Evropská unie připravuje bezprecedentní plán, který by mohl Ukrajině zajistit částečné členství v bloku již v příštím roce. Brusel se tímto krokem snaží upevnit pozici Kyjeva v Evropě a zajistit jeho trvalé odklonění od Moskvy. Podle informací webu Politico od deseti úředníků a diplomatů se jedná o dramatickou změnu v dosavadních procesech rozšiřování Unie. Ukrajina by díky tomu mohla získat místo u jednacího stolu dříve, než dokončí všechny reformy nutné pro právoplatné členství.
Ukrajinská vláda i představitelé EU považují tento krok za naléhavý, zejména v souvislosti s pokračující ruskou agresí. Prezident Volodymyr Zelenskyj zdůraznil, že stanovení pevného data vstupu v roce 2027 je klíčové, aby Rusko nemohlo zastavit směřování země do Evropy. Konkrétní termín by měl být součástí mírové dohody, kterou podepíší Ukrajina, Evropa, USA i Rusko.
Tento koncept, neformálně nazývaný „obrácené rozšiřování“, částečně vychází z dřívějších vizí Emmanuela Macrona o vícerychlostní Evropě. V praxi by to znamenalo, že kandidátská země vstoupí do bloku na začátku procesu plnění kritérií, nikoliv až na jeho konci. Podle Bruselu by tento model poskytl Kyjevu prostor pro dokončení reforem soudnictví a politického systému, aniž by hrozilo, že Ukrajina ztratí naději na integraci a obrátí se zády k Západu.
Cesta k tomuto cíli má podle zákulisních jednání pět hlavních kroků.
Prvním bodem je maximální urychlení technické připravenosti. EU již nyní poskytuje Ukrajině neformální pokyny pro vyjednávání v rámci jednotlivých právních tematických okruhů, tzv. klastrů. Na březnovém zasedání v Kypru by měla ukrajinská delegace obdržet podrobnosti k dalším klastrům, aby práce na nich mohly začít co nejdříve. Unijní představitelé však trvají na tom, že v otázce reforem nebudou existovat žádné úlevy či zkratky.
Druhým krokem je vytvoření samotného formátu „částečného členství“. Tento model by umožnil postupné získávání práv a povinností. Cílem není snížení nároků, ale vyslání silného politického signálu zemím, jejichž vstup blokuje válka nebo odpor některých členských států, jako je Maďarsko. Přestože Zelenskyj dříve odmítal status „druhořadého“ člena, Kyjev by mohl být otevřen řešení, které by jeho cestu do EU právně ukotvilo.
Třetí fází je čekání na výsledek maďarských parlamentních voleb v dubnu 2026. Premiér Viktor Orbán je považován za největší překážku, neboť se proti členství Ukrajiny staví dlouhodobě a odmítavě. V Bruselu existuje naděje, že pokud by Orbán volby prohrál, jeho vyzyvatel Péter Magyar by mohl postoj Budapešti změnit. Orbánova opozice vůči Kyjevu je podle diplomatů vnímána jako osobní spor s prezidentem Zelenským.
Pokud Orbán u moci zůstane, čtvrtým krokem by mohlo být zapojení Donalda Trumpa. Americký prezident, který udržuje s Orbánem blízké vztahy, by mohl být tím, kdo ho přesvědčí k ústupku. Jelikož je vstup Ukrajiny do EU do roku 2027 součástí návrhu mírového plánu na ukončení války, očekává se, že by Trump mohl na Budapešť vyvinout politický tlak, aby dohodu neblokovala.
Poslední možností, pokud vše ostatní selže, je aktivace článku 7 Smlouvy o EU proti Maďarsku. Tento krok by mohl vést k pozastavení hlasovacích práv členského státu, který porušuje základní hodnoty Unie nebo narušuje její solidaritu v zahraniční politice. Podle některých diplomatů je toto řešení „naprosto možné“, pokud bude Budapešť i nadále systematicky ochromovat rozhodování celého bloku.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupí na Valném shromáždění OSN s projevem, v němž hodlá obhajovat kroky své vlády navzdory rostoucí mezinárodní izolaci. Předseda izraelské vlády čelí nejnáročnější volební výzvě své dlouholeté politické kariéry v situaci, kdy země vede konflikty v Gaze, Libanonu a Íránu. Situaci dále komplikuje rostoucí vlna násilí páchaná izraelskými osadníky na Západním břehu Jordánu.
Světové vlády hledají způsob, jak nastavit globální pravidla pro bezpečnost umělé inteligence, čelí však zásadní překážce v podobě postoje Spojených států. Americký prezident Donald Trump ve svém projevu na Valném shromáždění Organizace spojených národů odmítl jakékoli globální kontrolní schémata nad touto technologií. Státy usilující o mezinárodní dohled se tak dostávají do složité situace, neboť bez zapojení USA je účinnost jakýchkoli dohod značně omezená. Většina klíčových vývojových laboratoří a technologických firem totiž sídlí právě na americkém území.
Osm příslušníků úderné skupiny letadlové lodi USS Abraham Lincoln se během dlouhého nasazení pokusilo o sebevraždu. Informaci podle BBC zveřejnil úřadující tajemník námořnictva Hung Cao v dopise adresovaném demokratické senátorce Kirsten Gillibrandové. Zveřejnění těchto údajů následovalo po rostoucích obavách rodin jmenovaných vojáků ohledně jejich psychického zdraví a náročných podmínek během mise na Blízkém východě.
Volodymyr Zelenskyj vystoupil na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku s projevem věnovaným globálním hrozbám války. Ukrajinský prezident označil ruského vůdce Vladimira Putina za pacienta nula, který šíří infekci konfliktu po celém světě. Ve svém vystoupení zdůraznil, že nekontrolovaná agrese přináší nestabilitu a nová rizika pro všechny země. Varoval také před následky, které by mělo další přehlížení ruských kroků ze strany mezinárodního společenství.
Americký prezident Donald Trump podepsal se zástupci Dánska a Grónska bezpečnostní dohodu upravující vojenskou přítomnost Spojených států na tomto samosprávném území. Nové ujednání navazuje na sedmdesát let starou obrannou smlouvu a doplňuje její stávající rámec. Ke slavnostnímu podpisu dokumentu došlo na okraj Valného shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku po měsících vyostřených politických jednání.
Americký prezident Donald Trump přivítal čínského vůdce Si Ťin-pchinga na letecké základně Joint Base Andrews v Marylandu, kde zahájil jeho oficiální státní návštěvu. Vítání zahraničních státníků obvykle probíhá přímo v Bílém domě, avšak šéf Bílého domu se tentokrát rozhodl pro neobvyklé gesto. Společně s první dámou Melanií Trumpovou odcestoval přímo k letadlu, aby osobním podáním ruky přivítal čínský prezidentský pár na americké půdě.
Soudce Federálního okrskového soudu ve Washingtonu Timothy Kelly vydal předběžné opatření, kterým nařídil Bílému domu okamžitě obnovit novinářské akreditace třem významným mediálním organizacím.
Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.