Těsný triumf historika Karola Nawrockého v polských prezidentských volbách, ve kterých získal 50,89 % hlasů a porazil varšavského starostu a kandidáta vládní koalice Rafała Trzaskowského, potvrdil hluboké politické rozdělení Polska i posun regionu směrem k nacionalistickému populismu ve stylu Donalda Trumpa.
Zatímco západní Evropa se v posledních měsících snažila čelit důsledkům války na Ukrajině a hledat nový evropský strategický rámec, výsledek voleb v Polsku může signalizovat proměnu rovnováhy východním směrem – a zároveň posun doprava.
Karol Nawrocki, dosavadní šéf Institutu národní paměti a dřívější ředitel Muzea druhé světové války v Gdaňsku, byl veřejnosti do nedávna téměř neznámý. Jeho kandidatura, za kterou stál předseda PiS Jarosław Kaczyński, byla chytrým tahem – reprezentoval mladší generaci a nebyl přímo spojen s kontroverzními kroky předchozí vlády. Pomohlo mu také přesunutí hlasů voličů dvou krajně pravicových kandidátů, kteří v prvním kole společně získali 21 % hlasů – především mladých voličů.
Trzaskowskému naopak nepomohla podpora od středových a levicových stran, jejichž kandidáti dohromady získali 15 % hlasů. Ani vysoká volební účast (71 %) a silná podpora od zahraničních Poláků (63 %) mu nestačila.
Polsko podle webu The Conversation zůstává rozdělené. Ve velkých městech s vyššími příjmy a vzděláním má navrch liberální, proevropský tábor. V menších městech a na venkově, kde přetrvávají konzervativní postoje a vliv katolické církve, slaví úspěch nacionalistická pravice. Geografické rozdělení volební mapy navíc připomíná historické hranice z doby, kdy východ Polska patřil pod carské Rusko – oblast, kde tradičně převažují národní a náboženské hodnoty.
Ekonomická vysvětlení volby nestačí. Ačkoliv Polsko v posledních 25 letech výrazně ekonomicky posílilo (HDP na hlavu vzrostlo z 25 % na 80 % průměru EU), růst nebyl rovnoměrný. Tradičně štědrý sociální stát zůstal zachován, ale liberalismus a proevropské postoje neoslovily širší voličskou základnu.
Vítězství Nawrockého komplikuje situaci pro premiéra Donalda Tuska a jeho reformní kabinet, který je u moci od konce roku 2023. Prezident v Polsku sice nemá rozsáhlé pravomoci, ale může vetovat zákony a jmenovat soudce. Bez třípětinové většiny ve sněmovně je obtížné veto přehlasovat. Už bývalý prezident Duda z PiS tímto způsobem brzdil klíčové reformy justice. S Nawrockim, známým svou konfrontační povahou, se očekává pokračování institucionálního napětí.
Nawrockiho vítězství má mezinárodní přesah. Blízký vztah k Donaldu Trumpovi a jeho republikánským spojencům se projevil i symbolicky – těsně před volbami se Nawrocki setkal s Trumpem ve Washingtonu a krátce poté vystoupila americká ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noem na CPAC konferenci v Rzeszówě, kde voličům vzkázala, že “hlas pro Nawrockého je hlasem za americké bezpečnostní záruky”.
Maďarský premiér Viktor Orbán byl první, kdo gratuloval k vítězství. Vize “Make Europe Great Again” (MEGA), kterou Orbán razí jako východoevropskou obdobu Trumpova sloganu, dostala konkrétní podobu. Společně se slovenským premiérem Robertem Ficem a možným návratem Andreje Babiše v českých podzimních volbách může vzniknout nacionalistická osa, která bude v EU čelit Paříži a Berlínu.
Tusk se po návratu do politiky snažil znovu přiblížit Polsko jádru evropského integračního projektu, zejména během polského předsednictví v Radě EU. Formát Weimarského trojúhelníku (Francie–Německo–Polsko) měl nový strategický význam v kontextu války na Ukrajině.
S Nawrockým se však očekává návrat ke konfrontačnímu stylu PiS: euroskepticismus, odpor vůči německé dominanci v EU a požadavek válečných reparací 80 let po skončení druhé světové války. Polsko se tak může stát brzdou evropského sjednocování.
Nawrocki jako historik staví svou politiku na narativu národní oběti – Polsko jako trvalý terč Ruska a Německa. Podporuje sice Ukrajinu vojensky, ale zároveň trvá na tom, že se Kyjev musí omluvit za masakry Poláků ve Volyni během druhé světové války. Také vyzývá ke zrušení finanční pomoci pro ukrajinské uprchlíky. Tato politika oslovuje voliče nespokojené s otevřeností vůči migrantům a obavy o národní identitu.
Polsko se tak může stát klíčovým článkem formujícího se východoevropského nacionalistického bloku, který bude v Evropském parlamentu ztělesňovat skupina "Patriots for Europe", založená Orbánem. Trumpistické struktury v USA (včetně CPAC) přispívají k této ideologické alianci, která odmítá poválečný liberální konsenzus, prosazuje národní suverenitu, konzervativní hodnoty a chce oslabit evropské instituce.
Prezidentské volby ve Varšavě tak nejsou jen domácím střetem – jsou symptomem širšího evropského zápasu o směřování kontinentu mezi posílenou jednotou a nacionalistickým rozkolem.
Když už se jich Anna Slováčková nedožila, měli dárek k jejím pátečním třicátým narozeninám dostat alespoň fanoušci. Felix Slováček nicméně už s několikadenním předstihem přiznal, že místo posledního odpočinku ještě není na nápor lidí připravené. Nyní odhalil, v čem přesně nastal problém.
Americký prezident Donald Trump údajně odpověděl maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, který si mu postěžoval na opakující se ukrajinské útoky na ropovod Družba, jímž do Maďarska proudí ruská ropa.
Maroš Kramár letos oslavil již šestašedesáté narozeniny, přesto se loni na stará kolena stal počtvrté otcem. Právě roční dcera Rija jej motivovala k tomu, že se i na doporučení lékařů rozhodl podrobit operaci, aby se s holčičkou mohl hýbat, jak se u otce sluší a patří.
Některé titulky hlásí, že Evropu zasáhne hurikán Erin. Podle meteorologů je ale šance, že hurikán doputuje až ke starému kontinentu, víceméně nulová. Počasí v Česku by neměla ovlivnit ani tlaková níže, která je pozůstatkem hurikánu.
Rusové sice přiznali, že v tuto chvíli neplánují schůzku mezi prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem, ale vinu házejí právě na Volodymyra Zelenského. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova se Zelenskyj staví k ruským návrhům tak, že je všechno odmítá.
Veronika Žilková během letních prázdnin slibovala fanouškům, že jim výhledově něco prozradí o novém projektu, v němž dostali roli, jakou prý v Česku ještě nikdy nehrála. Nyní jsme se konečně dozvěděli detaily.
Rusko dělá podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského všechno možné, aby znemožnilo jeho schůzku s ruským protějškem Vladimirem Putinem, která by měla vést k ukončení války na Ukrajině. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se totiž nechal slyšet, že Moskva na schůzce hlav obou států nepracuje.
Srpen je měsícem, na který Štefan Margita nemá nejlepší vzpomínky. Před třemi lety přišel o milovanou manželku Hanu Zagorovou. Od té chvíle se pečlivě stará o odkaz legendární zpěvačky. Tentokrát mohl v srpnu oznámit jejím fanouškům dobrou zprávu.
Nejbohatší Češka Renáta Kellnerová uzavřela zásadní dohodu týkající se skupiny PPF. Nevlastní syn miliardářky má být vyplacen, za svůj desetiprocentní podíl dostane přes 40 miliard korun. Jde o další významný milník v nedávné historii společnosti po tragické smrti Petra Kellnera v březnu 2021.
Druhý víkend po sobě se cestující pražskou hromadnou dopravou musí připravit na víkendovou výluku na části linky metra B. Lidé budou v sobotu a v neděli muset do tramvají, další alternativou budou vlaky.
Léto je sice stále ještě v plném proudu, ale nadcházející víkend přinese počasí, které je na probíhající roční období spíše chladnější. Nejvyšší teploty se dostanou jen lehce přes dvacítku, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Monika Babišová se v očích českého národa proslavila především jako manželka expremiéra či prezidentského kandidáta Andreje Babiše. Této nálepky by se ale zřejmě ráda zbavila. Podle nejnovějších informací se totiž chystá do práce.