Ukrajinou v tomto týdnu otřásl dosud největší korupční skandál za působení prezidenta Volodymyra Zelenského. Ukrajinské protikorupční orgány, konkrétně Národní protikorupční úřad (NABU) a Speciální protikorupční prokuratura (SAP), odhalily v pondělí spiknutí, do kterého jsou údajně zapojeni někteří blízcí spolupracovníci Zelenského. Mělo jít o rozsáhlý plán na zpronevěru zhruba 100 milionů dolarů (asi 2,3 miliardy korun) z ukrajinského energetického sektoru, píše Politico.
Skandál propuká v době, kdy Ukrajinci trpí výpadky elektřiny způsobenými pokračujícím ruským bombardováním. Stát přitom vynaložil desítky milionů eur na ochranu energetické infrastruktury před drony a raketami. Prezident Zelenskyj v pondělí večer varoval, že „jakákoli účinná akce proti korupci je velmi nutná“ a je nezbytná „nevyhnutelnost trestu“.
Vyšetřování, známé jako „Operace Midas“, trvalo patnáct měsíců a zahrnovalo tisíc hodin odposlechů a zabavení velkého množství hotovosti. Antikorupční orgány rozbily údajnou zločineckou organizaci, která se skládala ze současných a bývalých energetických úředníků, vládních ministrů, bývalého místopředsedy vlády a známého podnikatele. Úřad oznámil, že pět ze sedmi údajných účastníků schématu bylo zadrženo. Skupina je obviněna z manipulace smluv ve státní jaderné energetické společnosti Energoatom, kde si měla nárokovat úplatky ve výši 10 až 15 procent z hodnoty zakázek. Vyšetřovatelé tvrdí, že síť „vyprala“ zhruba 100 milionů dolarů prostřednictvím tajné kanceláře v Kyjevě.
Mezi nejvýše postavenými podezřelými jmény, která byla odhalena během online soudních jednání, figuruje stávající ministr spravedlnosti German Galuščenko. Ten byl ve středu ráno dočasně zproštěn výkonu funkce – do července působil jako ministr energetiky. Žalobci tvrdí, že Galuščenko pomáhal s legalizačními schématy a byl pod vlivem jednoho z podnikatelů. Ačkoliv nebyl obviněn, obvinění vedla k jeho dočasnému odvolání. Galuščenko se sice podpořil své odvolání, ale dodal, že se bude bránit u soudu.
Další prominentní osobou v hledáčku vyšetřovatelů je Oleksij Černyšov, bývalý místopředseda ukrajinské vlády a blízký spojenec Zelenského, který byl na nahrávkách NABU identifikován pod kódovým označením „Che Guevara“. Byl obviněn z nedovoleného obohacení, kdy měl prostřednictvím sítě pro praní peněz získat zhruba 1,2 milionu dolarů a téměř 100 000 eur. Dalšími jmenovanými jsou bývalý poradce Galuščenka a bývalý zástupce vedoucího Státního fondu majetku Ihor Myroniuk a bývalý šéf bezpečnostního oddělení Energoatomu Dmytro Basov, na páskách označený jako „Tenor“.
Nejzajímavějším jménem v hledáčku prokuratury je podnikatel Timur Mindič. Ten je považován za údajného hlavního organizátora spiknutí v energetickém sektoru a je spoluvlastníkem filmové produkční společnosti prezidenta Zelenského Kvartal 95. Mindič, bývalý obchodní partner oligarchy Ihora Kolomojského, který pomáhal financovat Zelenského prezidentskou kampaň, podle NABU uprchl do Izraele ještě předtím, než byl v případu obviněn. Úřad nyní vyšetřuje, kdo ho mohl varovat.
Nejedná se o jediné velké vyšetřování. NABU a SAP vedou také další probíhající vyšetřování týkající se údajných podvodů s předraženými vojenskými zakázkami, kde se očekávají další razie na ministerstvu obrany. V jednom z případů byl údajně vyvíjen tlak na bývalého ministra obrany Rustema Umerova, současného tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny, aby schválil nákup levných čínských neprůstřelných vest za nadhodnocené ceny. Umerov, který nebyl obviněn, setkání s Mindičem ohledně brnění potvrdil, ale popřel jakýkoli nátlak a uvedl, že zakázka byla zrušena kvůli nevyhovujícím parametrům.
Samotný prezident Zelenskyj není přímo zapleten. Přesto uvítal poslední vyšetřování a v reakci na obvinění vyzval k rezignaci současného ministra energetiky a ministra spravedlnosti, kteří figurují na odposleších NABU. V létě se Zelenského kancelář a parlament pokusily omezit nezávislost NABU a SAP, což vedlo k prvním velkým protivládním protestům od začátku invaze. Po tlaku EU a veřejnosti Zelenskyj od tohoto kroku ustoupil. Prezident nyní oznámil, že hodlá uvalit sankce na „dva podnikatele“ figurojící ve vyšetřování NABU, a zdůraznil, že je „naprosto abnormální, že v energetickém sektoru stále existují nějaké plány“.
Uplynuly čtyři měsíce od chvíle, kdy americké síly zajaly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a zbavily ho moci. Do čela země se rychle postavila dosavadní viceprezidentka Delcy Rodríguezová, která pod dohledem Spojených států zahájila proces demontáže socialistického experimentu. Venezuela se tak pokouší o zásadní obrat, který však zatím probíhá podle velmi specifického scénáře.
Nová studie provedená v osmnácti evropských zemích odhalila, že proruské postoje v souvislosti s konfliktem na Ukrajině nejsou v Evropě ojedinělým jevem. Ačkoliv veřejné mínění zůstává převážně na straně Kyjeva, vědci analyzující data od 30 000 respondentů z konce roku 2023 identifikovali klíčové faktory, které formují sympatie k agresorovi. Podle výsledků hraje zásadní roli stranická příslušnost a dezinformace, zatímco ekonomické zájmy mají na postoj lidí překvapivě malý vliv.
Britský ministerský předseda Keir Starmer během ranního zasedání vlády jasně vzkázal, že i přes volební debakl a vnitrostranické nepokoje nehodlá opustit svůj úřad. Ministrům sdělil, že sice bere neúspěch u uren na sebe, ale cítí závazek vůči voličům pokračovat v práci a plnit dané sliby. Podle jeho slov země potřebuje akceschopnou vládu, nikoliv chaos, který by mohl mít nepříznivý vliv na národní ekonomiku a životy běžných rodin.
Země na východním křídle NATO v čele s Polskem a Rumunskem aktuálně bojují o přízeň Washingtonu. Poté, co americký prezident Donald Trump oznámil stažení nejméně 5 000 vojáků z Německa, se Polsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko a Rumunsko snaží přesvědčit USA, aby tyto jednotky přesunuly právě na jejich území. Tato diplomatická ofenziva probíhá jak formou veřejných prohlášení, tak prostřednictvím soukromého lobbingu u amerických představitelů.
Strategie Kyjeva v posledních měsících staví Moskvu před nelehké dilema: zda věnovat omezené prostředky protivzdušné obrany k ochraně samotného ruského vnitrozemí, nebo k obraně okupovaného Krymu. Poloostrov, který Rusko anektovalo již v roce 2014, slouží od začátku plnospektrální invaze v roce 2022 jako kritická základna pro operace na jihu Ukrajiny. Pro Ukrajinu se proto systematická degradace ruských pozic na Krymu stala ústředním strategickým cílem.
Mnoho vegetariánů řeší otázku, jak zajistit tělu dostatek železa, aniž by museli konzumovat maso. Podle odborníků však často nejde ani tak o samotné množství přijatého minerálu, jako spíše o schopnost organismu jej efektivně vstřebat. Nedávné studie naznačují, že například v ženské populaci trpí nedostatkem železa až každá třetí žena, což činí z tohoto tématu zásadní zdravotní otázku.
Náklady na americké vojenské operace v Íránu dosáhly za přibližně dva měsíce bojů výše 29 miliard dolarů. Vyplývá to z aktuálních údajů, které zveřejnil Pentagon. Původní odhad z konce dubna přitom počítal s částkou o čtyři miliardy nižší, tedy s 25 miliardami dolarů.
Americký prezident Donald Trump vyjadřuje rostoucí frustraci nad přístupem Íránu k vyjednávání o ukončení válečného konfliktu. Podle zdrojů webu CNN z blízkého okolí Bílého domu začíná Trump v posledních týdnech stále vážněji zvažovat obnovení rozsáhlých bojových operací. Dosavadní příměří označil sám prezident za stav, který vyžaduje „masivní podporu životních funkcí“, aby se zcela nezhroutilo.
Po čtrnácti letech mezinárodních konzultací a spolupráce odborníků ze šesti kontinentů dochází k historickému přejmenování jedné z nejčastějších ženských diagnóz. Syndrom polycystických ovárií (PCOS), který postihuje zhruba každou osmou ženu, se nově bude jmenovat syndrom polyendokrinního metabolického ovaria (PMOS). Změna byla oficiálně oznámena tento úterý na Evropském endokrinologickém kongresu v Praze a publikována v prestižním vědeckém časopise Lancet.
Světová zdravotnická organizace (WHO) v současné době neeviduje žádné známky toho, že by v souvislosti s nákazou na výletní lodi MV Hondius hrozilo vypuknutí rozsáhlé epidemie hantaviru. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus však během tiskové konference v Madridu varoval, že situace se může změnit. Vzhledem k dlouhé inkubační době viru je podle něj pravděpodobné, že se v nadcházejících týdnech objeví další potvrzené případy.
Blížící se summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga má být podle Bílého domu historickým okamžikem, který potvrdí Trumpův nezaměnitelný vliv na světové dění. Navzdory velkolepým přípravám se však nad setkáním vznáší stín vleklé války s Íránem, která podle řady analytiků webu CNN prezidentovu autoritu spíše oslabuje. Místo triumfálního gesta silného muže může návštěva Pekingu ukázat limity americké moci v době, kdy Washington sám přispívá ke globální nestabilitě.
Britský premiér Keir Starmer se ocitl v hluboké krizi a čelí reálné hrozbě, že po necelých dvou letech ve funkci přijde o svůj úřad. Po drtivé porážce Labouristické strany v nedávných místních volbách v Anglii, Skotsku a Walesu se uvnitř strany zvedla vlna odporu, která nyní zasahuje i nejvyšší vládní patra. Pondělní projev, který měl jeho pozici stabilizovat, situaci spíše zhoršil a počet poslanců veřejně volajících po jeho rezignaci přesáhl sedmdesátku.