Izraelské vojenské údery na Írán znamenají zásadní zlom ve vývoji konfliktu na Blízkém východě. Podle zpráv z íránské státní tiskové agentury Tasním bylo při útocích usmrceno šest předních jaderných expertů. Mezi nimi i Fereydoun Abbasi, někdejší ředitel Íránské organizace pro atomovou energii, a Mohammad Mehdi Tehranchi, významný fyzik a rektor Islámské Azad univerzity.
Údery nezasáhly jen vojenskou infrastrukturu, ale i samotné základy íránského jaderného výzkumu. Izrael tak podle všeho cílil i na vědeckou elitu země. Ztráta Abbasiho a Tehranchiho představuje významný zásah do odborného vedení jaderného programu, který Teherán dlouhodobě hájí jako mírový.
Nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí později potvrdil, že v rámci izraelských náletů přišli o život významní armádní velitelé a vědci. Jejich smrt označil za „oběť v boji za hodnoty islámské revoluce“.
Při náletech zahynuli rovněž dva nejvyšší představitelé íránských ozbrojených sil – generálmajor Mohammad Bágherí, šéf generálního štábu, a generál Hossein Salami, který vedl obávané Revoluční gardy (IRGC). Salami patřil k nejvlivnějším osobnostem v zemi a proslul zejména tvrdou rétorikou vůči Izraeli a USA. V čele IRGC stál od roku 2019 a předtím opakovaně hrozil vojenskou odvetou vůči „sionistickému režimu“.
Revoluční gardy, které původně vznikly jako domácí bezpečnostní síla po islámské revoluci v roce 1979, se postupně přeměnily na regionální vojenskou mocnost s operacemi v několika zemích Blízkého východu. Gardy rovněž spravují íránský arzenál balistických střel, které v posledních měsících použily k útokům na Izrael.
Na izraelský útok Teherán zareagoval vypuštěním stovky dronů směrem k izraelskému území. Podle izraelských médií jsou obranné složky v plné pohotovosti a snaží se bezpilotní letouny zneškodnit ještě před jejich vstupem do vzdušného prostoru země.
Izrael reagoval vyhlášením stavu nouze – školy byly uzavřeny, veřejná shromáždění zakázána, nemocnice přešly do krizového režimu a armáda začala povolávat desetitisíce rezervistů.
Spojené státy o izraelských úderech věděly dopředu, informovala CNN. Prezident Donald Trump a jeho tým byli podle všeho obeznámeni s plánem. Ministr zahraničí Marco Rubio ale ujistil veřejnost, že Washington se útoků nijak neúčastnil.
Závažnost situace může zásadně ovlivnit i diplomatická jednání. Šesté kolo rozhovorů mezi USA a Íránem o jaderném programu, které bylo naplánováno na neděli v Ománu, je nyní nejisté.
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Karlos Vémola se v pondělí na kauci dostal z vazby na svobodu. Ještě večer se sám poprvé ozval fanouškům. K ostře sledované kauze toho zatím moc neřekl. Především poděkoval lidem za podporu a zmínil, že teď chce čas věnovat rodině a svému zdraví.
Donald Trump se znovu pustil do ostré kritiky Severoatlantické aliance a na své platformě Truth Social prohlásil, že bez jeho přičinění by NATO už dávno neexistovalo. Podle amerického prezidenta by aliance skončila na „smetišti dějin“, kdyby nepřišel on se svým tlakem na spojence. Dodal, že nikdo – „žádný jednotlivec ani prezident“ – nikdy neudělal pro vojenskou alianci víc než on sám.
Americká politická scéna se nachází v bodě, kdy už nejde jen o osobu prezidenta, ale o hlubokou proměnu celého systému. Analýza Johna F. Harrise pro Politico naznačuje, že i kdyby Trump v roce 2029 úřad opustil a nepokusil se obejít ústavu, jeho vliv bude formovat americkou politiku minimálně další dekádu. Trumpismus se stal novou normou, se kterou se budou muset vyrovnat i jeho největší odpůrci.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy to opět jiskří, protože europoslanci hodlají zmrazit ratifikaci klíčové obchodní smlouvy. Tento dokument, který v létě dojednala Ursula von der Leyen přímo s Donaldem Trumpem v jeho skotském rezortu, měl zajistit stabilnější prostředí pro exportéry.
Britská ministryně financí Rachel Reevesová vystoupila na zasedání agentury Bloomberg v rámci fóra v Davosu s jasným vzkazem: v době narůstajícího globálního napětí a hrozeb obchodními válkami musí světoví lídři zachovat „chladnou hlavu“. Reagovala tak na vyostřenou situaci kolem Grónska a hrozby Donalda Trumpa, který plánuje uvalit cla na evropské spojence.
Antarktičtí tučňáci procházejí radikální změnou chování, která vědce vážně znepokojuje. Desetiletá studie vedená týmem Penguin Watch z Oxfordské univerzity odhalila, že tito nelétaví ptáci posunuli začátek své hnízdní sezóny o více než tři týdny. Hlavní příčinou jsou pravděpodobně měnící se teploty v důsledku klimatických změn, které nutí zvířata k dřívějšímu usazování v koloniích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl jasným vzkazem nejen Spojeným státům, ale i samotné Evropě. V době narůstající globální nestability a bezpečnostních nerovnováh Macron varoval, že svět dospěl do bodu, kdy hrozí vláda práva silnějšího. Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby hospodářská soutěž sloužila k podmaňování Evropy nebo byla využívána jako páka k získávání cizích území, čímž narážel na aktuální americké ambice v Grónsku.
V Davosu to vře. Zatímco se evropští lídři snaží v mrazivém Švýcarsku najít diplomatický tón, jak čelit hrozbám Donalda Trumpa ohledně Grónska, kalifornský guvernér Gavin Newsom si nebral servítky. Reakci Evropy označil za „patetickou“ a „trapnou“. Podle něj nastal čas, aby se evropské špičky přestaly chovat jako komplicové a začaly brát situaci vážně.
Grónsko zůstane Grónskem a snaha Donalda Trumpa o jeho získání je spíše součástí tvrdé vyjednávací taktiky než reálným plánem na anexi. V tomto duchu se v úterý v Davosu vyjádřil Gary Cohn, místopředseda společnosti IBM a bývalý klíčový ekonomický poradce amerického prezidenta. Cohn, který v prvním Trumpově funkčním období vedl Národní ekonomickou radu, se domnívá, že invaze do nezávislé země, která je navíc součástí NATO, je už „trochu přes čáru“.
Spor o Grónsko, který naplno otřásá transatlantickými vazbami, se na první pohled zdá být splněným snem Kremlu. Dlouhodobou strategií Moskvy je vrazit klín mezi Spojené státy a Evropu, oslabit NATO a podkopat jednotu Západu. Pohled na amerického prezidenta, který hrozí svým nejbližším spojencům drakonickými cly kvůli arktickému ostrovu, vyvolává v ruských vládních kruzích neskrývané uspokojení. Podle serveru CNN ale v Kremlu panují obavy.
Austrálie prožívá během tamních letních prázdnin dramatické období. Oblíbené pláže v nejlidnatějším státě Nový Jižní Wales (NSW) se proměnily v nebezpečnou zónu. Během pouhých 48 hodin došlo ke čtyřem útokům žraloků, což vedlo k uzavření přibližně 40 pláží podél východního pobřeží, včetně ikonických míst v okolí Sydney.
