Izraelský premiér Benjamin Netanjahu chtěl využít úspěchu ve válce s Íránem k zajištění pokračování vlastní politické kariéry. Nejnovější průzkumy ale ukazují, že risk s předčasnými volbami by se mu zřejmě vymstil. Upozornila na to britská BBC.
Netanjahu by rád voličům prodal vojenské vítězství v konfliktu s Íránem, ke kterému minulý víkend dopomohla americká letadla svým úderem na íránská jaderná zařízení. Dlouholetý předseda strany Likud začal uvažovat o předčasných volbách, které by mu mohly zajistit další funkční období v čele vlády.
Kontroverzní politik v týdnu prohlásil, že chce stále dokončit řadu úkolů. S ohledem na jiný probíhající konflikt v Pásmu Gazy řekl, že pouze on může zajistit propuštění rukojmích a porážku palestinského militantního hnutí Hamás.
Jednou věcí jsou však pocity, druhou pak data. Průzkumy ukazují, že svolání předčasných voleb by bylo velkým riskem, protože preferencím Netanjahuovy strany úspěch ve válce s Teheránem až tolik nepomohl.
Nejnovější šetření pro deník Ma'ariv ukázalo, že samotný Likud by na většinu v parlamentu dosáhl jen těžko, protože by měl problém i sestavit koaliční kabinet s partnery z pravicového spektra. Stejná sondáž odhalila, že 59 procent Izraelců si přeje konec bojů v Gaze výměnou za propuštění rukojmích. Téměř polovina lidí si myslí, že válka s Hamásem pokračuje jen kvůli Netanjahuovým politickým ambicím.
"Ten chlap je velmi nadaný politický hráč," řekl profesor Tamar Hermann z Izraelského demokratického institutu pro BBC na adresu premiéra, jehož označil za nejnadanějšího izraelského politika. Zdůraznil však, že důvěra občanů je v jeho případě velkým problémem.
Institut se chystá zveřejnit vlastní šetření, ze kterého vyplývá, že polovina Izraelců nedokáže Netanjahuovi alespoň částečně věřit. Hermann se proto domnívá, že svolání předčasných voleb by bylo ještě větším riskem, než byl útok na Írán.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.
Globální ceny potravin vzrostly na nejvyšší úroveň za poslední tři a půl roku, k čemuž významně přispívají letní vlnou veder zasažené úrody a probíhající ozbrojené konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě. Index cen potravinářských komodit sestavovaný Organizací pro výživu a zemědělství (FAO) dosáhl v červenci hodnoty 131,1 bodu, což představuje nejvyšší úroveň od ledna 2023.
Téměř deset měsíců po uzavření prvního příměří se Izrael a Hamas posouvají k druhé fázi mírového plánu, jejíž hlavní obrysy oznámil koncem července americký prezident Donald Trump. Dohoda počítá s tím, že Hamas složí zbraně a předá správu Pásma Gazy technokratické palestinské administrativě, zatímco izraelské síly se z enklávy postupně stáhnou.
Americký prezident Donald Trump v posledních dnech zuří kvůli únikům informací o vyčerpaných zásobách americké munice. Tyto zprávy totiž podle něj výrazně oslabují pozici Spojených států v kritickém období vyjednávání. Svoji frustraci dal jasně najevo během nedávného vládního zasedání v Camp Davidu. Hlava státu si stěžovala na medializaci celé záležitosti, která podle ní poškozuje bezpečnostní zájmy země.
Francouzská vláda plánuje na druhou polovinu roku 2027 rozsáhlou celostátní simulaci, která má prověřit reakci země na náhlý a masivní výpadek elektrické energie. Cílem této prověrky je zjistit, jak by stát a klíčové instituce dokázaly čelit paralyzujícímu blackoutu podobnému těm, které v minulosti postihly jiné evropské státy. Do této náročné zkoušky se zapojí nejen provozovatelé přenosových soustav Enedis a RTE, ale také příslušná ministerstva a vojenská správa.
Ukrajina se v reakci na stupňující se ruské útoky urychleně snaží vyvinout vlastní balistické střely. Zároveň na tom buduje nový evropský systém protiraketové obrany. Prezident Volodymyr Zelenskyj stanovil cíl, aby tyto domácí snahy přinesly hmatatelné výsledky na přelomu let 2026 až 2027.
Střední a východní Evropu zasáhla v posledních dnech extrémně silná vlna veder. Tato situace v celé řadě zemí překonala dosavadní historická teplotní maxima. Meteorologové a úřady proto varují před dalším prohlubováním již tak vážných problémů se suchem. Podobně intenzivní horka zatěžují lidský organismus a ohrožují fungování celé řady klíčových sektorů.
Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) se zúčastnil mimořádného videokonferenčního jednání ministrů vnitra členských států Evropské unie svolaného v reakci na migrační situaci ve španělské exklávě Ceuta. Hlavním tématem byl aktuální vývoj, přijatá opatření i další postup při ochraně vnějších hranic Evropské unie.