Vládní reforma sociálních dávek, kterou ve středu schválila Poslanecká sněmovna, zasáhne zejména malé domácnosti. Podle analýzy agentury PAQ Research přijde například osaměle žijící dospělý o více než 3750 korun měsíčně, zatímco samoživitelka s jedním dítětem ztratí téměř 1800 korun. Odborníci proto navrhují zmírnění dopadů reformy úpravou životního minima.
„Životní minimum hraje klíčovou roli při výpočtu reformovaných dávek. Určuje výši podpory nejchudším, snižování podpory na bydlení i děti s růstem příjmu, fungování pracovního bonusu. Minimum ale nebylo navzdory vládním slibům od ledna 2023 valorizováno. Navíc znevýhodňuje malé domácnosti, především jednotlivce a samoživitele,“ uvádí agentura PAQ Research ve své aktuální analýze.
Odborníci propočítali různé možnosti změn minima, které navrhují poslanci. Nejlepší variantou by podle nich bylo navýšení, které by celkové výdaje na dávky zvýšilo o 4,9 miliardy korun. Větší šanci na schválení však mají mírnější návrhy.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) navrhl zvýšit životní minimum pro samotného dospělého z 4860 na 5500 korun, pro hlavu rodiny na 5000 korun a pro další dospělé snížit na 3750 korun. Poslanci KDU-ČSL a STAN přišli s vyššími částkami – 5850, 5300 a 3620 korun. Pirátské poslankyně navrhují ještě výraznější zvýšení na 6200, 5600 a 3490 korun. „Postavení samoživitelek a samostatně žijících lidí adekvátně narovnává především maximální varianta,“ stojí v analýze PAQ Research.
Reformu, která sloučí čtyři dávky do jedné, ve středu schválila Poslanecká sněmovna. Nová „superdávka“ bude mít složky na bydlení, živobytí a děti a k tomu pracovní bonus. Podle výpočtů PAQ Research přijde samotný dospělý s minimální mzdou a náklady na bydlení 15 tisíc korun o 3769 korun měsíčně. Samoživitel s osmiletým dítětem, výživným 2500 korun a náklady na bydlení 18 300 korun dostane po změně o 1785 korun méně.
Podle vlády je cílem reformy zjednodušení systému. Lidé budou podávat jednu žádost a přísněji se bude posuzovat jejich majetek. „Chceme, aby podpora byla cílenější a zároveň motivovala k práci,“ uvedl Jurečka. Kritici však varují, že reforma může ohrozit nejzranitelnější skupiny.
Sněmovna nyní zvažuje další úpravy. Poslanci by mohli rozšířit okruh lidí, kteří dostanou vyšší podporu, nebo snížit částky energetického paušálu. Ve hře je také zvýšení hranice úspor, nad kterou nárok na dávku zanikne.
Americká armáda provádí rozsáhlá tanková cvičení poblíž polských hranic s Ruskem, kde zkouší nasazení svých ikonických hlavních bojových tanků M1A2 Abrams. Cílem je zjistit, jak se tato korunní klenot západní obrněné techniky chová v jednom z nejtěžších evropských terénů – polském podzimním blátě. Probíhající cvičení jsou reakcí na obavy, že by se válka na Ukrajině mohla rozšířit i za její hranice.
Výhrůžku ruského vládce Vladimira Putina, že je Rusko připraveno „prát se s Evropou hned teď“, je nutné brát jakou reálnou. Kreml totiž schválil největší vojenský rozpočet od dob SSSR, kdy až 40 procent státních výdajů míří na armádu a bezpečnostní aparát, což fakticky znamená plnohodnotný přechod na válečnou ekonomiku a dlouhodobou přípravu na střet s NATO. Zatímco ruské síly rostou na více než 1,3 milionu vojáků, v Evropě se opožděně vrací debata o mobilizaci, povinné službě a nutnosti zásadně přehodnotit vlastní obranné strategie.
Belgie se stala klíčovým faktorem, který blokuje obří půjčku pro Ukrajinu ve výši přibližně 140 miliard eur. Tato půjčka, zajištěná zmrazenými ruskými státními aktivy, která jsou z velké části uložena v bruselském depozitáři Euroclear, by měla zajistit financování válkou zasažené Ukrajiny na nadcházející dva roky. Hlavní překážkou je belgický premiér Bart De Wever, který se obává enormního finančního a právního rizika, které by postihlo jeho zemi.
1. prosince došlo k explozi na úseku ropovodu Družba poblíž obce Kazinskie Vyselki v Tambovské oblasti Ruské federace. Informaci o incidentu potvrdily zdroje z Hlavního ředitelství rozvědky Ministerstva obrany Ukrajiny (GUR).
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že není správné tvrdit, že by ruský prezident Vladimir Putin odmítl americký "mírový plán" pro ukončení války Ruska proti Ukrajině. Tuto informaci uvedly ruské tiskové agentury RIA Novosti a Interfax s odkazem na zvukový komentář Peskova.
Extrémní horko, špatné počasí a nekvalitní ovzduší představují významná rizika pro Mistrovství světa ve fotbale 2026, které se bude konat v USA, Kanadě a Mexiku v červnu a červenci. Odborníci varují, že nečekané meteorologické jevy by mohly mít závažné finanční dopady na fanoušky, organizátory a místní podniky. Nedávná zpráva Pitches in Peril zjistila, že deset ze šestnácti hostitelských měst čelí "velmi vysokému riziku extrémního tepelného stresu".
Německý magazín Der Spiegel přinesl zprávu o tom, že francouzský prezident Emmanuel Macron soukromě varoval vedoucí představitele evropských zemí před hrozbou, že by Spojené státy mohly Ukrajinu "zradit" v otázce území, aniž by jí byly poskytnuty jasné bezpečnostní záruky. Zpráva se opírá o uniklou anglickou poznámku zachycující nedávný telefonický rozhovor mezi evropskými lídry.
Barmský vojenský režim oznámil, že volby proběhnou ve třech fázích, začnou 28. prosince a skončí v lednu. Dva výsledky jsou podle expertů jisté: za prvé, strana spojená s armádou bude prohlášena za vítěze, a za druhé, exilová vláda národní jednoty (NUG) se ještě více vytratí do pozadí. Téměř pět let od vojenského převratu v únoru 2021 se země nachází v občanské válce. Armáda bojuje proti Lidovým obranným silám a četným etnickým ozbrojeným organizacím. Tisíce protestujících, bojovníků a politiků, včetně prezidenta Win Myinta a oblíbené vůdkyně Aung San Su Ťij, zůstávají ve vězení.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a čínský prezident Si Ťin-pching se ve čtvrtek v Pekingu zavázali ke spolupráci na řešení globálních problémů, včetně snah o ukončení války na Ukrajině a otázek obchodu. Bilaterální jednání ve Velkém sále lidu v Pekingu se uskutečnilo v době, kdy se Francie připravuje na převzetí předsednictví skupiny G7 v příštím roce.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva "v každém případě" získá region Donbas na východě Ukrajiny, a to i vojenskými prostředky. Tímto prohlášením se utvrdil v jednom ze svých klíčových požadavků ve chvíli, kdy se ukrajinští představitelé připravují na další mírové rozhovory, které dosud nepřinesly žádnou dohodu.
Společnost Meta zahájila odebírání přístupu k platformám Instagram, Facebook a Threads australským dětem mladším 16 let. K tomuto kroku dochází týden před oficiálním zahájením zákazu sociálních sítí pro teenagery v Austrálii. Technologický gigant minulý měsíc oznámil, že začal uživatele ve věku od 13 do 15 let informovat, že jejich účty budou deaktivovány od 4. prosince.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrii Sybiha požadoval, aby Vladimir Putin "přestal marnit čas světa", zatímco ministryně zahraničí Spojeného království Yvette Cooper řekla, že ruský prezident by měl "ukončit chvástání a krveprolití" a zasednout k jednání o míru. Margus Tsahkna, estonský ministr zahraničí, prohlásil, že je "celkem zřejmé", že Kreml nemá zájem o mír. Evropští lídři takto reagovali ve středu na zjevně bezvýsledné rozhovory mezi americkými vyslanci a Putinem v Moskvě.
