Izraelský premiér Benjamin Netanjahu chtěl využít úspěchu ve válce s Íránem k zajištění pokračování vlastní politické kariéry. Nejnovější průzkumy ale ukazují, že risk s předčasnými volbami by se mu zřejmě vymstil. Upozornila na to britská BBC.
Netanjahu by rád voličům prodal vojenské vítězství v konfliktu s Íránem, ke kterému minulý víkend dopomohla americká letadla svým úderem na íránská jaderná zařízení. Dlouholetý předseda strany Likud začal uvažovat o předčasných volbách, které by mu mohly zajistit další funkční období v čele vlády.
Kontroverzní politik v týdnu prohlásil, že chce stále dokončit řadu úkolů. S ohledem na jiný probíhající konflikt v Pásmu Gazy řekl, že pouze on může zajistit propuštění rukojmích a porážku palestinského militantního hnutí Hamás.
Jednou věcí jsou však pocity, druhou pak data. Průzkumy ukazují, že svolání předčasných voleb by bylo velkým riskem, protože preferencím Netanjahuovy strany úspěch ve válce s Teheránem až tolik nepomohl.
Nejnovější šetření pro deník Ma'ariv ukázalo, že samotný Likud by na většinu v parlamentu dosáhl jen těžko, protože by měl problém i sestavit koaliční kabinet s partnery z pravicového spektra. Stejná sondáž odhalila, že 59 procent Izraelců si přeje konec bojů v Gaze výměnou za propuštění rukojmích. Téměř polovina lidí si myslí, že válka s Hamásem pokračuje jen kvůli Netanjahuovým politickým ambicím.
"Ten chlap je velmi nadaný politický hráč," řekl profesor Tamar Hermann z Izraelského demokratického institutu pro BBC na adresu premiéra, jehož označil za nejnadanějšího izraelského politika. Zdůraznil však, že důvěra občanů je v jeho případě velkým problémem.
Institut se chystá zveřejnit vlastní šetření, ze kterého vyplývá, že polovina Izraelců nedokáže Netanjahuovi alespoň částečně věřit. Hermann se proto domnívá, že svolání předčasných voleb by bylo ještě větším riskem, než byl útok na Írán.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil zájem setkat se se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem a je otevřený dalším obchodním jednáním s Jižní Koreou. Svá prohlášení pronesl během návštěvy jihokorejského prezidenta I Če-mjonga v Bílém domě.
Jedním z nejdiskutovanějších témat v Indii se stal osud zhruba milionu toulavých psů. Po několika vážných případech napadení, které skončily i smrtí, rozhodl indický Nejvyšší soud, že toulaví psi v Dillí ztratí právo se volně pohybovat po ulicích a budou umístěni do útulků. Toto rozhodnutí vyvolalo velkou vlnu paniky mezi milovníky zvířat a organizacemi na ochranu zvířat, které argumentovaly, že indická metropole nemá dostatečnou infrastrukturu, aby se o takové množství zvířat postarala.
Dle nové studie může opakovaná expozice vlnám veder urychlovat stárnutí. Vědci to přirovnávají k dopadům kouření, konzumace alkoholu nebo nezdravého životního stylu. Vzhledem k tomu, že vlny veder jsou kvůli klimatické krizi stále častější, mohou mít dlouhodobé následky na zdraví miliard lidí.
Jak Rusko posiluje svou válečnou mašinérii na východní Ukrajině, daleko za frontovou linií probíhá další ofenziva. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Masivní výroba těchto zbraní neustále zvyšuje intenzitu těchto útoků.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil okamžité zahájení jednání o propuštění všech rukojmích. Jednání mají proběhnout za podmínek, které jsou pro Izrael přijatelné. Podle Netanjahua je cílem dohody ukončit válku v Gaze.
Obchodní vztahy mezi Evropou a Spojenými státy jsou v posledních letech velmi křehké. EU se ocitla v obtížné situaci, kdy se snaží udržet si dobré vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a zároveň si zachovat pověst zastánce mezinárodních obchodních pravidel. Nedávno uzavřená dohoda o clech na Trumpově skotském golfovém hřišti ukázala, jak moc je EU ochotna ustoupit, aby si udržela přízeň amerického prezidenta.
Stelios Boutaris, vinař ze severního Řecka a ostrova Santorini, prohlašuje, že nehodlá měnit povolání. Zároveň však připouští, že způsob hospodaření, který praktikovali jeho otcové, už není možný. Klimatická krize vystavuje producenty napříč Středomořím obrovskému tlaku.
V evropské krajině se něco mění. Tam, kde ještě nedávno stála dřevěná oplocení, se začínají stavět mohutné, novodobé zdi. Evropa na svých východních hranicích opět buduje bariéry, ale tentokrát v obráceném gardu než dříve.
Během oslav 34. výročí získání nezávislosti Ukrajiny poslal americký prezident Donald Trump dopis na podporu ukrajinského lidu. V dopise vyjádřil obdiv k jejich odvaze a víru v jejich budoucnost jako nezávislého státu. Uvedl, že Spojené státy podporují dohodu, která povede k trvalému míru, ukončení krveprolití a ochraně suverenity Ukrajiny.
Přestože je Antarktida často vnímána jako vzdálený a neměnný kontinent, nyní se potýká s náhlými a alarmujícími změnami, které ovlivní celý svět. Nový výzkum publikovaný v časopise Nature ukazuje, že tyto změny už probíhají a v budoucnu se budou pravděpodobně ještě zhoršovat.
I přesto, že ve světě roste počet konfliktů, některé země si dlouhodobě udržují pozici těch nejmírumilovnějších. Globální index míru (GPI) každoročně posuzuje 23 ukazatelů, od probíhajících konfliktů přes vojenské výdaje až po bezpečnost. Do pětice nejbezpečnějších zemí v roce 2025 se zařadily Island, Irsko, Nový Zéland, Rakousko a Singapur.
Ukrajina v poslední době výrazně zintenzivnila útoky na ruská energetická zařízení. Zaměřuje se na rafinerie, čerpací stanice a vlaky převážející pohonné hmoty, což má zasáhnout ruskou válečnou mašinerii, ale také narušit každodenní život v Rusku. Tato taktika se podle CNN vyplácí. V důsledku těchto útoků totiž vystoupaly ceny benzínu v Rusku na rekordní hodnoty, a to i přes vládní zákaz vývozu pohonných hmot.