Vládní reforma sociálních dávek, kterou ve středu schválila Poslanecká sněmovna, zasáhne zejména malé domácnosti. Podle analýzy agentury PAQ Research přijde například osaměle žijící dospělý o více než 3750 korun měsíčně, zatímco samoživitelka s jedním dítětem ztratí téměř 1800 korun. Odborníci proto navrhují zmírnění dopadů reformy úpravou životního minima.
„Životní minimum hraje klíčovou roli při výpočtu reformovaných dávek. Určuje výši podpory nejchudším, snižování podpory na bydlení i děti s růstem příjmu, fungování pracovního bonusu. Minimum ale nebylo navzdory vládním slibům od ledna 2023 valorizováno. Navíc znevýhodňuje malé domácnosti, především jednotlivce a samoživitele,“ uvádí agentura PAQ Research ve své aktuální analýze.
Odborníci propočítali různé možnosti změn minima, které navrhují poslanci. Nejlepší variantou by podle nich bylo navýšení, které by celkové výdaje na dávky zvýšilo o 4,9 miliardy korun. Větší šanci na schválení však mají mírnější návrhy.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) navrhl zvýšit životní minimum pro samotného dospělého z 4860 na 5500 korun, pro hlavu rodiny na 5000 korun a pro další dospělé snížit na 3750 korun. Poslanci KDU-ČSL a STAN přišli s vyššími částkami – 5850, 5300 a 3620 korun. Pirátské poslankyně navrhují ještě výraznější zvýšení na 6200, 5600 a 3490 korun. „Postavení samoživitelek a samostatně žijících lidí adekvátně narovnává především maximální varianta,“ stojí v analýze PAQ Research.
Reformu, která sloučí čtyři dávky do jedné, ve středu schválila Poslanecká sněmovna. Nová „superdávka“ bude mít složky na bydlení, živobytí a děti a k tomu pracovní bonus. Podle výpočtů PAQ Research přijde samotný dospělý s minimální mzdou a náklady na bydlení 15 tisíc korun o 3769 korun měsíčně. Samoživitel s osmiletým dítětem, výživným 2500 korun a náklady na bydlení 18 300 korun dostane po změně o 1785 korun méně.
Podle vlády je cílem reformy zjednodušení systému. Lidé budou podávat jednu žádost a přísněji se bude posuzovat jejich majetek. „Chceme, aby podpora byla cílenější a zároveň motivovala k práci,“ uvedl Jurečka. Kritici však varují, že reforma může ohrozit nejzranitelnější skupiny.
Sněmovna nyní zvažuje další úpravy. Poslanci by mohli rozšířit okruh lidí, kteří dostanou vyšší podporu, nebo snížit částky energetického paušálu. Ve hře je také zvýšení hranice úspor, nad kterou nárok na dávku zanikne.
Reportéři webu Politico navštívili Finsko, Polsko a Litvu, aby zhodnotili připravenost tří exponovaných úseků východní hranice NATO na případný ruský útok. Tyto čelní alianční státy urychleně posilují vlastní obranu, neboť kvůli postojům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně zpochybňuje bezpečnostní záruky článku 5, již nemohou automaticky spoléhat na pomoc Washingtonu.
S přibývajícími tropickými dny roste v Evropě tlak na zajištění chlazení, přičemž chybějící klimatizace v domácnostech se stávají novým tématem politických sporů. Zatímco u instalace chladicích systémů v nemocnicích, školách či domovech pro seniory panuje mezi politiky a zdravotnickými experty shoda, debata o soukromých bytech vyvolává silné kontroverze. Krajně pravicové strany v Německu a Francii začaly toto téma politicky využívat a obviňují mainstreamové vládní představitele z toho, že kvůli ideologii energetické účinnosti a zelené politice obětují komfort a zdraví běžných občanů.
Válečné konflikty podle historických zkušeností končí pěti základními způsoby: úplným podmaněním, formální nebo de facto kapitulací, stažením jedné ze stran, případně vyjednaným mírem. Otázka budoucího vývoje ruské agrese na Ukrajině získává na aktuálnosti i v souvislosti s tím, že se mezinárodní pozornost po předchozích diplomatických dohodách na Blízkém východě vrací zpět k evropskému bojišti.
Ukrajina v posledních týdnech převzala iniciativu v oslabování ruské válečné ekonomiky a spustila kampaň, kterou prezident Volodymyr Zelenskyj označil za „sankce dlouhého doletu“.
Dým ze stovek kanadských lesních požárů nadále zahaluje rozsáhlé oblasti Severní Ameriky a přináší nebezpečné znečištění ovzduší pro desítky milionů lidí. Výstrahy před špatnou kvalitou vzduchu byly vydány ve více než dvaceti státech USA, kam se kouř z požárů v jižní a střední Kanadě, severním Ontariu a Minnesotě přesunul.
Španělský premiér Pedro Sánchez v neděli odcestuje do Spojených států, aby na stadionu MetLife v New Jersey osobně zhlédl finálový zápas mistrovství světa ve fotbale mezi Španělskem a Argentinou. Vládní mluvčí potvrdil jeho přítomnost krátce poté, co svou účast oznámila také španělská královská rodina. Na stadionu bude zápas sledovat rovněž americký prezident Donald Trump, což může vést k poměrně napjatému setkání, neboť Sánchez patří k nejhlasitějším Trumpovým kritikům v Evropě.
Rozporuplné hlasování ve Sněmovně reprezentantů naplno odhalilo prohlubující se rozkol uvnitř Demokratické strany ohledně vojenské pomoci Izraeli. Návrh na zastavení této podpory, který předložil konzervativní republikánský kongresman Thomas Massie z Kentucky, byl sice díky drtivému odporu většiny republikánů a 98 demokratů zamítnut, v řadách demokratických poslanců však vyvolal téměř stoprocentní shodu v rozdělení sil. Pro utnutí vojenské pomoci totiž zvedlo ruku 103 demokratů a dalších deset se zdrželo, což představuje v novodobé historii americko-izraelských vztahů dříve nemyslitelný posun.
Velkolepý pohřeb nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, který zahynul na konci února při koordinovaných americko-izraelských náletech, naplno odkryl hluboké vnitřní rozepře v íránském režimu. Během smutečního průvodu v Teheránu čelil prezident Masúd Pezeškijan výkřikům „smrt kompromisníkovi“. Šéf íránské diplomacie Abbás Araghčí, který s Trumpovou administrativou vyjednal příměří a dosáhl částečného zrušení sankcí, musel z pohřbu dokonce utéct poté, co na něj dav začal házet kameny a označovat ho za zrádce.
Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
I přes přísné zákazy režimu Kim Čong-una si jihokorejský pop, známý jako K-pop, nachází cestu k obyvatelům Severní Koreje. Pro mnohé uprchlíky, kteří nyní žijí v Jižní Koreji, znamenalo setkání s touto hudbou zásadní životní zlom a první dotek se svobodou.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.
