Ruský prezident Vladimir Putin nařídil své armádě zrušit dosavadní omezení a stupňovat útoky na civilní cíle na Ukrajině. V rozhovoru pro deník Financial Times to prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinská hlava státu se odvolává na zpravodajské informace a zachycenou komunikaci mezi představiteli Kremlu. Podle Zelenského ruský vůdce výslovně prohlásil, že v současné válce už neplatí žádná pravidla.
K vydání tohoto pokynu mělo dojít během září v reakci na to, že se ruským jednotkám nedaří dosahovat stanovených cílů na bojišti, zejména v oblasti Donbasu. Moskva proto podle ukrajinského prezidenta záměrně rozšířila seznam svých cílů a snaží se vyvíjet tlak na obyvatelstvo. Útoky na školy, nemocnice, telekomunikační síť či datová centra mají za cíl zastrašit civilisty, donutit je k odchodu z měst a oslabit schopnost země dále se bránit. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nicméně tvrzení odmítl a prohlásil, že ruské síly na školy ani nemocnice neútočí.
Zelenskyj poskytl rozhovor v krytu jedné z kyjevských škol, kterou den předtím zasáhl ruský dron s proudovým pohonem. V krytu se v době úderu nacházelo 104 žáků a 60 učitelů, kterým se podařilo včas ukrýt. Padesátikilogramová bojová hlavice bezpilotního letounu prorazila podlahu budovy, ale neexplodovala. Náraz nicméně způsobil škody na majetku a vyvolal požár, přičemž trosky dronu nesly ruská označení i rukou psané texty.
Ruské síly v posledních dnech výrazně stupňují letecké údery na samotné hlavní město i další oblasti. V Kyjevě zasáhly například Národní akademii věd a opakovaně poškodily most přes řeku Dněpr, což výrazně zkomplikovalo městskou dopravu. Útoky z konce září poškodily také klíčová datová centra, což vedlo k výpadkům internetového připojení pro obyvatele metropole. Podle údajů ukrajinského ministerstva školství zasáhla válka od začátku invaze přes 4 700 vzdělávacích zařízení.
Během jediného dne vyslalo Rusko nad ukrajinské území přibližně 500 bezpilotních prostředků, z nichž zhruba polovinu tvořily nové modely s proudovým pohonem. Tyto drony létají podstatně rychleji než dosud používané stroje typu Šáhid, což ukrajinským obráncům zkracuje čas na jejich odhalení a zneškodnění. Zatímco u klasických dronů dosahuje ukrajinská protivzdušná obrana úspěšnosti sestřelů mezi 85 a 90 procenty, u proudových typů je to pouze 57 procent. Nasazení těchto strojů se mezi červnem a srpnem zvýšilo osminásobně.
Efektivním prostředkem v boji proti novému typu dronů se ukázaly být stíhačky F-16, Ukrajina však čelí problémům s jejich dostupností. Přibližně polovina flotily těchto strojů se totiž nachází mimo území státu z důvodu dlouhotrvající údržby a oprav. Kyjevská vláda se proto snaží přesvědčit západní partnery k přesunu servisních prací přímo na Ukrajinu, což by umožnilo rychlejší návrat letounů do služby. Země zároveň testuje pět vlastních modelů rychlých stíhacích dronů, přičemž masové výrobě zatím brání nedostatek motorů a financí.
Ukrajinský prezident v rozhovoru rovněž podrobil kritice přístup Spojených států a evropských zemí. Spojenci podle něj nevyvíjejí na ruské vedení dostatečný ekonomický ani diplomatický tlak, který by mohl válku ukončit. Přestože západní státy disponují podle Zelenského potřebnými pákami ke zvýšení ceny invaze pro Moskvu, chybí jim k jejich plnému využití dostatečná politická vůle.
Americký prezident Donald Trump veřejně prohlásil, že by Ukrajina měla vyměnit svého prezidenta Volodymyra Zelenského. Trump připsal ukrajinskému lídrovi přímou odpovědnost za aktuální růst cen nafty ve Spojených státech a za to, že se mu nepodařilo včas diplomaticky ani vojensky ukončit probíhající válečný konflikt s Ruskem.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil své armádě zrušit dosavadní omezení a stupňovat útoky na civilní cíle na Ukrajině. V rozhovoru pro deník Financial Times to prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinská hlava státu se odvolává na zpravodajské informace a zachycenou komunikaci mezi představiteli Kremlu. Podle Zelenského ruský vůdce výslovně prohlásil, že v současné válce už neplatí žádná pravidla.
Úmrtí osmadvacetileté laborantky Daryji Šipilovové v sibiřském Irkutsku vyvolalo na začátku října vlnu mezinárodních obav z možného rozšíření plicní formy moru. Přestože sociální sítě a nezávislá média přinesly řadu spekulací o údajné laboratorní nehodě a možném úniku nebezpečné bakterie Yersinia pestis, Světová zdravotnická organizace i přední epidemiologové podle BBC uklidňují, že hrozba globální pandemie je v moderních podmínkách zcela vyloučená.
Podle analýzy webu CNN se znovu dostává do popředí riziko, že by rozhodnutí a personální preference Donalda Trumpa státu mohly Republikánskou stranu (GOP) v roce 2026 připravit o klíčový vliv v horní komoře Kongresu, podobně jako tomu bylo při předchozích volebních cyklech.
Podvodní archeologové a ochránci přírody působící na jihovýchodě Ukrajiny v okolí ostrova Chortyca podle webu The Guardian vyzývají k tomu, aby byla vysušená oblast po zničené Kachovské přehradě zapsána na seznam světového dědictví UNESCO a nebyla nikdy obnovena. Místo, které po protržení hráze odhalilo rozsáhlé historické území známé jako Velký luh, dnes představuje unikátní ekosystém a zároveň mimořádnou archeologickou pokladnici.
Obnovení ozbrojeného konfliktu v Jemenu, které v posledních měsících opětovně zatáhlo Saúdskou Arábii do regionálních střetů, je podle zahraničních analytiků CNN důsledkem řady strategických nesprávných odhadů ze strany Rijádu. Saudskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán přitom dlouhodobě směřuje veškeré úsilí k přeměně království v globální magnet pro investice, cestovní ruch a velké sportovní události, avšak nová vlna útoků bezpilotních letounů a raket z jemenského území tyto ambice vážně ohrožuje.
V sobotu ve 14. hodin se po celé České republice oficiálně uzavřely volební místnosti a skončilo hlasování v letošních komunálních volbách i ve volbách do jedné třetiny Senátu. Úderem druhé hodiny odpolední tak skončila možnost pro voliče odevzdat svůj hlas a pro tisíce členů okrskových komisí začala klíčová a technicky nejnáročnější část jejich práce spočívající ve sčítání odevzdaných hlasů.
Starostou odlehlého obvodu v peruánských Andách se stal podnikatel, jehož celá jména odkazují na dvě výrazné postavy evropských dějin. V komunálních volbách v horském regionu Huánuco zvítězil kandidát, který nese křestní jména Hitler Mussolini.
Hurikán Isaias zasáhl v pátek večer oblast Mexického zálivu a jako vichřice druhé kategorie udeřil na pobřeží poblíž města Destin na Floridě. Během vstupu na pevninu doprovázela živou sílu vichřice o rychlosti v nárazech až 177 kilometrů za hodinu spolu s pětistopou mořskou příbojovou vlnou. Postupně však při svém dalším postupu směrem do vnitrozemí zeslábl na posttropickou tlakovou níži s trvalou rychlostí větru kolem 105 kilometrů za hodinu.
Středoamerickou Republiku Panama zasáhlo mimořádně silné zemětřesení o magnitudu 7,7, které otřáslo celou zemí a vyvolalo masivní paniku mezi obyvateli od metropole až po odlehlejší provincie. Otřesy s relativně malou hloubkou zhruba dvanácti kilometrů a s epicentrem v centrální části státu trvaly přibližně minutu a vyhnaly statisíce lidí do ulic, přičemž zanechaly za sebou popraskané silnice, poškozené budovy a ochromenou dopravu.
Americký prezident Donald Trump oznámil uzavření dohody s ruským protějškem Vladimirem Putinem o dodávkách ruské nafty na americké a globální trhy, což má za cíl snížit vysoké ceny pohonných hmot před nadcházejícími listopadovými volbami do Kongresu.
V České republice se dnes v osm hodin ráno znovu otevřely volební místnosti, čímž začal druhý den letošních komunálních voleb a prvního kola voleb do Senátu. Občané tak mají poslední hodiny na to, aby odevzdali své hlasy a rozhodli o složení místních zastupitelstev, přičemž ve třetině volebních obvodů si volí také nové senátory.