Rok 2024 se stal pro ruské ozbrojené síly nejkrvavějším obdobím od začátku invaze na Ukrajinu. Podle otevřených zdrojů, které zpracoval tým BBC Russian ve spolupráci s nezávislým médiem Mediazona a dobrovolníky, bylo loni zabito nejméně 45 287 ruských vojáků. To je téměř trojnásobek ztrát z roku 2022 a výrazně více než v roce 2023, kdy probíhala nejdelší a nejkrvavější bitva konfliktu u Bachmutu.
Od začátku války se ztráty objevovaly v nárazech při bojích o klíčová města. V roce 2024 však docházelo ke kontinuálnímu růstu počtu padlých měsíc co měsíc, a to i přes jen pozvolný postup ruské fronty. Výsledkem je hrůzná statistika: Rusko ztratilo průměrně 27 vojáků za každý kilometr ukrajinského území, který dobylo.
Tým výzkumníků identifikoval jménem více než 106 745 padlých ruských vojáků od začátku invaze v únoru 2022. Odhady odborníků však uvádějí, že jde pouze o 45–65 % skutečných ztrát. Skutečný počet padlých by se tak mohl pohybovat mezi 164 000 a 237 000 vojáky.
Nejkrvavějším dnem byl 20. únor 2024, kdy při raketovém útoku ukrajinských sil typu HIMARS na cvičiště poblíž Volnovachy v okupované Doněcké oblasti zahynulo 65 vojáků 36. motostřelecké brigády, včetně jejich velitele plukovníka Musajeva. Celkem ten den padlo 201 ruských vojáků.
Na rozdíl od předchozích let nepřišlo v roce 2024 žádné období výrazného poklesu ztrát. Krvavé bitvy u Avdijivky, Robotyne nebo při útocích směrem na Pokrovsk a Toreck přinesly tisíce mrtvých.
V srpnu došlo k neobvyklé situaci, kdy ukrajinské síly překročily hranice a v ruské Kurské oblasti zlikvidovaly během jediného týdne více než 1 200 ruských vojáků.
Nejvíce padlých však přišlo mezi zářím a listopadem 2024. Podle amerického analytika Michaela Kofmana používala ruská armáda taktiku opakovaných útoků malých jednotek, což vedlo k velkým ztrátám s minimálním územním ziskem.
Přesto 1. října 2024 Rusko dobylo klíčový logistický bod Vuhledar. Celkem v období září až listopad padlo minimálně 11 678 ruských vojáků při zisku 2 356 kilometrů čtverečních. Celoročně tak Rusko podle ISW získalo 4 168 km² ukrajinského území – za každých 1 000 metrů padlo 27 mužů.
Navzdory těžkým ztrátám se ruské armádě daří doplňovat stavy. Od druhé poloviny roku 2024 počet nově naverbovaných převýšil počet padlých, uvádí Kofman. Klíčovou roli hrají finanční pobídky – bojové platy jsou pět- až sedminásobně vyšší než průměrný regionální plat a jednorázové prémie za podpis smlouvy dosahují desítek násobků běžných mezd.
Do armády vstupují i lidé, kteří se tak vyhýbají trestnímu stíhání. Dobrovolníci tvoří čtvrtinu všech nově identifikovaných obětí. Často jsou ale posíláni na frontu už po 10 až 14 dnech výcviku – s minimální šancí na přežití.
Nejvyšší počet mrtvých zaznamenala republika Baškortostán (4 836 padlých), většinou z venkovských oblastí. Více než třetina neměla žádné vojenské zkušenosti.
Ztráty ruské armády jsou ve skutečnosti vyšší, než ukazují zveřejněné nekrology. Mnoho těl zůstává na bojišti, kde je jejich vyzvednutí příliš riskantní. Pokud započteme i mrtvé z proruských separatistických jednotek Doněcké a Luhanské oblasti, může celkový počet mrtvých dosáhnout až 260 700 vojáků.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.