Vládní reforma sociálních dávek, kterou ve středu schválila Poslanecká sněmovna, zasáhne zejména malé domácnosti. Podle analýzy agentury PAQ Research přijde například osaměle žijící dospělý o více než 3750 korun měsíčně, zatímco samoživitelka s jedním dítětem ztratí téměř 1800 korun. Odborníci proto navrhují zmírnění dopadů reformy úpravou životního minima.
„Životní minimum hraje klíčovou roli při výpočtu reformovaných dávek. Určuje výši podpory nejchudším, snižování podpory na bydlení i děti s růstem příjmu, fungování pracovního bonusu. Minimum ale nebylo navzdory vládním slibům od ledna 2023 valorizováno. Navíc znevýhodňuje malé domácnosti, především jednotlivce a samoživitele,“ uvádí agentura PAQ Research ve své aktuální analýze.
Odborníci propočítali různé možnosti změn minima, které navrhují poslanci. Nejlepší variantou by podle nich bylo navýšení, které by celkové výdaje na dávky zvýšilo o 4,9 miliardy korun. Větší šanci na schválení však mají mírnější návrhy.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) navrhl zvýšit životní minimum pro samotného dospělého z 4860 na 5500 korun, pro hlavu rodiny na 5000 korun a pro další dospělé snížit na 3750 korun. Poslanci KDU-ČSL a STAN přišli s vyššími částkami – 5850, 5300 a 3620 korun. Pirátské poslankyně navrhují ještě výraznější zvýšení na 6200, 5600 a 3490 korun. „Postavení samoživitelek a samostatně žijících lidí adekvátně narovnává především maximální varianta,“ stojí v analýze PAQ Research.
Reformu, která sloučí čtyři dávky do jedné, ve středu schválila Poslanecká sněmovna. Nová „superdávka“ bude mít složky na bydlení, živobytí a děti a k tomu pracovní bonus. Podle výpočtů PAQ Research přijde samotný dospělý s minimální mzdou a náklady na bydlení 15 tisíc korun o 3769 korun měsíčně. Samoživitel s osmiletým dítětem, výživným 2500 korun a náklady na bydlení 18 300 korun dostane po změně o 1785 korun méně.
Podle vlády je cílem reformy zjednodušení systému. Lidé budou podávat jednu žádost a přísněji se bude posuzovat jejich majetek. „Chceme, aby podpora byla cílenější a zároveň motivovala k práci,“ uvedl Jurečka. Kritici však varují, že reforma může ohrozit nejzranitelnější skupiny.
Sněmovna nyní zvažuje další úpravy. Poslanci by mohli rozšířit okruh lidí, kteří dostanou vyšší podporu, nebo snížit částky energetického paušálu. Ve hře je také zvýšení hranice úspor, nad kterou nárok na dávku zanikne.
Ukrajina zatím marně čeká na podrobnější informace o „miliardách dolarů“ ve vojenské pomoci, kterou v pondělí přislíbil americký prezident Donald Trump. I když zazněla slova o poskytnutí 17 baterií protiraketového systému Patriot, zůstává nejasné, zda půjde o celé systémy, jednotlivé odpalovací zařízení či jen záchytné střely.
Japonsko se podle nejnovější zprávy svého ministerstva obrany nachází v nejvážnějším a nejkomplexnějším bezpečnostním prostředí od konce druhé světové války. Tři klíčoví aktéři – Čína, Rusko a Severní Korea – podle Tokia zintenzivňují své vojenské aktivity v regionu a představují bezprecedentní hrozbu pro mír a stabilitu v Asii i mimo ni.
Evropská unie vítá snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa poskytnout Ukrajině pokročilé zbraňové systémy včetně protivzdušné obrany Patriot, ale požaduje, aby Spojené státy nesly svůj díl finanční zátěže. Na tiskové konferenci po úterním jednání Rady pro zahraniční věci EU v Bruselu to prohlásila šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová.
Americký prezident Donald Trump v úterý prohlásil, že ministryně spravedlnosti Pam Bondiová by měla zveřejnit „vše, co považuje za věrohodné“ v případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Tato slova přicházejí v době, kdy prezident čelí neobvyklému odporu i ze své vlastní politické základny.
Britští zdravotníci vydali varování ohledně konzumace rajčat poté, co došlo k prudkému nárůstu případů onemocnění způsobených vzácnými a potenciálně nebezpečnými kmeny bakterie salmonela. Jen v loňském roce onemocnělo přes sto lidí, přičemž nejméně čtrnáct z nich muselo být hospitalizováno kvůli závažným příznakům.
Inflace ve Spojených státech se v červnu výrazně zvýšila a dosáhla nejvyšší úrovně od letošního února. Růst cen byl tažen především vyššími cenami pohonných hmot a dopady nových cel, které prezident Donald Trump v posledních měsících zavedl na většinu dovozového zboží.
Izraelský plán na vybudování „humanitárního města“ v Rafahu znovu otevřel otázku etnických čistek na Blízkém východě. Region za poslední století zažil systematické vysidlování Palestinců, vyhnání Židů z arabských zemí, perzekuci Kurdů i genocidy křesťanských menšin v Osmanské říši. Ukazuje se, že etnické čistky nejsou minulostí, ale trvalou součástí regionální politiky a opakují se v nových formách a často bez odpovědnosti či mezinárodní intervence.
Slovenský premiér Robert Fico staví svou politiku na krátkodobé kalkulaci a strategickém odkládání odpovědnosti. Zatímco energetickou krizi, kterou sám pomohl vytvořit, prezentuje jako výzvu dneška, bezpečnostní hrozby spojené s oslabováním vazeb na NATO a EU ponechává budoucím vládám. Tato kombinace populismu, selektivního pragmatismu a narativu o „národních zájmech“ může vést ke ztrátě spojenecké důvěry i vnitřní stability Slovenska.
Evropa čelí zlomovému okamžiku. Válka na Ukrajině, která v posledních měsících ustoupila ze středu pozornosti kvůli krizím v Íránu či na Blízkém východě, zůstává podle bývalých i současných evropských lídrů tou největší hrozbou pro evropskou bezpečnost. V komentáři serveru European Pravda podepsaném Carlem Bildtem, Aleksanderem Kwasniewským, Sannou Marinovou a Kajsou Ollongrenovou autoři varují: pokud Evropa nezakročí rozhodně a hned, zaplatí za to vysokou cenu.
Prezident Donald Trump opět vyvolal vlnu kritiky – tentokrát ne od svých tradičních politických odpůrců, ale přímo z nitra vlastního „Make America Great Again“ (MAGA) hnutí. Rozhodnutí dodat zbraně Ukrajině prostřednictvím NATO a zároveň pohrozit Rusku novými cly vyvolalo ostrou odezvu mezi klíčovými osobnostmi Trumpovy politické základny.
Od lednového nástupu Donalda Trumpa do úřadu amerického prezidenta se Bílý dům musel vyrovnávat s řadou krizí – od války Ruska na Ukrajině po ozbrojené konflikty Izraele v Gaze a Íránu. V tomto kontextu však působí překvapivě, že americká administrativa zatím věnuje jen minimální pozornost sílícímu režimu Kim Čong-una v Severní Koreji. Mnozí experti proto varují, že Spojené státy ignorují jednu z nejvýznamnějších bezpečnostních hrozeb v Asii.
Na první pohled nepostřehnutelná změna, přesto měřitelná – v posledních dnech se Země otáčí o zlomek milisekundy rychleji než obvykle. Vědci pozorují tento jev s překvapením i určitou dávkou nejistoty, protože zatím přesně nevědí, co za tímto zrychlením stojí.
