Ukrajinou v tomto týdnu otřásl dosud největší korupční skandál za působení prezidenta Volodymyra Zelenského. Ukrajinské protikorupční orgány, konkrétně Národní protikorupční úřad (NABU) a Speciální protikorupční prokuratura (SAP), odhalily v pondělí spiknutí, do kterého jsou údajně zapojeni někteří blízcí spolupracovníci Zelenského. Mělo jít o rozsáhlý plán na zpronevěru zhruba 100 milionů dolarů (asi 2,3 miliardy korun) z ukrajinského energetického sektoru, píše Politico.
Skandál propuká v době, kdy Ukrajinci trpí výpadky elektřiny způsobenými pokračujícím ruským bombardováním. Stát přitom vynaložil desítky milionů eur na ochranu energetické infrastruktury před drony a raketami. Prezident Zelenskyj v pondělí večer varoval, že „jakákoli účinná akce proti korupci je velmi nutná“ a je nezbytná „nevyhnutelnost trestu“.
Vyšetřování, známé jako „Operace Midas“, trvalo patnáct měsíců a zahrnovalo tisíc hodin odposlechů a zabavení velkého množství hotovosti. Antikorupční orgány rozbily údajnou zločineckou organizaci, která se skládala ze současných a bývalých energetických úředníků, vládních ministrů, bývalého místopředsedy vlády a známého podnikatele. Úřad oznámil, že pět ze sedmi údajných účastníků schématu bylo zadrženo. Skupina je obviněna z manipulace smluv ve státní jaderné energetické společnosti Energoatom, kde si měla nárokovat úplatky ve výši 10 až 15 procent z hodnoty zakázek. Vyšetřovatelé tvrdí, že síť „vyprala“ zhruba 100 milionů dolarů prostřednictvím tajné kanceláře v Kyjevě.
Mezi nejvýše postavenými podezřelými jmény, která byla odhalena během online soudních jednání, figuruje stávající ministr spravedlnosti German Galuščenko. Ten byl ve středu ráno dočasně zproštěn výkonu funkce – do července působil jako ministr energetiky. Žalobci tvrdí, že Galuščenko pomáhal s legalizačními schématy a byl pod vlivem jednoho z podnikatelů. Ačkoliv nebyl obviněn, obvinění vedla k jeho dočasnému odvolání. Galuščenko se sice podpořil své odvolání, ale dodal, že se bude bránit u soudu.
Další prominentní osobou v hledáčku vyšetřovatelů je Oleksij Černyšov, bývalý místopředseda ukrajinské vlády a blízký spojenec Zelenského, který byl na nahrávkách NABU identifikován pod kódovým označením „Che Guevara“. Byl obviněn z nedovoleného obohacení, kdy měl prostřednictvím sítě pro praní peněz získat zhruba 1,2 milionu dolarů a téměř 100 000 eur. Dalšími jmenovanými jsou bývalý poradce Galuščenka a bývalý zástupce vedoucího Státního fondu majetku Ihor Myroniuk a bývalý šéf bezpečnostního oddělení Energoatomu Dmytro Basov, na páskách označený jako „Tenor“.
Nejzajímavějším jménem v hledáčku prokuratury je podnikatel Timur Mindič. Ten je považován za údajného hlavního organizátora spiknutí v energetickém sektoru a je spoluvlastníkem filmové produkční společnosti prezidenta Zelenského Kvartal 95. Mindič, bývalý obchodní partner oligarchy Ihora Kolomojského, který pomáhal financovat Zelenského prezidentskou kampaň, podle NABU uprchl do Izraele ještě předtím, než byl v případu obviněn. Úřad nyní vyšetřuje, kdo ho mohl varovat.
Nejedná se o jediné velké vyšetřování. NABU a SAP vedou také další probíhající vyšetřování týkající se údajných podvodů s předraženými vojenskými zakázkami, kde se očekávají další razie na ministerstvu obrany. V jednom z případů byl údajně vyvíjen tlak na bývalého ministra obrany Rustema Umerova, současného tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny, aby schválil nákup levných čínských neprůstřelných vest za nadhodnocené ceny. Umerov, který nebyl obviněn, setkání s Mindičem ohledně brnění potvrdil, ale popřel jakýkoli nátlak a uvedl, že zakázka byla zrušena kvůli nevyhovujícím parametrům.
Samotný prezident Zelenskyj není přímo zapleten. Přesto uvítal poslední vyšetřování a v reakci na obvinění vyzval k rezignaci současného ministra energetiky a ministra spravedlnosti, kteří figurují na odposleších NABU. V létě se Zelenského kancelář a parlament pokusily omezit nezávislost NABU a SAP, což vedlo k prvním velkým protivládním protestům od začátku invaze. Po tlaku EU a veřejnosti Zelenskyj od tohoto kroku ustoupil. Prezident nyní oznámil, že hodlá uvalit sankce na „dva podnikatele“ figurojící ve vyšetřování NABU, a zdůraznil, že je „naprosto abnormální, že v energetickém sektoru stále existují nějaké plány“.
Velká Británie by mohla čelit nedostatku léků již během několika týdnů, pokud bude pokračovat válečný konflikt s Íránem. Odborníci varují, že narušení dodavatelských řetězců může zasáhnout vše od běžných léků na bolest až po náročnou léčbu rakoviny. Vedle horší dostupnosti hrozí také citelné zdražování medikamentů.
Světová meteorologická organizace (WMO) vydala nejnovější varovnou zprávu, která vykresluje stav naší planety v temných barvách. Podle odborníků se klimatický systém Země ocitl v největší nerovnováze, jakou kdy historie zaznamenala. Planeta v současnosti pohlcuje mnohem větší množství tepelné energie, než kolik je schopna vyzařovat zpět do vesmíru, což vytváří nebezpečný přebytek tepla.
Geopolitické napětí v karibské oblasti dosahuje nového vrcholu. Ruský ropný tanker Anatolij Kolodkin se blíží ke břehům Kuby, což analytici vnímají jako přímý test odhodlání administrativy Donalda Trumpa udržet námořní blokádu ostrova. Moskva ve středu oficiálně potvrdila, že zásilka paliva je deklarována jako humanitární pomoc, která má zmírnit následky energetického kolapsu sužujícího Havanu.
Podle nejnovějších informací zpravodajských služeb, které zveřejnila agentura Reuters, se Spojeným státům a jejich spojencům podařilo během prvního měsíce války zlikvidovat pouze přibližně třetinu íránského arzenálu raket a bezpilotních letounů. Tato zjištění jsou v přímém rozporu s nedávnými prohlášeními prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že teheránské zásoby byly z velké části vymazány a zemi zbývá jen „velmi málo raket“.
Od vypuknutí války mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem na konci února 2026 se Hormuzský průliv stal jedním z nejnebezpečnějších míst na světě. Írán v reakci na útoky cílí na komerční plavidla, což vedlo k faktickému uzavření této strategické tepny. Přestože prezident Donald Trump vydal Teheránu ultimátum a vyzval spojence z NATO k pomoci, americká armáda zatím nepřistoupila k přímému silovému zajištění průjezdu.
Otázka, zda mají Spojené státy připravený plán pro „den poté“ v Íránu, se stává naprosto klíčovou. Historie západních intervencí na Blízkém východě totiž ukazuje, že samotné vojenské vítězství je málokdy problémem; skutečná katastrofa podle expertů obvykle přichází až s neschopností spravovat zemi po pádu starého režimu. Příklad Iráku z roku 2003, kde rozpuštění armády a státní správy vedlo k chaosu a vzestupu terorismu, slouží jako mrazivé varování.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během pátečního setkání šéfů diplomacií zemí G7 ve Francii poodhalil odhadovaný časový rámec probíhajícího konfliktu s Íránem. Podle zdrojů blízkých jednání Rubio svým spojencům sdělil, že válka bude trvat ještě další dva až čtyři týdny. Toto vyjádření je významné zejména proto, že poprvé posouvá hranici ukončení bojů za původní šestitýdenní horizont, o kterém dříve mluvil prezident Donald Trump.
Globální energetická krize, kterou vyvolal ozbrojený konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, začíná tvrdě dopadat na ukrajinské válečné úsilí. Prudké zvýšení cen pohonných hmot vytváří nový tlak na Kyjev, který se potýká s omezenými zásobami paliva pro svá bojová vozidla. Nedostatek pociťují vojáci přímo v terénu, kde jsou nuceni s naftou a benzínem šetřit.
Papež Lev v sobotu uskuteční svou historicky první evropskou cestu od loňského zvolení do čela katolické církve. Jeho cílem se stalo Monako, stát proslulý spíše kasiny a luxusními jachtami než náboženským zápalem. Rozhodnutí navštívit právě tuto bohatou enklávu vyvolalo mezi vatikánskými pozorovateli údiv, neboť k poslední papežské návštěvě v knížectví došlo před neuvěřitelnými 488 lety, kdy sem v roce 1538 zavítal Pavel III.
Dnešní noc přinese nepopulární hodinový posun ručiček na našich hodinkách, což značí návrat letního času. Přesně ve dvě hodiny ráno se čas poskočí na třetí, což pro mnohé znamená citelný úbytek spánku. Tato změna bude nepříjemná především pro ty, kteří se v neděli chystají na časnou ranní směnu.
Íránský režim vykazuje nečekanou odolnost i po měsíci intenzivních náletů ze strany Spojených států a Izraele. Podle nejnovějších dat nezávislých analytiků se islámské republice podařilo zorganizovat více než 850 veřejných demonstrací na podporu vlády. Souběžně s tím probíhají tvrdé zásahy proti jakýmkoliv náznakům nepokojů, které vedly k zatčení nejméně 1 400 osob.
Izraelská armáda poprvé od začátku současného konfliktu oficiálně potvrdila raketový útok vedený přímo z území Jemenu. K incidentu došlo v sobotu ráno poté, co jemenští Hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, pohrozili přímým zapojením do probíhajících bojů.