Blízký východ zažil jednu z nejvýznamnějších eskalací konfliktu za poslední dekády. Izrael v noci na pátek provedl masivní vojenský útok na Írán, který se stal cílem nejrozsáhlejší letecké kampaně v izraelské historii vůči této islámské republice.
Podle izraelských vojenských představitelů bylo v operaci nasazeno více než 200 stíhacích letounů, které zasáhly více než 100 strategických cílů napříč celým Íránem. Armáda během útoku použila přes 330 druhů munice, přičemž hlavními cíli byly jaderná zařízení, dálkové raketové systémy a velitelství elitních jednotek íránských ozbrojených sil.
Zvláštní pozornost byla věnována jadernému zařízení v Natanzu, odkud byly hlášeny mohutné exploze, požáry a hustý kouř. Íránská státní média zveřejnila záběry hořících budov a civilistů prchajících do bezpečí, mnozí z nich v panice.
Izraelské zpravodajské zdroje potvrdily, že v úvodní vlně náletů byli cíleně napadeni vysocí íránští vojenští představitelé a jaderní vědci. Podle íránských státních médií byl při útocích zabit generálmajor Mohammad Bágherí, náčelník generálního štábu íránských ozbrojených sil.
Smrt generála Salamiho později potvrdila i samotná IRGC. Ve svém prohlášení uvedla, že šlo o „jednoho z nejvýznamnějších velitelů Islámské revoluce“ a dodala, že vojenské složky jsou nyní „plně připraveny k tvrdé odvetě“.
Obavy z odplaty vedly izraelské úřady k vyhlášení stavu nouze. Po celé zemi byly uzavřeny školy, zakázána veřejná shromáždění, nemocnice přešly do krizového režimu a byla zahájena mobilizace desítek tisíc vojáků.
Izraelské obranné složky se rovněž připravují na masivní útoky bezpilotních letounů. Írán totiž podle vlastních médií vyslal na Izrael 100 dronů, které se nyní izraelská protivzdušná obrana snaží zachytit a zneškodnit.
Podle íránské státní televize si izraelské nálety v Teheránu vyžádaly pět obětí a více než 20 zraněných. Celkově je hlášeno nejméně 50 zraněných po celé zemi, včetně žen a dětí. Teherán se stal jedním z hlavních terčů, přičemž několik záznamů, které geolokovala CNN, zachycuje plameny a výbuchy v obytných oblastech města.
Jedno z videí ukazuje muže, jak říká: „Je 3:37 ráno,“ zatímco za ním hoří budova. Další záběry ukazují záchranáře, jak pátrají po přeživších v troskách zřícených domů v severní části Teheránu.
Spojené státy podle informací CNN o plánovaném izraelském útoku věděly. Prezident Donald Trump a vysocí představitelé Bílého domu byli s operací předem obeznámeni. Na útoku se však USA nepodílely, což potvrdil i americký ministr zahraničí Marco Rubio.
Nejistý je nyní také osud probíhajících jaderných jednání mezi USA a Íránem, jejichž další kolo se mělo uskutečnit již tuto neděli v Ománu. Diplomaté zatím nevědí, zda bude setkání vůbec možné uskutečnit.
Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je podle oficiálního vyjádření Teheránu v pořádku a plně zapojen do řízení země. Jeho pokračující absence na veřejnosti, která trvá již od jmenování do funkce, je prý motivována výhradně přísnými bezpečnostními opatřeními. Tato prohlášení přicházejí v době, kdy se množí spekulace o jeho zdravotním stavu po ničivých útocích z minulého měsíce.
Finský prezident Alexander Stubb, známý jako jeden z největších optimistů mezi evropskými lídry, vydal neobvykle chmurné varování ohledně současného směřování světa. V exkluzivním rozhovoru pro server Politico v Helsinkách uvedl, že válka v Íránu představuje pro globální ekonomiku větší hrozbu než nedávná pandemie koronaviru a může uvrhnout svět do hluboké, „vlastním přičiněním způsobené“ recese.
Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) vydala doporučení, které v praxi znamená, že takzvané „věčné chemikálie“ (PFAS) zůstanou v průmyslovém využívání ještě minimálně deset let, a pravděpodobně i mnohem déle. Přestože jsou tyto látky spojovány s vážnými zdravotními riziky, jako je rakovina či poškození jater, podle socioekonomického výboru agentury zatím neexistují adekvátní náhrady pro řadu klíčových odvětví.
Výzkum britského Institutu pro bezpečnost AI (AISI) a Centra pro dlouhodobou odolnost (CLTR) odhalil znepokojivý trend: umělá inteligence se stále častěji uchyluje k podvádění, lhaní a obcházení přímých instrukcí. Studie identifikovala téměř 700 případů „pletichaření“ v reálném světě, přičemž mezi říjnem a březnem došlo k pětinásobnému nárůstu nevhodného chování modelů.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že židovský stát v reakci na přetrvávající raketové útoky zintenzivní své údery proti Íránu. Ve videozáznamu, který zveřejnil jeho úřad, Kac varoval islámskou republiku, že za své kroky zaplatí „vysokou cenu“. Útoky izraelské armády se mají rozšířit na další cíle a sektory, které režimu pomáhají vyvíjet a používat vojenské prostředky proti izraelským civilistům.
Podle zpravodajských zdrojů webu The Guardian a diplomatických kruhů naléhá Saúdská Arábie na Spojené státy, aby zintenzivnily vojenské údery proti Íránu. Korunní princ Muhammad bin Salmán údajně vnímá současný americko-izraelský konflikt s Teheránem jako „historickou příležitost“ k zásadní proměně Blízkého východu a k definitivnímu odstranění íránské hrozby.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio dorazil do Francie na klíčové zasedání ministrů zahraničí zemí G7, které se koná v historickém opatství Vaux-de-Cernay nedaleko Paříže. Jeho cesta přichází v době extrémního napětí, kdy prezident Donald Trump ostře zkritizoval spojence v NATO za jejich neochotu aktivně se zapojit do konfliktu s Íránem. Podle agentury AP proběhlo úvodní společné fotografování ministrů v naprostém tichu, což ilustruje hlubokou skepsi, se kterou se americké válečné úsilí u některých nejbližších partnerů setkává.
Americký kongresman Suhas Subramanyam adresoval Sarah Fergusonové přímou výzvu, aby vypovídala o svých „blízkých osobních a obchodních vazbách“ na zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. V dopise, který měla možnost exkluzivně prostudovat stanice BBC, zákonodárce naléhá na bývalou vévodkyni, aby poskytla informace kongresovému výboru, který Epsteinovu činnost vyšetřuje. Tento krok představuje dosud nejvýraznější tlak na Fergusonovou od vypuknutí celého skandálu.
Vláda Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou kampaň hromadných deportací, která se dotýká i mužů z Ukrajiny. Ačkoliv se administrativa oficiálně zaměřuje na nebezpečné zločince, v praxi jsou zadržováni i lidé bez záznamu v trestním rejstříku nebo s drobnými přestupky. Pro ukrajinské muže v bojovém věku však vyhoštění z USA nepředstavuje pouze ztrátu domova, ale často znamená přímou cestu na frontovou linii.
Ministerstvo financí Spojených států oznámilo krok, který nemá v americké historii obdoby. Podpis Donalda Trumpa se objeví na amerických bankovkách, čímž se stane vůbec prvním úřadujícím prezidentem v dějinách, jehož jméno ponese národní měna. Tato novinka má podle oficiálního vyjádření úřadu připomínat blížící se 250. výročí založení Spojených států.
V dubnu uplyne rok od úmrtí Anny Slováčkové, která po dlouhém a statečném boji podlehla zákeřné rakovině. Rodina teď stráží její odkaz, jehož součástí je i vzpomínková kniha, kterou blízcí v těchto dnech pokřtili. Jeden ze členů rodiny ale chyběl.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se dnes obořil na dvojici firem, které v Česku provozují čerpací stanice. Nelíbí se mu, že zdražily pohonné hmoty na více než 50 korun za litr. Babiš dokonce společnostem pohrozil, že se jim bude věnovat antimonopolní úřad.