Blízký východ zažil jednu z nejvýznamnějších eskalací konfliktu za poslední dekády. Izrael v noci na pátek provedl masivní vojenský útok na Írán, který se stal cílem nejrozsáhlejší letecké kampaně v izraelské historii vůči této islámské republice.
Podle izraelských vojenských představitelů bylo v operaci nasazeno více než 200 stíhacích letounů, které zasáhly více než 100 strategických cílů napříč celým Íránem. Armáda během útoku použila přes 330 druhů munice, přičemž hlavními cíli byly jaderná zařízení, dálkové raketové systémy a velitelství elitních jednotek íránských ozbrojených sil.
Zvláštní pozornost byla věnována jadernému zařízení v Natanzu, odkud byly hlášeny mohutné exploze, požáry a hustý kouř. Íránská státní média zveřejnila záběry hořících budov a civilistů prchajících do bezpečí, mnozí z nich v panice.
Izraelské zpravodajské zdroje potvrdily, že v úvodní vlně náletů byli cíleně napadeni vysocí íránští vojenští představitelé a jaderní vědci. Podle íránských státních médií byl při útocích zabit generálmajor Mohammad Bágherí, náčelník generálního štábu íránských ozbrojených sil.
Smrt generála Salamiho později potvrdila i samotná IRGC. Ve svém prohlášení uvedla, že šlo o „jednoho z nejvýznamnějších velitelů Islámské revoluce“ a dodala, že vojenské složky jsou nyní „plně připraveny k tvrdé odvetě“.
Obavy z odplaty vedly izraelské úřady k vyhlášení stavu nouze. Po celé zemi byly uzavřeny školy, zakázána veřejná shromáždění, nemocnice přešly do krizového režimu a byla zahájena mobilizace desítek tisíc vojáků.
Izraelské obranné složky se rovněž připravují na masivní útoky bezpilotních letounů. Írán totiž podle vlastních médií vyslal na Izrael 100 dronů, které se nyní izraelská protivzdušná obrana snaží zachytit a zneškodnit.
Podle íránské státní televize si izraelské nálety v Teheránu vyžádaly pět obětí a více než 20 zraněných. Celkově je hlášeno nejméně 50 zraněných po celé zemi, včetně žen a dětí. Teherán se stal jedním z hlavních terčů, přičemž několik záznamů, které geolokovala CNN, zachycuje plameny a výbuchy v obytných oblastech města.
Jedno z videí ukazuje muže, jak říká: „Je 3:37 ráno,“ zatímco za ním hoří budova. Další záběry ukazují záchranáře, jak pátrají po přeživších v troskách zřícených domů v severní části Teheránu.
Spojené státy podle informací CNN o plánovaném izraelském útoku věděly. Prezident Donald Trump a vysocí představitelé Bílého domu byli s operací předem obeznámeni. Na útoku se však USA nepodílely, což potvrdil i americký ministr zahraničí Marco Rubio.
Nejistý je nyní také osud probíhajících jaderných jednání mezi USA a Íránem, jejichž další kolo se mělo uskutečnit již tuto neděli v Ománu. Diplomaté zatím nevědí, zda bude setkání vůbec možné uskutečnit.
Evropské státy se v závěru letošního roku potýkají s mimořádně silnou vlnou chřipky, kterou pohání nová, vysoce nakažlivá varianta viru. Podle varování Světové zdravotnické organizace (WHO) čelí řada nemocnic extrémnímu náporu, který komplikuje fakt, že epidemie vypukla o měsíc dříve, než bývá zvykem.
Americký prezident Donald Trump nedávno vyhlásil „totální blokádu“ všech sankcionovaných ropných tankerů směřujících do Venezuely i z ní. Tento krok, který je součástí širší operace Southern Spear (Jižní kopí), posouvá dosavadní námořní demonstrace a protidrogové razie do roviny agresivní ekonomické války.
Britský král Karel III. ve svém tradičním vánočním poselství, které letos pronesl z historické kaple Westminster Abbey, vyzval národ k jednotě a vzájemnému porozumění v čím dál více rozděleném světě.
Marina Lacerda, jedna z žen, které přežily zneužívání ze strany usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, ostře vyzvala k tomu, aby byl Andrew Mountbatten-Windsor konečně pohnán ke spravedlnosti.
I přes neutichající zprávy o klimatických hrozbách přinesl rok 2025 několik zásadních vítězství pro naši planetu, která potvrzují, že úsilí o ochranu životního prostředí přináší reálné výsledky.
Západ poprvé od začátku války formuluje ucelený plán, jak zajistit bezpečnost Ukrajiny po případném příměří. Berlínská jednání odhalují posun Evropy od pasivity k odpovědnosti, ale také hluboké slabiny evropské obrany, rostoucí americký izolacionismus a trvající nedůvěru vůči Rusku. Návrh stojí na silné ukrajinské armádě, omezené evropské vojenské přítomnosti a americké zpravodajské dominanci. Jde o realistický rámec a zároveň test, zda se Západ dokáže poučit z vlastních chyb.
Vědci z prestižních univerzit, jako jsou Harvard a Oxford, vyvíjejí jednoduchý krevní test, který dokáže předpovědět, u kterých pacientů hrozí nejvyšší riziko vážných komplikací spojených s hypertrofickou kardiomyopatií (HCM).
Evropští lídři se v úterý rázně postavili za autonomii Grónska poté, co americký prezident Donald Trump jmenoval guvernéra Louisiany Jeffa Landryho zvláštním vyslancem pro tento arktický ostrov.
Známý MMA bojovník Karlos Vémola skončil na základě rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 ve vazební věznici. Soudce tak vyhověl žádosti žalobce, který se obával, že by zápasník mohl kvůli hrozbě velmi přísného trestu uprchnout.
Vize budoucnosti, ve které umělá inteligence (AI) přebírá kontrolu nad planetou, již není jen námětem pro sci-fi filmy. Přední světoví experti, včetně otce zakladatele moderní AI Geoffreyho Hintona nebo vizionáře Elona Muska, varují před scénářem, kdy nás naše vlastní výtvory mohou vyhladit.
Skupina třinácti evropských států a Japonsko ostře odsoudily nedávné rozhodnutí izraelské vlády legalizovat devatenáct osadnických základen na okupovaném Západním břehu Jordánu.
Opakovaná kritika Donalda Trumpa na adresu Evropské unie staví evropské politiky před dříve nepředstavitelnou výzvu. Starý kontinent se musí připravit na možnost, že Spojené státy přestanou plnit roli hlavního garanta jeho bezpečnosti. Podle mnoha hlasů, včetně německých zákonodárců, éra automatických amerických záruk definitivně skončila. Evropa je proto nucena budovat vlastní obranné kapacity mnohem rychleji, než se původně plánovalo.