Putin plánuje výrazně posílit ruskou armádu. A Trump stále věří v mír

Vladimir Putin
Vladimir Putin, foto: Kremlin Pool
Pavel Němec 31. března 2025 20:11
Sdílej:

Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí podepsal dekret o povolání dalších 160 tisíc mužů do armády. Vojenská služba se bude týkat mužů ve věku od 18 do 30 let a začne 1. dubna. Do 15. července má být nábor dokončen.

K tomuto rozhodnutí dochází v kritickém okamžiku. Ruská armáda totiž čelí rozsáhlým ztrátám na ukrajinské frontě – podle britské rozvědky padlo od začátku války až 250 tisíc vojáků a celkové ztráty se přibližují k hranici 900 tisíc mužů. Moskva na tuto situaci reaguje dalšími vlnami mobilizace a už dříve oznámila, že počet vojáků zvýší o téměř 170 tisíc.

Navzdory těmto alarmujícím číslům zůstává americký prezident Donald Trump překvapivě optimistický. V únoru s Putinem telefonicky jednal a oznámil zahájení okamžitých jednání o ukončení války na Ukrajině. Tvrdí, že Putin má zájem konflikt ukončit a že je možné dosáhnout mírové dohody.

Tuto víru ale nesdílí ukrajinské vedení. Prezident Volodymyr Zelenskyj varoval před přílišnou důvěrou v ruského lídra a připomněl, že Kreml v minulosti opakovaně porušoval dohody. Zatímco Kreml se snaží doplnit stavy unavené armády, napětí v regionu dále roste. A s ním i obavy, že jaro přinese novou, ještě krvavější fázi konfliktu.

To odpovídá zprávám o dalších hrozících ofenzívách. „Podle našich zpravodajských informací se Rusko připravuje na nové ofenzívy v Sumské, Charkovské a Záporožské oblasti,“ varoval minulý týden podle serveru Politico ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Protahují jednání a snaží se zatáhnout USA do nekonečných, nesmyslných diskusí o falešných podmínkách, aby získali čas a pak se pokusili zmocnit ještě více půdy. Putin chce vyjednávat o území ze silnější pozice. Myslí pouze na válku. Takže naší prací – nás všech – je obrana v nejširším slova smyslu,“ doplnil.

Stalo se
Novinky
Donald Trump

Dohoda s Íránem není definitivní. Trump pohrozil obnovením vojenských úderů

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nedávná dohoda s Íránem není definitivní, a pohrozil obnovením vojenských úderů, pokud se Teherán nebude chovat podle očekávání. Před schůzkou s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem as-Sísím na summitu G7 novinářům sdělil, že se jedná pouze o memorandum o porozumění. Pokud s ním nebude spokojen nebo pokud Írán neupraví své jednání, jsou Spojené státy připraveny okamžitě obnovit shazování bomb. Trump v této souvislosti připomněl, že Teherán se chová nevhodně už čtyřicet sedm let.

Novinky
Kaja Kallasová

Kallasová nevyřešila Ukrajinu ani Írán. EU zvažuje, že jí zruší úřad

Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová rezolutně odmítla úvahy o tom, že by Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) měla být zrušena nebo zásadně transformována. V interní zprávě určené pro pět tisíc pracovníků unijní diplomacie podotkla, že význam této instituce je pro celé společenství nezpochybnitelný, obzvláště za situace, kdy na evropském kontinentu probíhá rozsáhlý vojenský konflikt. 

Novinky
Írán

Co se děje v Íránu? Teherán lidem mírovou dohodu podává jako velké vítězství, nikoli ústupek

Íránské vedení se snaží rodící se memorandum o porozumění se Spojenými státy prezentovat domácímu publiku jako výsledek vytrvalého odporu a velké vítězství, nikoli jako ústupek. Obhajoba tohoto postoje je však v zemi mimořádně složitá. Stát má za sebou ničivou válku, hospodářství se nachází pod enormním tlakem a část vlivné základny Islámské republiky navíc měsíce hlasitě odmítala jakýkoliv kompromis s Washingtonem. Mezi Íránci doma i v zahraničí navíc existují skupiny, které uplynulou krizi nevnímaly jako prostor pro diplomacii, ale jako příležitost ke svržení současného režimu.

Novinky
Vladimir Putin

Rusko se přeceňuje. Zdaleka nedosahuje úrovně Kanady či Brazílie, upozorňují experti

Ruská agrese vůči Ukrajině bývá často mylně popisována jako konflikt velmocí, vyvolaný rozšiřováním NATO. Tento výklad, který kopíruje narativy Kremlu a staví na logice studené války, však politologové i historici odmítají. Ve skutečnosti se jedná o střet středních mocností, do kterého Spojené státy a Čína zasahují pouze z ústraní. Rusko totiž od rozpadu Sovětského svazu status velmoci ztratilo a disponuje pouze velmocenským komplexem, přestože si udrželo stálé místo v Radě bezpečnosti OSN a rozsáhlý jaderný arsenál.