Po smrti papeže Františka ve věku 88 let se oči katolického světa upírají k Sixtinské kapli ve Vatikánu. Právě zde, v prostorách zdobených Michelangelovými freskami, začne tajemný a hluboce symbolický proces volby nového papeže – konkláve. Až se z kaple začne valit bílý dým, bude to znamení, že 1,4 miliardy katolíků na celém světě má nového duchovního vůdce.
Tento dramatický obřad je pozoruhodnou směsicí staletých rituálů a přísné izolace. Kouř, jenž se line z komína na střeše kaple, vzniká spálením volebních lístků, které právě použili kardinálové. Černý dým znamená, že volba byla neúspěšná. Bílý oznamuje, že byl zvolen nový papež.
Po smrti pontifika začíná tzv. sede vacante – období, kdy je Svatý stolec bez hlavy. V tu chvíli přebírá správu Vatikánu kardinál komoří, nyní Američan Kevin Farrell. Jeho úkolem je formálně potvrdit papežovu smrt a dohlížet na přechod moci, dokud nebude zvolen nástupce.
Slavná legenda tvrdí, že komoří tři krát poklepal stříbrným kladívkem na čelo zemřelého papeže, aby ověřil jeho smrt. Ve skutečnosti se tento rituál nepoužívá od roku 1878.
Během devíti dnů pohřebních obřadů se kardinálové připravují na volbu. Samotné konkláve musí začít do 15 až 20 dnů po papežově úmrtí. V současnosti je 138 kardinálů s volebním právem – tedy mladších 80 let. Ti se ubytují v Domě svaté Marty, tříhvězdičkovém zařízení v blízkosti baziliky svatého Petra, kde žil i papež František.
Konkláve začíná mší, kterou vede děkan kardinálského kolegia. Poté se kardinálové v průvodu přesunou z kaple sv. Pavla do Sixtinské kaple, přičemž zpívají hymny k Duchu svatému. Zde složí přísahu mlčenlivosti, dotýkajíce se svatého evangelia.
Následují slova „Extra omnes“, tedy „Všichni ven“, a všichni kromě volitelů musí kapli opustit. Dveře se zavírají a zapečetí. Od této chvíle neexistuje žádná komunikace s okolním světem – kromě dýmu.
Tato tradice má své kořeny ve 13. století, jak pro NPR uvedla Bry Jensenová, moderátorka podcastu Pontifacts. V roce 1268 totiž kardinálové nedokázali dosáhnout shody na novém papeži, což vedlo k téměř tříleté pauze bez hlavy církve. Mezitím rostla nespokojenost mezi věřícími i vládci, kteří žádali rychlé rozhodnutí.
„Kardinály tehdy doslova zamkli za zavřenými dveřmi a nechali je jen o vodě a chlebu, aby se soustředili na to podstatné,“ vysvětluje Kurt Martens, profesor kanonického práva z Katolické univerzity v Americe.
Nakonec byl zvolen kandidát, který ani nebyl vysvěceným knězem – pouze archidiákon. Tímto mužem se stal budoucí papež Řehoř X. Právě on pak nařídil, že všechny budoucí volby papeže se musí konat formou uzavřeného konkláve, aby se předešlo podobně zdlouhavým průtahům.
Tato zkušenost se tak stala základem přísně tajného, ale pečlivě organizovaného procesu, jenž přetrval až do dnešních dnů.
Během prvního večera se zpravidla koná jen jedno hlasování. Od dalšího dne se hlasuje dvakrát dopoledne a dvakrát odpoledne. Po každém hlasování jsou lístky probodnuty jehlou a sešity. Poté jsou vloženy do pece v kapli, kde jejich spálení – za pomoci chemikálií – vytvoří buď bílý nebo černý dým.
Ačkoli papežem může být zvolen jakýkoliv pokřtěný muž, ve skutečnosti je vždy vybrán některý z kardinálů. Když některý kandidát získá dvoutřetinovou většinu, jsou mu položeny dvě otázky: přijímá volbu? A jaké jméno si jako papež zvolí?
V zákulisí, v sakristii známé jako „Síň slz“, si nový papež oblékne jednu ze tří předem připravených sad pontifikálních oděvů – malé, střední nebo velké velikosti. Následně vychází na hlavní balkon baziliky svatého Petra.
Právě zde vystoupí kardinál protodiákon a pronese slavná slova: Habemus Papam – „Máme papeže!“ Nový pontifik pak požehná věřícím a světu.
Konkláve obvykle netrvá déle než čtyři dny. V roce 2013 byl František zvolen již druhý den. Očekává se, že i letos půjde o rychlé a pečlivě řízené volby.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že mírová dohoda s Íránem je již kompletně podepsána a strategický Hormuzský průliv je od pátku plně otevřen pro námořní dopravu.
Ukrajinské ministerstvo obrany v neděli představilo podrobnosti rozsáhlé vojenské reformy, která zavádí postupné propouštění dlouho sloužících vojáků do civilu, zvyšuje finanční ohodnocení na frontě a mění pravidla pro armádní kontrakty.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie a její spojenci jsou připraveni během několika dní zahájit námořní misi k zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu, jakmile bude potvrzeno příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Světoví lídři čelí výzvám, aby splnili svůj slib daný milionům obětí pandemie covidu-19 a definitivně dokončili dohodu o postupu při budoucích globálních zdravotních krizích.
Pro fotbalové fanoušky je mistrovství světa víc než jen pouhý sport. Každé čtyři roky představuje tento turnaj moment sjednocení, který skrze společnou vášeň ke hře spojuje lidi bez ohledu na jazykové, kulturní či geografické bariéry.
Otázka osudu íránských zásob obohaceného uranu zůstává jedním z hlavních sporných bodů v diplomatických jednáních mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení válečného konfliktu. Americký prezident Donald Trump striktně požaduje, aby Írán odevzdal veškerý vysoce koncentrovaný materiál, který označuje jako „jaderný prach“. Íránští představitelé naopak opakovaně obhajují své právo na civilní jaderný program.
Vztahy mezi Washingtonem a Madridem zatěžuje hluboký politický a ideologický rozpor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a španělským socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Tento střet se podle webu Politico nyní přenáší i na sportovní pole, když španělská fotbalová reprezentace vstupuje do mistrovství světa v USA jako jeden z hlavních favoritů na titul.
Oznámení dohody o ukončení nepřátelství mezi Spojenými státy a Íránem přineslo Donaldu Trumpovi vítaný narozeninový dárek, který je však opředen značnou mírou nejistoty. Americký prezident ve svém příspěvku na sociálních sítích dohodu uvítal s tím, že se Hormuzský průliv otevře pro obchodní dopravu a USA ukončí svou námořní blokádu.
Světové finanční trhy a energetický sektor okamžitě zareagovaly na oznámení rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení válečného konfliktu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tato dohoda povede k opětovnému otevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu, na což reagoval na sociálních sítích komentářem, aby ropa začala znovu proudit. Globální benchmark pro ceny ropy, brent crude, zaznamenal pokles o 4,7 procenta na 83,24 dolaru za barel. Akciové trhy v Asii a Evropě naopak v reakci na tuto zprávu výrazně posílily.
Cena ropy Brent dnes klesla k úrovni 83 dolarů za barel, přesně na 83,04 dolary. To je její nejnižší cena od letošního 10. března, plyne z dat agentury Bloomberg. Zpevňuje také čeká koruna a v celosvětově rostou akcie, resp. termínové kontrakty na ně. Důvodem toho všeho je pozitivní nálada na trzích, která nastává v důsledku oznámení provizorní dohody Washingtonu a Teheránu o ukončení bojů v Perském zálivu a otevření Hormuzského průlivu.
Konec války v Íránu je tady! Americký prezident Donald Trump v uplynulých hodinách oznámil uzavření mírové dohody s Íránem a nařídil otevření Hormuzského průlivu i ukončení americké námořní blokády. Vojenské operace se mají zastavit také v Libanonu. K oficiálnímu podpisu dohody dojde v pátek v Evropě.
Chorvatsko patří k oblíbeným dovolenkovým destinacím českých občanů. Nejméně tři lidé z Česka v neděli nepřežili námořní nehodu nedaleko Splitu, kde se srazily katamarán a plachetnice. O případu informoval Český rozhlas-Radiožurnál.
