Izraelské vojenské údery na Írán znamenají zásadní zlom ve vývoji konfliktu na Blízkém východě. Podle zpráv z íránské státní tiskové agentury Tasním bylo při útocích usmrceno šest předních jaderných expertů. Mezi nimi i Fereydoun Abbasi, někdejší ředitel Íránské organizace pro atomovou energii, a Mohammad Mehdi Tehranchi, významný fyzik a rektor Islámské Azad univerzity.
Údery nezasáhly jen vojenskou infrastrukturu, ale i samotné základy íránského jaderného výzkumu. Izrael tak podle všeho cílil i na vědeckou elitu země. Ztráta Abbasiho a Tehranchiho představuje významný zásah do odborného vedení jaderného programu, který Teherán dlouhodobě hájí jako mírový.
Nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí později potvrdil, že v rámci izraelských náletů přišli o život významní armádní velitelé a vědci. Jejich smrt označil za „oběť v boji za hodnoty islámské revoluce“.
Při náletech zahynuli rovněž dva nejvyšší představitelé íránských ozbrojených sil – generálmajor Mohammad Bágherí, šéf generálního štábu, a generál Hossein Salami, který vedl obávané Revoluční gardy (IRGC). Salami patřil k nejvlivnějším osobnostem v zemi a proslul zejména tvrdou rétorikou vůči Izraeli a USA. V čele IRGC stál od roku 2019 a předtím opakovaně hrozil vojenskou odvetou vůči „sionistickému režimu“.
Revoluční gardy, které původně vznikly jako domácí bezpečnostní síla po islámské revoluci v roce 1979, se postupně přeměnily na regionální vojenskou mocnost s operacemi v několika zemích Blízkého východu. Gardy rovněž spravují íránský arzenál balistických střel, které v posledních měsících použily k útokům na Izrael.
Na izraelský útok Teherán zareagoval vypuštěním stovky dronů směrem k izraelskému území. Podle izraelských médií jsou obranné složky v plné pohotovosti a snaží se bezpilotní letouny zneškodnit ještě před jejich vstupem do vzdušného prostoru země.
Izrael reagoval vyhlášením stavu nouze – školy byly uzavřeny, veřejná shromáždění zakázána, nemocnice přešly do krizového režimu a armáda začala povolávat desetitisíce rezervistů.
Spojené státy o izraelských úderech věděly dopředu, informovala CNN. Prezident Donald Trump a jeho tým byli podle všeho obeznámeni s plánem. Ministr zahraničí Marco Rubio ale ujistil veřejnost, že Washington se útoků nijak neúčastnil.
Závažnost situace může zásadně ovlivnit i diplomatická jednání. Šesté kolo rozhovorů mezi USA a Íránem o jaderném programu, které bylo naplánováno na neděli v Ománu, je nyní nejisté.
Britský Institut pro výzkum veřejné politiky vydal novou zprávu, která varuje před rostoucími hrozbami ze strany Ruské federace a administrativy Donalda Trumpa. Dokument doporučuje premiéru Andymu Burnhamovi, aby usiloval o návrat k plnému členství v Evropské unii. Podle autorského týmu je tato účast nezbytná pro zajištění dlouhodobé prosperity, bezpečnosti a ochrany demokracie v celé zemi.
Obyvatelé odlehlého arktického městečka Longyearbyen v norském souostroví Špicberky dostali zákaz pít vodu z kohoutku kvůli kontaminaci těžkými kovy. Vědci tuto krizi přičítají probíhajícím změnám klimatu, konkrétně rychlému tání permafrostu v jedné z nejrychleji se oteplujících oblastí planety. Město získává hlavní zásoby pitné vody z přehrazeného jezera zvaného Isdammen, které bylo tímto geologickým jevem vážně zasaženo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedělním rozhovoru pro americkou stanici NBC ostře odmítl srovnávání své osoby s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ze strany Donalda Trumpa. Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem se v posledních týdnech výrazně zhoršily kvůli sílící kritice ze strany americké administrativy. Zelenskyj varoval před jakýmikoliv ústupky Moskvě a důrazně obhajoval legitimitu ukrajinského válečného úsilí.
Americký prezident Donald Trump pozastavil platnost několika protiruských sankcí s cílem udržet Moskvu u jednacího stolu a pokračovat v mírových rozhovorech. Tento krok oznámil na své sociální síti Truth Social pouhé dva dny předtím, než měly sankce schválené Kongresem vstoupit v platnost. Rozhodnutí přišlo v době, kdy se výrazně prohloubilo napětí ve vzájemných vztazích mezi Washingtonem a ukrajinským vedením.
Válka mezi Spojenými státy a Íránem zásadně otřásla globálním ropným trhem a vážně narušila námořní dopravu. Konflikt, který trvá již osm měsíců, ochromil tok suroviny přes dvě klíčové vodní cesty. Jedná se o Hormuzský průliv a v posledních týdnech také o úžinu Bab al-Mandeb. Tyto výpadky udržují světové ceny ropy nad hranicí sta dolarů za barel.
Tragické úmrtí osmadvacetileté laborantky Darji Šipilovové z Protimorového výzkumného ústavu v Irkutsku vyvolalo v sibiřském městě Šelechov i širším okolí značné znepokojení a obavy z možné nákazy moru, píše CNN.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dalo by se říct, že jsou to volby druhého řádu, přesto se letošní senátní volby staly tématem i pro zahraniční média. Katastrofálního výsledku hnutí ANO a dalších dvou vládních stran si všiml například web DW. Žádná zásadní otočka kormidlem se však v cizině neočekává.
Česká republika slaví další úspěch v prestižní soutěži REGIOSTARS. Projekt Společně ve Žďáru, který proměnil Knihovnu Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou v moderní komunitní centrum, zvítězil v kategorii Evropa blíže občanům a uspěl tak v konkurenci projektů z celé Evropské unie. Ocenění každoročně uděluje Evropská komise projektům financovaným z evropských fondů, které přispívají k rozvoji regionů a zlepšují každodenní život jejich obyvatel.
V návaznosti na ukrajinské útoky na datová centra ruského technologického gigantu Yandex a zprávy o dramatickém propadu automatizovaného internetového provozu podali europoslanci Sandro Gozi (Renew Europe, Francie) a Tomáš Zdechovský (EPP, Česko) písemnou otázku Evropské komisi, v níž požadují prošetření možného dopadu těchto událostí na ruské dezinformační operace zaměřené proti evropským demokraciím.
Vláda může bankám zákonem stanovit maximální úrokové sazby hypoték, omezit jejich marže nebo část úroků dotovat ze státního rozpočtu. Regulace cen hypoték přitom není v Evropské unii žádné tabu. Uplatňuje se například ve Francii či Chorvatsku, tedy v zemích platících eurem. Samotné zastropování sazeb ovšem ještě automaticky neznamená levnější hypotéky. Rozhodující je, jak přísný limit stát stanoví a zda skutečně omezuje cenotvorbu bank.
Především senátní volby dopadly pro současnou opozici velkým úspěchem, ale někteří politici už spřádají plány do budoucna. Exministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09) například vyzval opoziční strany ke spolupráci, jakou v dřívějším období představoval projekt Spolu.
