Ruská ekonomika se v letošním roce potýká s čím dál silnějšími nepříznivými vlivy. Mezi hlavní problémy patří neovladatelná inflace, bobtnající rozpočtový deficit způsobený masivními výdaji na armádu a klesající příjmy z prodeje ropy a zemního plynu. Hospodářský růst sice prudce zpomalil, ale podle analytiků tato situace v dohledné době nepřiměje prezidenta Vladimira Putina k zasednutí k jednacímu stolu. Kreml je totiž schopen čelit ekonomickému tlaku ještě několik let, aniž by musel zásadně měnit své válečné plány.
Odborníci se shodují, že stávající stav ruského hospodářství není katastrofální, ale spíše „udržitelný“. Maria Snegovaja z Centra pro strategická a mezinárodní studia uvádí, že ekonomika nebude onou poslední kapkou, která by režimu zlomila vaz. Podobný názor sdílí i Richard Connolly z ústavu RUSI, podle něhož má Rusko díky prodeji ropy stále dostatek prostředků na to, aby v konfliktu pokračovalo. Ekonomické faktory tak zatím nehrají v Putinových kalkulacích o ukončení války rozhodující roli.
Historie sice naznačuje, že Rusko přistupuje na nevýhodný mír v dobách hluboké hospodářské recese, ale k tomuto bodu má současná situace ještě daleko. Pro Ukrajinu i administrativu Donalda Trumpa, která se snaží o diplomatické řešení, to nejsou dobré zprávy. Kreml sice musel zvýšit daně z příjmů i DPH, aby naplnil válečnou pokladnu, ale vysoká inflace v ruské společnosti nevyvolává takový odpor jako na Západě. Je to dáno kombinací státní propagandy, represí a zvyku obyvatel na nestabilní ceny.
Zajímavým úkazem je vznik nové třídy válečných „vítězů“, kam patří zejména pracovníci v obranném průmyslu a vojáci. Díky rekordním platům a odměnám, které v chudších regionech dosahují nevídaných výšin, se paradoxně snížila ekonomická nerovnost. Tento finanční stimul pomáhá tlumit nespokojenost rodin, i když ztráty na frontě dosahují obrovských čísel. Vláda se tak zatím úspěšně vyhýbá masovým protestům, které provázely například války v Čečensku nebo v Afghánistánu.
Dlouhodobý výhled však zůstává pro Rusko nejistý, protože jeho rezervy v suverénním fondu se rychle tenčí. Od začátku války klesla hodnota snadno dostatelných aktiv o více než polovinu, což brzy vynutí bolestivé škrty v sociální oblasti. Náklady na obcházení západních sankcí navíc neustále rostou. Pokud se podaří zvýšit tlak na klíčové odběratele ruské ropy, jako jsou Indie a Čína, mohl by Kreml svůj postoj nakonec přehodnotit, ale tento proces bude pravděpodobně trvat ještě dlouhou dobu.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.
Útok na generálporučíka Vladimira Alexejeva na první pohled nevykazuje znaky typické operace ukrajinských tajných služeb. Přestože Kyjev takovou akci nepochybně schvaluje, k odpovědnosti se dosud nepřihlásil, což je u podobných incidentů neobvyklé. Dosavadní atentáty v Moskvě totiž probíhaly podle zcela jiného scénáře, upozornil Sky News.
Jednání mezi Spojenými státy a Íránem v ománském Maskatu byla prozatím ukončena. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí v pátek uvedl, že rozhovory dospěly ke svému závěru, aniž by však upřesnil, kdy nebo zda budou v nejbližší době pokračovat. Krátce před tímto oznámením vydalo americké virtuální velvyslanectví v Íránu naléhavé bezpečnostní varování, v němž vyzvalo občany USA, aby zemi okamžitě opustili.
Nová strategická simulace, kterou v prosinci společně provedli bývalí představitelé NATO, němečtí bývalí činitelé a deník Die Welt, přišla s varovným závěrem pro bezpečnost Evropy. Podle výsledků těchto „válečných her“ by Kreml mohl dosáhnout většiny svých vojenských cílů v Pobaltí během pouhých několika dní. Scénář, zasazený do října 2026, ukázal, že k ovládnutí klíčových oblastí by Rusku stačila relativně malá síla o počtu 15 000 vojáků, pokud by dokázalo využít politické nerozhodnosti Západu.
V Miláně vypukly protesty proti přítomnosti agentů amerického imigračního úřadu ICE, kteří se mají podílet na zajištění bezpečnosti během právě začínajících zimních olympijských her. Stovky demonstrantů, převážně studentů, se sešly na náměstí Piazzale Leonardo da Vinci před budovou Polytechniky. Účastníci nesli transparenty s nápisy jako „ICE pryč“ a kritizovali amerického viceprezidenta JD Vance i ministra zahraničí Marca Rubia, kteří do města dorazili na zahajovací ceremoniál.
Až se v pátek večer bude konat v rámci slavnostního zahájení tradiční defilé všech olympioniků, českou výpravu na slavném milánském stadionu San Siro povede s českou vlajkou v rukách hokejista David Pastrňák. Biatlonistka Lucie Charvátová pak bude vlajkonoškou na dálku ve druhém dějišti letošních Her v Cortině d'Ampezzo. Oba byli vlajkonoši české výpravy zvoleni ostatními českými olympioniky.
Televizní diváci se na prahu nadcházejícího víkendu mají na co těšit. Karel Šíp totiž přivítá ve Všechnopárty, se kterou ji pojí dlouholeté přátelství. Jde navíc o jednu z největších legend českého šoubyznysu.
V Moskvě došlo v pátek ráno k útoku na vysoce postaveného generála ruské armády. Generálporučík Vladimir Aleksejev byl několikrát postřelen v obytném domě na severozápadním okraji ruské metropole. Ihned po incidentu byl převezen do nemocnice, kde bojuje o život.
V íránském městě Rašt se v noci na 8. ledna 2026 odehrály scény, které očití svědci popisují jako skutečné peklo na zemi. Zatímco se země kvůli vládnímu vypnutí internetu a veškerého spojení ocitla v naprosté informační tmě, v ulicích se odehrával masakr, jehož detaily vyplouvají na povrch až nyní. Podle svědectví, která shromáždil deník The Guardian, se historický Velký bazar v Raštu stal pastí pro tisíce lidí, kteří se ocitli mezi plameny a hlavněmi zbraní bezpečnostních složek.