Těsný triumf historika Karola Nawrockého v polských prezidentských volbách, ve kterých získal 50,89 % hlasů a porazil varšavského starostu a kandidáta vládní koalice Rafała Trzaskowského, potvrdil hluboké politické rozdělení Polska i posun regionu směrem k nacionalistickému populismu ve stylu Donalda Trumpa.
Zatímco západní Evropa se v posledních měsících snažila čelit důsledkům války na Ukrajině a hledat nový evropský strategický rámec, výsledek voleb v Polsku může signalizovat proměnu rovnováhy východním směrem – a zároveň posun doprava.
Karol Nawrocki, dosavadní šéf Institutu národní paměti a dřívější ředitel Muzea druhé světové války v Gdaňsku, byl veřejnosti do nedávna téměř neznámý. Jeho kandidatura, za kterou stál předseda PiS Jarosław Kaczyński, byla chytrým tahem – reprezentoval mladší generaci a nebyl přímo spojen s kontroverzními kroky předchozí vlády. Pomohlo mu také přesunutí hlasů voličů dvou krajně pravicových kandidátů, kteří v prvním kole společně získali 21 % hlasů – především mladých voličů.
Trzaskowskému naopak nepomohla podpora od středových a levicových stran, jejichž kandidáti dohromady získali 15 % hlasů. Ani vysoká volební účast (71 %) a silná podpora od zahraničních Poláků (63 %) mu nestačila.
Polsko podle webu The Conversation zůstává rozdělené. Ve velkých městech s vyššími příjmy a vzděláním má navrch liberální, proevropský tábor. V menších městech a na venkově, kde přetrvávají konzervativní postoje a vliv katolické církve, slaví úspěch nacionalistická pravice. Geografické rozdělení volební mapy navíc připomíná historické hranice z doby, kdy východ Polska patřil pod carské Rusko – oblast, kde tradičně převažují národní a náboženské hodnoty.
Ekonomická vysvětlení volby nestačí. Ačkoliv Polsko v posledních 25 letech výrazně ekonomicky posílilo (HDP na hlavu vzrostlo z 25 % na 80 % průměru EU), růst nebyl rovnoměrný. Tradičně štědrý sociální stát zůstal zachován, ale liberalismus a proevropské postoje neoslovily širší voličskou základnu.
Vítězství Nawrockého komplikuje situaci pro premiéra Donalda Tuska a jeho reformní kabinet, který je u moci od konce roku 2023. Prezident v Polsku sice nemá rozsáhlé pravomoci, ale může vetovat zákony a jmenovat soudce. Bez třípětinové většiny ve sněmovně je obtížné veto přehlasovat. Už bývalý prezident Duda z PiS tímto způsobem brzdil klíčové reformy justice. S Nawrockim, známým svou konfrontační povahou, se očekává pokračování institucionálního napětí.
Nawrockiho vítězství má mezinárodní přesah. Blízký vztah k Donaldu Trumpovi a jeho republikánským spojencům se projevil i symbolicky – těsně před volbami se Nawrocki setkal s Trumpem ve Washingtonu a krátce poté vystoupila americká ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noem na CPAC konferenci v Rzeszówě, kde voličům vzkázala, že “hlas pro Nawrockého je hlasem za americké bezpečnostní záruky”.
Maďarský premiér Viktor Orbán byl první, kdo gratuloval k vítězství. Vize “Make Europe Great Again” (MEGA), kterou Orbán razí jako východoevropskou obdobu Trumpova sloganu, dostala konkrétní podobu. Společně se slovenským premiérem Robertem Ficem a možným návratem Andreje Babiše v českých podzimních volbách může vzniknout nacionalistická osa, která bude v EU čelit Paříži a Berlínu.
Tusk se po návratu do politiky snažil znovu přiblížit Polsko jádru evropského integračního projektu, zejména během polského předsednictví v Radě EU. Formát Weimarského trojúhelníku (Francie–Německo–Polsko) měl nový strategický význam v kontextu války na Ukrajině.
S Nawrockým se však očekává návrat ke konfrontačnímu stylu PiS: euroskepticismus, odpor vůči německé dominanci v EU a požadavek válečných reparací 80 let po skončení druhé světové války. Polsko se tak může stát brzdou evropského sjednocování.
Nawrocki jako historik staví svou politiku na narativu národní oběti – Polsko jako trvalý terč Ruska a Německa. Podporuje sice Ukrajinu vojensky, ale zároveň trvá na tom, že se Kyjev musí omluvit za masakry Poláků ve Volyni během druhé světové války. Také vyzývá ke zrušení finanční pomoci pro ukrajinské uprchlíky. Tato politika oslovuje voliče nespokojené s otevřeností vůči migrantům a obavy o národní identitu.
Polsko se tak může stát klíčovým článkem formujícího se východoevropského nacionalistického bloku, který bude v Evropském parlamentu ztělesňovat skupina "Patriots for Europe", založená Orbánem. Trumpistické struktury v USA (včetně CPAC) přispívají k této ideologické alianci, která odmítá poválečný liberální konsenzus, prosazuje národní suverenitu, konzervativní hodnoty a chce oslabit evropské instituce.
Prezidentské volby ve Varšavě tak nejsou jen domácím střetem – jsou symptomem širšího evropského zápasu o směřování kontinentu mezi posílenou jednotou a nacionalistickým rozkolem.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.
Spojené státy a Polsko dojednávají dohodu o vybudování nové americké základny na polském území, která by měla ubytovat zhruba 10 tisíc vojáků. Tento krok představuje významný posun v rozmístění ozbrojených sil v Evropě a zároveň přímé varování adresované Ruské federaci. Snahu o zřízení základny oznámil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski na akci Rady pro mezinárodní vztahy v New Yorku. V současné době se v Polsku nachází přibližně 7 tisíc amerických vojáků, přičemž další jednotky armády USA se přesouvají do Litvy a Estonska.
Ruská armáda stále častěji verbuje do bojů na Ukrajině zástupce ze zemí Latinské Ameriky, přičemž významným zdrojem nových posil do prvoliniových bojů se stalo Peru. Ruský náborový aparát se po diplomatických problémech a omezeních v Asii či Africe zaměřil na jihoamerický kontinent, kde láká muže na vidinu vysokého výdělku. Podle odhadů a výpovědí svědků odcestovaly do Moskvy jen v prvních měsících letošního roku stovky Peruánců. Mnozí z nich přitom původně věřili, že nebudou nasazeni přímo do nejtvrdších bojů.
Vstup Ukrajiny do Evropské unie by se mohl stát klíčovým prvkem jakékoli budoucí mírové dohody a zásadním pilířem evropské bezpečnosti. Ačkoli se hovoří o řadě překážek v oblastech korupce či zemědělství, politická vůle a stanovení pevného data vstupu mohou celý proces výrazně urychlit. Podle analytika Timothyho Ashe by přijetí Ukrajiny do Unie mohlo pro bezpečnost kontinentu udělat více než samotné členství v Severoatlantské alianci, píše Kyiv Post.
Íránská delegace vedená prezidentem Masúdem Pezeškijánem a ministrem zahraničí Abbásem Araghčím využila Zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku k rozsáhlé diplomatické iniciativě. Sedm měsíců poté, co Pezeškiján přežil americko-izraelský nálet, při kterém zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se íránští představitelé setkali s desítkami zahraničních diplomatů. Teherán se na mezinárodním fóru snažil prezentovat jako stát dodržující mezinárodní právo v boji proti protivníkům, kteří vůči němu uplatňují válečné sankce a námořní blokádu.
Videa natočená v ruském zajetí, na kterých ukrajinští vojáci zdánlivě odmítají svou vlast, zanechávají hluboké rány v ukrajinské společnosti. Jedním z takových případů je příběh Vladimira Srebrodolského, který bojoval na východní frontě a po svém zajetí se objevil na propagandistickém záznamu. Ve videu šířeném na sociálních sítích uvedl, že se nechce vrátit na Ukrajinu a přeje si rychlý konec konfliktu. Záznam vyvolal v jeho rodné vesnici Karpylivka ostré spory a část sousedů ho začala považovat za zrádce. Situace vygradovala do té míry, že místní obyvatelé odmítli povolit jeho pohřeb v rodné obci.
V Ruské federaci proběhly volby do Státní dumy, které byly prvními parlamentními volbami od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Hlasování se uskutečnilo za zcela mimořádných okolností, kdy se země potýká s ukrajinskými údery na svém vlastním území, zhoršující se ekonomickou situací a vojenskými neúspěchy.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupil na Valném shromáždění OSN s ostrým projevem, ve kterém odmítl obvinění, že Izrael páchá v Pásmu Gazy genocidu. Tato tvrzení označil za největší lež století a zdůraznil právo své země na obranu. Během svého vystoupení rovněž obhajoval vojenské kroky proti Íránu a ostře zkritizoval diplomaty, kteří před jeho projevem opustili jednací sál. Vystoupení se odehrálo v době zvýšeného mezinárodního tlaku na izraelskou vládu.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan navrhl plnohodnotné členství své země ve Šanghajské organizaci pro spolupráci. Tento krok přišel necelé dva měsíce poté, co Turecko hostilo summit Severoatlantické aliance, jehož cílem bylo zdůraznit klíčovou roli země v transatlantické bezpečnosti. Turecko je členem NATO již od roku 1952 a zároveň zůstává kandidátským státem Evropské unie. Šanghajská organizace pro spolupráci, vedená Čínou a Ruskem a od roku 2023 zahrnující i Írán, však představuje alternativní, nezápadní vizi mezinárodního uspořádání.
Rychlý pokrok čínské umělé inteligence vyvolává ve Washingtonu obavy ze ztráty technologické dominance. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy zatím v oboru vedou a tento stav musejí za každou cenu udržet, protože vítěz v oblasti umělé inteligence ovlivní globální rozložení sil. Washington sází na pokročilé čipy, špičkové výzkumné laboratoře a silné investory, přičemž tlačí ostatní země k výběru jednoho ze soupeřících táborů. Čína však přichází s alternativním přístupem, který oslovuje řadu rozvojových i rozvinutých států.
Ruská armáda rozšířila své útoky na ukrajinské území a začala se zaměřovat na datová centra i poskytovatele internetového připojení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že cílem Moskvy je v maximální možné míře narušit běžný život obyvatel. Podle jeho slov tyto údery přímo ovlivňují schopnost lidí pracovat, studovat i zůstat ve spojení se svými blízkými. Při jednom z nedávných útoků ruský dálkově řízený dron zasáhl kancelářské centrum v Kyjevě. Na místě zahynuli čtyři lidé a došlo k vážnému poškození tamního datového centra.
Kriminalisté se již od předminulého víkendu zabývají případem mrtvého novorozence, jehož tělo se našlo v Rovensku pod Troskami na Semilsku. Podezřelou osobu či osoby se stále nepodařilo stanovit. Policie proto sáhne k poměrně neobvyklému postupu.