Těsný triumf historika Karola Nawrockého v polských prezidentských volbách, ve kterých získal 50,89 % hlasů a porazil varšavského starostu a kandidáta vládní koalice Rafała Trzaskowského, potvrdil hluboké politické rozdělení Polska i posun regionu směrem k nacionalistickému populismu ve stylu Donalda Trumpa.
Zatímco západní Evropa se v posledních měsících snažila čelit důsledkům války na Ukrajině a hledat nový evropský strategický rámec, výsledek voleb v Polsku může signalizovat proměnu rovnováhy východním směrem – a zároveň posun doprava.
Karol Nawrocki, dosavadní šéf Institutu národní paměti a dřívější ředitel Muzea druhé světové války v Gdaňsku, byl veřejnosti do nedávna téměř neznámý. Jeho kandidatura, za kterou stál předseda PiS Jarosław Kaczyński, byla chytrým tahem – reprezentoval mladší generaci a nebyl přímo spojen s kontroverzními kroky předchozí vlády. Pomohlo mu také přesunutí hlasů voličů dvou krajně pravicových kandidátů, kteří v prvním kole společně získali 21 % hlasů – především mladých voličů.
Trzaskowskému naopak nepomohla podpora od středových a levicových stran, jejichž kandidáti dohromady získali 15 % hlasů. Ani vysoká volební účast (71 %) a silná podpora od zahraničních Poláků (63 %) mu nestačila.
Polsko podle webu The Conversation zůstává rozdělené. Ve velkých městech s vyššími příjmy a vzděláním má navrch liberální, proevropský tábor. V menších městech a na venkově, kde přetrvávají konzervativní postoje a vliv katolické církve, slaví úspěch nacionalistická pravice. Geografické rozdělení volební mapy navíc připomíná historické hranice z doby, kdy východ Polska patřil pod carské Rusko – oblast, kde tradičně převažují národní a náboženské hodnoty.
Ekonomická vysvětlení volby nestačí. Ačkoliv Polsko v posledních 25 letech výrazně ekonomicky posílilo (HDP na hlavu vzrostlo z 25 % na 80 % průměru EU), růst nebyl rovnoměrný. Tradičně štědrý sociální stát zůstal zachován, ale liberalismus a proevropské postoje neoslovily širší voličskou základnu.
Vítězství Nawrockého komplikuje situaci pro premiéra Donalda Tuska a jeho reformní kabinet, který je u moci od konce roku 2023. Prezident v Polsku sice nemá rozsáhlé pravomoci, ale může vetovat zákony a jmenovat soudce. Bez třípětinové většiny ve sněmovně je obtížné veto přehlasovat. Už bývalý prezident Duda z PiS tímto způsobem brzdil klíčové reformy justice. S Nawrockim, známým svou konfrontační povahou, se očekává pokračování institucionálního napětí.
Nawrockiho vítězství má mezinárodní přesah. Blízký vztah k Donaldu Trumpovi a jeho republikánským spojencům se projevil i symbolicky – těsně před volbami se Nawrocki setkal s Trumpem ve Washingtonu a krátce poté vystoupila americká ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noem na CPAC konferenci v Rzeszówě, kde voličům vzkázala, že “hlas pro Nawrockého je hlasem za americké bezpečnostní záruky”.
Maďarský premiér Viktor Orbán byl první, kdo gratuloval k vítězství. Vize “Make Europe Great Again” (MEGA), kterou Orbán razí jako východoevropskou obdobu Trumpova sloganu, dostala konkrétní podobu. Společně se slovenským premiérem Robertem Ficem a možným návratem Andreje Babiše v českých podzimních volbách může vzniknout nacionalistická osa, která bude v EU čelit Paříži a Berlínu.
Tusk se po návratu do politiky snažil znovu přiblížit Polsko jádru evropského integračního projektu, zejména během polského předsednictví v Radě EU. Formát Weimarského trojúhelníku (Francie–Německo–Polsko) měl nový strategický význam v kontextu války na Ukrajině.
S Nawrockým se však očekává návrat ke konfrontačnímu stylu PiS: euroskepticismus, odpor vůči německé dominanci v EU a požadavek válečných reparací 80 let po skončení druhé světové války. Polsko se tak může stát brzdou evropského sjednocování.
Nawrocki jako historik staví svou politiku na narativu národní oběti – Polsko jako trvalý terč Ruska a Německa. Podporuje sice Ukrajinu vojensky, ale zároveň trvá na tom, že se Kyjev musí omluvit za masakry Poláků ve Volyni během druhé světové války. Také vyzývá ke zrušení finanční pomoci pro ukrajinské uprchlíky. Tato politika oslovuje voliče nespokojené s otevřeností vůči migrantům a obavy o národní identitu.
Polsko se tak může stát klíčovým článkem formujícího se východoevropského nacionalistického bloku, který bude v Evropském parlamentu ztělesňovat skupina "Patriots for Europe", založená Orbánem. Trumpistické struktury v USA (včetně CPAC) přispívají k této ideologické alianci, která odmítá poválečný liberální konsenzus, prosazuje národní suverenitu, konzervativní hodnoty a chce oslabit evropské instituce.
Prezidentské volby ve Varšavě tak nejsou jen domácím střetem – jsou symptomem širšího evropského zápasu o směřování kontinentu mezi posílenou jednotou a nacionalistickým rozkolem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vznesl závažné obvinění na adresu Moskvy, kterou viní z aktivní spolupráce s Íránem při útocích na americké vojenské cíle na Blízkém východě. Podle Zelenského Rusko poskytuje Teheránu detailní satelitní snímky základen a strategické infrastruktury, což íránským silám umožňuje přesněji zaměřovat balistické rakety a drony.
Napětí na Blízkém východě dosahuje nového vrcholu. Zatímco do regionu dorazilo dalších 3 500 amerických vojáků, íránské špičky vysílají do Washingtonu ostrá varování. Předseda íránského parlamentu Mohammad Báqer Qálibáf v neděli prohlásil, že tamní ozbrojené síly na Američany doslova „čekají“ a jsou připraveny na jakýkoli pokus o vstup na své území odpovědět „ohnivým deštěm“.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v nedělním videoprohlášení z centrály Severního velitelství oznámil, že nařídil armádě další rozšíření pozemní invaze v jižním Libanonu. Cílem je zvětšit takzvanou „nárazníkovou zónu“ a podle premiérových slov zásadně změnit bezpečnostní situaci v této nestabilní oblasti.
Papež Lev se během svatodušní bohoslužby na Svatopetrském náměstí nezvykle ostře ohradil proti zneužívání náboženství k ospravedlňování válečných konfliktů. Ačkoliv pontifik přímo nejmenoval žádnou konkrétní vládu, jeho slova jsou vnímána jako jasná kritika administrativy Donalda Trumpa a nedávných kontroverzních výroků amerického ministra obrany Petea Hegsetha.
V ruských mocenských kruzích se začíná šířit vlna nespokojenosti, která podle některých pozorovatelů hraničí s přípravou na státní převrat, píše britský server Express. Vladimir Putin, který čelí narůstající kritice i od svých dříve nejvěrnějších stoupenců, se ocitá pod bezprecedentním tlakem kvůli neúspěchům ve válce na Ukrajině. Frustraci umocňují nedávné ukrajinské útoky na ruskou energetickou infrastrukturu a vojenské továrny, které ochromily export ropy.
Napětí na Blízkém východě o uplynulém víkendu opět dramaticky vzrostlo. Velitel íránského námořnictva Šahram Írání v neděli veřejně pohrozil útokem na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Írán hodlá na plavidlo i celou jeho doprovodnou skupinu zaútočit různými typy raket moře-moře v momentě, kdy se dostanou na dostřel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj využil své nečekané turné po státech Perského zálivu k upevnění obranných vazeb v regionu, který v posledních dnech čelí stupňující se letecké kampani ze strany Íránu. Kyjev uzavřel klíčové desetileté dohody o spolupráci v oblasti protivzdušné obrany s Katarem a Saúdskou Arábií, přičemž podobný dokument se připravuje i se Spojenými arabskými emiráty.
Obyvatelé Španělska, Francie nebo Velké Británie si v posledních letech zvykají na neobvyklý úkaz: oblohu zbarvenou do sytě oranžova a hustý nažloutlý opar. Tento fenomén, doprovázený takzvaným „krvavým deštěm“, který zanechává na autech a oknech vrstvu jemného rezavého prachu, má svůj původ tisíce kilometrů daleko. Evropa se totiž kvůli klimatickým změnám ocitá přímo v cestě prachových mračen ze Sahary.
Snaha o denuklearizaci Severní Koreje se zdá být v současné geopolitické situaci již nereálnou ambicí. Během únorového sjezdu vládní strany Kim Čong-un jasně deklaroval, že jaderný status země, zakotvený v ústavě z roku 2023, je naprosto nezvratný. Pchjongjang sice naznačuje ochotu k dialogu se Spojenými státy, ale pouze pod podmínkou, že Washington upustí od své „absurdní snahy“ o jaderné odzbrojení poloostrova a uzná současnou pozici Severní Koreje.
Válka v Íránu naplno odhalila kritickou slabinu evropských armád: jejich naprostou závislost na dovozu ropy. Evropa totiž importuje více než 90 % suroviny potřebné k výrobě leteckého paliva. V případě vleklé krize by tak hrozilo, že vojenská letadla zůstanou kvůli nedostatku pohonných hmot uzemněna.
Měsíc poté, co americký prezident Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyslali svá letadla bombardovat Írán, začínají na dveře Oválné pracovny klepat staré pravdy o vedení války. Ukazuje se, že neschopnost poučit se z minulosti staví Donalda Trumpa před nelehkou volbu. Pokud se mu nepodaří s Teheránem uzavřít dohodu, bude muset buď vyhlásit vítězství, kterému nikdo neuvěří, nebo konflikt dále eskalovat.
Velká Británie by mohla čelit nedostatku léků již během několika týdnů, pokud bude pokračovat válečný konflikt s Íránem. Odborníci varují, že narušení dodavatelských řetězců může zasáhnout vše od běžných léků na bolest až po náročnou léčbu rakoviny. Vedle horší dostupnosti hrozí také citelné zdražování medikamentů.