Americký prezident Donald Trump o sobě prohlašuje, že je de facto prezidentem Evropské unie, a argumentuje tím, že ho tak někteří evropští lídři sami oslovují. I když se v Bruselu tomuto tvrzení zpočátku vysmívali, postupem času se podle webu Politico ukázalo, že Trump má pravdu. Od jeho znovuzvolení má americký prezident na evropské dění větší vliv než kdy dříve, a to dokonce i na vnitřní konflikty v EU.
Evropští lídři se chovají vůči Trumpovi s velkou úctou, což podle nich má za cíl udržet ho v angažovanosti v otázkách evropské bezpečnosti a války na Ukrajině. Příkladem je situace, kdy skupina evropských lídrů požádala Trumpa, aby přesvědčil maďarského premiéra Viktora Orbána k ukončení blokování členství Ukrajiny v Evropské unii.
I když se neví, zda Trumpův telefonát pomohl, ukázal, že si ho Evropa vybrala za zprostředkovatele. Jeden z evropských diplomatů, který si nepřál být jmenován, situaci přirovnal k jednání s mafiánským bossem, který si vymáhá vliv na podniky, které se snaží chránit.
V minulosti se Evropská unie sebevědomě prezentovala jako „regulační supervelmoc“, která má vliv na chování korporací i vlád. Důkazem tohoto vlivu bylo například zablokování akvizice společnosti Honeywell společností General Electric v roce 2001 nebo hrozba rozdělení Googlu.
S příchodem Donalda Trumpa se situace změnila. Například nedávné pokuty, které měla Evropská komise udělit Googlu, byly nakonec zpolitizovány a oznámeny bez přítomnosti komisařky. Trump následně na své sociální síti napsal, že jeho vláda takové diskriminační akce nedopustí.
EU se zdráhala jednat s Trumpem silou i v obchodních záležitostech. Místo toho, aby na hrozbu patnáctiprocentních cel ze strany USA reagovala stejnými opatřeními, jak jí to umožňují její vlastní nástroje, raději přistoupila na dohodu, kterou mnozí označují za kapitulaci.
Fotografie z podepisování obchodní dohody, kde Trumpovi poradci září úsměvy, zatímco Evropané vypadají poraženě, vypovídají o všem. Bývalý velvyslanec USA při EU Anthony Gardner, který byl dříve přesvědčen o rovnocennosti evropských a amerických vyjednavačů, viní z této situace evropské lídry. Podle něj neprojevili v klíčovém okamžiku dostatečnou solidaritu.
Gardner varuje, že následky tohoto selhání mohou mít dopad na celá desetiletí. Ukázalo se totiž, že nejúčinnější způsob, jak ovládnout Evropu, je bezohledně použít vliv a rozdělit Evropskou unii. Lídři EU tak musí čelit otázce, k čemu je unie dobrá, když neposkytuje ochranu před obchodními útoky.
Evropa se podle některých komentátorů propadá do role vazala, a to i přes to, že většina Evropanů si přeje silnější a suverénnější Evropu. Bývalý italský premiér Mario Draghi, který připravil zprávu o transformaci EU, vyzývá evropské lídry, aby se unie přestala chovat jako divák, nebo maximálně jako herec ve vedlejší roli, a stala se hlavním aktérem.
Generální tajemník NATO Mark Rutte během své návštěvy v Polsku otevřeně přiznal, že cesta Ukrajiny do Aliance naráží na tvrdou politickou realitu. Ačkoliv spojenci na loňském summitu potvrdili, že proces vstupu je nezvratný, v tuto chvíli chybí nezbytná jednomyslnost pro jeho dokončení.
Polský premiér Donald Tusk během summitu v Bruselu vyslal velmi naléhavý vzkaz, ve kterém varoval před možnými důsledky evropské nečinnosti. Podle jeho slov je v sázce samotná nezávislost Polska, pokud by Ukrajina byla kvůli špatným rozhodnutím unijních lídrů donucena ke kapitulaci.
Ruská „stínová flotila“, kterou Moskva využívá k obcházení ropných sankcí, plní v evropských vodách mnohem nebezpečnější roli, než se dosud předpokládalo. Podle exkluzivního zjištění CNN, které se opírá o zdroje ze západních a ukrajinských tajných služeb, slouží tyto stovky tankerů jako platformy pro špionáž a hybridní válku.
Tragický teroristický útok na pláži Bondi otřásl celou Austrálií a vyvolal bouřlivou debatu o tamních zbraňových zákonech. Veřejnost se ptá, jak je možné, že padesátiletý Sajid Akram a jeho syn mohli legálně vlastnit hned šest střelných zbraní. Přestože se Austrálie dlouhodobě pyšní jednou z nejpřísnějších regulací na světě, tento případ ukázal na trhliny v systému, které se nyní vláda snaží narychlo zaplatit novou legislativou. Mezi hlavními návrhy figuruje zavedení národního registru zbraní a stanovení horního limitu na počet kusů, které smí jeden člověk vlastnit.
Turecko intenzivně hledá cestu, jak urovnat své napjaté vztahy se Spojenými státy a získat zpět přístup k programu nejmodernějších stíhaček F-35. Podle informací agentury Bloomberg Ankara vážně zvažuje, že se zbaví ruských systémů protivzdušné obrany S-400, jejichž nákup v roce 2019 vedl k jejímu vyloučení z tohoto prestižního amerického zbrojního projektu.
Peking ve čtvrtek ostře vyzval Spojené státy, aby „okamžitě přestaly“ s vyzbrojováním Tchaj-wanu. Reakce čínské diplomacie přišla poté, co Washington schválil rekordní prodej zbraní na ostrov v hodnotě 11 miliard dolarů (přes 250 miliard korun).
V Bruselu vrcholí dramatický summit Evropské unie, na kterém se rozhoduje o finančním přežití Ukrajiny v příštích dvou letech. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příjezdu varoval, že pokud lídři neschválí využití zmrazených ruských aktiv k financování obrany jeho země, bude to pro Kyjev znamenat „obrovský problém“. Zelenskyj hodlá osobně přesvědčovat unijní lídry, že bez těchto prostředků nebude Ukrajina schopna čelit ruské agresi v letech 2026 a 2027.
Marka Ebena si podle průzkumů umí někteří lidé představit jako prezidenta, i když on sám o to nestojí. Raději si zaperlí na účet současné hlavy státu, jak to udělal během sobotního adventního koncertu. Lidé se náramně bavili.
Americký prezident Donald Trump v televizním projevu k národu oznámil, že téměř jeden a půl milionu vojáků se může těšit na "válečnickou dividendu" ve výši 1 776 dolarů (přes 36 800 korun). Šeky jsou již na cestě a k vojákům mají dorazit do Vánoc, uvedla BBC.
Americké soudy vynesly verdikt nad druhým z lékařů v případu tragické smrti slavného herce Matthewa Perryho. Mark Chavez nebude muset přímo za mříže, déle než půl roku ale stráví v domácím vězení. Informovala o tom britská stanice BBC.
I ve středu nastal další vývoj v případu únosu chlapce ze Zlínska, ke kterému došlo v minulém týdnu. Soud vyslyšel žádost policistů a poslal pětadvacetiletého muže do vazby. Obviněný je podezřelý z pokusu o vraždu a zbavení osobní svobody. Hrozí mu až 20 let za mřížemi, případně výjimečný trest.
Belgičtí politici a vysoce postavení finančníci se stali terčem zastrašovací kampaně, za kterou podle evropských tajných služeb stojí ruská vojenská rozvědka GRU. Cílem této operace je donutit Belgii, aby zablokovala využití zmrazených ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur, která mají posloužit jako finanční pomoc pro Ukrajinu., uvedl server The Guardian.