Blízký východ zažil jednu z nejvýznamnějších eskalací konfliktu za poslední dekády. Izrael v noci na pátek provedl masivní vojenský útok na Írán, který se stal cílem nejrozsáhlejší letecké kampaně v izraelské historii vůči této islámské republice.
Podle izraelských vojenských představitelů bylo v operaci nasazeno více než 200 stíhacích letounů, které zasáhly více než 100 strategických cílů napříč celým Íránem. Armáda během útoku použila přes 330 druhů munice, přičemž hlavními cíli byly jaderná zařízení, dálkové raketové systémy a velitelství elitních jednotek íránských ozbrojených sil.
Zvláštní pozornost byla věnována jadernému zařízení v Natanzu, odkud byly hlášeny mohutné exploze, požáry a hustý kouř. Íránská státní média zveřejnila záběry hořících budov a civilistů prchajících do bezpečí, mnozí z nich v panice.
Izraelské zpravodajské zdroje potvrdily, že v úvodní vlně náletů byli cíleně napadeni vysocí íránští vojenští představitelé a jaderní vědci. Podle íránských státních médií byl při útocích zabit generálmajor Mohammad Bágherí, náčelník generálního štábu íránských ozbrojených sil.
Smrt generála Salamiho později potvrdila i samotná IRGC. Ve svém prohlášení uvedla, že šlo o „jednoho z nejvýznamnějších velitelů Islámské revoluce“ a dodala, že vojenské složky jsou nyní „plně připraveny k tvrdé odvetě“.
Obavy z odplaty vedly izraelské úřady k vyhlášení stavu nouze. Po celé zemi byly uzavřeny školy, zakázána veřejná shromáždění, nemocnice přešly do krizového režimu a byla zahájena mobilizace desítek tisíc vojáků.
Izraelské obranné složky se rovněž připravují na masivní útoky bezpilotních letounů. Írán totiž podle vlastních médií vyslal na Izrael 100 dronů, které se nyní izraelská protivzdušná obrana snaží zachytit a zneškodnit.
Podle íránské státní televize si izraelské nálety v Teheránu vyžádaly pět obětí a více než 20 zraněných. Celkově je hlášeno nejméně 50 zraněných po celé zemi, včetně žen a dětí. Teherán se stal jedním z hlavních terčů, přičemž několik záznamů, které geolokovala CNN, zachycuje plameny a výbuchy v obytných oblastech města.
Jedno z videí ukazuje muže, jak říká: „Je 3:37 ráno,“ zatímco za ním hoří budova. Další záběry ukazují záchranáře, jak pátrají po přeživších v troskách zřícených domů v severní části Teheránu.
Spojené státy podle informací CNN o plánovaném izraelském útoku věděly. Prezident Donald Trump a vysocí představitelé Bílého domu byli s operací předem obeznámeni. Na útoku se však USA nepodílely, což potvrdil i americký ministr zahraničí Marco Rubio.
Nejistý je nyní také osud probíhajících jaderných jednání mezi USA a Íránem, jejichž další kolo se mělo uskutečnit již tuto neděli v Ománu. Diplomaté zatím nevědí, zda bude setkání vůbec možné uskutečnit.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj upozornil, že Rusko plánuje nasadit až 50 000 severokorejských vojáků. Pchjongjang už dříve poslal tisíce vojáků do Kurské oblasti a Moskvě dodal miliony dělostřeleckých granátů či balistické střely.
Ve středu 12. srpna 2026 nastane mimořádná astronomická situace. Odehraje se zatmění Slunce, které bude z území Česka a Slovenska pozorovatelné v podvečerních hodinách jako velmi výrazné částečné. Spatříme ho nízko mezi západním a severozápadním obzorem přibližně hodinu před západem Slunce a v průběhu samotného západu. Jako úplné bude pozorovatelné z Grónska, Islandu a Španělska, kam se za ním chystá i mnoho výprav.
Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv pokračuje v intenzivním řešení omezené dostupnosti léčivých přípravků s účinnou látkou tamoxifen. Díky mimořádným opatřením se podařilo zajistit téměř 6 000 balení, která jsou nyní postupně distribuována do lékáren po celé České republice. Další dodávky jsou již na cestě a budou do distribuční sítě uvolňovány v průběhu příštího týdne.
Čtyři roky uplynou za několik týdnů od smrti legendární britské královny Alžběty II., která během svého působení v čele monarchie navštívila i Českou republiku. Po návratu domů napsala dopis, který se teď na Pražském hradě po třiceti letech znovu našel.
Počasí psalo tento týden v prostoru střední Evropy, kam patří i Česká republika, historii. Nový slovenský národní teplotní rekord je totiž zároveň i historicky nejvyšší hodnotou naměřenou ve středoevropském regionu. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Premiér Andrej Babiš zdaleka neinformuje občany jen o dění v politice, ale občas se zmíní i o něčem jiném. Například o tom, že v poslední době znovu přibral, což ho vůbec netěší. Babiš vysvětlil, jak se to podle jeho názoru stalo.
Letošní sklizeň potvrzuje, že české zemědělce letos drtí počasí, zvláště pak sucho. Podle nejnovějšího červencového odhadu Českého statistického úřadu se totiž má letos sklidit jen 6,39 milionu tun základních obilovin. To je meziročně o 16,9 procenta méně, tedy přibližně o 1,3 milionu tun. Zároveň jde o nejnižší úrodu obilovin za posledních 14 let. Ve srovnání s pětiletým průměrem je letošní výsledek o 13 procent slabší. Navíc se odhad od června ještě zhoršil o dalších 75 tisíc tun.
Hydrologické sucho na našem území dál výrazně zesiluje. Vedra, nedostatek srážek a rekordně nízké stavy vodních toků i podzemních vod potvrzují závažnost současné situace. Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě podporuje opatření, která pomáhají vodu v krajině zadržovat, zpomalovat její odtok a zvyšovat odolnost přírodních ekosystémů i obcí a měst vůči dopadům změny klimatu.
Meteorologové v neděli varovali před návratem tropických teplot, které budou hrozit i zítra, kdy odpolední maxima vyšplhají až na 36 stupňů. Nadále panuje také nebezpečí požárů, vyplývá z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Kdy se opět uklidní situace v Hormuzském průlivu, která má dalekosáhlé dopady na světovou ekonomiku? Rozhovory, které mají zajistit bezpečný lodní provoz, pokračují podle Ománu pozitivně. Írán nicméně upozornil, že ani případná dohoda nepovede k okamžitému znovuotevření klíčové vodní cesty. Upozornila na to britská stanice BBC.
Hvězdné konstelace nadcházejících dnů přinesou výrazný posun v osobních i pracovních vztazích, což donutí většinu znamení přehodnotit dosavadní priority a otevřít se novým výzvám.
Ministerstvo zahraničních věcí upravuje svou diplomatickou síť tak, aby lépe odpovídala současným zájmům České republiky. Už za několik týdnu ukončí činnost jeden z konzulátů, jiný ji naopak zahájí. Ministerstvo o tom informovalo na webu.