Izraelské vojenské údery na Írán znamenají zásadní zlom ve vývoji konfliktu na Blízkém východě. Podle zpráv z íránské státní tiskové agentury Tasním bylo při útocích usmrceno šest předních jaderných expertů. Mezi nimi i Fereydoun Abbasi, někdejší ředitel Íránské organizace pro atomovou energii, a Mohammad Mehdi Tehranchi, významný fyzik a rektor Islámské Azad univerzity.
Údery nezasáhly jen vojenskou infrastrukturu, ale i samotné základy íránského jaderného výzkumu. Izrael tak podle všeho cílil i na vědeckou elitu země. Ztráta Abbasiho a Tehranchiho představuje významný zásah do odborného vedení jaderného programu, který Teherán dlouhodobě hájí jako mírový.
Nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí později potvrdil, že v rámci izraelských náletů přišli o život významní armádní velitelé a vědci. Jejich smrt označil za „oběť v boji za hodnoty islámské revoluce“.
Při náletech zahynuli rovněž dva nejvyšší představitelé íránských ozbrojených sil – generálmajor Mohammad Bágherí, šéf generálního štábu, a generál Hossein Salami, který vedl obávané Revoluční gardy (IRGC). Salami patřil k nejvlivnějším osobnostem v zemi a proslul zejména tvrdou rétorikou vůči Izraeli a USA. V čele IRGC stál od roku 2019 a předtím opakovaně hrozil vojenskou odvetou vůči „sionistickému režimu“.
Revoluční gardy, které původně vznikly jako domácí bezpečnostní síla po islámské revoluci v roce 1979, se postupně přeměnily na regionální vojenskou mocnost s operacemi v několika zemích Blízkého východu. Gardy rovněž spravují íránský arzenál balistických střel, které v posledních měsících použily k útokům na Izrael.
Na izraelský útok Teherán zareagoval vypuštěním stovky dronů směrem k izraelskému území. Podle izraelských médií jsou obranné složky v plné pohotovosti a snaží se bezpilotní letouny zneškodnit ještě před jejich vstupem do vzdušného prostoru země.
Izrael reagoval vyhlášením stavu nouze – školy byly uzavřeny, veřejná shromáždění zakázána, nemocnice přešly do krizového režimu a armáda začala povolávat desetitisíce rezervistů.
Spojené státy o izraelských úderech věděly dopředu, informovala CNN. Prezident Donald Trump a jeho tým byli podle všeho obeznámeni s plánem. Ministr zahraničí Marco Rubio ale ujistil veřejnost, že Washington se útoků nijak neúčastnil.
Závažnost situace může zásadně ovlivnit i diplomatická jednání. Šesté kolo rozhovorů mezi USA a Íránem o jaderném programu, které bylo naplánováno na neděli v Ománu, je nyní nejisté.
Světové ekonomické fórum v Davosu začalo letos v mimořádně napjaté atmosféře. Nad švýcarským letoviskem se vznáší stín územních nároků Donalda Trumpa na Grónsko, které otřásají základy dosavadního světového řádu. Téma letošního ročníku „Duch dialogu“ působí tváří v tvář výhrůžkám obchodními cly a narušování suverenity spojeneckého státu NATO téměř ironicky.
Donald Trump prohlásil, že Spojené státy Grónsko „prostě musí mít“ pro svou národní bezpečnost. Aby své odhodlání zdůraznil, zveřejnil na sociálních sítích soukromé zprávy od francouzského prezidenta Emmanuela Macrona i šéfa NATO Marka Rutteho.
Španělsko se od úterý zahalí do třídenního státního smutku za oběti tragické srážky dvou rychlovlaků v Andalusii. Neštěstí, ke kterému došlo v neděli večer u obce Adamuz, si vyžádalo nejméně 40 lidských životů. Záchranáři stále prohledávají trosky zdemolovaných vagonů a úřady varují, že konečná bilance obětí může být ještě vyšší.
Čas letí, už několik dní tady máme nový kalendářní rok, v němž legendární Jiřina Bohdalová oslaví již 95. narozeniny. Navzdory požehnanému věku, kdy by si už mnoho let mohla užívat zaslouženého důchodu, je nadále aktivní v šoubyznyse. A kolegové ji za to obdivují.
Rodina někdejšího řeporyjského starosty a bývalého novináře Pavla Novotného se ocitla v nezáviděníhodné situaci. Syn legendárního baviče má podle dostupných informací dlužit poměrně vysokou částku. Co jemu a jeho blízkým hrozí?
Ve zbytku ledna a do poloviny února se očekává typicky zimní počasí, které může být i teplotně podprůměrné. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Už tento týden se může vyskytnout další sněžení.
Spekulace z posledních dní se ukázaly jako pravdivé. Karlos Vémola se dočkal propuštění z vazby po zaplacení kauce. Podle dostupných informací bylo nutné zaplatit částku přesahující 10 milionů korun.
Tragická střelba otřásla v úvodu nového týdne Chřibskou na Děčínsku. Při útoku na městském úřadě přišel o život jeden člověk, mezi šesticí zraněných má být místní starosta. Útočník si zřejmě vzal život sám, předtím se dostal do přestřelky s přivolanými policisty. I v řadách policie došlo ke zraněním.
Snaha Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska proti vůli jeho obyvatel uvrhla NATO do nejhlubší krize v jeho téměř osmasedmdesátileté historii. Prezidentův plán uvalit cla na spojence, kteří se staví proti jeho územním ambicím, vyvolává na obou stranách Atlantiku otázku: Kdo může alianci zachránit před rozpadem? Hlavní tíha odpovědnosti nyní podle CNN leží na bedrech republikánů v Kongresu a na schopnosti evropských lídrů zachovat jednotu tváří v tvář ekonomickému vydírání.
Situace kolem Grónska se vyostřila do té míry, že evropští diplomaté začínají otevřeně mluvit o krizi nevídaných rozměrů. Donald Trump totiž podle informací z Washingtonu neblafuje. Zatímco mnozí považovali jeho snahu o odkup ostrova za další z jeho vyjednávacích taktik typu „Umění dohody“, dánská vláda po posledních schůzkách s americkým týmem dospěla k závěru, že prezident to myslí naprosto smrtelně vážně.
Britský premiér Keir Starmer se ostře ohradil proti plánu Donalda Trumpa uvalit cla na Velkou Británii a další evropské země. Reagoval tak na stupňující se nátlak Washingtonu, který se snaží vynutit si prodej Grónska. Starmer označil Trumpův postup za „naprosto chybný“ a zdůraznil, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodovat výhradně obyvatelé Grónska a Dánské království.
Vztahy mezi globálními mocnostmi a boj o omezené zdroje oceánů dnes vyžadují více než jen klasickou diplomacii. Oceány, které pokrývají 70 % naší planety a zajišťují 90 % světového obchodu, se stávají novou frontovou linií geopolitiky 21. století. To, jak se politici postaví k výzvám v Arktidě nebo na mořském dně, podle expertů přímo ovlivní ceny zboží i globální bezpečnost.
