Po smrti papeže Františka ve věku 88 let se oči katolického světa upírají k Sixtinské kapli ve Vatikánu. Právě zde, v prostorách zdobených Michelangelovými freskami, začne tajemný a hluboce symbolický proces volby nového papeže – konkláve. Až se z kaple začne valit bílý dým, bude to znamení, že 1,4 miliardy katolíků na celém světě má nového duchovního vůdce.
Tento dramatický obřad je pozoruhodnou směsicí staletých rituálů a přísné izolace. Kouř, jenž se line z komína na střeše kaple, vzniká spálením volebních lístků, které právě použili kardinálové. Černý dým znamená, že volba byla neúspěšná. Bílý oznamuje, že byl zvolen nový papež.
Po smrti pontifika začíná tzv. sede vacante – období, kdy je Svatý stolec bez hlavy. V tu chvíli přebírá správu Vatikánu kardinál komoří, nyní Američan Kevin Farrell. Jeho úkolem je formálně potvrdit papežovu smrt a dohlížet na přechod moci, dokud nebude zvolen nástupce.
Slavná legenda tvrdí, že komoří tři krát poklepal stříbrným kladívkem na čelo zemřelého papeže, aby ověřil jeho smrt. Ve skutečnosti se tento rituál nepoužívá od roku 1878.
Během devíti dnů pohřebních obřadů se kardinálové připravují na volbu. Samotné konkláve musí začít do 15 až 20 dnů po papežově úmrtí. V současnosti je 138 kardinálů s volebním právem – tedy mladších 80 let. Ti se ubytují v Domě svaté Marty, tříhvězdičkovém zařízení v blízkosti baziliky svatého Petra, kde žil i papež František.
Konkláve začíná mší, kterou vede děkan kardinálského kolegia. Poté se kardinálové v průvodu přesunou z kaple sv. Pavla do Sixtinské kaple, přičemž zpívají hymny k Duchu svatému. Zde složí přísahu mlčenlivosti, dotýkajíce se svatého evangelia.
Následují slova „Extra omnes“, tedy „Všichni ven“, a všichni kromě volitelů musí kapli opustit. Dveře se zavírají a zapečetí. Od této chvíle neexistuje žádná komunikace s okolním světem – kromě dýmu.
Tato tradice má své kořeny ve 13. století, jak pro NPR uvedla Bry Jensenová, moderátorka podcastu Pontifacts. V roce 1268 totiž kardinálové nedokázali dosáhnout shody na novém papeži, což vedlo k téměř tříleté pauze bez hlavy církve. Mezitím rostla nespokojenost mezi věřícími i vládci, kteří žádali rychlé rozhodnutí.
„Kardinály tehdy doslova zamkli za zavřenými dveřmi a nechali je jen o vodě a chlebu, aby se soustředili na to podstatné,“ vysvětluje Kurt Martens, profesor kanonického práva z Katolické univerzity v Americe.
Nakonec byl zvolen kandidát, který ani nebyl vysvěceným knězem – pouze archidiákon. Tímto mužem se stal budoucí papež Řehoř X. Právě on pak nařídil, že všechny budoucí volby papeže se musí konat formou uzavřeného konkláve, aby se předešlo podobně zdlouhavým průtahům.
Tato zkušenost se tak stala základem přísně tajného, ale pečlivě organizovaného procesu, jenž přetrval až do dnešních dnů.
Během prvního večera se zpravidla koná jen jedno hlasování. Od dalšího dne se hlasuje dvakrát dopoledne a dvakrát odpoledne. Po každém hlasování jsou lístky probodnuty jehlou a sešity. Poté jsou vloženy do pece v kapli, kde jejich spálení – za pomoci chemikálií – vytvoří buď bílý nebo černý dým.
Ačkoli papežem může být zvolen jakýkoliv pokřtěný muž, ve skutečnosti je vždy vybrán některý z kardinálů. Když některý kandidát získá dvoutřetinovou většinu, jsou mu položeny dvě otázky: přijímá volbu? A jaké jméno si jako papež zvolí?
V zákulisí, v sakristii známé jako „Síň slz“, si nový papež oblékne jednu ze tří předem připravených sad pontifikálních oděvů – malé, střední nebo velké velikosti. Následně vychází na hlavní balkon baziliky svatého Petra.
Právě zde vystoupí kardinál protodiákon a pronese slavná slova: Habemus Papam – „Máme papeže!“ Nový pontifik pak požehná věřícím a světu.
Konkláve obvykle netrvá déle než čtyři dny. V roce 2013 byl František zvolen již druhý den. Očekává se, že i letos půjde o rychlé a pečlivě řízené volby.
Společnost Paramount zažívá několik perných týdnů. Důvodem je rozhodnutí vyplatit Donaldu Trumpovi 16 milionů dolarů, namísto toho, aby se s ním soudila. Mnozí předpovídali, že by spor pravděpodobně vyhrála. K tomuto kroku došlo zrovna ve chvíli, kdy firma potřebovala schválení fúze za 8 miliard dolarů od federálních úřadů, což vyvolalo obrovský poprask.
Vztah mezi Evropskou unií a Čínou připomíná manželství z rozumu, které je plné napětí, neshod i výčitek, ale zároveň natolik propojené, že rozchod není možný. Čína zásobuje Evropu levnou výrobou a klíčovými technologiemi, EU jí na oplátku dodává stroje, luxus a know-how. Přes politické spory a vzájemné výtky obě velmoci dobře vědí, že bez sebe zatím nemohou fungovat, pokud chtějí zůstat globálními hráči.
Podle průzkumů rostoucí počet extrémních klimatických jevů, jako jsou povodně, lesní požáry a hurikány, nezvýšil povědomí o hrozbách spojených se změnou klimatu. Místo toho lidé mění svou představu o tom, co považují za „normální“. Tento jev, označovaný jako „efekt vařící žáby“, způsobuje, že si postupné změny těžko všímáme.
Uznání palestinské státnosti znovu rozděluje světovou diplomacii. Zatímco Francie jako první velká evropská mocnost oznámila, že Palestinu oficiálně uzná, USA a Izrael takový krok tvrdě odmítají. Tvrdí, že legitimizuje násilí a ohrožuje mír. Přesto se počet států podporujících dvoustátní řešení dál rozrůstá – uznání Palestiny nyní podporují tři čtvrtiny celého světa.
V reakci na rostoucí napětí mezi Ruskem a západními zeměmi přinesl ruský deník Komsomolskaja Pravda, označovaný novináři jako „oblíbené Putinovy noviny“, bizarní prognózu. Podle ní by Evropská unie mohla zaútočit na Rusko již v roce 2027, uvedl server Meduza.
Po intenzivních bouřkách, které ve čtvrtek zasáhly Moravu, vydal dnes Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) naléhavou výstrahu před silnými bouřkami pro oblast Čech. Očekává se, že nepříznivé počasí zasáhne region v odpoledních a večerních hodinách během pátku i soboty.
Humanitární organizace tvrdě kritizují Evropskou unii za její nedostatečnou reakci na humanitární katastrofu v Gaze. Podle nich jsou výzvy k umožnění dodávek pomoci nedostatečné bez uplatnění tvrdších opatření vůči Izraeli, zejména sankcí.
Na 25. summitu EU–Čína v Pekingu byla podepsána důležitá klimatická dohoda, která byla považována za vzácné vítězství pro obě strany. Přesto, že se evropským lídrům podařilo dosáhnout společné shody v oblasti boje proti klimatickým změnám, zbytek jednání se ukázal jako neúspěšný.
Hulk Hogan, známá postava světa profesionálního wrestlingu a herec, zemřel ve věku 71 let. Podle informací jeho manažera, Chrise Vola, zemřel poté, co u něj došlo k srdeční zástavě, zatímco byl doma na Floridě.
Francouzský prezident Emmanuel Macron na platformě X oznámil, že Francie oficiálně uzná palestinský stát na zasedání Valného shromáždění OSN v září tohoto roku. Tato zpráva přichází v době, kdy humanitární krize v Gaze i politické napětí na Blízkém východě eskalují.
Arturo Suarez, čtyřiatřicetiletý Venezuelan, který nikdy nebyl trestán v žádné ze čtyř zemí, kde žil, byl přesto deportován Trumpovou administrativou do vysoce střežené věznice v Salvadoru. Podle jeho slov tam strávil čtyři měsíce pekla – plného bití, psychického teroru a nelidských podmínek.
Nejvyšší soud Ruské federace ve středu oficiálně zakázal údajné „Mezinárodní satanistické hnutí“ s odůvodněním, že představuje hrozbu pro tradiční náboženství. Tato organizace ale ve skutečnosti podle všeho vůbec neexistuje.
