Ruská armáda utrpěla největší ztráty od začátku války. Za každý kilometr položí život desítky vojáků

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie, foto: Russian Ministry of Defence
Klára Marková 5. května 2025 13:40
Sdílej:

Rok 2024 se stal pro ruské ozbrojené síly nejkrvavějším obdobím od začátku invaze na Ukrajinu. Podle otevřených zdrojů, které zpracoval tým BBC Russian ve spolupráci s nezávislým médiem Mediazona a dobrovolníky, bylo loni zabito nejméně 45 287 ruských vojáků. To je téměř trojnásobek ztrát z roku 2022 a výrazně více než v roce 2023, kdy probíhala nejdelší a nejkrvavější bitva konfliktu u Bachmutu.

Od začátku války se ztráty objevovaly v nárazech při bojích o klíčová města. V roce 2024 však docházelo ke kontinuálnímu růstu počtu padlých měsíc co měsíc, a to i přes jen pozvolný postup ruské fronty. Výsledkem je hrůzná statistika: Rusko ztratilo průměrně 27 vojáků za každý kilometr ukrajinského území, který dobylo.

Tým výzkumníků identifikoval jménem více než 106 745 padlých ruských vojáků od začátku invaze v únoru 2022. Odhady odborníků však uvádějí, že jde pouze o 45–65 % skutečných ztrát. Skutečný počet padlých by se tak mohl pohybovat mezi 164 000 a 237 000 vojáky.

Nejkrvavějším dnem byl 20. únor 2024, kdy při raketovém útoku ukrajinských sil typu HIMARS na cvičiště poblíž Volnovachy v okupované Doněcké oblasti zahynulo 65 vojáků 36. motostřelecké brigády, včetně jejich velitele plukovníka Musajeva. Celkem ten den padlo 201 ruských vojáků.

Na rozdíl od předchozích let nepřišlo v roce 2024 žádné období výrazného poklesu ztrát. Krvavé bitvy u Avdijivky, Robotyne nebo při útocích směrem na Pokrovsk a Toreck přinesly tisíce mrtvých.

V srpnu došlo k neobvyklé situaci, kdy ukrajinské síly překročily hranice a v ruské Kurské oblasti zlikvidovaly během jediného týdne více než 1 200 ruských vojáků.

Nejvíce padlých však přišlo mezi zářím a listopadem 2024. Podle amerického analytika Michaela Kofmana používala ruská armáda taktiku opakovaných útoků malých jednotek, což vedlo k velkým ztrátám s minimálním územním ziskem.

Přesto 1. října 2024 Rusko dobylo klíčový logistický bod Vuhledar. Celkem v období září až listopad padlo minimálně 11 678 ruských vojáků při zisku 2 356 kilometrů čtverečních. Celoročně tak Rusko podle ISW získalo 4 168 km² ukrajinského území – za každých 1 000 metrů padlo 27 mužů.

Navzdory těžkým ztrátám se ruské armádě daří doplňovat stavy. Od druhé poloviny roku 2024 počet nově naverbovaných převýšil počet padlých, uvádí Kofman. Klíčovou roli hrají finanční pobídky – bojové platy jsou pět- až sedminásobně vyšší než průměrný regionální plat a jednorázové prémie za podpis smlouvy dosahují desítek násobků běžných mezd.

Do armády vstupují i lidé, kteří se tak vyhýbají trestnímu stíhání. Dobrovolníci tvoří čtvrtinu všech nově identifikovaných obětí. Často jsou ale posíláni na frontu už po 10 až 14 dnech výcviku – s minimální šancí na přežití.

Nejvyšší počet mrtvých zaznamenala republika Baškortostán (4 836 padlých), většinou z venkovských oblastí. Více než třetina neměla žádné vojenské zkušenosti.

Ztráty ruské armády jsou ve skutečnosti vyšší, než ukazují zveřejněné nekrology. Mnoho těl zůstává na bojišti, kde je jejich vyzvednutí příliš riskantní. Pokud započteme i mrtvé z proruských separatistických jednotek Doněcké a Luhanské oblasti, může celkový počet mrtvých dosáhnout až 260 700 vojáků. 

Stalo se