Proč konkláve rozhoduje o papeži v naprosté izolaci? Za vším stojí drsný incident z 13. století

Vatikán
Vatikán, foto: Pixabay
Klára Marková 21. dubna 2025 16:27
Sdílej:

Po smrti papeže Františka ve věku 88 let se oči katolického světa upírají k Sixtinské kapli ve Vatikánu. Právě zde, v prostorách zdobených Michelangelovými freskami, začne tajemný a hluboce symbolický proces volby nového papeže – konkláve. Až se z kaple začne valit bílý dým, bude to znamení, že 1,4 miliardy katolíků na celém světě má nového duchovního vůdce.

Tento dramatický obřad je pozoruhodnou směsicí staletých rituálů a přísné izolace. Kouř, jenž se line z komína na střeše kaple, vzniká spálením volebních lístků, které právě použili kardinálové. Černý dým znamená, že volba byla neúspěšná. Bílý oznamuje, že byl zvolen nový papež.

Po smrti pontifika začíná tzv. sede vacante – období, kdy je Svatý stolec bez hlavy. V tu chvíli přebírá správu Vatikánu kardinál komoří, nyní Američan Kevin Farrell. Jeho úkolem je formálně potvrdit papežovu smrt a dohlížet na přechod moci, dokud nebude zvolen nástupce.

Slavná legenda tvrdí, že komoří tři krát poklepal stříbrným kladívkem na čelo zemřelého papeže, aby ověřil jeho smrt. Ve skutečnosti se tento rituál nepoužívá od roku 1878.

Během devíti dnů pohřebních obřadů se kardinálové připravují na volbu. Samotné konkláve musí začít do 15 až 20 dnů po papežově úmrtí. V současnosti je 138 kardinálů s volebním právem – tedy mladších 80 let. Ti se ubytují v Domě svaté Marty, tříhvězdičkovém zařízení v blízkosti baziliky svatého Petra, kde žil i papež František.

Konkláve začíná mší, kterou vede děkan kardinálského kolegia. Poté se kardinálové v průvodu přesunou z kaple sv. Pavla do Sixtinské kaple, přičemž zpívají hymny k Duchu svatému. Zde složí přísahu mlčenlivosti, dotýkajíce se svatého evangelia.

Následují slova „Extra omnes“, tedy „Všichni ven“, a všichni kromě volitelů musí kapli opustit. Dveře se zavírají a zapečetí. Od této chvíle neexistuje žádná komunikace s okolním světem – kromě dýmu.

Tato tradice má své kořeny ve 13. století, jak pro NPR uvedla Bry Jensenová, moderátorka podcastu Pontifacts. V roce 1268 totiž kardinálové nedokázali dosáhnout shody na novém papeži, což vedlo k téměř tříleté pauze bez hlavy církve. Mezitím rostla nespokojenost mezi věřícími i vládci, kteří žádali rychlé rozhodnutí.

„Kardinály tehdy doslova zamkli za zavřenými dveřmi a nechali je jen o vodě a chlebu, aby se soustředili na to podstatné,“ vysvětluje Kurt Martens, profesor kanonického práva z Katolické univerzity v Americe.

Nakonec byl zvolen kandidát, který ani nebyl vysvěceným knězem – pouze archidiákon. Tímto mužem se stal budoucí papež Řehoř X. Právě on pak nařídil, že všechny budoucí volby papeže se musí konat formou uzavřeného konkláve, aby se předešlo podobně zdlouhavým průtahům.

Tato zkušenost se tak stala základem přísně tajného, ale pečlivě organizovaného procesu, jenž přetrval až do dnešních dnů.

Během prvního večera se zpravidla koná jen jedno hlasování. Od dalšího dne se hlasuje dvakrát dopoledne a dvakrát odpoledne. Po každém hlasování jsou lístky probodnuty jehlou a sešity. Poté jsou vloženy do pece v kapli, kde jejich spálení – za pomoci chemikálií – vytvoří buď bílý nebo černý dým.

Ačkoli papežem může být zvolen jakýkoliv pokřtěný muž, ve skutečnosti je vždy vybrán některý z kardinálů. Když některý kandidát získá dvoutřetinovou většinu, jsou mu položeny dvě otázky: přijímá volbu? A jaké jméno si jako papež zvolí?

V zákulisí, v sakristii známé jako „Síň slz“, si nový papež oblékne jednu ze tří předem připravených sad pontifikálních oděvů – malé, střední nebo velké velikosti. Následně vychází na hlavní balkon baziliky svatého Petra.

Právě zde vystoupí kardinál protodiákon a pronese slavná slova: Habemus Papam – „Máme papeže!“ Nový pontifik pak požehná věřícím a světu.

Konkláve obvykle netrvá déle než čtyři dny. V roce 2013 byl František zvolen již druhý den. Očekává se, že i letos půjde o rychlé a pečlivě řízené volby.

Stalo se
Novinky
Ilustrační foto

Katastrofální požáry už děsí i politiky. Připouští hrozbu pro celou Evropu

Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.

Novinky
Ilustrační foto

Jak ochránit své děti před demencí? Vědci radí rodičům, jakou zásadní chybu nedělat

Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.

Novinky
Španělsko

Jen hasit nestačí. Španělsko čekají kvůli mohutným požárům zásadní změny, tvrdí experti

Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.

Novinky
Sídlo EU

Obří projekt Evropské unie: Jak bude vypadat projekt dekarbonizace?

Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.