Blízký východ zažil jednu z nejvýznamnějších eskalací konfliktu za poslední dekády. Izrael v noci na pátek provedl masivní vojenský útok na Írán, který se stal cílem nejrozsáhlejší letecké kampaně v izraelské historii vůči této islámské republice.
Podle izraelských vojenských představitelů bylo v operaci nasazeno více než 200 stíhacích letounů, které zasáhly více než 100 strategických cílů napříč celým Íránem. Armáda během útoku použila přes 330 druhů munice, přičemž hlavními cíli byly jaderná zařízení, dálkové raketové systémy a velitelství elitních jednotek íránských ozbrojených sil.
Zvláštní pozornost byla věnována jadernému zařízení v Natanzu, odkud byly hlášeny mohutné exploze, požáry a hustý kouř. Íránská státní média zveřejnila záběry hořících budov a civilistů prchajících do bezpečí, mnozí z nich v panice.
Izraelské zpravodajské zdroje potvrdily, že v úvodní vlně náletů byli cíleně napadeni vysocí íránští vojenští představitelé a jaderní vědci. Podle íránských státních médií byl při útocích zabit generálmajor Mohammad Bágherí, náčelník generálního štábu íránských ozbrojených sil.
Smrt generála Salamiho později potvrdila i samotná IRGC. Ve svém prohlášení uvedla, že šlo o „jednoho z nejvýznamnějších velitelů Islámské revoluce“ a dodala, že vojenské složky jsou nyní „plně připraveny k tvrdé odvetě“.
Obavy z odplaty vedly izraelské úřady k vyhlášení stavu nouze. Po celé zemi byly uzavřeny školy, zakázána veřejná shromáždění, nemocnice přešly do krizového režimu a byla zahájena mobilizace desítek tisíc vojáků.
Izraelské obranné složky se rovněž připravují na masivní útoky bezpilotních letounů. Írán totiž podle vlastních médií vyslal na Izrael 100 dronů, které se nyní izraelská protivzdušná obrana snaží zachytit a zneškodnit.
Podle íránské státní televize si izraelské nálety v Teheránu vyžádaly pět obětí a více než 20 zraněných. Celkově je hlášeno nejméně 50 zraněných po celé zemi, včetně žen a dětí. Teherán se stal jedním z hlavních terčů, přičemž několik záznamů, které geolokovala CNN, zachycuje plameny a výbuchy v obytných oblastech města.
Jedno z videí ukazuje muže, jak říká: „Je 3:37 ráno,“ zatímco za ním hoří budova. Další záběry ukazují záchranáře, jak pátrají po přeživších v troskách zřícených domů v severní části Teheránu.
Spojené státy podle informací CNN o plánovaném izraelském útoku věděly. Prezident Donald Trump a vysocí představitelé Bílého domu byli s operací předem obeznámeni. Na útoku se však USA nepodílely, což potvrdil i americký ministr zahraničí Marco Rubio.
Nejistý je nyní také osud probíhajících jaderných jednání mezi USA a Íránem, jejichž další kolo se mělo uskutečnit již tuto neděli v Ománu. Diplomaté zatím nevědí, zda bude setkání vůbec možné uskutečnit.
Princ z Walesu, William, otevřeně promluvil o tom, jak s Princeznou z Walesu, Catherine, řešili sdílení složitých rodinných událostí se svými dětmi. Konkrétně se jednalo o oznámení diagnózy rakoviny u Catherine a také u Krále Karla III.
Plány na mezinárodní stabilizační síly s mandátem OSN, které by měly odzbrojit Hamás v Gaze, čelí rostoucímu odporu. Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že se nehodlají podílet na misi, neboť dosud nevidí jasný právní rámec pro její fungování. Toto rozhodnutí, oznámené vyslancem Dr. Anwarem Gargashou v Abú Dhabí, odráží širší pochybnosti arabských států o podmínkách rezoluce navržené Spojenými státy.
Kanadě byl 10. listopadu 2025 odebrán oficiální status země bez spalniček, a to v důsledku rozsáhlé epidemie, která v uplynulém roce postihla tisíce lidí. Toto rozhodnutí oznámila Panamerická zdravotnická organizace (PAHO), která funguje jako regionální pobočka Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Ameriku. Epidemiologové tuto změnu očekávali, protože spalničky jsou extrémně nakažlivé a pokles míry proočkovanosti v Kanadě a dalších zemích zanechal mnoho dětí nechráněných.
Zatímco americké Demokraty povzbudily nedávné volební úspěchy, zkušenosti zemí střední a východní Evropy nabízejí varovný pohled na odolnost populistických sil. Ukazují, že ani výrazné volební vítězství nemusí stačit k trvalému oslabení populistických hnutí, jako je to spojené s Donaldem Trumpem. Trump sám dokázal, že poražení populisté se mohou vrátit, když po prohře v roce 2020 zvítězil v prezidentských volbách 2024.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro The Guardian prohlásil, že se na rozdíl od jiných západních lídrů Donalda Trumpa „nebojí“ a popřel zprávy, že jejich poslední setkání ve Washingtonu bylo bouřlivé. Uvedl, že s americkým prezidentem má „normální, obchodní a konstruktivní“ vztahy.
Britská veřejnoprávní stanice BBC obdržela dopis od týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa, ve kterém hrozí právními kroky kvůli kontroverznímu zpravodajství o jeho administrativě. Tato hrozba přichází v době hluboké krize důvěry v BBC, kterou zhoršila nedělní rezignace generálního ředitele Tima Davieho a nejvyšší šéfky zpravodajství Deborah Turnessové.
Zatímco mezinárodní společenství dlouhodobě naléhalo na Spojené státy, aby se aktivně podílely na řešení klimatické krize, před zahájením klíčových klimatických rozhovorů COP30 v brazilském Belému panuje mezi diplomaty tichá úleva z toho, že USA na nejvyšší úrovni zůstanou mimo. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa, který klimatickou krizi označuje za „největší podvod v dějinách“, totiž USA nejen ustoupily od klimatických opatření, ale otevřeně bojují za globální využívání fosilních paliv.
Pařížský soud rozhodl o předčasném ukončení vězeckého pobytu bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který byl v říjnu uvězněn kvůli spiknutí s cílem získat nelegální finanční prostředky na kampaň z Libye. Sarkozy, jenž si měl odpykat pětiletý trest, bude namísto toho podřízen „soudnímu dohledu“ a měl by být z věznice La Santé propuštěn již dnes odpoledne. Pro politika, který vedl zemi v letech 2007 až 2012, to představuje další dramatický zvrat.
Evropské země nemají jinou možnost než zvýšit věk odchodu do důchodu a provést hluboké reformy penzijních systémů, protože ty jsou neudržitelné v kontextu stárnoucí populace a klesající porodnosti. Ačkoliv jsou problémy známy, reformy často selhávají kvůli politickým tlakům a nedůvěře veřejnosti.
Absence Spojených států, které na konferenci COP30 v brazilském Belému zastoupené administrativou Donalda Trumpa nevyslaly vrcholné představitele, staví Evropskou unii do nepříjemné a nečekané role. EU, která dosud spoléhala na USA jako na „tlumič nárazů“ a hlavního vyjednavače, nyní ponese hlavní nápor požadavků a tlaků směřujících na bohaté země.
Před deseti lety, v prosinci 2015, byl na klimatické konferenci OSN v Paříži přijat Pařížská dohoda, kde se téměř všechny státy světa zavázaly snížit emise na nulovou čistou úroveň do roku 2050. Přestože tehdy panovala obrovská euforie a dohoda byla vnímána jako konec fosilních paliv, realita uplynulého desetiletí je jiná.
Američané, kteří v současné době cestují do zahraničí, jsou vystaveni zvýšenému zájmu a přímým dotazům místních obyvatel ohledně politické situace v USA a jejich názoru na prezidenta Donalda Trumpa. Konfrontace s politikou se stává běžnou součástí jejich cestovatelských zážitků, ať už se jedná o Dublin, karibský ostrov Svatý Martin nebo severní Norsko.