Těsný triumf historika Karola Nawrockého v polských prezidentských volbách, ve kterých získal 50,89 % hlasů a porazil varšavského starostu a kandidáta vládní koalice Rafała Trzaskowského, potvrdil hluboké politické rozdělení Polska i posun regionu směrem k nacionalistickému populismu ve stylu Donalda Trumpa.
Zatímco západní Evropa se v posledních měsících snažila čelit důsledkům války na Ukrajině a hledat nový evropský strategický rámec, výsledek voleb v Polsku může signalizovat proměnu rovnováhy východním směrem – a zároveň posun doprava.
Karol Nawrocki, dosavadní šéf Institutu národní paměti a dřívější ředitel Muzea druhé světové války v Gdaňsku, byl veřejnosti do nedávna téměř neznámý. Jeho kandidatura, za kterou stál předseda PiS Jarosław Kaczyński, byla chytrým tahem – reprezentoval mladší generaci a nebyl přímo spojen s kontroverzními kroky předchozí vlády. Pomohlo mu také přesunutí hlasů voličů dvou krajně pravicových kandidátů, kteří v prvním kole společně získali 21 % hlasů – především mladých voličů.
Trzaskowskému naopak nepomohla podpora od středových a levicových stran, jejichž kandidáti dohromady získali 15 % hlasů. Ani vysoká volební účast (71 %) a silná podpora od zahraničních Poláků (63 %) mu nestačila.
Polsko podle webu The Conversation zůstává rozdělené. Ve velkých městech s vyššími příjmy a vzděláním má navrch liberální, proevropský tábor. V menších městech a na venkově, kde přetrvávají konzervativní postoje a vliv katolické církve, slaví úspěch nacionalistická pravice. Geografické rozdělení volební mapy navíc připomíná historické hranice z doby, kdy východ Polska patřil pod carské Rusko – oblast, kde tradičně převažují národní a náboženské hodnoty.
Ekonomická vysvětlení volby nestačí. Ačkoliv Polsko v posledních 25 letech výrazně ekonomicky posílilo (HDP na hlavu vzrostlo z 25 % na 80 % průměru EU), růst nebyl rovnoměrný. Tradičně štědrý sociální stát zůstal zachován, ale liberalismus a proevropské postoje neoslovily širší voličskou základnu.
Vítězství Nawrockého komplikuje situaci pro premiéra Donalda Tuska a jeho reformní kabinet, který je u moci od konce roku 2023. Prezident v Polsku sice nemá rozsáhlé pravomoci, ale může vetovat zákony a jmenovat soudce. Bez třípětinové většiny ve sněmovně je obtížné veto přehlasovat. Už bývalý prezident Duda z PiS tímto způsobem brzdil klíčové reformy justice. S Nawrockim, známým svou konfrontační povahou, se očekává pokračování institucionálního napětí.
Nawrockiho vítězství má mezinárodní přesah. Blízký vztah k Donaldu Trumpovi a jeho republikánským spojencům se projevil i symbolicky – těsně před volbami se Nawrocki setkal s Trumpem ve Washingtonu a krátce poté vystoupila americká ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noem na CPAC konferenci v Rzeszówě, kde voličům vzkázala, že “hlas pro Nawrockého je hlasem za americké bezpečnostní záruky”.
Maďarský premiér Viktor Orbán byl první, kdo gratuloval k vítězství. Vize “Make Europe Great Again” (MEGA), kterou Orbán razí jako východoevropskou obdobu Trumpova sloganu, dostala konkrétní podobu. Společně se slovenským premiérem Robertem Ficem a možným návratem Andreje Babiše v českých podzimních volbách může vzniknout nacionalistická osa, která bude v EU čelit Paříži a Berlínu.
Tusk se po návratu do politiky snažil znovu přiblížit Polsko jádru evropského integračního projektu, zejména během polského předsednictví v Radě EU. Formát Weimarského trojúhelníku (Francie–Německo–Polsko) měl nový strategický význam v kontextu války na Ukrajině.
S Nawrockým se však očekává návrat ke konfrontačnímu stylu PiS: euroskepticismus, odpor vůči německé dominanci v EU a požadavek válečných reparací 80 let po skončení druhé světové války. Polsko se tak může stát brzdou evropského sjednocování.
Nawrocki jako historik staví svou politiku na narativu národní oběti – Polsko jako trvalý terč Ruska a Německa. Podporuje sice Ukrajinu vojensky, ale zároveň trvá na tom, že se Kyjev musí omluvit za masakry Poláků ve Volyni během druhé světové války. Také vyzývá ke zrušení finanční pomoci pro ukrajinské uprchlíky. Tato politika oslovuje voliče nespokojené s otevřeností vůči migrantům a obavy o národní identitu.
Polsko se tak může stát klíčovým článkem formujícího se východoevropského nacionalistického bloku, který bude v Evropském parlamentu ztělesňovat skupina "Patriots for Europe", založená Orbánem. Trumpistické struktury v USA (včetně CPAC) přispívají k této ideologické alianci, která odmítá poválečný liberální konsenzus, prosazuje národní suverenitu, konzervativní hodnoty a chce oslabit evropské instituce.
Prezidentské volby ve Varšavě tak nejsou jen domácím střetem – jsou symptomem širšího evropského zápasu o směřování kontinentu mezi posílenou jednotou a nacionalistickým rozkolem.
Polsko čelí bezprecedentnímu nárůstu nepřátelských aktivit ze strany cizích zpravodajských služeb. Podle čerstvé zprávy polské Agentury pro vnitřní bezpečnost (ABW) zaznamenala země od roku 2024 rekordní počet hybridních útoků a špionážních případů. Rozsah vyšetřování v posledních dvou letech je tak masivní, že se vyrovná objemu práce, kterou polská kontrarozvědka odvedla za předchozí tři desetiletí.
Když loď MV Hondius vyplouvala 1. dubna z nejjižnějšího města světa, argentinské Ushuaii, obloha nad Ohňovou zemí se projasnila a osvětlila čerstvý sníh na vrcholcích hor. Na palubu polárního plavidla nastoupilo 88 cestujících a 61 členů posádky celkem 23 národností. Před sebou měli pětatřicetidenní „atlantickou expedici“, která je měla zavést přes odlehlé ostrovy až na Kapverdy.
Současný ozbrojený střet v Íránu zasahuje evropské hospodářství nebývalou silou a otřásá jeho finanční stabilitou. Prudké zdražování fosilních paliv vyčerpává rozpočet Evropské unie obrovským tempem, přičemž náklady na zvládnutí situace dosahují stovek milionů eur každým dnem. Napětí navíc stupňuje postoj Bílého domu, který zvažuje časově neomezenou izolaci íránského režimu, což by pro světovou energetiku znamenalo další hluboký propad.
Vztah mezi izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který byl dlouhou dobu prezentován jako nerozbitné spojenectví dvou populistických lídrů, prochází hlubokou krizí. Ačkoliv se Netanjahu snaží v médiích vyvolat dojem „plné koordinace“ a tvrdí, že s Trumpem hovoří téměř denně, realita v zákulisí podle analytiků webu The Guarian vypadá mnohem dramatičtěji.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus vydal mimořádné prohlášení adresované obyvatelům ostrova Tenerife. Snaží se tak uklidnit veřejnost před nedělním ranním zakotvením výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě vypukla nákaza hantavirem. Šéf WHO zdůraznil, že riziko pro místní obyvatele je velmi nízké a situace se nijak nepodobá pandemii covidu.
Ruský prezident Vladimir Putin využil tradiční vojenskou přehlídku ke Dni vítězství v Moskvě k vyslání ostrého vzkazu celému světu. Stalo se tak jen několik hodin poté, co americký prezident Donald Trump oznámil dosažení třídenního příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Putin ve svém projevu na Rudém náměstí dal jasně najevo, že navzdory snahám o klid zbraní nehodlá ve svých válečných cílech polevit.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že zvažuje přesun části amerických jednotek z Německa do Polska. Toto vyjádření přichází v době, kdy se Pentagon připravuje na stažení přibližně 5 000 vojáků z německých základen, k čemuž má dojít v průběhu nadcházejícího roku. Trump na dotaz novinářů uvedl, že Polsko o takový krok stojí a že on sám má s polským prezidentem velmi dobré vztahy, což tuto možnost činí reálnou.
Spojené státy americké v současné době očekávají reakci Íránu na návrh prozatímní dohody, která by měla ukončit konflikt na Blízkém východě. Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Říma vyjádřil naději, že Teherán přijde se seriózní nabídkou, která by umožnila zahájit skutečný proces vyjednávání. Také prezident Donald Trump potvrdil, že očekává vyjádření íránské strany ve velmi krátké době.
Letošní oslavy Dne vítězství v Rusku se nesly v duchu bezprecedentních omezení, která jasně ukazují, jak hluboko do ruského vnitrozemí už válka na Ukrajině zasahuje. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí se poprvé po dvaceti letech musela obejít bez těžké vojenské techniky. Kromě skromnějšího programu provázejí svátek také uzavírky letišť a dočasné vypnutí mobilního internetu, což Kreml odůvodňuje ochranou před ukrajinským „terorismem“.
Letošní oslavy Dne vítězství v Moskvě se do historie zapíšou jako jedny z nejskromnějších a nejvíce střežených v éře Vladimira Putina. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí, která dříve sloužila jako oslnivá demonstrace ruské vojenské síly a vlivu, se kvůli „aktuální operační situaci“ musela obejít bez těžké bojové techniky. Podle expertů CNN vysílá toto rozhodnutí světu signál, který je v přímém rozporu s Putinovou snahou vypadat za každou cenu silně a pod kontrolou.
Rusko i Ukrajina oficiálně potvrdily třídenní příměří, které má trvat od 9. do 11. května. Dohodu, která zahrnuje úplné zastavení všech útočných operací, oznámil americký prezident Donald Trump. Součástí této diplomatické iniciativy je také rozsáhlá výměna válečných zajatců v poměru 1 000 za 1 000, což potvrdily obě válčící strany.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.