Rok 2024 se stal pro ruské ozbrojené síly nejkrvavějším obdobím od začátku invaze na Ukrajinu. Podle otevřených zdrojů, které zpracoval tým BBC Russian ve spolupráci s nezávislým médiem Mediazona a dobrovolníky, bylo loni zabito nejméně 45 287 ruských vojáků. To je téměř trojnásobek ztrát z roku 2022 a výrazně více než v roce 2023, kdy probíhala nejdelší a nejkrvavější bitva konfliktu u Bachmutu.
Od začátku války se ztráty objevovaly v nárazech při bojích o klíčová města. V roce 2024 však docházelo ke kontinuálnímu růstu počtu padlých měsíc co měsíc, a to i přes jen pozvolný postup ruské fronty. Výsledkem je hrůzná statistika: Rusko ztratilo průměrně 27 vojáků za každý kilometr ukrajinského území, který dobylo.
Tým výzkumníků identifikoval jménem více než 106 745 padlých ruských vojáků od začátku invaze v únoru 2022. Odhady odborníků však uvádějí, že jde pouze o 45–65 % skutečných ztrát. Skutečný počet padlých by se tak mohl pohybovat mezi 164 000 a 237 000 vojáky.
Nejkrvavějším dnem byl 20. únor 2024, kdy při raketovém útoku ukrajinských sil typu HIMARS na cvičiště poblíž Volnovachy v okupované Doněcké oblasti zahynulo 65 vojáků 36. motostřelecké brigády, včetně jejich velitele plukovníka Musajeva. Celkem ten den padlo 201 ruských vojáků.
Na rozdíl od předchozích let nepřišlo v roce 2024 žádné období výrazného poklesu ztrát. Krvavé bitvy u Avdijivky, Robotyne nebo při útocích směrem na Pokrovsk a Toreck přinesly tisíce mrtvých.
V srpnu došlo k neobvyklé situaci, kdy ukrajinské síly překročily hranice a v ruské Kurské oblasti zlikvidovaly během jediného týdne více než 1 200 ruských vojáků.
Nejvíce padlých však přišlo mezi zářím a listopadem 2024. Podle amerického analytika Michaela Kofmana používala ruská armáda taktiku opakovaných útoků malých jednotek, což vedlo k velkým ztrátám s minimálním územním ziskem.
Přesto 1. října 2024 Rusko dobylo klíčový logistický bod Vuhledar. Celkem v období září až listopad padlo minimálně 11 678 ruských vojáků při zisku 2 356 kilometrů čtverečních. Celoročně tak Rusko podle ISW získalo 4 168 km² ukrajinského území – za každých 1 000 metrů padlo 27 mužů.
Navzdory těžkým ztrátám se ruské armádě daří doplňovat stavy. Od druhé poloviny roku 2024 počet nově naverbovaných převýšil počet padlých, uvádí Kofman. Klíčovou roli hrají finanční pobídky – bojové platy jsou pět- až sedminásobně vyšší než průměrný regionální plat a jednorázové prémie za podpis smlouvy dosahují desítek násobků běžných mezd.
Do armády vstupují i lidé, kteří se tak vyhýbají trestnímu stíhání. Dobrovolníci tvoří čtvrtinu všech nově identifikovaných obětí. Často jsou ale posíláni na frontu už po 10 až 14 dnech výcviku – s minimální šancí na přežití.
Nejvyšší počet mrtvých zaznamenala republika Baškortostán (4 836 padlých), většinou z venkovských oblastí. Více než třetina neměla žádné vojenské zkušenosti.
Ztráty ruské armády jsou ve skutečnosti vyšší, než ukazují zveřejněné nekrology. Mnoho těl zůstává na bojišti, kde je jejich vyzvednutí příliš riskantní. Pokud započteme i mrtvé z proruských separatistických jednotek Doněcké a Luhanské oblasti, může celkový počet mrtvých dosáhnout až 260 700 vojáků.
Předpovídání zemětřesení představuje na souši velkou výzvu, ale v oceánech, které pokrývají přibližně 70 % povrchu Země, je to téměř nemožné. To by se však mohlo brzy změnit díky rozsáhlé síti podmořských kabelů, které křižují světová moře. Kromě přenosu dat totiž mohou sloužit i k monitorování tektonických pohybů, které způsobují ničivá zemětřesení a vlny tsunami.
Britská vláda zvažuje zavedení dalších sankcí proti Moskvě poté, co oficiálně připsala Kremlu vinu za smrt opozičního lídra Alexeje Navalného. Britská ministryně zahraničí Yvette Cooperová naznačila, že Spojené království nezůstane po nových zjištěních nečinné. Podle závěrů, které v sobotu zveřejnila Británie společně se Švédskem, Francií, Německem a Nizozemskem, stála za smrtí Navalného otrava toxinem z pralesniček organizovaná ruským státem.
Závod o ovládnutí trhu s umělou inteligencí s sebou nese riziko katastrofy ve stylu Hindenburgu, která by mohla definitivně podkopat globální důvěru v tuto technologii. Před tímto scénářem varoval přední odborník Michael Wooldridge, profesor umělé inteligence na Oxfordské univerzitě. Podle něj jsou technologické firmy pod neúnosným komerčním tlakem a vypouštějí nové nástroje dříve, než plně pochopí jejich schopnosti a potenciální vady.
Vědecká komunita se musela přizpůsobit nové realitě oteplujícího se světa a zásadně změnila způsob, jakým měří klimatické jevy El Niño a La Niña. Tradiční metody, které vědci používali po desetiletí, totiž pod vlivem globálního oteplování začaly selhávat a poskytovaly zkreslený obraz o tom, co se v Pacifiku skutečně děje. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) proto oficiálně přešel na nový systém měření, který dokáže lépe oddělit přirozené klimatické cykly od celkového oteplování planety.
Evropská unie zahájila formální vyšetřování čínského internetového prodejce Shein kvůli podezření na vícenásobné porušení evropských zákonů. Šetření se zaměřuje především na prodej nelegálního zboží, mezi nímž figurují sexuální panenky s dětským vzhledem a různé druhy zbraní. Evropská komise v úterý oznámila, že k tomuto kroku přistoupila po předběžném prověření informací, které si od společnosti vyžádala v loňském roce.
Írán a Spojené státy dosáhly v Ženevě shody na „hlavních zásadách“ pro další vyjednávání, jak po úterním setkání potvrdil íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí. Přestože byl položen základní kámen pro budoucí rozhovory, šéf íránské diplomacie zároveň upozornil, že obě strany čeká ještě velké množství práce. Nepřímá jednání s americkým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem a prezidentovým zetěm Jaredem Kushnerem označil za pozitivní krok vpřed.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí navštívil Budapešť, aby vyjádřil otevřenou podporu maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi před nadcházejícími dubnovými volbami. Tento krok je analytiky vnímán jako snaha administrativy Donalda Trumpa exportovat ideologii MAGA do zahraničí a posílit pravicově populistické lídry v Evropě. Rubio během společné tiskové konference prohlásil, že vztahy mezi oběma zeměmi vstupují do „zlaté éry“, což přisoudil především úzkému osobnímu poutu mezi Orbánem a prezidentem Trumpem.
Evropská zkušenost se závislostí na bezpečnostních zárukách Spojených států v mnohém připomíná úpadek kvality digitálních aplikací. Mnichovská bezpečnostní konference se otevírá v atmosféře krize důvěry v transatlantické vztahy. Ačkoliv Evropa pravděpodobně uslyší známá ujištění o americkém závazku a nepostradatelnosti NATO, neklid mezi evropskými politiky podle expertů signalizuje hlubší problém. Pro desítky let fungoval transatlantický vztah jako ultimátní geopolitická platforma, kde USA udržovaly bezpečnostní operační systém a Evropa byla jeho hlavním, neustále přihlášeným uživatelem.
Francie vyhlásila nejvyšší červený stupeň varování před povodněmi ve třech departementech poté, co dozvuky bouře Nils vyvolaly chaos napříč celou zemí. Záplavová vlna již zatopila domy a izolovala řadu vesnic poté, se z břehů vylila řeka Garonne. Hydrologové varují, že další srážky dopadají na půdu, která vykazuje rekordní úroveň nasycení a není schopna absorbovat žádnou další vodu.
Evropský vědecký poradní sbor pro změnu klimatu (ESABCC) vydal naléhavé varování, ve kterém vyzývá členské státy, aby se začaly připravovat na katastrofický scénář globálního oteplení o 3 stupně Celsia. Podle předního člena sboru, Maartena van Aalsta, je ochrana Evropy před extrémním počasím sice náročným úkolem, ale nikoliv neproveditelným. Van Aalst zdůrazňuje, že ačkoliv už nyní kontinent za nedostatečnou přípravu platí vysokou cenu, mnohá adaptační opatření jsou otázkou selského rozumu a snadno dosažitelných cílů.
V Ženevě odstartovala ostře sledovaná diplomatická jednání mezi Spojenými státy a Íránem, která mají za cíl vyřešit vleklý spor o jaderný program Teheránu. Rozhovory probíhají v době extrémního napětí, kdy se v regionu Blízkého východu masivně koncentrují americké vojenské síly. Americkou delegaci vedou zvláštní vyslanec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner, zatímco íránskou stranu reprezentuje ministr zahraničí Abbás Araghčí.
Čína v posledních pěti letech radikálně zrychlila výrobu jaderných ponorek a v tempu spouštění nových plavidel na vodu již předstihla Spojené státy. Podle nové zprávy Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) tento vývoj ohrožuje dlouholetou námořní nadvládu Washingtonu. Analýza založená na satelitních snímcích loděnic ukazuje, že Peking buduje svou flotilu nevídanou rychlostí.