Rok 2024 se stal pro ruské ozbrojené síly nejkrvavějším obdobím od začátku invaze na Ukrajinu. Podle otevřených zdrojů, které zpracoval tým BBC Russian ve spolupráci s nezávislým médiem Mediazona a dobrovolníky, bylo loni zabito nejméně 45 287 ruských vojáků. To je téměř trojnásobek ztrát z roku 2022 a výrazně více než v roce 2023, kdy probíhala nejdelší a nejkrvavější bitva konfliktu u Bachmutu.
Od začátku války se ztráty objevovaly v nárazech při bojích o klíčová města. V roce 2024 však docházelo ke kontinuálnímu růstu počtu padlých měsíc co měsíc, a to i přes jen pozvolný postup ruské fronty. Výsledkem je hrůzná statistika: Rusko ztratilo průměrně 27 vojáků za každý kilometr ukrajinského území, který dobylo.
Tým výzkumníků identifikoval jménem více než 106 745 padlých ruských vojáků od začátku invaze v únoru 2022. Odhady odborníků však uvádějí, že jde pouze o 45–65 % skutečných ztrát. Skutečný počet padlých by se tak mohl pohybovat mezi 164 000 a 237 000 vojáky.
Nejkrvavějším dnem byl 20. únor 2024, kdy při raketovém útoku ukrajinských sil typu HIMARS na cvičiště poblíž Volnovachy v okupované Doněcké oblasti zahynulo 65 vojáků 36. motostřelecké brigády, včetně jejich velitele plukovníka Musajeva. Celkem ten den padlo 201 ruských vojáků.
Na rozdíl od předchozích let nepřišlo v roce 2024 žádné období výrazného poklesu ztrát. Krvavé bitvy u Avdijivky, Robotyne nebo při útocích směrem na Pokrovsk a Toreck přinesly tisíce mrtvých.
V srpnu došlo k neobvyklé situaci, kdy ukrajinské síly překročily hranice a v ruské Kurské oblasti zlikvidovaly během jediného týdne více než 1 200 ruských vojáků.
Nejvíce padlých však přišlo mezi zářím a listopadem 2024. Podle amerického analytika Michaela Kofmana používala ruská armáda taktiku opakovaných útoků malých jednotek, což vedlo k velkým ztrátám s minimálním územním ziskem.
Přesto 1. října 2024 Rusko dobylo klíčový logistický bod Vuhledar. Celkem v období září až listopad padlo minimálně 11 678 ruských vojáků při zisku 2 356 kilometrů čtverečních. Celoročně tak Rusko podle ISW získalo 4 168 km² ukrajinského území – za každých 1 000 metrů padlo 27 mužů.
Navzdory těžkým ztrátám se ruské armádě daří doplňovat stavy. Od druhé poloviny roku 2024 počet nově naverbovaných převýšil počet padlých, uvádí Kofman. Klíčovou roli hrají finanční pobídky – bojové platy jsou pět- až sedminásobně vyšší než průměrný regionální plat a jednorázové prémie za podpis smlouvy dosahují desítek násobků běžných mezd.
Do armády vstupují i lidé, kteří se tak vyhýbají trestnímu stíhání. Dobrovolníci tvoří čtvrtinu všech nově identifikovaných obětí. Často jsou ale posíláni na frontu už po 10 až 14 dnech výcviku – s minimální šancí na přežití.
Nejvyšší počet mrtvých zaznamenala republika Baškortostán (4 836 padlých), většinou z venkovských oblastí. Více než třetina neměla žádné vojenské zkušenosti.
Ztráty ruské armády jsou ve skutečnosti vyšší, než ukazují zveřejněné nekrology. Mnoho těl zůstává na bojišti, kde je jejich vyzvednutí příliš riskantní. Pokud započteme i mrtvé z proruských separatistických jednotek Doněcké a Luhanské oblasti, může celkový počet mrtvých dosáhnout až 260 700 vojáků.
V České republice byl potvrzen výskyt nebezpečného parazita svalovce (trichinella) u prasete divokého pocházejícího z Maďarska. Vyšetření ve Státním veterinárním ústavu (SVÚ) v Praze potvrdilo přítomnost larev trichinel u divočáka dovezeného do zvěřinového závodu v Karlovarském kraji. SVS při této příležitosti připomíná povinnost vyšetřovat všechnu ulovenou černou zvěř na přítomnost trichinel.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) přijal v Kramářově vile prezidenta Rumunska Nicușora Dana. Společně jednali o rozvoji hospodářské spolupráce, energetické bezpečnosti, spolupráci v obranném průmyslu, posilování konkurenceschopnosti Evropské unie i o přípravě budoucího víceletého finančního rámce EU.
David Pastrňák působí v zámořské NHL již pěkných pár let, přesto bude sezóna, která se rozběhla během uplynulé noci, něčím výjimečná. Hvězdný útočník je totiž nově dalším Čechem, jemuž v Severní Americe svěřili roli kapitána.
Česko je v posledních letech pravidelným účastníkem Eurovize, kterou vysílá Česká televize. Podle nejnovějších informací je ale pokračování spolupráce mezi soutěží a tuzemskou veřejnoprávní televizí vážně ohroženo. Dokonce už mělo padnout zásadní rozhodnutí.
Česko v pátek zaskočila zpráva, že prezident Petr Pavel se příští týden nezúčastní hlasování ve volbách, protože bude stále na soukromé cestě v zahraničí. Hlava státu již čelí kritice. Do Pavla se opřel jeden z poslanců vládního hnutí ANO, který zmínil příklad Zdeňka Pohlreicha.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) narychlo mění svůj sobotní program. Může za to jeho zdravotní stav. Politik se rozhodl omluvit z dnešního pietního aktu, večer chce nicméně odcestovat do zahraničí.
Rusové pokračují v útocích na kyjevské mosty, na které se zaměřili v posledních dnech. Za poslední tři dny byly zasaženy dva mosty v ukrajinské metropoli. Moskva tak dále zintenzivňuje útoky na ukrajinskou kritickou infrastrukturu.
Vývoj na evropském dluhopisovém trhu v posledních dvanácti měsících nepotvrzuje představu, že by investoři české veřejné finance vnímali jako směřující k jakémusi „dluhovému armagedonu“. Přes politicky značně vyhrocenou debatu o tuzemském zadlužování se totiž náklady dlouhodobého financování českého státu v posledních dvanácti měsících vyvíjely nápadně podobně, prakticky shodně, jako v případě Dánska, které momentálně vykazuje celkově nejzdravější veřejné finance ze zemí Evropské unie.
Jak bude v České republice vypadat krajina, do které se vrací polní ptáci nebo opylovači, přirozené propojení řek a území, kde se může rozlévat voda, stejně jako zemědělská půda i lesy, které lépe zadržují vodu a odolávají suchu nebo území měst a obcí s vyšším podílem zeleně, to všechno přináší první návrh Národního plánu na obnovu přírody.
Jeden z velkých českých hudebních festivalů již nebude pokračovat. Metronome v příštím roce do Prahy žádné hvězdy světové hudební scény nepřiveze. Důvodů konce je několik, uvedli organizátoři v prohlášení, kterým oznámili své rozhodnutí.
Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Ruské armádní síly se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záměrně zaměřují na civilní infrastrukturu a školy v Kyjevě. Cílem těchto intenzivních útoků je vytvořit na obyvatele hlavního města takový tlak, aby byli nuceni metropoli opustit. Ruská taktika se podle ukrajinské hlavy státu snaží vyvolat dojem síly a zároveň ochromit chod klíčových institucí. Moskva tímto postupem do značné míry navazuje na svou strategii z počátku plnohodnotné invaze, kdy se pokoušela ukrajinské centrum moci zásadním způsobem destabilizovat.