Po smrti papeže Františka ve věku 88 let se oči katolického světa upírají k Sixtinské kapli ve Vatikánu. Právě zde, v prostorách zdobených Michelangelovými freskami, začne tajemný a hluboce symbolický proces volby nového papeže – konkláve. Až se z kaple začne valit bílý dým, bude to znamení, že 1,4 miliardy katolíků na celém světě má nového duchovního vůdce.
Tento dramatický obřad je pozoruhodnou směsicí staletých rituálů a přísné izolace. Kouř, jenž se line z komína na střeše kaple, vzniká spálením volebních lístků, které právě použili kardinálové. Černý dým znamená, že volba byla neúspěšná. Bílý oznamuje, že byl zvolen nový papež.
Po smrti pontifika začíná tzv. sede vacante – období, kdy je Svatý stolec bez hlavy. V tu chvíli přebírá správu Vatikánu kardinál komoří, nyní Američan Kevin Farrell. Jeho úkolem je formálně potvrdit papežovu smrt a dohlížet na přechod moci, dokud nebude zvolen nástupce.
Slavná legenda tvrdí, že komoří tři krát poklepal stříbrným kladívkem na čelo zemřelého papeže, aby ověřil jeho smrt. Ve skutečnosti se tento rituál nepoužívá od roku 1878.
Během devíti dnů pohřebních obřadů se kardinálové připravují na volbu. Samotné konkláve musí začít do 15 až 20 dnů po papežově úmrtí. V současnosti je 138 kardinálů s volebním právem – tedy mladších 80 let. Ti se ubytují v Domě svaté Marty, tříhvězdičkovém zařízení v blízkosti baziliky svatého Petra, kde žil i papež František.
Konkláve začíná mší, kterou vede děkan kardinálského kolegia. Poté se kardinálové v průvodu přesunou z kaple sv. Pavla do Sixtinské kaple, přičemž zpívají hymny k Duchu svatému. Zde složí přísahu mlčenlivosti, dotýkajíce se svatého evangelia.
Následují slova „Extra omnes“, tedy „Všichni ven“, a všichni kromě volitelů musí kapli opustit. Dveře se zavírají a zapečetí. Od této chvíle neexistuje žádná komunikace s okolním světem – kromě dýmu.
Tato tradice má své kořeny ve 13. století, jak pro NPR uvedla Bry Jensenová, moderátorka podcastu Pontifacts. V roce 1268 totiž kardinálové nedokázali dosáhnout shody na novém papeži, což vedlo k téměř tříleté pauze bez hlavy církve. Mezitím rostla nespokojenost mezi věřícími i vládci, kteří žádali rychlé rozhodnutí.
„Kardinály tehdy doslova zamkli za zavřenými dveřmi a nechali je jen o vodě a chlebu, aby se soustředili na to podstatné,“ vysvětluje Kurt Martens, profesor kanonického práva z Katolické univerzity v Americe.
Nakonec byl zvolen kandidát, který ani nebyl vysvěceným knězem – pouze archidiákon. Tímto mužem se stal budoucí papež Řehoř X. Právě on pak nařídil, že všechny budoucí volby papeže se musí konat formou uzavřeného konkláve, aby se předešlo podobně zdlouhavým průtahům.
Tato zkušenost se tak stala základem přísně tajného, ale pečlivě organizovaného procesu, jenž přetrval až do dnešních dnů.
Během prvního večera se zpravidla koná jen jedno hlasování. Od dalšího dne se hlasuje dvakrát dopoledne a dvakrát odpoledne. Po každém hlasování jsou lístky probodnuty jehlou a sešity. Poté jsou vloženy do pece v kapli, kde jejich spálení – za pomoci chemikálií – vytvoří buď bílý nebo černý dým.
Ačkoli papežem může být zvolen jakýkoliv pokřtěný muž, ve skutečnosti je vždy vybrán některý z kardinálů. Když některý kandidát získá dvoutřetinovou většinu, jsou mu položeny dvě otázky: přijímá volbu? A jaké jméno si jako papež zvolí?
V zákulisí, v sakristii známé jako „Síň slz“, si nový papež oblékne jednu ze tří předem připravených sad pontifikálních oděvů – malé, střední nebo velké velikosti. Následně vychází na hlavní balkon baziliky svatého Petra.
Právě zde vystoupí kardinál protodiákon a pronese slavná slova: Habemus Papam – „Máme papeže!“ Nový pontifik pak požehná věřícím a světu.
Konkláve obvykle netrvá déle než čtyři dny. V roce 2013 byl František zvolen již druhý den. Očekává se, že i letos půjde o rychlé a pečlivě řízené volby.
Příslušníci mladé generace ve Spojených státech stále častěji čelí psychické zátěži a pocitům viny spojeným s pravidelným využíváním mobilních aplikací pro rozvoz jídla. Zatímco platformy pro donášku stravy se pro mnohé staly běžnou součástí každodenního života, finanční náklady na poplatky a spropitné vyvolávají u uživatelů silné morální dilema. Podle aktuálních průzkumů, na které upozornil web The Guardian, si mladí lidé objednávají jídlo domů přibližně dvakrát častěji než starší ročníky, avšak radost z pohodlí často střídá stud a obavy z rozhazování peněz.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.
Izolovaná Severní Korea má k dispozici nové moderní silniční spojení se svým hlavním obchodním partnerem a blízkým spojencem, kterým je Čína. Slavnostní otevření dlouho odkládaného mostu přes hraniční řeku Ja-lu ve čtvrtek přilákalo pozornost mezinárodních pozorovatelů. Čtyřproudová dálniční komunikace propojuje čínské pohraniční město Tan-tung se severokorejským městem Sin-idžu a má podpořit vzájemnou ekonomickou výměnu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro britský list Financial Times oznámil, že Ukrajina brzy obnoví útoky na ruské ropné rafinérie. Tímto krokem reaguje na sílící napětí ve vztazích s Washingtonem a na podle něj nebezpečné omezování amerických zpravodajských informací. Vztahy mezi Kyjevem a americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem se tak dále vyostřují.
