trumpa dopadají na vzájemný obohacující obchod. Demokratický úspěch ve volbách, který vnímají představitelé kanadské politické scény jako jasné odmítnutí dosavadní obchodní politiky Bílého domu, přinesl novou dynamiku do debat o budoucím směřování ekonomických vztahů.
Francouzská národní krevní služba oznámila, že neznámí hackeři pronikli do řídicích systémů a nebezpečně zvýšili teploty ve třech chladicích skladech uchovávajících zásadní krevní produkty. Tento incident, který se odehrál v noci na pondělí, představuje další eskalaci probíhající vlny kybernetických útoků na chladicí zařízení a mrazicí boxy napříč celou Evropou.
Britská vláda se oficiálně omluvila ukrajinským dětským uprchlíkům, kterým učitelé v anglických školách doporučovali studium ruštiny v době, kdy v zemi chyběla odpovídající zkouška v ukrajinském jazyce. Oznámení doprovodilo představení vládního financování zcela nové zkoušky GCSE z ukrajinštiny, kterou v západním Londýně představila ministryně školství Georgia Gouldová.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro stanici CNN Türk prohlásil, že je připraven setkat se s ruským vůdcem Vladimirem Putinem v Turecku, aby s ním jednal o příměří a ukončení války. Vyjádřil naději, že by uspořádání těchto přímých rozhovorů mohl pomoci zprostředkovat turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan. Přímá jednání na prezidentské úrovni označil za nezbytný krok poté, co dosavadní kontakty mezi oběma stranami nedokázaly konflikt ukončit.