Ukrajinou v tomto týdnu otřásl dosud největší korupční skandál za působení prezidenta Volodymyra Zelenského. Ukrajinské protikorupční orgány, konkrétně Národní protikorupční úřad (NABU) a Speciální protikorupční prokuratura (SAP), odhalily v pondělí spiknutí, do kterého jsou údajně zapojeni někteří blízcí spolupracovníci Zelenského. Mělo jít o rozsáhlý plán na zpronevěru zhruba 100 milionů dolarů (asi 2,3 miliardy korun) z ukrajinského energetického sektoru, píše Politico.
Skandál propuká v době, kdy Ukrajinci trpí výpadky elektřiny způsobenými pokračujícím ruským bombardováním. Stát přitom vynaložil desítky milionů eur na ochranu energetické infrastruktury před drony a raketami. Prezident Zelenskyj v pondělí večer varoval, že „jakákoli účinná akce proti korupci je velmi nutná“ a je nezbytná „nevyhnutelnost trestu“.
Vyšetřování, známé jako „Operace Midas“, trvalo patnáct měsíců a zahrnovalo tisíc hodin odposlechů a zabavení velkého množství hotovosti. Antikorupční orgány rozbily údajnou zločineckou organizaci, která se skládala ze současných a bývalých energetických úředníků, vládních ministrů, bývalého místopředsedy vlády a známého podnikatele. Úřad oznámil, že pět ze sedmi údajných účastníků schématu bylo zadrženo. Skupina je obviněna z manipulace smluv ve státní jaderné energetické společnosti Energoatom, kde si měla nárokovat úplatky ve výši 10 až 15 procent z hodnoty zakázek. Vyšetřovatelé tvrdí, že síť „vyprala“ zhruba 100 milionů dolarů prostřednictvím tajné kanceláře v Kyjevě.
Mezi nejvýše postavenými podezřelými jmény, která byla odhalena během online soudních jednání, figuruje stávající ministr spravedlnosti German Galuščenko. Ten byl ve středu ráno dočasně zproštěn výkonu funkce – do července působil jako ministr energetiky. Žalobci tvrdí, že Galuščenko pomáhal s legalizačními schématy a byl pod vlivem jednoho z podnikatelů. Ačkoliv nebyl obviněn, obvinění vedla k jeho dočasnému odvolání. Galuščenko se sice podpořil své odvolání, ale dodal, že se bude bránit u soudu.
Další prominentní osobou v hledáčku vyšetřovatelů je Oleksij Černyšov, bývalý místopředseda ukrajinské vlády a blízký spojenec Zelenského, který byl na nahrávkách NABU identifikován pod kódovým označením „Che Guevara“. Byl obviněn z nedovoleného obohacení, kdy měl prostřednictvím sítě pro praní peněz získat zhruba 1,2 milionu dolarů a téměř 100 000 eur. Dalšími jmenovanými jsou bývalý poradce Galuščenka a bývalý zástupce vedoucího Státního fondu majetku Ihor Myroniuk a bývalý šéf bezpečnostního oddělení Energoatomu Dmytro Basov, na páskách označený jako „Tenor“.
Nejzajímavějším jménem v hledáčku prokuratury je podnikatel Timur Mindič. Ten je považován za údajného hlavního organizátora spiknutí v energetickém sektoru a je spoluvlastníkem filmové produkční společnosti prezidenta Zelenského Kvartal 95. Mindič, bývalý obchodní partner oligarchy Ihora Kolomojského, který pomáhal financovat Zelenského prezidentskou kampaň, podle NABU uprchl do Izraele ještě předtím, než byl v případu obviněn. Úřad nyní vyšetřuje, kdo ho mohl varovat.
Nejedná se o jediné velké vyšetřování. NABU a SAP vedou také další probíhající vyšetřování týkající se údajných podvodů s předraženými vojenskými zakázkami, kde se očekávají další razie na ministerstvu obrany. V jednom z případů byl údajně vyvíjen tlak na bývalého ministra obrany Rustema Umerova, současného tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny, aby schválil nákup levných čínských neprůstřelných vest za nadhodnocené ceny. Umerov, který nebyl obviněn, setkání s Mindičem ohledně brnění potvrdil, ale popřel jakýkoli nátlak a uvedl, že zakázka byla zrušena kvůli nevyhovujícím parametrům.
Samotný prezident Zelenskyj není přímo zapleten. Přesto uvítal poslední vyšetřování a v reakci na obvinění vyzval k rezignaci současného ministra energetiky a ministra spravedlnosti, kteří figurují na odposleších NABU. V létě se Zelenského kancelář a parlament pokusily omezit nezávislost NABU a SAP, což vedlo k prvním velkým protivládním protestům od začátku invaze. Po tlaku EU a veřejnosti Zelenskyj od tohoto kroku ustoupil. Prezident nyní oznámil, že hodlá uvalit sankce na „dva podnikatele“ figurojící ve vyšetřování NABU, a zdůraznil, že je „naprosto abnormální, že v energetickém sektoru stále existují nějaké plány“.
V Česku je teď stále relativně chladno, ale před námi jsou tři volné dny s příjemnějším počasím. V sobotu má odstartovat babí léto, které podle nejnovějších odhadů jen tak neskončí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Předpoklad je takový, že přes 20 stupňů bude i během prvního říjnového víkendu.
Italská vláda schválila dekret, který zavádí třicetiprocentní limit pro nově příchozí zahraniční žáky v jednotlivých školních třídách a zakazuje nošení burek a nikábů ve školách. Premiérka Giorgia Meloniová označila tato opatření za krok vycházející z běžného rozumu, který má podpořit skutečnou integraci a zabránit vzniku takzvaných "ghet ve třídách". Krok však vyvolal vlnu kritiky ze strany opozice i lidskoprávních aktivistů. Odpůrci tvrdí, že se ministerská předsedkyně snaží oslovit krajně pravicové voliče před nadcházejícími parlamentními volbami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že dosud neobdržel zpětnou vazbu od americké strany ohledně své žádosti adresované prezidentu Donaldu Trumpovi. Zelenskyj po svém americkém protějšku požadoval, aby během jednání přiměl čínského lídra Si Ťin-pchinga k využití jeho vlivu na ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války. Kyjev vnímá Peking jako klíčového aktéra, který disponuje páky na moskevský režim. Ukrajinská hlava státu své vyjádření poskytla novinářům prostřednictvím aplikace WhatsApp.
Čínský prezident Si Ťin-pching se ve Washingtonu setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a vyzval k rozsáhlé spolupráci mezi oběma mocnostmi. Cílem jeho návrhů je zabránit vojenskému střetu a vyhnout se takzvané Tukydidově pasti v období rostoucího napětí kolem umělé inteligence, obchodu a Tchaj-wanu. Čínská hlava státu předložila podmínky pro vzájemné porozumění hned na počátku summitu v Bílém domě. Podle něj mohou obě supervelmoci zamířit ke společnému prospěchu namísto přímé konfrontace.
Papež Lev XIV. zahájil oficiální návštěvu Francie projevem v Elysejském paláci v Paříži, kde vystoupil po boku prezidenta Emmanuela Macrona. Hlava katolické církve ve svém vystoupení varovala před riziky spojenými s překotným rozvojem umělé inteligence. Podle něj může nekontrolovaný technologický pokrok vést k vytvoření takzvaného ráje strojů, v němž lidstvo riskuje ztrátu své vlastní lidskosti. Jedná se o první papežskou návštěvu v této zemi po osmnácti letech.
Před nadcházejícími průběžnými volbami do amerického Kongresu čelí Republikánská strana složité politické situaci. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění společnosti CNN a SSRS dávají voliči jasně najevo, jaké kroky od vedení země očekávají. Prezident Donald Trump však zastává postoje, které jdou přímo proti přáním většiny Američanů. Tento rozpor mezi očekáváním obyvatel a politikou Bílého domu vytváří pro republikánské kandidáty značně nepříznivé prostředí.
Finský prezident Alexander Stubb vyzval majitele společnosti SpaceX Elona Muska k rozšíření pokrytí satelitní internetové sítě Starlink nad území Ruska. Tento krok by podle finského státníka umožnil ukrajinským silám zasahovat ruská odpalovací zařízení balistických raket přímo na ruském území. Ukrajina v současnosti čelí kritickému nedostatku systémů protivzdušné obrany, které by dokázaly balistické střely efektivně odrážet. Kyjev věří, že zprovoznění satelitní sítě nad Ruskem by pomohlo přesně zaměřit odpalovací zařízení ještě před odpálením střel.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa čím dál více využívá argumenty národní bezpečnosti k rozsáhlým proměnám hlavního města Washingtonu a vytvoření ochranného pásma v okolí Bílého domu. Argumentace národní bezpečností slouží jako univerzální odůvodnění pro rozšiřování prezidentských pravomocí i čerpání veřejných prostředků. V minulosti byla tato rétorika využita například při zavádění cel, deportacích či plánech na získání Grónska. Nyní se však pozornost soustředí přímo na samotné centrum americké vlády, které se podle CNN postupně mění v opevněnou pevnost.
Nepálský premiér Balendra Šah na Valném shromáždění OSN ostrým způsobem zkritizoval světové lídry v souvislosti s klimatickou krizí. Vztáhl se k nedávným ničivým bleskovým povodním, které postihly jeho zemi, a označil je za varování pro celý svět. Podle něj tato přírodní katastrofa ukázala, že dopady globálního oteplování nejvíce zasahují obyvatele, kteří krizi nezpůsobili.
Čínský prezident Si Ťin-pching během vrcholného setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ve Washingtonu vyzval k rozsáhlé spolupráci zabraňující vojenskému střetu obou mocností. Předložil návrhy na vzájemné porozumění, které by měly odvrátit případný konflikt v období rostoucího soupeření v oblasti obchodu či umělé inteligence. Podle jeho slov mohou cíle obou zemí existovat vedle sebe a přinášet oboustranný užitek. Zdůraznil přitom nutnost upřímného dialogu a zachování pravidelné komunikace mezi armádami obou států.
Z Rusů měli dosud obavy především na východním křídle NATO, tedy například v Polsku a Pobaltí. Podle nejnovějších informací ale mají ohroženy i země ve Středomoří, které se od hranic s Ruskem nacházejí daleko. Přesto by na jejich území mohly zaútočit ruské bezpilotní stroje.
Britská monarchie má problém s novou knihou o zesnulé princezně Dianě, kterou napsal její bratr Charles Spencer. Ten má figurovat i v plánech prince Harryho. Mladší ze synů nynějšího krále si chce maminku náležitě připomenout v příštím roce, kdy uplyne třicet let od její tragické smrti. Může mu to ale přinést problémy.