Prezident USA Donald Trump oznámil, že zkracuje původní 50denní termín, který stanovil ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi pro uzavření dohody o Ukrajině. Na tiskové konferenci uvedl, že nový termín pro dosažení dohody je nyní stanoven na „10 nebo 12 dní“ od dneška.
Trump původně Putinovi dal 50 dní, aby se dohodl na řešení konfliktu na Ukrajině. Tento nový termín naznačuje, že Trump očekává rychlý pokrok v rozhovorech, přičemž se zaměřuje na dosažení konkrétního výsledku v průběhu následujících několika dní.
„Jsem prezidentem Putinem zklamaný, velice zklamaný,“ řekl Trump novinářům ve Skotsku, kde se setkal s britským premiérem Keirem Starmerem. Dodal, že s Putinem mluvil mnohokrát a vedli spolu „diskuse“.
Před dvěma týdny americký prezident oznámil, že dal Putinovi padesát dní na dosažení dohody s Ukrajinou, než mu budou hrozit následky. „Pokud nebudeme mít do padesáti dnů dohodu, uvalíme velmi přísná cla,“ uvedl tehdy Trump. „Cla ve výši asi sto procent, říkáte tomu sekundární cla. Víte, co to znamená.“
Bílý dům následně upřesnil, že kromě přímých cel na Rusko se bude jednat také o sankce proti zemím, které kupují ruskou ropu.
Trump už tehdy vyjadřoval nespokojenost s přístupem ruského prezidenta. I když podle něj jejich telefonické rozhovory probíhají v přátelském duchu, pravidelně poté následují útoky na ukrajinská města.
„Řeknu první dámě, že jsem s ním mluvil. A ona odpoví, že právě vybombardovali další město,“ poznamenal tehdy Trump. Přesto doufá, že Putin nakonec přistoupí na „férovou dohodu“, protože „ví, co je fér“.
Trump následně během setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem řekl novinářům, že to byla Melania, kdo mu opakovaně poukazoval na to, že ruské útoky často následovaly krátce po jeho telefonických rozhovorech s Putinem, kdy se domníval, že dochází k pokroku v mírových jednáních.
„Jednou jsem jí řekl, že jsme si s Putinem výborně popovídali, že to možná celé končí. Pak zapnu televizi, nebo mi ona řekne: ‚To je zvláštní, právě vybombardovali domov důchodců.‘ A já: ‚Cože?‘“
Podle Trumpa se ruské útoky pomocí dronů a raket objevují opakovaně krátce po jeho hovorech s Putinem, což podle něj vyvolává podezření, že ruský prezident své sliby nedodržuje.
Už dříve dal Trump najevo frustraci ze situace a prohlásil, že „není s Putinem spokojený, protože zabíjí spoustu lidí“.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
