Po smrti papeže Františka ve věku 88 let se oči katolického světa upírají k Sixtinské kapli ve Vatikánu. Právě zde, v prostorách zdobených Michelangelovými freskami, začne tajemný a hluboce symbolický proces volby nového papeže – konkláve. Až se z kaple začne valit bílý dým, bude to znamení, že 1,4 miliardy katolíků na celém světě má nového duchovního vůdce.
Tento dramatický obřad je pozoruhodnou směsicí staletých rituálů a přísné izolace. Kouř, jenž se line z komína na střeše kaple, vzniká spálením volebních lístků, které právě použili kardinálové. Černý dým znamená, že volba byla neúspěšná. Bílý oznamuje, že byl zvolen nový papež.
Po smrti pontifika začíná tzv. sede vacante – období, kdy je Svatý stolec bez hlavy. V tu chvíli přebírá správu Vatikánu kardinál komoří, nyní Američan Kevin Farrell. Jeho úkolem je formálně potvrdit papežovu smrt a dohlížet na přechod moci, dokud nebude zvolen nástupce.
Slavná legenda tvrdí, že komoří tři krát poklepal stříbrným kladívkem na čelo zemřelého papeže, aby ověřil jeho smrt. Ve skutečnosti se tento rituál nepoužívá od roku 1878.
Během devíti dnů pohřebních obřadů se kardinálové připravují na volbu. Samotné konkláve musí začít do 15 až 20 dnů po papežově úmrtí. V současnosti je 138 kardinálů s volebním právem – tedy mladších 80 let. Ti se ubytují v Domě svaté Marty, tříhvězdičkovém zařízení v blízkosti baziliky svatého Petra, kde žil i papež František.
Konkláve začíná mší, kterou vede děkan kardinálského kolegia. Poté se kardinálové v průvodu přesunou z kaple sv. Pavla do Sixtinské kaple, přičemž zpívají hymny k Duchu svatému. Zde složí přísahu mlčenlivosti, dotýkajíce se svatého evangelia.
Následují slova „Extra omnes“, tedy „Všichni ven“, a všichni kromě volitelů musí kapli opustit. Dveře se zavírají a zapečetí. Od této chvíle neexistuje žádná komunikace s okolním světem – kromě dýmu.
Tato tradice má své kořeny ve 13. století, jak pro NPR uvedla Bry Jensenová, moderátorka podcastu Pontifacts. V roce 1268 totiž kardinálové nedokázali dosáhnout shody na novém papeži, což vedlo k téměř tříleté pauze bez hlavy církve. Mezitím rostla nespokojenost mezi věřícími i vládci, kteří žádali rychlé rozhodnutí.
„Kardinály tehdy doslova zamkli za zavřenými dveřmi a nechali je jen o vodě a chlebu, aby se soustředili na to podstatné,“ vysvětluje Kurt Martens, profesor kanonického práva z Katolické univerzity v Americe.
Nakonec byl zvolen kandidát, který ani nebyl vysvěceným knězem – pouze archidiákon. Tímto mužem se stal budoucí papež Řehoř X. Právě on pak nařídil, že všechny budoucí volby papeže se musí konat formou uzavřeného konkláve, aby se předešlo podobně zdlouhavým průtahům.
Tato zkušenost se tak stala základem přísně tajného, ale pečlivě organizovaného procesu, jenž přetrval až do dnešních dnů.
Během prvního večera se zpravidla koná jen jedno hlasování. Od dalšího dne se hlasuje dvakrát dopoledne a dvakrát odpoledne. Po každém hlasování jsou lístky probodnuty jehlou a sešity. Poté jsou vloženy do pece v kapli, kde jejich spálení – za pomoci chemikálií – vytvoří buď bílý nebo černý dým.
Ačkoli papežem může být zvolen jakýkoliv pokřtěný muž, ve skutečnosti je vždy vybrán některý z kardinálů. Když některý kandidát získá dvoutřetinovou většinu, jsou mu položeny dvě otázky: přijímá volbu? A jaké jméno si jako papež zvolí?
V zákulisí, v sakristii známé jako „Síň slz“, si nový papež oblékne jednu ze tří předem připravených sad pontifikálních oděvů – malé, střední nebo velké velikosti. Následně vychází na hlavní balkon baziliky svatého Petra.
Právě zde vystoupí kardinál protodiákon a pronese slavná slova: Habemus Papam – „Máme papeže!“ Nový pontifik pak požehná věřícím a světu.
Konkláve obvykle netrvá déle než čtyři dny. V roce 2013 byl František zvolen již druhý den. Očekává se, že i letos půjde o rychlé a pečlivě řízené volby.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.
