Rok 2024 se stal pro ruské ozbrojené síly nejkrvavějším obdobím od začátku invaze na Ukrajinu. Podle otevřených zdrojů, které zpracoval tým BBC Russian ve spolupráci s nezávislým médiem Mediazona a dobrovolníky, bylo loni zabito nejméně 45 287 ruských vojáků. To je téměř trojnásobek ztrát z roku 2022 a výrazně více než v roce 2023, kdy probíhala nejdelší a nejkrvavější bitva konfliktu u Bachmutu.
Od začátku války se ztráty objevovaly v nárazech při bojích o klíčová města. V roce 2024 však docházelo ke kontinuálnímu růstu počtu padlých měsíc co měsíc, a to i přes jen pozvolný postup ruské fronty. Výsledkem je hrůzná statistika: Rusko ztratilo průměrně 27 vojáků za každý kilometr ukrajinského území, který dobylo.
Tým výzkumníků identifikoval jménem více než 106 745 padlých ruských vojáků od začátku invaze v únoru 2022. Odhady odborníků však uvádějí, že jde pouze o 45–65 % skutečných ztrát. Skutečný počet padlých by se tak mohl pohybovat mezi 164 000 a 237 000 vojáky.
Nejkrvavějším dnem byl 20. únor 2024, kdy při raketovém útoku ukrajinských sil typu HIMARS na cvičiště poblíž Volnovachy v okupované Doněcké oblasti zahynulo 65 vojáků 36. motostřelecké brigády, včetně jejich velitele plukovníka Musajeva. Celkem ten den padlo 201 ruských vojáků.
Na rozdíl od předchozích let nepřišlo v roce 2024 žádné období výrazného poklesu ztrát. Krvavé bitvy u Avdijivky, Robotyne nebo při útocích směrem na Pokrovsk a Toreck přinesly tisíce mrtvých.
V srpnu došlo k neobvyklé situaci, kdy ukrajinské síly překročily hranice a v ruské Kurské oblasti zlikvidovaly během jediného týdne více než 1 200 ruských vojáků.
Nejvíce padlých však přišlo mezi zářím a listopadem 2024. Podle amerického analytika Michaela Kofmana používala ruská armáda taktiku opakovaných útoků malých jednotek, což vedlo k velkým ztrátám s minimálním územním ziskem.
Přesto 1. října 2024 Rusko dobylo klíčový logistický bod Vuhledar. Celkem v období září až listopad padlo minimálně 11 678 ruských vojáků při zisku 2 356 kilometrů čtverečních. Celoročně tak Rusko podle ISW získalo 4 168 km² ukrajinského území – za každých 1 000 metrů padlo 27 mužů.
Navzdory těžkým ztrátám se ruské armádě daří doplňovat stavy. Od druhé poloviny roku 2024 počet nově naverbovaných převýšil počet padlých, uvádí Kofman. Klíčovou roli hrají finanční pobídky – bojové platy jsou pět- až sedminásobně vyšší než průměrný regionální plat a jednorázové prémie za podpis smlouvy dosahují desítek násobků běžných mezd.
Do armády vstupují i lidé, kteří se tak vyhýbají trestnímu stíhání. Dobrovolníci tvoří čtvrtinu všech nově identifikovaných obětí. Často jsou ale posíláni na frontu už po 10 až 14 dnech výcviku – s minimální šancí na přežití.
Nejvyšší počet mrtvých zaznamenala republika Baškortostán (4 836 padlých), většinou z venkovských oblastí. Více než třetina neměla žádné vojenské zkušenosti.
Ztráty ruské armády jsou ve skutečnosti vyšší, než ukazují zveřejněné nekrology. Mnoho těl zůstává na bojišti, kde je jejich vyzvednutí příliš riskantní. Pokud započteme i mrtvé z proruských separatistických jednotek Doněcké a Luhanské oblasti, může celkový počet mrtvých dosáhnout až 260 700 vojáků.
Americko-transatlantická aliance zůstává základním pilířem globální bezpečnosti a hospodářské prosperity. Spojené státy americké jsou již téměř třetinu své existence formálně svázány smlouvami o společné obraně se svými evropskými spojenci v rámci NATO. Tato severoatlantická vazba slouží posledních 77 let jako nenahraditelný základ pro americký vliv a moc ve světě. Podle expertů webu The Conversation by tak USA neměly dnes, v Den nezávislosti, zapomenout poděkovat právě Evropě.
Americký prezident Donald Trump udělil milost devíti lidem, kteří byli v minulosti odsouzeni za porušení zákona o čistotě ovzduší kvůli zásahům do systémů kontroly emisí u naftových motorů. Trump oznámil šest z těchto milostí na své sociální síti Truth Social s argumentem, že tito muži byli pronásledováni Bidenovou administrativou a trestáni v podstatě za to, že si opravovali svá vlastní auta. Podle soudních záznamů se jednalo o automechaniky a tunery, kteří se podíleli na prodeji a instalaci takzvaných odpojovacích zařízení.
Několik obchodních plavidel, která se dnes pokusila proplout strategicky významným Hormuzským průlivem podél ománského pobřeží, se náhle otočilo zpět.
Analýza deníku The Guardian ukázala, že americký miliardář Elon Musk se v období před vstupem své společnosti SpaceX na burzu věnoval na své sociální síti X britské politice, rase a imigraci dvakrát častěji než samotné vesmírné a technologické firmě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v telefonickém hovoru s německým kancléřem Friedrichem Merzem projednával další vojenskou podporu své země. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla naléhavá potřeba dodávek dalších obranných raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot, které Kyjev nezbytně potřebuje. Zelenskyj prostřednictvím platformy Telegram vyjádřil Německu vděčnost za jeho dosavadní stabilní pomoc a ocenil, že Berlín hraje v podpoře ukrajinské obrany roli jednoho z globálních lídrů.
Debata o nutnosti a prospěšnosti hospodářského růstu se v akademických kruzích výrazně proměňuje. Mezi vědci zabývajícími se udržitelností a klimatem roste skepse ohledně toho, zda je neustálý ekonomický růst nezbytný pro dosažení sociálních a ekologických cílů. Někteří odborníci podle webu The Conversation dokonce tvrdí, že by se od hospodářského růstu jako ústředního politického cíle mělo zcela upustit, protože snaha o něj je v rozporu s dodržováním planetárních limitů.
Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.
Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země.
Polský premiér Donald Tusk očekává, že Ukrajina učiní vstřícné kroky k nápravě vzájemných vztahů, které byly v posledních týdnech narušeny spory o výklad válečné historie. Tusk varoval, že obnova důvěry vyžaduje dobrou vůli i ze strany Kyjeva.
Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.
Německé ministerstvo zahraničí si naléhavě předvolalo čínského velvyslance v Berlíně kvůli zprávám o tom, že se v Číně tajně cvičí ruští vojáci. Resort označil tyto informace za hluboce znepokojivé a poukázal na možnou podporu Ruska ze strany čínských státních aktérů, konkrétně Čínské lidové osvobozenecké armády.
Policie vyšetřuje případ primáře děčínské nemocnice, na kterého nadřízení podali trestní oznámení. Lékař je nyní hned v několika případech podezřelý z vraždy. Na případ upozornila televizní stanice CNN Prima News.