Blízký východ zažil jednu z nejvýznamnějších eskalací konfliktu za poslední dekády. Izrael v noci na pátek provedl masivní vojenský útok na Írán, který se stal cílem nejrozsáhlejší letecké kampaně v izraelské historii vůči této islámské republice.
Podle izraelských vojenských představitelů bylo v operaci nasazeno více než 200 stíhacích letounů, které zasáhly více než 100 strategických cílů napříč celým Íránem. Armáda během útoku použila přes 330 druhů munice, přičemž hlavními cíli byly jaderná zařízení, dálkové raketové systémy a velitelství elitních jednotek íránských ozbrojených sil.
Zvláštní pozornost byla věnována jadernému zařízení v Natanzu, odkud byly hlášeny mohutné exploze, požáry a hustý kouř. Íránská státní média zveřejnila záběry hořících budov a civilistů prchajících do bezpečí, mnozí z nich v panice.
Izraelské zpravodajské zdroje potvrdily, že v úvodní vlně náletů byli cíleně napadeni vysocí íránští vojenští představitelé a jaderní vědci. Podle íránských státních médií byl při útocích zabit generálmajor Mohammad Bágherí, náčelník generálního štábu íránských ozbrojených sil.
Smrt generála Salamiho později potvrdila i samotná IRGC. Ve svém prohlášení uvedla, že šlo o „jednoho z nejvýznamnějších velitelů Islámské revoluce“ a dodala, že vojenské složky jsou nyní „plně připraveny k tvrdé odvetě“.
Obavy z odplaty vedly izraelské úřady k vyhlášení stavu nouze. Po celé zemi byly uzavřeny školy, zakázána veřejná shromáždění, nemocnice přešly do krizového režimu a byla zahájena mobilizace desítek tisíc vojáků.
Izraelské obranné složky se rovněž připravují na masivní útoky bezpilotních letounů. Írán totiž podle vlastních médií vyslal na Izrael 100 dronů, které se nyní izraelská protivzdušná obrana snaží zachytit a zneškodnit.
Podle íránské státní televize si izraelské nálety v Teheránu vyžádaly pět obětí a více než 20 zraněných. Celkově je hlášeno nejméně 50 zraněných po celé zemi, včetně žen a dětí. Teherán se stal jedním z hlavních terčů, přičemž několik záznamů, které geolokovala CNN, zachycuje plameny a výbuchy v obytných oblastech města.
Jedno z videí ukazuje muže, jak říká: „Je 3:37 ráno,“ zatímco za ním hoří budova. Další záběry ukazují záchranáře, jak pátrají po přeživších v troskách zřícených domů v severní části Teheránu.
Spojené státy podle informací CNN o plánovaném izraelském útoku věděly. Prezident Donald Trump a vysocí představitelé Bílého domu byli s operací předem obeznámeni. Na útoku se však USA nepodílely, což potvrdil i americký ministr zahraničí Marco Rubio.
Nejistý je nyní také osud probíhajících jaderných jednání mezi USA a Íránem, jejichž další kolo se mělo uskutečnit již tuto neděli v Ománu. Diplomaté zatím nevědí, zda bude setkání vůbec možné uskutečnit.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupí na Valném shromáždění OSN s projevem, v němž hodlá obhajovat kroky své vlády navzdory rostoucí mezinárodní izolaci. Předseda izraelské vlády čelí nejnáročnější volební výzvě své dlouholeté politické kariéry v situaci, kdy země vede konflikty v Gaze, Libanonu a Íránu. Situaci dále komplikuje rostoucí vlna násilí páchaná izraelskými osadníky na Západním břehu Jordánu.
Světové vlády hledají způsob, jak nastavit globální pravidla pro bezpečnost umělé inteligence, čelí však zásadní překážce v podobě postoje Spojených států. Americký prezident Donald Trump ve svém projevu na Valném shromáždění Organizace spojených národů odmítl jakékoli globální kontrolní schémata nad touto technologií. Státy usilující o mezinárodní dohled se tak dostávají do složité situace, neboť bez zapojení USA je účinnost jakýchkoli dohod značně omezená. Většina klíčových vývojových laboratoří a technologických firem totiž sídlí právě na americkém území.
Osm příslušníků úderné skupiny letadlové lodi USS Abraham Lincoln se během dlouhého nasazení pokusilo o sebevraždu. Informaci podle BBC zveřejnil úřadující tajemník námořnictva Hung Cao v dopise adresovaném demokratické senátorce Kirsten Gillibrandové. Zveřejnění těchto údajů následovalo po rostoucích obavách rodin jmenovaných vojáků ohledně jejich psychického zdraví a náročných podmínek během mise na Blízkém východě.
Volodymyr Zelenskyj vystoupil na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku s projevem věnovaným globálním hrozbám války. Ukrajinský prezident označil ruského vůdce Vladimira Putina za pacienta nula, který šíří infekci konfliktu po celém světě. Ve svém vystoupení zdůraznil, že nekontrolovaná agrese přináší nestabilitu a nová rizika pro všechny země. Varoval také před následky, které by mělo další přehlížení ruských kroků ze strany mezinárodního společenství.
Americký prezident Donald Trump podepsal se zástupci Dánska a Grónska bezpečnostní dohodu upravující vojenskou přítomnost Spojených států na tomto samosprávném území. Nové ujednání navazuje na sedmdesát let starou obrannou smlouvu a doplňuje její stávající rámec. Ke slavnostnímu podpisu dokumentu došlo na okraj Valného shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku po měsících vyostřených politických jednání.
Americký prezident Donald Trump přivítal čínského vůdce Si Ťin-pchinga na letecké základně Joint Base Andrews v Marylandu, kde zahájil jeho oficiální státní návštěvu. Vítání zahraničních státníků obvykle probíhá přímo v Bílém domě, avšak šéf Bílého domu se tentokrát rozhodl pro neobvyklé gesto. Společně s první dámou Melanií Trumpovou odcestoval přímo k letadlu, aby osobním podáním ruky přivítal čínský prezidentský pár na americké půdě.
Soudce Federálního okrskového soudu ve Washingtonu Timothy Kelly vydal předběžné opatření, kterým nařídil Bílému domu okamžitě obnovit novinářské akreditace třem významným mediálním organizacím.
Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.