Vatikán oznámil úmrtí papeže Františka, který dnes v ranních hodinách ve svém sídle zemřel ve věku 88 let. Sdělení přišlo přibližně v 9:45 SELČ, přičemž smrt nastala v 7:35. Pontifik, jenž v posledních týdnech bojoval s vleklými zdravotními problémy, se ještě včera objevil na veřejnosti a udělil velikonoční požehnání věřícím shromážděným na Svatopetrském náměstí. Krátce poté se také osobně setkal s americkým viceprezidentem JD Vancem, který dnes ráno veřejně vyjádřil svou soustrast.
Video: Přímý přenos ze Svatopetrského náměstí | YouTube
Smrt papeže Františka vyvolala vlnu mezinárodních reakcí. Od okamžiku zveřejnění zprávy přicházejí kondolence od předních světových lídrů. Mezi prvními se ozval britský král Karel III., britský premiér Sir Keir Starmer, italská předsedkyně vlády Giorgia Meloni i Bílý dům. Všichni ocenili papežovu neúnavnou práci ve prospěch spravedlnosti, soucitu a míru.
Vatikánské Svatopetrské náměstí se začalo rychle plnit truchlícími věřícími. Podle svědků panuje na místě tichá, hluboce emotivní atmosféra a někteří lidé se neubránili slzám. Obrazy papeže a zapálené svíčky se objevují po celé Itálii i jinde ve světě.
Podle mluvčího Vatikánu Mattea Bruniho by tělo papeže mohlo být přemístěno do baziliky svatého Petra již ve středu. Tím by se umožnilo veřejnosti vzdát poslední poctu tomuto výjimečnému pontifikovi. Konečné rozhodnutí o termínu má padnout během zasedání kardinálského sboru, které je naplánováno rovněž na středu.
Pohřeb papeže Františka bude podle jeho vlastního přání mnohem skromnější než ceremonie, jaké se tradičně konaly při úmrtí jeho předchůdců. Již před časem schválil plán, který má celou událost výrazně zjednodušit. Přesné datum pohřbu zatím nebylo oznámeno.
Jedním z nejzásadnějších kroků následujících dnů bude svolání konkláve. Do Vatikánu se sjedou kardinálové z celého světa – celkem 138 z nich má právo volit papežova nástupce. Hlasování probíhá v přísném utajení uvnitř Sixtinské kaple. Výběr nového papeže může trvat několik dní až týdnů, v závislosti na shodě uvnitř kolegia.
Papež František, rodným jménem Jorge Mario Bergoglio, zůstane v paměti mnohých jako charismatický reformátor, jenž se nebál kontroverzí ani silných prohlášení. Byl prvním papežem z Latinské Ameriky a zároveň prvním jezuitským pontifikem v dějinách. Během svého pontifikátu se zasazoval o obranu chudých, uprchlíků, a často kritizoval konzumní společnost i nadměrný kapitalismus.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.