Vládní reforma sociálních dávek, kterou ve středu schválila Poslanecká sněmovna, zasáhne zejména malé domácnosti. Podle analýzy agentury PAQ Research přijde například osaměle žijící dospělý o více než 3750 korun měsíčně, zatímco samoživitelka s jedním dítětem ztratí téměř 1800 korun. Odborníci proto navrhují zmírnění dopadů reformy úpravou životního minima.
„Životní minimum hraje klíčovou roli při výpočtu reformovaných dávek. Určuje výši podpory nejchudším, snižování podpory na bydlení i děti s růstem příjmu, fungování pracovního bonusu. Minimum ale nebylo navzdory vládním slibům od ledna 2023 valorizováno. Navíc znevýhodňuje malé domácnosti, především jednotlivce a samoživitele,“ uvádí agentura PAQ Research ve své aktuální analýze.
Odborníci propočítali různé možnosti změn minima, které navrhují poslanci. Nejlepší variantou by podle nich bylo navýšení, které by celkové výdaje na dávky zvýšilo o 4,9 miliardy korun. Větší šanci na schválení však mají mírnější návrhy.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) navrhl zvýšit životní minimum pro samotného dospělého z 4860 na 5500 korun, pro hlavu rodiny na 5000 korun a pro další dospělé snížit na 3750 korun. Poslanci KDU-ČSL a STAN přišli s vyššími částkami – 5850, 5300 a 3620 korun. Pirátské poslankyně navrhují ještě výraznější zvýšení na 6200, 5600 a 3490 korun. „Postavení samoživitelek a samostatně žijících lidí adekvátně narovnává především maximální varianta,“ stojí v analýze PAQ Research.
Reformu, která sloučí čtyři dávky do jedné, ve středu schválila Poslanecká sněmovna. Nová „superdávka“ bude mít složky na bydlení, živobytí a děti a k tomu pracovní bonus. Podle výpočtů PAQ Research přijde samotný dospělý s minimální mzdou a náklady na bydlení 15 tisíc korun o 3769 korun měsíčně. Samoživitel s osmiletým dítětem, výživným 2500 korun a náklady na bydlení 18 300 korun dostane po změně o 1785 korun méně.
Podle vlády je cílem reformy zjednodušení systému. Lidé budou podávat jednu žádost a přísněji se bude posuzovat jejich majetek. „Chceme, aby podpora byla cílenější a zároveň motivovala k práci,“ uvedl Jurečka. Kritici však varují, že reforma může ohrozit nejzranitelnější skupiny.
Sněmovna nyní zvažuje další úpravy. Poslanci by mohli rozšířit okruh lidí, kteří dostanou vyšší podporu, nebo snížit částky energetického paušálu. Ve hře je také zvýšení hranice úspor, nad kterou nárok na dávku zanikne.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dalo by se říct, že jsou to volby druhého řádu, přesto se letošní senátní volby staly tématem i pro zahraniční média. Katastrofálního výsledku hnutí ANO a dalších dvou vládních stran si všiml například web DW. Žádná zásadní otočka kormidlem se však v cizině neočekává.
Česká republika slaví další úspěch v prestižní soutěži REGIOSTARS. Projekt Společně ve Žďáru, který proměnil Knihovnu Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou v moderní komunitní centrum, zvítězil v kategorii Evropa blíže občanům a uspěl tak v konkurenci projektů z celé Evropské unie. Ocenění každoročně uděluje Evropská komise projektům financovaným z evropských fondů, které přispívají k rozvoji regionů a zlepšují každodenní život jejich obyvatel.
V návaznosti na ukrajinské útoky na datová centra ruského technologického gigantu Yandex a zprávy o dramatickém propadu automatizovaného internetového provozu podali europoslanci Sandro Gozi (Renew Europe, Francie) a Tomáš Zdechovský (EPP, Česko) písemnou otázku Evropské komisi, v níž požadují prošetření možného dopadu těchto událostí na ruské dezinformační operace zaměřené proti evropským demokraciím.
Vláda může bankám zákonem stanovit maximální úrokové sazby hypoték, omezit jejich marže nebo část úroků dotovat ze státního rozpočtu. Regulace cen hypoték přitom není v Evropské unii žádné tabu. Uplatňuje se například ve Francii či Chorvatsku, tedy v zemích platících eurem. Samotné zastropování sazeb ovšem ještě automaticky neznamená levnější hypotéky. Rozhodující je, jak přísný limit stát stanoví a zda skutečně omezuje cenotvorbu bank.
Především senátní volby dopadly pro současnou opozici velkým úspěchem, ale někteří politici už spřádají plány do budoucna. Exministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09) například vyzval opoziční strany ke spolupráci, jakou v dřívějším období představoval projekt Spolu.
I na Ukrajině se pochopitelně řeší nejnovější rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž pozastavil platnost některých nových protiruských sankcí. Ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj lituje toho, co se stalo. Podle jeho slov je ale stále možné uvést sankce v život.
Dobré zprávy přišly z centra římskokatolické církve. Zdravotní stav umožnil, aby papež Lev XIV. byl včera odpoledne propuštěn z římské nemocnice Gemelli a vrátil se do Vatikánu. Tam bude pokračovat v rekonvalescenci po operaci zhoubného nádoru na plicích. Informoval o tom server DW.
Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Pomáhají zejména levnější potraviny, energie i silná koruna. Podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta.
Výjimkou není ani letošní rok, také tentokrát se v říjnu budou předávat státní vyznamenání u příležitosti státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu. Na Pražský hrad se však dostaví jen jeden ze dvou žijících exprezidentů.
V Česku ještě ani neskončil probíhající říjnový víkend, ale tématem už je i předpověď na ten následující. Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se měl obejít prakticky beze srážek, což je dobrá zpráva.
Moskva poprvé reagovala na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, který využil svých pravomocí a zablokoval některé z nových protiruských sankcí. Asi nikoho nepřekvapí, že v Rusku zavládla dobrá nálada. Podle speciálního zmocněnce ruského prezidenta Kirilla Dmitrijeva jde dokonce o historický okamžik.
