Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí podepsal dekret o povolání dalších 160 tisíc mužů do armády. Vojenská služba se bude týkat mužů ve věku od 18 do 30 let a začne 1. dubna. Do 15. července má být nábor dokončen.
K tomuto rozhodnutí dochází v kritickém okamžiku. Ruská armáda totiž čelí rozsáhlým ztrátám na ukrajinské frontě – podle britské rozvědky padlo od začátku války až 250 tisíc vojáků a celkové ztráty se přibližují k hranici 900 tisíc mužů. Moskva na tuto situaci reaguje dalšími vlnami mobilizace a už dříve oznámila, že počet vojáků zvýší o téměř 170 tisíc.
Navzdory těmto alarmujícím číslům zůstává americký prezident Donald Trump překvapivě optimistický. V únoru s Putinem telefonicky jednal a oznámil zahájení okamžitých jednání o ukončení války na Ukrajině. Tvrdí, že Putin má zájem konflikt ukončit a že je možné dosáhnout mírové dohody.
Tuto víru ale nesdílí ukrajinské vedení. Prezident Volodymyr Zelenskyj varoval před přílišnou důvěrou v ruského lídra a připomněl, že Kreml v minulosti opakovaně porušoval dohody. Zatímco Kreml se snaží doplnit stavy unavené armády, napětí v regionu dále roste. A s ním i obavy, že jaro přinese novou, ještě krvavější fázi konfliktu.
To odpovídá zprávám o dalších hrozících ofenzívách. „Podle našich zpravodajských informací se Rusko připravuje na nové ofenzívy v Sumské, Charkovské a Záporožské oblasti,“ varoval minulý týden podle serveru Politico ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Protahují jednání a snaží se zatáhnout USA do nekonečných, nesmyslných diskusí o falešných podmínkách, aby získali čas a pak se pokusili zmocnit ještě více půdy. Putin chce vyjednávat o území ze silnější pozice. Myslí pouze na válku. Takže naší prací – nás všech – je obrana v nejširším slova smyslu,“ doplnil.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.
Americký prezident Donald Trump varoval Írán, že příští útok na jeho ropná pole už mohou provést jeho krajané. Reagoval tak na íránskou odvetu, která po izraelském úderu směřovala proti zařízením na zpracování zemního plynu v Kataru.
Velikonoce se každým dnem přibližují, takže je nejvyšší čas, aby se někteří důchodci dozvěděli, co je čeká. Jak upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), budou se kvůli dubnovým svátkům letos poprvé měnit výplatní termíny důchodů.
Máme před sebou další víkend, po kterém přijde na řadu poslední ryze březnový týden. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se počasí v jeho průběhu pokazí. Projeví se to i na teplotách.
Kauza úspěšného českého filmu Sbormistr dospěla do zajímavého bodu. Soud se do ní vložil tím způsobem, že vydal předběžné opatření, které pro tuto chvíli znemožňuje televizní šíření tohoto díla. Úspěch slaví žena, které vadí, že se snímek bez jejího souhlasu inspiroval jejím životním příběhem.