Ruská armáda směřuje k tomu, že do příštího úterý, kdy válka na Ukrajině vstoupí do svého pátého roku, ztratí celkem 1,3 milionu mužů. Přestože ruské síly nadále utrpí na bojišti těžké ztráty každý den, současné tempo opotřebování je o něco nižší než během intenzivních bojů na konci roku 2025. Podle odhadů se celkový počet mrtvých a zraněných na ruské straně blíží hranici 1,3 milionu, jak se blíží výročí invaze připadající na 24. února.
V lednu ztrácela ruská armáda, polovojenské jednotky a síly proruských separatistů přibližně 1 023 mužů denně, což představuje mírný pokles oproti prosinci, kdy denní průměr činil zhruba 1 130 obětí. Britské ministerstvo obrany ve svém posledním zpravodajském odhadu uvedlo, že leden byl prvním měsícem od loňského srpna, který vykázal pokles průměrných denních ztrát. Přesto celková čísla daleko přesahují cokoli, co Kreml očekával při zahájení operace.
Od začátku plnohodnotné invaze v roce 2022 utrpělo Rusko pravděpodobně přibližně 1 245 000 ztrát, přičemž jen za začátek roku 2026 jich bylo zhruba 40 000. Tato data vycházejí z údajů ukrajinského generálního štábu, které západní zpravodajské služby často potvrzují svými nezávislými analýzami. Zatímco Kyjev má motivaci čísla pro propagandistické účely nadsazovat, jeho dosavadní hlášení se zdají být v souladu s realitou, což posiluje jeho dlouhodobou důvěryhodnost.
Rozdíly mezi ukrajinskými a západními odhady se objevují především v oblasti ztrát vojenské techniky. Kyjev tvrdí, že ruská armáda přichází o obrovské množství tanků, dělostřeleckých systémů a obrněných vozidel. Západní zprávy jsou v tomto ohledu konzervativnější, přesto však uznávají, že Rusové v důsledku ukrajinských akcí ztratili desítky tisíc kusů těžkých zbraňových systémů.
Ruská ofenzíva sice pokračuje, ale její postup je pomalý. Armáda útočí podél celé linie kontaktu a soustředí se na několik směrů postupu, zejména v silně ostřelovaném Donbasu na východě země. Územní zisky v lednu 2026 jsou pravděpodobně nižší než v listopadu a prosinci loňského roku, což odpovídá dlouhodobějším trendům v rámci roku.
Soustředění na více směrů postupu najednou však nenahrává operačnímu průlomu. Namísto koncentrace sil do jednoho bodu ukrajinské obranné linie se ruské síly drží strategie opotřebovávací války. Snaží se způsobit obráncům co největší ztráty a únavu, aby dotlačily Kyjev k ústupkům u jednacího stolu nebo vyvolaly kolaps ukrajinské schopnosti bojovat. Zatím se však ani jeden z těchto cílů nenaplnil.
Nejpravděpodobnějším scénářem pro nadcházejících šest měsíců je pokračování opotřebovávacího konfliktu. Podle britských zpravodajců zůstane ruský postup primárně taktický a omezí se na oblasti, které jsou ukrajinskými silami hůře bráněny. Tato preference opotřebovávání namísto manévrového boje naznačuje, že ruské velení si uvědomuje limity vlastních moderních bojových schopností.
Americko-transatlantická aliance zůstává základním pilířem globální bezpečnosti a hospodářské prosperity. Spojené státy americké jsou již téměř třetinu své existence formálně svázány smlouvami o společné obraně se svými evropskými spojenci v rámci NATO. Tato severoatlantická vazba slouží posledních 77 let jako nenahraditelný základ pro americký vliv a moc ve světě. Podle expertů webu The Conversation by tak USA neměly dnes, v Den nezávislosti, zapomenout poděkovat právě Evropě.
Americký prezident Donald Trump udělil milost devíti lidem, kteří byli v minulosti odsouzeni za porušení zákona o čistotě ovzduší kvůli zásahům do systémů kontroly emisí u naftových motorů. Trump oznámil šest z těchto milostí na své sociální síti Truth Social s argumentem, že tito muži byli pronásledováni Bidenovou administrativou a trestáni v podstatě za to, že si opravovali svá vlastní auta. Podle soudních záznamů se jednalo o automechaniky a tunery, kteří se podíleli na prodeji a instalaci takzvaných odpojovacích zařízení.
Několik obchodních plavidel, která se dnes pokusila proplout strategicky významným Hormuzským průlivem podél ománského pobřeží, se náhle otočilo zpět.
Analýza deníku The Guardian ukázala, že americký miliardář Elon Musk se v období před vstupem své společnosti SpaceX na burzu věnoval na své sociální síti X britské politice, rase a imigraci dvakrát častěji než samotné vesmírné a technologické firmě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v telefonickém hovoru s německým kancléřem Friedrichem Merzem projednával další vojenskou podporu své země. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla naléhavá potřeba dodávek dalších obranných raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot, které Kyjev nezbytně potřebuje. Zelenskyj prostřednictvím platformy Telegram vyjádřil Německu vděčnost za jeho dosavadní stabilní pomoc a ocenil, že Berlín hraje v podpoře ukrajinské obrany roli jednoho z globálních lídrů.
Debata o nutnosti a prospěšnosti hospodářského růstu se v akademických kruzích výrazně proměňuje. Mezi vědci zabývajícími se udržitelností a klimatem roste skepse ohledně toho, zda je neustálý ekonomický růst nezbytný pro dosažení sociálních a ekologických cílů. Někteří odborníci podle webu The Conversation dokonce tvrdí, že by se od hospodářského růstu jako ústředního politického cíle mělo zcela upustit, protože snaha o něj je v rozporu s dodržováním planetárních limitů.
Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.
Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země.
Polský premiér Donald Tusk očekává, že Ukrajina učiní vstřícné kroky k nápravě vzájemných vztahů, které byly v posledních týdnech narušeny spory o výklad válečné historie. Tusk varoval, že obnova důvěry vyžaduje dobrou vůli i ze strany Kyjeva.
Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.
Německé ministerstvo zahraničí si naléhavě předvolalo čínského velvyslance v Berlíně kvůli zprávám o tom, že se v Číně tajně cvičí ruští vojáci. Resort označil tyto informace za hluboce znepokojivé a poukázal na možnou podporu Ruska ze strany čínských státních aktérů, konkrétně Čínské lidové osvobozenecké armády.
Policie vyšetřuje případ primáře děčínské nemocnice, na kterého nadřízení podali trestní oznámení. Lékař je nyní hned v několika případech podezřelý z vraždy. Na případ upozornila televizní stanice CNN Prima News.