Těsný triumf historika Karola Nawrockého v polských prezidentských volbách, ve kterých získal 50,89 % hlasů a porazil varšavského starostu a kandidáta vládní koalice Rafała Trzaskowského, potvrdil hluboké politické rozdělení Polska i posun regionu směrem k nacionalistickému populismu ve stylu Donalda Trumpa.
Zatímco západní Evropa se v posledních měsících snažila čelit důsledkům války na Ukrajině a hledat nový evropský strategický rámec, výsledek voleb v Polsku může signalizovat proměnu rovnováhy východním směrem – a zároveň posun doprava.
Karol Nawrocki, dosavadní šéf Institutu národní paměti a dřívější ředitel Muzea druhé světové války v Gdaňsku, byl veřejnosti do nedávna téměř neznámý. Jeho kandidatura, za kterou stál předseda PiS Jarosław Kaczyński, byla chytrým tahem – reprezentoval mladší generaci a nebyl přímo spojen s kontroverzními kroky předchozí vlády. Pomohlo mu také přesunutí hlasů voličů dvou krajně pravicových kandidátů, kteří v prvním kole společně získali 21 % hlasů – především mladých voličů.
Trzaskowskému naopak nepomohla podpora od středových a levicových stran, jejichž kandidáti dohromady získali 15 % hlasů. Ani vysoká volební účast (71 %) a silná podpora od zahraničních Poláků (63 %) mu nestačila.
Polsko podle webu The Conversation zůstává rozdělené. Ve velkých městech s vyššími příjmy a vzděláním má navrch liberální, proevropský tábor. V menších městech a na venkově, kde přetrvávají konzervativní postoje a vliv katolické církve, slaví úspěch nacionalistická pravice. Geografické rozdělení volební mapy navíc připomíná historické hranice z doby, kdy východ Polska patřil pod carské Rusko – oblast, kde tradičně převažují národní a náboženské hodnoty.
Ekonomická vysvětlení volby nestačí. Ačkoliv Polsko v posledních 25 letech výrazně ekonomicky posílilo (HDP na hlavu vzrostlo z 25 % na 80 % průměru EU), růst nebyl rovnoměrný. Tradičně štědrý sociální stát zůstal zachován, ale liberalismus a proevropské postoje neoslovily širší voličskou základnu.
Vítězství Nawrockého komplikuje situaci pro premiéra Donalda Tuska a jeho reformní kabinet, který je u moci od konce roku 2023. Prezident v Polsku sice nemá rozsáhlé pravomoci, ale může vetovat zákony a jmenovat soudce. Bez třípětinové většiny ve sněmovně je obtížné veto přehlasovat. Už bývalý prezident Duda z PiS tímto způsobem brzdil klíčové reformy justice. S Nawrockim, známým svou konfrontační povahou, se očekává pokračování institucionálního napětí.
Nawrockiho vítězství má mezinárodní přesah. Blízký vztah k Donaldu Trumpovi a jeho republikánským spojencům se projevil i symbolicky – těsně před volbami se Nawrocki setkal s Trumpem ve Washingtonu a krátce poté vystoupila americká ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noem na CPAC konferenci v Rzeszówě, kde voličům vzkázala, že “hlas pro Nawrockého je hlasem za americké bezpečnostní záruky”.
Maďarský premiér Viktor Orbán byl první, kdo gratuloval k vítězství. Vize “Make Europe Great Again” (MEGA), kterou Orbán razí jako východoevropskou obdobu Trumpova sloganu, dostala konkrétní podobu. Společně se slovenským premiérem Robertem Ficem a možným návratem Andreje Babiše v českých podzimních volbách může vzniknout nacionalistická osa, která bude v EU čelit Paříži a Berlínu.
Tusk se po návratu do politiky snažil znovu přiblížit Polsko jádru evropského integračního projektu, zejména během polského předsednictví v Radě EU. Formát Weimarského trojúhelníku (Francie–Německo–Polsko) měl nový strategický význam v kontextu války na Ukrajině.
S Nawrockým se však očekává návrat ke konfrontačnímu stylu PiS: euroskepticismus, odpor vůči německé dominanci v EU a požadavek válečných reparací 80 let po skončení druhé světové války. Polsko se tak může stát brzdou evropského sjednocování.
Nawrocki jako historik staví svou politiku na narativu národní oběti – Polsko jako trvalý terč Ruska a Německa. Podporuje sice Ukrajinu vojensky, ale zároveň trvá na tom, že se Kyjev musí omluvit za masakry Poláků ve Volyni během druhé světové války. Také vyzývá ke zrušení finanční pomoci pro ukrajinské uprchlíky. Tato politika oslovuje voliče nespokojené s otevřeností vůči migrantům a obavy o národní identitu.
Polsko se tak může stát klíčovým článkem formujícího se východoevropského nacionalistického bloku, který bude v Evropském parlamentu ztělesňovat skupina "Patriots for Europe", založená Orbánem. Trumpistické struktury v USA (včetně CPAC) přispívají k této ideologické alianci, která odmítá poválečný liberální konsenzus, prosazuje národní suverenitu, konzervativní hodnoty a chce oslabit evropské instituce.
Prezidentské volby ve Varšavě tak nejsou jen domácím střetem – jsou symptomem širšího evropského zápasu o směřování kontinentu mezi posílenou jednotou a nacionalistickým rozkolem.
Snad jen Jiří Bartoška byl větší tváří karlovarského festivalu než Marek Eben. Právě slavný moderátor se letos opakovaně chopil slova, aby hereckého kolegu připomněl. Organizátorům sice složil poklonu, ale přiznal, že bez Bartošky to není úplně ono.
Evropská unie chce s Washingtonem nadále jednat o obchodní dohodě. Pokud Spojené státy od srpna opravdu uvalí třicetiprocentní clo na dovoz zboží z unijního trhu, Brusel je podle Ursuly von der Leyenové připraven chránit zájmy členských zemí a přijít s protiopatřeními.
Asi všichni jsme se domnívali, že Dara Rolins bude mít radost z návratu Pavla Nedvěda do Česka. Teď už je to ale úplně jasné. Slovenská zpěvačka poskytla důkaz v podobě všeříkající fotografie ze svého domova.
Spojené státy od srpna uvalí na zboží dovezené z Evropské unie třicetiprocentní clo. Oznámil to americký prezident Donald Trump, který v sobotu zveřejnil příslušný dopis na sociálních sítích. Clu ve stejné výši bude podléhat i zboží z Mexika.
Je vysoce pravděpodobné, že americký prezident Donald Trump a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching se setkají ještě letos. Podle zpravodajské stanice CNN to v pátek řekl šéf americké diplomacie Marco Rubio.
Felix Slováček nemohl chybět v Karlových Varech, ale manželku Dádu Patrasovou nechal doma, ačkoliv se spolu před časem objevili mezi lidmi, kterým se ona po smrti jejich milované dcery Aničky vyhýbala. Co říká jeho žena na Slováčkovu přítomnost na filmovém festivalu?
Vypnutí přepínačů paliva během vzletu zřejmě způsobilo tragickou červnovou nehodu letounu společnosti Air India v indickém Ahmedabádu, kterou přežil jediný člověk. Vyplývá to z předběžných závěrů vyšetřování, které bude pokračovat. Informovala o tom CNN.
Dnes skončí v Karlových Varech letošní 59. ročník Mezinárodního filmového festivalu. V jeho závěru si švédský herec Stellan Skarsgård převezme Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. Napilno měl ale už v pátek, přičemž dorazil ještě o den dříve.
Žhavé letní počasí si v posledních dnech vzalo prázdniny a přinejmenším v sobotu to ještě bude platit. V neděli už se maximální teploty přiblíží tropické třicítce, vyplývá z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Pod 20 procent klesly preference koalice Spolu v červnovém volebním modelu agentury Median. Volby by vyhrálo opoziční hnutí ANO, hlas by mu dala téměř třetina voličů. Do Poslanecké sněmovny by se dostalo sedm kandidujících subjektů.
V Moskvě ve čtvrtek proběhl pohřeb exministra Romana Starovojta, který údajně spáchal sebevraždu krátce poté, co jej prezident Vladimir Putin odvolal z funkce. Šéf Kremlu na smutečním obřadu chyběl a neposlal ani věnec.
Jiřina Bohdalová se nadále zotavuje z červnové operace srdce, takže dokonce vynechává letošní ročník karlovarského filmového festivalu. Jednou věcí si ale může být jistá. Kamarádi na ni myslí. Například exprezident Miloš Zeman.