Moskva údajně mění tón: Putin nabízí zmrazení bojů a dočasnou hranici na Ukrajině, uvedl web Financial Times. Návrh zazněl během neveřejného jednání se zástupcem Trumpovy administrativy a signalizuje možný obrat v ruském postoji k válce.
Vladimir Putin měl v uzavřené části posledního jednání se zástupcem americké administrativy Stevem Witkoffem nabídnout „zastavení invaze na Ukrajinu podél současné frontové linie v rámci úsilí o dosažení mírové dohody“. S odvoláním na několik zdrojů blízkých rozhovorům to napsal deník Financial Times.
Podle citovaných zdrojů Kreml naznačil ochotu vzdát se nároků na části čtyř ukrajinských regionů, které zůstávají pod kontrolou Kyjeva. „Moskva se může vzdát svých nároků na oblasti čtyř částečně okupovaných regionů Ukrajiny, které zůstávají pod kontrolou Kyjeva,“ uvádí FT s tím, že se jedná o první známku možné změny postoje Ruska od začátku invaze.
Witkoff měl zároveň představit předběžné postoje části americké administrativy v případě návratu Donalda Trumpa k moci. Podle FT údajně padla nabídka, že Washington by uznal ruskou anexi Krymu a akceptoval okupaci části Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti.
Jeden ze zdrojů blízkých jednáním pro Financial Times uvedl: „Na Kyjev je právě teď vyvíjen velký tlak, aby se vzdal některých věcí a Trump mohl vyhlásit vítězství.“ O výsledcích schůzky mají být ukrajinští představitelé informováni během středečního jednání v Londýně, kde má být prezentován návrh na zahájení mírových rozhovorů.
Kreml informace zveřejněné Financial Times odmítl. „V současné době je publikováno mnoho nepravdivých informací, a to i v seriózních publikacích, takže bychom měli naslouchat pouze původním zdrojům,“ reagoval na dotaz agentury RIA Novosti mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.
Polský premiér Donald Tusk během summitu v Bruselu vyslal velmi naléhavý vzkaz, ve kterém varoval před možnými důsledky evropské nečinnosti. Podle jeho slov je v sázce samotná nezávislost Polska, pokud by Ukrajina byla kvůli špatným rozhodnutím unijních lídrů donucena ke kapitulaci.
Ruská „stínová flotila“, kterou Moskva využívá k obcházení ropných sankcí, plní v evropských vodách mnohem nebezpečnější roli, než se dosud předpokládalo. Podle exkluzivního zjištění CNN, které se opírá o zdroje ze západních a ukrajinských tajných služeb, slouží tyto stovky tankerů jako platformy pro špionáž a hybridní válku.
Tragický teroristický útok na pláži Bondi otřásl celou Austrálií a vyvolal bouřlivou debatu o tamních zbraňových zákonech. Veřejnost se ptá, jak je možné, že padesátiletý Sajid Akram a jeho syn mohli legálně vlastnit hned šest střelných zbraní. Přestože se Austrálie dlouhodobě pyšní jednou z nejpřísnějších regulací na světě, tento případ ukázal na trhliny v systému, které se nyní vláda snaží narychlo zaplatit novou legislativou. Mezi hlavními návrhy figuruje zavedení národního registru zbraní a stanovení horního limitu na počet kusů, které smí jeden člověk vlastnit.
Turecko intenzivně hledá cestu, jak urovnat své napjaté vztahy se Spojenými státy a získat zpět přístup k programu nejmodernějších stíhaček F-35. Podle informací agentury Bloomberg Ankara vážně zvažuje, že se zbaví ruských systémů protivzdušné obrany S-400, jejichž nákup v roce 2019 vedl k jejímu vyloučení z tohoto prestižního amerického zbrojního projektu.
Peking ve čtvrtek ostře vyzval Spojené státy, aby „okamžitě přestaly“ s vyzbrojováním Tchaj-wanu. Reakce čínské diplomacie přišla poté, co Washington schválil rekordní prodej zbraní na ostrov v hodnotě 11 miliard dolarů (přes 250 miliard korun).
V Bruselu vrcholí dramatický summit Evropské unie, na kterém se rozhoduje o finančním přežití Ukrajiny v příštích dvou letech. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příjezdu varoval, že pokud lídři neschválí využití zmrazených ruských aktiv k financování obrany jeho země, bude to pro Kyjev znamenat „obrovský problém“. Zelenskyj hodlá osobně přesvědčovat unijní lídry, že bez těchto prostředků nebude Ukrajina schopna čelit ruské agresi v letech 2026 a 2027.
Marka Ebena si podle průzkumů umí někteří lidé představit jako prezidenta, i když on sám o to nestojí. Raději si zaperlí na účet současné hlavy státu, jak to udělal během sobotního adventního koncertu. Lidé se náramně bavili.
Americký prezident Donald Trump v televizním projevu k národu oznámil, že téměř jeden a půl milionu vojáků se může těšit na "válečnickou dividendu" ve výši 1 776 dolarů (přes 36 800 korun). Šeky jsou již na cestě a k vojákům mají dorazit do Vánoc, uvedla BBC.
Americké soudy vynesly verdikt nad druhým z lékařů v případu tragické smrti slavného herce Matthewa Perryho. Mark Chavez nebude muset přímo za mříže, déle než půl roku ale stráví v domácím vězení. Informovala o tom britská stanice BBC.
I ve středu nastal další vývoj v případu únosu chlapce ze Zlínska, ke kterému došlo v minulém týdnu. Soud vyslyšel žádost policistů a poslal pětadvacetiletého muže do vazby. Obviněný je podezřelý z pokusu o vraždu a zbavení osobní svobody. Hrozí mu až 20 let za mřížemi, případně výjimečný trest.
Belgičtí politici a vysoce postavení finančníci se stali terčem zastrašovací kampaně, za kterou podle evropských tajných služeb stojí ruská vojenská rozvědka GRU. Cílem této operace je donutit Belgii, aby zablokovala využití zmrazených ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur, která mají posloužit jako finanční pomoc pro Ukrajinu., uvedl server The Guardian.
Evropská unie se ocitla v dramatické časové tísni necelých 24 hodin před klíčovým summitem v Bruselu, kde mají lídři rozhodnout o financování ukrajinské obrany. Belgie, v jejímž finančním depozitáři Euroclear leží naprostá většina ze zmrazených ruských aktiv v hodnotě přibližně 210 miliard eur, vyjádřila prostřednictvím svého velvyslance Petera Moorese značnou skepsi.