Ruská ekonomika se v letošním roce potýká s čím dál silnějšími nepříznivými vlivy. Mezi hlavní problémy patří neovladatelná inflace, bobtnající rozpočtový deficit způsobený masivními výdaji na armádu a klesající příjmy z prodeje ropy a zemního plynu. Hospodářský růst sice prudce zpomalil, ale podle analytiků tato situace v dohledné době nepřiměje prezidenta Vladimira Putina k zasednutí k jednacímu stolu. Kreml je totiž schopen čelit ekonomickému tlaku ještě několik let, aniž by musel zásadně měnit své válečné plány.
Odborníci se shodují, že stávající stav ruského hospodářství není katastrofální, ale spíše „udržitelný“. Maria Snegovaja z Centra pro strategická a mezinárodní studia uvádí, že ekonomika nebude onou poslední kapkou, která by režimu zlomila vaz. Podobný názor sdílí i Richard Connolly z ústavu RUSI, podle něhož má Rusko díky prodeji ropy stále dostatek prostředků na to, aby v konfliktu pokračovalo. Ekonomické faktory tak zatím nehrají v Putinových kalkulacích o ukončení války rozhodující roli.
Historie sice naznačuje, že Rusko přistupuje na nevýhodný mír v dobách hluboké hospodářské recese, ale k tomuto bodu má současná situace ještě daleko. Pro Ukrajinu i administrativu Donalda Trumpa, která se snaží o diplomatické řešení, to nejsou dobré zprávy. Kreml sice musel zvýšit daně z příjmů i DPH, aby naplnil válečnou pokladnu, ale vysoká inflace v ruské společnosti nevyvolává takový odpor jako na Západě. Je to dáno kombinací státní propagandy, represí a zvyku obyvatel na nestabilní ceny.
Zajímavým úkazem je vznik nové třídy válečných „vítězů“, kam patří zejména pracovníci v obranném průmyslu a vojáci. Díky rekordním platům a odměnám, které v chudších regionech dosahují nevídaných výšin, se paradoxně snížila ekonomická nerovnost. Tento finanční stimul pomáhá tlumit nespokojenost rodin, i když ztráty na frontě dosahují obrovských čísel. Vláda se tak zatím úspěšně vyhýbá masovým protestům, které provázely například války v Čečensku nebo v Afghánistánu.
Dlouhodobý výhled však zůstává pro Rusko nejistý, protože jeho rezervy v suverénním fondu se rychle tenčí. Od začátku války klesla hodnota snadno dostatelných aktiv o více než polovinu, což brzy vynutí bolestivé škrty v sociální oblasti. Náklady na obcházení západních sankcí navíc neustále rostou. Pokud se podaří zvýšit tlak na klíčové odběratele ruské ropy, jako jsou Indie a Čína, mohl by Kreml svůj postoj nakonec přehodnotit, ale tento proces bude pravděpodobně trvat ještě dlouhou dobu.
Možná byste uprostřed tropické epizody slyšeli raději něco jiného, ale podprůměrné teploty se v nadcházejících dnech a týdnech v Česku neočekávají. Vyplývá to z dnes zveřejněného měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Z Velké Británie i ze světa přicházejí reakce na rezignaci premiéra Keira Starmera. Lídr jedné z britských parlamentních stan již vzkázal, že by Britové měli jít k volbám. Takový scénář se ale nezdá být pravděpodobný. Starmera zřejmě nahradí někdo ze stranických kolegů.
Nová analýza Ministerstva práce a sociálních věcí ukazuje, že odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku. Každý druhý senior v tomto věku už nepracuje a čtyři z deseti lidí nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Nejčastějšími důvody jsou nezaměstnanost, zdravotní problémy nebo péče o blízké.
Česká televize se v den konání jednodenní výstražné stávky stala terčem ostré kritiky a nařčení z cenzury písničkáře Jaromíra Nohavici, jenž zpíval hymnu během jednoho mezistátního sportovního utkání. Diváci ho totiž zpívat neviděli. Jak se to stalo?
Česko v pondělí stanovilo delegaci, která bude zemi reprezentovat na červencovém summitu NATO v Turecku. Pojede tam premiér Andrej Babiš (ANO), s účastí prezidenta Petra Pavla se v tuto chvíli nepočítá. Pavel ale v minulosti hrozil podáním kompetenční žaloby.
V Česku se opět blíží období, kdy v kalendáři nalezneme státní svátky. Mnozí z nás tak budou tradičně zjišťovat, zda budou otevřené obchody. První z tuzemských řetězců už proto informoval zákazníky, jak to v červenci bude.
Odchod britského premiéra Keira Starmera z čela vlády nebude mít pro českou ekonomiku bezprostředně zásadní dopad. Pro Česko nejde o událost srovnatelnou s brexitem ani s finančním otřesem, který v roce 2022 vyvolala krátká vláda Liz Trussové. Reakce finančních trhů je zatím umírněná: libra po zprávě oslabila jen mírně, výnosy britských státních dluhopisů se výrazněji nepohnuly. To naznačuje, že investoři zatím počítají spíše s řízeným předáním moci než s chaosem v britské hospodářské politice.
Nebezpečné projevy letního počasí hrozí v Česku i během pondělního dne. Meteorologové před polednem varovali před bouřkami a vysokými teplotami. Nadále je také nutné počítat s tím, že bude dusno.
Britský premiér Keir Starmer dal za pravdu spekulacím z posledních dní, když v pondělí oznámil rezignaci na post ministerského předsedy. Informovala o tom britská BBC. Starmer skončí i v čele labouristů, které v následujících dnech a týdnech čeká hledání nového lídra.
O víkendu pokračovaly diplomatické rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem, které mají vést k finální mírové dohodě a definitivnímu konci vzájemného konfliktu. Prostředníci z Kataru a Pákistánu tvrdí, že bylo dosaženo pokroku. Informovala o tom britská stanice BBC.
Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následující tři dny si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od pátku 18. do pondělí 28. září. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma. Informoval o tom Pražský hrad.
Klimatický jev El Niño se vrací v plné síle a vědci se obávají, že by mohl dosáhnout mimořádné intenzity. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru oznámil, že podmínky pro vznik tohoto fenoménu se v Pacifiku vytvořily a existuje nadpoloviční šance, že do konce roku vyvrcholí ve velmi silné podobě.