Evropská unie připravuje bezprecedentní plán, který by mohl Ukrajině zajistit částečné členství v bloku již v příštím roce. Brusel se tímto krokem snaží upevnit pozici Kyjeva v Evropě a zajistit jeho trvalé odklonění od Moskvy. Podle informací webu Politico od deseti úředníků a diplomatů se jedná o dramatickou změnu v dosavadních procesech rozšiřování Unie. Ukrajina by díky tomu mohla získat místo u jednacího stolu dříve, než dokončí všechny reformy nutné pro právoplatné členství.
Ukrajinská vláda i představitelé EU považují tento krok za naléhavý, zejména v souvislosti s pokračující ruskou agresí. Prezident Volodymyr Zelenskyj zdůraznil, že stanovení pevného data vstupu v roce 2027 je klíčové, aby Rusko nemohlo zastavit směřování země do Evropy. Konkrétní termín by měl být součástí mírové dohody, kterou podepíší Ukrajina, Evropa, USA i Rusko.
Tento koncept, neformálně nazývaný „obrácené rozšiřování“, částečně vychází z dřívějších vizí Emmanuela Macrona o vícerychlostní Evropě. V praxi by to znamenalo, že kandidátská země vstoupí do bloku na začátku procesu plnění kritérií, nikoliv až na jeho konci. Podle Bruselu by tento model poskytl Kyjevu prostor pro dokončení reforem soudnictví a politického systému, aniž by hrozilo, že Ukrajina ztratí naději na integraci a obrátí se zády k Západu.
Cesta k tomuto cíli má podle zákulisních jednání pět hlavních kroků.
Prvním bodem je maximální urychlení technické připravenosti. EU již nyní poskytuje Ukrajině neformální pokyny pro vyjednávání v rámci jednotlivých právních tematických okruhů, tzv. klastrů. Na březnovém zasedání v Kypru by měla ukrajinská delegace obdržet podrobnosti k dalším klastrům, aby práce na nich mohly začít co nejdříve. Unijní představitelé však trvají na tom, že v otázce reforem nebudou existovat žádné úlevy či zkratky.
Druhým krokem je vytvoření samotného formátu „částečného členství“. Tento model by umožnil postupné získávání práv a povinností. Cílem není snížení nároků, ale vyslání silného politického signálu zemím, jejichž vstup blokuje válka nebo odpor některých členských států, jako je Maďarsko. Přestože Zelenskyj dříve odmítal status „druhořadého“ člena, Kyjev by mohl být otevřen řešení, které by jeho cestu do EU právně ukotvilo.
Třetí fází je čekání na výsledek maďarských parlamentních voleb v dubnu 2026. Premiér Viktor Orbán je považován za největší překážku, neboť se proti členství Ukrajiny staví dlouhodobě a odmítavě. V Bruselu existuje naděje, že pokud by Orbán volby prohrál, jeho vyzyvatel Péter Magyar by mohl postoj Budapešti změnit. Orbánova opozice vůči Kyjevu je podle diplomatů vnímána jako osobní spor s prezidentem Zelenským.
Pokud Orbán u moci zůstane, čtvrtým krokem by mohlo být zapojení Donalda Trumpa. Americký prezident, který udržuje s Orbánem blízké vztahy, by mohl být tím, kdo ho přesvědčí k ústupku. Jelikož je vstup Ukrajiny do EU do roku 2027 součástí návrhu mírového plánu na ukončení války, očekává se, že by Trump mohl na Budapešť vyvinout politický tlak, aby dohodu neblokovala.
Poslední možností, pokud vše ostatní selže, je aktivace článku 7 Smlouvy o EU proti Maďarsku. Tento krok by mohl vést k pozastavení hlasovacích práv členského státu, který porušuje základní hodnoty Unie nebo narušuje její solidaritu v zahraniční politice. Podle některých diplomatů je toto řešení „naprosto možné“, pokud bude Budapešť i nadále systematicky ochromovat rozhodování celého bloku.
Vláda německého kancléře Friedricha Merze rázně odmítla návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na zavedení společných evropských dluhopisů. Macron v úterním rozhovoru pro evropská média vyzval k vytvoření systému společných půjček, takzvaných eurobondů, které by měly financovat masivní investice do strategických odvětví. Podle něj je tento krok nezbytný, pokud má Evropa ekonomicky konkurovat Spojeným státům a Číně.
Indonésie oznámila, že připravuje vyslání až 8 000 vojáků do Pásma Gazy. Tato jednotka se má stát součástí mezinárodních mírových sil (ISF) v rámci blízkovýchodního mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pokud by se mise uskutečnila, šlo by o první přítomnost cizích vojsk na tomto území od roku 1967.
Evropská unie připravuje bezprecedentní plán, který by mohl Ukrajině zajistit částečné členství v bloku již v příštím roce. Brusel se tímto krokem snaží upevnit pozici Kyjeva v Evropě a zajistit jeho trvalé odklonění od Moskvy. Podle informací webu Politico od deseti úředníků a diplomatů se jedná o dramatickou změnu v dosavadních procesech rozšiřování Unie. Ukrajina by díky tomu mohla získat místo u jednacího stolu dříve, než dokončí všechny reformy nutné pro právoplatné členství.
Nová studie Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) přináší varovné zjištění pro globální zemědělství. Do roku 2100 by se v důsledku klimatických změn mohla plocha vhodná pro chov hospodářských zvířat zmenšit o 36 až 50 %. Tento největší systém produkce potravin na světě je tak paradoxně ohrožen právě krizí, ke které sám významně přispívá emisemi skleníkových plynů.
Ruská armáda pokračuje v ofenzivě na východě Ukrajiny a stupňuje tlak na strategicky významné město Pokrovsk. Podle informací ukrajinského generálního štábu však tyto snahy provázejí mimořádně vysoké ztráty na straně útočníků. Jen za poslední dva dny zaznamenaly Moskvou vedené síly více než 2 000 obětí, zatímco se snaží prolomit silně opevněné obranné linie ukrajinské armády.
Francouzský prezident Emmanuel Macron usiluje o to, aby Evropa v obnoveném dialogu s Vladimirem Putinem mluvila jedním hlasem. Téměř čtyři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu Macron zdůrazňuje, že evropské mocnosti by neměly nechávat vyjednávání o ukončení války pouze na Spojených státech, ale měly by si vybudovat vlastní a dobře organizovaný přístup.
Vědci z vídeňské univerzity vyvíjejí inovativní metodu, jak získat kovy vzácných zemin bez nutnosti tradiční těžby v dolech. Celý proces je založen na využití hub, které díky svým rozsáhlým mikroskopickým sítím podhoubí dokážou pronikat do nejmenších trhlin v materiálech. Právě tyto houby mají schopnost absorbovat živiny, ale i prvky, o které mají lidé velký zájem. V laboratoři tak odborníci testují speciální jíl obohacený o tyto cenné kovy, aby zjistili, zda je podhoubí dokáže efektivně extrahovat.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že zablokuje otevření nového mezinárodního mostu Gordieho Howea, který spojuje Detroit v Michiganu s kanadským Windsorem. V pondělním příspěvku na sociální síti Truth Social prohlásil, že nedovolí zprovoznění této strategické spojnice, dokud Spojené státy nebudou plně odškodněny za vše, co Kanadě v minulosti poskytly. Trump v této souvislosti opětovně zaútočil na severního souseda USA a prohlásil, že Washington musí dostat „férovost a respekt“, které si zaslouží.
Před zahájením klíčové bezpečnostní konference v Mnichově visí nad Evropou stín nového světového řádu Donalda Trumpa. Je tomu rok, co americký viceprezident JD Vance svým projevem na loňském ročníku šokoval světové lídry, když ostře kritizoval evropskou politiku v oblasti migrace a svobody projevu. Tehdy prohlásil, že největší hrozba pro kontinent přichází zevnitř, nikoli zvenčí, a od té doby Trumpova administrativa obrátila dosavadní globální uspořádání naruby.
Vliv genů na délku lidského života je tématem, které vědce fascinuje po celá desetiletí. Dlouhou dobu panovala shoda, že dědičnost ovlivňuje délku dožití zhruba z 20 až 25 %, zatímco zbytek připadá na životní styl a prostředí. Nová studie publikovaná v časopise Science však tento pohled zásadně mění a naznačuje, že genetický příspěvek by mohl být ve skutečnosti mnohem vyšší.
Irčan Seamus Culleton strávil posledních pět měsíců v americké vazbě imigračního úřadu ICE a nyní čelí deportaci, přestože má platné pracovní povolení a čistý trestní rejstřík. Podle své právní zástupkyně se stal obětí neschopného a svévolného systému, ačkoliv byl celých dvacet let, co v USA žije, vzorným imigrantem. Culleton, který pochází z hrabství Kilkenny, žije v oblasti Bostonu, kde provozuje štukatérskou firmu a je ženatý s americkou občankou.
Průměrný věk nováčků v americké armádě v posledních letech roste a v fiskálním roce 2026 dosáhl hranice 22,7 let. Pro srovnání, na začátku tisíciletí činil tento průměr 21,7 let a v následujícím desetiletí klesl na 21,1 let. Tento posun je důsledkem několika faktorů, mezi které patří ekonomické potíže, uvolnění vstupních bariér i změna kultury v rámci ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha.