Izraelské vojenské údery na Írán znamenají zásadní zlom ve vývoji konfliktu na Blízkém východě. Podle zpráv z íránské státní tiskové agentury Tasním bylo při útocích usmrceno šest předních jaderných expertů. Mezi nimi i Fereydoun Abbasi, někdejší ředitel Íránské organizace pro atomovou energii, a Mohammad Mehdi Tehranchi, významný fyzik a rektor Islámské Azad univerzity.
Údery nezasáhly jen vojenskou infrastrukturu, ale i samotné základy íránského jaderného výzkumu. Izrael tak podle všeho cílil i na vědeckou elitu země. Ztráta Abbasiho a Tehranchiho představuje významný zásah do odborného vedení jaderného programu, který Teherán dlouhodobě hájí jako mírový.
Nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí později potvrdil, že v rámci izraelských náletů přišli o život významní armádní velitelé a vědci. Jejich smrt označil za „oběť v boji za hodnoty islámské revoluce“.
Při náletech zahynuli rovněž dva nejvyšší představitelé íránských ozbrojených sil – generálmajor Mohammad Bágherí, šéf generálního štábu, a generál Hossein Salami, který vedl obávané Revoluční gardy (IRGC). Salami patřil k nejvlivnějším osobnostem v zemi a proslul zejména tvrdou rétorikou vůči Izraeli a USA. V čele IRGC stál od roku 2019 a předtím opakovaně hrozil vojenskou odvetou vůči „sionistickému režimu“.
Revoluční gardy, které původně vznikly jako domácí bezpečnostní síla po islámské revoluci v roce 1979, se postupně přeměnily na regionální vojenskou mocnost s operacemi v několika zemích Blízkého východu. Gardy rovněž spravují íránský arzenál balistických střel, které v posledních měsících použily k útokům na Izrael.
Na izraelský útok Teherán zareagoval vypuštěním stovky dronů směrem k izraelskému území. Podle izraelských médií jsou obranné složky v plné pohotovosti a snaží se bezpilotní letouny zneškodnit ještě před jejich vstupem do vzdušného prostoru země.
Izrael reagoval vyhlášením stavu nouze – školy byly uzavřeny, veřejná shromáždění zakázána, nemocnice přešly do krizového režimu a armáda začala povolávat desetitisíce rezervistů.
Spojené státy o izraelských úderech věděly dopředu, informovala CNN. Prezident Donald Trump a jeho tým byli podle všeho obeznámeni s plánem. Ministr zahraničí Marco Rubio ale ujistil veřejnost, že Washington se útoků nijak neúčastnil.
Závažnost situace může zásadně ovlivnit i diplomatická jednání. Šesté kolo rozhovorů mezi USA a Íránem o jaderném programu, které bylo naplánováno na neděli v Ománu, je nyní nejisté.
Nafta se včera bez fanfár a při nadále zavřeném Hormuzu vrátila pod 40 Kč/l, po více než měsíci. U Tank ONO stojí 39,50 Kč/l. Fronty se tam netvoří. Benzínky nekrachují. Čerpadláři nestanovují své ceny přesně na úrovni vládního stropu. Nedošlo ke zvýšení cen pohonných hmot. Nafta za dva týdny trvání vládních stropů zlevnila průměrně o historicky mimořádných zhruba 8 Kč/l, což má širší protiinflační dopad do celé ekonomiky, a zlevnil také benzín.
Úterý je ve Velké Británii dnem, který patří jedinečné královně Alžbětě II. Právě dnes by se totiž dožila rovných sta let. Na svou maminku zavzpomínal současný panovník Karel III. V projevu naznačil, co by Alžběta říkala na současný stav věcí.
Teprve sice začala poslední dubnová dekáda, ale meteorologové už mají tušení, jak bude do poloviny května. Úplně skvělé zprávy pro nás nemají, protože teploty nebudou šplhat moc vysoko. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Velké ruské společnosti byly podle nejnovějších zjištění zapojeny do rozsáhlého tažení proti uživatelům, kteří se snaží obcházet vládní kontrolu internetu. Výzkumníci z organizace RKS Global, která se zabývá digitální svobodou, označují tento postup za druh honu na čarodějnice. Banky a další webové platformy mají údajně za úkol sbírat data o klientech, kteří využívají nástroje typu VPN pro přístup k blokovanému obsahu.
Prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil hlubokou nespokojenost s přístupem amerických vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera. Podle hlavy ukrajinského státu je zcela neuctivé, že oba představitelé opakovaně navštívili Moskvu a jednali s tamním vedením, ale nikdy oficiálně nezavítali do Kyjeva. Tento postoj vnímá jako výraz přehlížení situace, ve které se jeho země nachází.
Donald Trump v nedávném rozhovoru pro televizi CNBC odmítl možnost, že by Spojené státy prodloužily stávající příměří s Íránem. Podle prezidenta je Washington nyní v natolik silné vyjednávací pozici, že nemá čas na další odklady a potřebuje dosáhnout definitivní dohody. Trump argumentuje, že prodlužování klidu zbraní by pouze nahrálo Íránu, který by jej využil k přeskupení svých vojenských sil. Prezident tvrdí, že během příměří se podařilo zlikvidovat většinu íránských raket, přestože se Teherán snaží zbytek svého arzenálu neustále přesouvat a skrývat před dalšími útoky.
Britský premiér Keir Starmer čelí vlně kritiky a sílícím výzvám k rezignaci. Důvodem je kontroverzní jmenování Petera Mandelsona do funkce velvyslance ve Spojených státech. Starmer důrazně odmítá tvrzení, že by úmyslně uvedl zákonodárce v omyl ohledně toho, jak k tomuto personálnímu kroku došlo. Během pondělního zasedání v parlamentu sice připustil, že k poslancům měly dorazit jiné informace, ale trval na své nevině v otázce záměrného klamání dolní sněmovny.
Aspirin je jedním z nejstarších a nejpoužívanějších léčiv, jehož kořeny sahají až do mezopotámského města Nippur před 4 400 lety. Tehdy lidé využívali vrbovou kůru, která obsahuje salicin, tedy látku velmi blízkou dnešní kyselině acetylsalicylové. Ačkoliv byla tato přírodní medicína dráždivější pro žaludek, položila základy pro moderní tlumení bolesti. Dnes vědci odhalují, že tato známá pilulka možná dokáže mnohem víc než jen tišit bolest.
Írán se stále potýká s téměř úplným výpadkem internetového připojení, který začal v únoru s vypuknutím válečného konfliktu. Přestože oficiální místa jako důvod uvádějí snahu o ochranu kybernetického prostoru, ani po vyhlášení příměří nebyly tyto restrikce odvolány. Vnitrostátní webové stránky a komunikační aplikace sice fungují, uživatelé však opakovaně narážejí na technické problémy a výpadky.
Válka s Íránem poškozuje vliv Spojených států ve světě a prohlubuje napětí s mnoha zeměmi, které již dříve pociťovaly důsledky nepředvídatelné politiky prezidenta Donalda Trumpa. Tento úpadek americké moci může být v budoucnu velmi obtížné zvrátit, zejména ve chvíli, kdy jej využívají soupeři jako Čína. Prezidentovy chaotické kroky a neustálé změny v cílech operací vyvolávají u spojenců čím dál větší nejistotu, píše magazín Politico.
Výsledek voleb v Maďarsku, ve kterých po šestnácti letech skončila vláda Viktora Orbána, vyvolal mezi evropskými ministry značnou úlevu. Litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys označil tuto změnu za skvělý vývoj pro Evropu a metaforicky dodal, že v unijním „hradu“ již nebude přítomen žádný „trojský kůň“. Zároveň však zdůraznil, že minulost by neměla být zapomenuta, a vyzval EU, aby pokračovala ve vyšetřování aktivit odcházejícího maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa a jeho údajného sdílení informací s Ruskem.
Současné příměří mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem je křehké a rozhovory o vyřešení komplexních problémů války zatím nepřinášejí výrazný pokrok. Jako nejpravděpodobnější scénář se jeví takzvaný zmrazený konflikt. Ten není statický, ale představuje neukončenou válku, která pokračuje na nízké úrovni pod hranicí totálního vojenského střetu.
