Vládní reforma sociálních dávek, kterou ve středu schválila Poslanecká sněmovna, zasáhne zejména malé domácnosti. Podle analýzy agentury PAQ Research přijde například osaměle žijící dospělý o více než 3750 korun měsíčně, zatímco samoživitelka s jedním dítětem ztratí téměř 1800 korun. Odborníci proto navrhují zmírnění dopadů reformy úpravou životního minima.
„Životní minimum hraje klíčovou roli při výpočtu reformovaných dávek. Určuje výši podpory nejchudším, snižování podpory na bydlení i děti s růstem příjmu, fungování pracovního bonusu. Minimum ale nebylo navzdory vládním slibům od ledna 2023 valorizováno. Navíc znevýhodňuje malé domácnosti, především jednotlivce a samoživitele,“ uvádí agentura PAQ Research ve své aktuální analýze.
Odborníci propočítali různé možnosti změn minima, které navrhují poslanci. Nejlepší variantou by podle nich bylo navýšení, které by celkové výdaje na dávky zvýšilo o 4,9 miliardy korun. Větší šanci na schválení však mají mírnější návrhy.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) navrhl zvýšit životní minimum pro samotného dospělého z 4860 na 5500 korun, pro hlavu rodiny na 5000 korun a pro další dospělé snížit na 3750 korun. Poslanci KDU-ČSL a STAN přišli s vyššími částkami – 5850, 5300 a 3620 korun. Pirátské poslankyně navrhují ještě výraznější zvýšení na 6200, 5600 a 3490 korun. „Postavení samoživitelek a samostatně žijících lidí adekvátně narovnává především maximální varianta,“ stojí v analýze PAQ Research.
Reformu, která sloučí čtyři dávky do jedné, ve středu schválila Poslanecká sněmovna. Nová „superdávka“ bude mít složky na bydlení, živobytí a děti a k tomu pracovní bonus. Podle výpočtů PAQ Research přijde samotný dospělý s minimální mzdou a náklady na bydlení 15 tisíc korun o 3769 korun měsíčně. Samoživitel s osmiletým dítětem, výživným 2500 korun a náklady na bydlení 18 300 korun dostane po změně o 1785 korun méně.
Podle vlády je cílem reformy zjednodušení systému. Lidé budou podávat jednu žádost a přísněji se bude posuzovat jejich majetek. „Chceme, aby podpora byla cílenější a zároveň motivovala k práci,“ uvedl Jurečka. Kritici však varují, že reforma může ohrozit nejzranitelnější skupiny.
Sněmovna nyní zvažuje další úpravy. Poslanci by mohli rozšířit okruh lidí, kteří dostanou vyšší podporu, nebo snížit částky energetického paušálu. Ve hře je také zvýšení hranice úspor, nad kterou nárok na dávku zanikne.
Policie již ve středu překvalifikovala případ násilného činu na Lounsku. Vážně zraněné dítě totiž podlehlo svým zraněním v nemocnici. Kriminalisté proto zahájili úkony trestního řízení pro podezření z vraždy.
Meteorologická zima je už několik dní minulostí. Pokud máte dojem, že byla chladná a bohatá na srážky, odborníci vás vyvedou z omylu. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) byla nadprůměrně teplá a srážkově chudá.
Vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penová prohlásila, že evropští spojenci Francie musí nakupovat francouzské vojenské vybavení, pokud chtějí těžit z ochrany pařížského jaderného odstrašení. Reagovala tak na nedávné oznámení prezidenta Emmanuela Macrona o zásadních změnách v jaderné doktríně země. Macron mimo jiné připustil možnost dočasného rozmístění stíhaček schopných nést jaderné zbraně u evropských partnerů.
Pátý den po vypuknutí války s Íránem čelí Spojené státy a jejich spojenci v Perském zálivu kritickému problému, který vojenští analytici nazývají „raketovou matematikou“. Podle zdrojů stanice CNN již nejméně jeden z klíčových arabských spojenců hlásí docházející zásoby interceptorů – drahých obranných raket používaných k sestřelování íránských střel a dronů. „Zatím to není panika, ale čím dříve dorazí nové zásoby, tím lépe,“ uvedl regionální zdroj.
Americký a izraelský nálet na Írán, který měl definitivně ukončit čtyřiadvacetiletý pat o tamní jaderný program, by mohl mít přesně opačný účinek. Experti na šíření jaderných zbraní varují, že masivní útok může režim dotlačit k tajné výrobě bomby nebo v případě chaosu umožnit extremistickým skupinám zmocnit se zásob obohaceného uranu.
Americký ministr obrany Pete Hegseth na ostře sledovaném brífinku v Pentagonu potvrdil, že námořnictvo Spojených států zasadilo íránským námořním silám zdrcující úder. Podle jeho slov americká ponorka potopila íránskou válečnou loď v Indickém oceánu. Hegseth prohlásil, že íránské námořnictvo je nyní „neefektivní, zdecimované a zničené“ a jeho zbytky „odpočívají na dně Perského zálivu“.
Vláda iráckého Kurdistánu (KRG) prožívá hluboké obavy z možnosti, že by se její území na severu Iráku mohlo stát nástupištěm pro pozemní útok kurdských milic na Írán. Podle vysokého představitele KRG, který promluvil pro stanici CNN, se region cítí být v kleštích mezi plány Spojených států a hrozbou odvety ze strany Teheránu. Situaci označil za velmi nebezpečnou, ale zároveň dodal, že se Kurdistán nemůže otevřeně postavit proti vůli Ameriky.
Během pouhých dvou měsíců se americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi podařilo odstranit dva z nejbližších spojenců Pekingu. Zatímco venezuelský prezident Nicolás Maduro skončil v poutech v newyorské vazební věznici po bleskové operaci speciálních jednotek v Caracasu, íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí zahynul při odvážném denním náletu v centru Teheránu. Přestože Čína reagovala hněvem a odsouzením těchto kroků, její faktická odpověď zůstává překvapivě vlažná.
Američtí vojenští velitelé podle stížností zaslaných dozorčí skupině využívají extremistickou křesťanskou rétoriku o biblickém „konci věků“, aby před svými vojáky ospravedlnili zapojení do války v Íránu. Nadace pro náboženskou svobodu v armádě (MRFF) uvedla, že obdržela již více než 200 podnětů od příslušníků všech složek ozbrojených sil, včetně námořní pěchoty, letectva a vesmírných sil.
Státní pohřeb íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího byl odložen, jak informovala íránská státní média. Původně plánovaný třídenní smuteční ceremoniál měl přitom začít již během dnešního dne. Na sociálních sítích se sice objevovaly záběry zachycující rozsáhlé přípravy a instalaci potřebného vybavení, organizátoři však nakonec museli plány změnit.
Evropská unie ostře reagovala na hrozby Donalda Trumpa, který pohrozil úplným zastavením obchodu se Španělskem. Americký prezident takto reagoval na rozhodnutí Madridu nepovolit Spojeným státům využívání jejich vojenských základen pro nálety v Íránu. Unie dala jasně najevo, že od šéfa Bílého domu očekává dodržování loňské dohody o clech, a naznačila možnost odvetných opatření, pokud by se Trump pokusil Španělsko v rámci msty izolovat.
Podle analýzy serveru The Guardian se cíle americko-izraelských útoků na Írán soustředí na likvidaci pilířů moci, zejména jaderného a raketového programu a Islámských revolučních gard. Prezident Donald Trump prezentuje tuto ofenzivu jako příležitost pro lidové povstání, které by po 47 letech svrhlo klerikální režim. Odborníci však varují, že absence poválečného plánu může vést k nepředvídatelným scénářům, které sahají od spořádané transformace až po krvavý chaos.
