Evropská unie připravuje bezprecedentní plán, který by mohl Ukrajině zajistit částečné členství v bloku již v příštím roce. Brusel se tímto krokem snaží upevnit pozici Kyjeva v Evropě a zajistit jeho trvalé odklonění od Moskvy. Podle informací webu Politico od deseti úředníků a diplomatů se jedná o dramatickou změnu v dosavadních procesech rozšiřování Unie. Ukrajina by díky tomu mohla získat místo u jednacího stolu dříve, než dokončí všechny reformy nutné pro právoplatné členství.
Ukrajinská vláda i představitelé EU považují tento krok za naléhavý, zejména v souvislosti s pokračující ruskou agresí. Prezident Volodymyr Zelenskyj zdůraznil, že stanovení pevného data vstupu v roce 2027 je klíčové, aby Rusko nemohlo zastavit směřování země do Evropy. Konkrétní termín by měl být součástí mírové dohody, kterou podepíší Ukrajina, Evropa, USA i Rusko.
Tento koncept, neformálně nazývaný „obrácené rozšiřování“, částečně vychází z dřívějších vizí Emmanuela Macrona o vícerychlostní Evropě. V praxi by to znamenalo, že kandidátská země vstoupí do bloku na začátku procesu plnění kritérií, nikoliv až na jeho konci. Podle Bruselu by tento model poskytl Kyjevu prostor pro dokončení reforem soudnictví a politického systému, aniž by hrozilo, že Ukrajina ztratí naději na integraci a obrátí se zády k Západu.
Cesta k tomuto cíli má podle zákulisních jednání pět hlavních kroků.
Prvním bodem je maximální urychlení technické připravenosti. EU již nyní poskytuje Ukrajině neformální pokyny pro vyjednávání v rámci jednotlivých právních tematických okruhů, tzv. klastrů. Na březnovém zasedání v Kypru by měla ukrajinská delegace obdržet podrobnosti k dalším klastrům, aby práce na nich mohly začít co nejdříve. Unijní představitelé však trvají na tom, že v otázce reforem nebudou existovat žádné úlevy či zkratky.
Druhým krokem je vytvoření samotného formátu „částečného členství“. Tento model by umožnil postupné získávání práv a povinností. Cílem není snížení nároků, ale vyslání silného politického signálu zemím, jejichž vstup blokuje válka nebo odpor některých členských států, jako je Maďarsko. Přestože Zelenskyj dříve odmítal status „druhořadého“ člena, Kyjev by mohl být otevřen řešení, které by jeho cestu do EU právně ukotvilo.
Třetí fází je čekání na výsledek maďarských parlamentních voleb v dubnu 2026. Premiér Viktor Orbán je považován za největší překážku, neboť se proti členství Ukrajiny staví dlouhodobě a odmítavě. V Bruselu existuje naděje, že pokud by Orbán volby prohrál, jeho vyzyvatel Péter Magyar by mohl postoj Budapešti změnit. Orbánova opozice vůči Kyjevu je podle diplomatů vnímána jako osobní spor s prezidentem Zelenským.
Pokud Orbán u moci zůstane, čtvrtým krokem by mohlo být zapojení Donalda Trumpa. Americký prezident, který udržuje s Orbánem blízké vztahy, by mohl být tím, kdo ho přesvědčí k ústupku. Jelikož je vstup Ukrajiny do EU do roku 2027 součástí návrhu mírového plánu na ukončení války, očekává se, že by Trump mohl na Budapešť vyvinout politický tlak, aby dohodu neblokovala.
Poslední možností, pokud vše ostatní selže, je aktivace článku 7 Smlouvy o EU proti Maďarsku. Tento krok by mohl vést k pozastavení hlasovacích práv členského státu, který porušuje základní hodnoty Unie nebo narušuje její solidaritu v zahraniční politice. Podle některých diplomatů je toto řešení „naprosto možné“, pokud bude Budapešť i nadále systematicky ochromovat rozhodování celého bloku.
Počet potvrzených obětí po středečních ničivých po sobě jdoucích zemětřeseních ve Venezuele vzrostl na nejméně 188, přičemž zranění utrpělo minimálně 1 520 lidí. Podle speciálního webu, který byl zřízen pro nahlašování blízkých, je však v současné době pohřešováno více než 30 000 osob.
Nejvyšší soud USA rozhodl v poměru hlasů 6:3 ve prospěch Trumpovy administrativy a umožnil jí odebrat status dočasné ochrany (TPS) pro stovky tisíc migrantů z Haiti a Sýrie. Tento verdikt zvrátil předchozí rozhodnutí federálních soudců, která vládní snahy o ukončení programu blokovala.
V Česku o víkendu vyvrcholí vlna veder, přičemž teploty mohou dosáhnout dosud nevídaných hodnot. Náročné tak bude během volných dnů i cestování hromadnou dopravou. Například České dráhy vydaly návod s doporučeními pro cestující. Co by si lidé neměli zapomenout?
Česko má před sebou dny, během nichž vyvrcholí vlna veder. Podle meteorologů není vyloučeno, že v neděli padne absolutní tuzemský teplotní rekord. Policisté v té souvislosti připomněli občanům, aby rozhodně nenechávali děti či mazlíčky v rozpálených autech. K ohrožení života totiž může stačit pár minut.
Mapa Česka se vybarvila červeně, protože meteorologové očekávají extrémně teplé počasí. Vyplývá to ze čtvrteční výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Podle expertů není vyloučeno, že nedělní maxima překročí 40 stupňů.
Nezávislá vyšetřovací komise OSN vydala novou zprávu, ve které uvádí, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti.
Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil, že Ukrajina musí zformovat nové vojenské brigády, aby dokázala čelit hrozbě případné ruské ofenzivy ze severu, do níž by mohlo být zapojeno i Bělorusko. Podle jeho slov se Moskva snaží rozšířit aktivní frontovou linii o přibližně 160 kilometrů, což znamená, že pouhé posilování stávajících jednotek již k pokrytí takto rozsáhlého území nestačí. Varování přichází v době, kdy se objevují informace o stupňujícím se tlaku Kremlu na zatažení Minska do válečného konfliktu.
Severní pobřeží Venezuely zasáhla ve středu večer místního času dvě mimořádně silná zemětřesení v rozmezí pouhé jedné minuty. Podle seizmologických údajů se jedná o nejsilnější otřesy, jaké zemi postihly za poslední více než století. První otřes o síle 7,2 stupně byl zaznamenán krátce po 18:04 východoamerického času (ET) poblíž San Felipe, hlavního města státu Yaracuy. Pouhých 40 sekund poté následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 stupně, jehož epicentrum se nacházelo přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od města Yumare ve stejném státě.
Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.
Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný pokles a dostaly se pod úroveň, na které se nacházely před vypuknutím konfliktu v Íránu na konci února. Globální benchmark pro ropu Brent ve čtvrtek klesl na minimum 72,24 dolaru za barel, což je o něco méně než v den předcházející raketovým útokům Spojených států a Izraele na Teherán z 28. února. Celkově ceny této suroviny během aktuálního měsíce oslabily o více než 20 procent.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se ve čtvrtek sejdou v Antibes na Francouzské riviéře k prvnímu a pravděpodobně také poslednímu společnému bilaterálnímu summitu před koncem Macronova funkčního období. Setkání představuje významný obrat ve vztazích obou lídrů, které v minulosti provázely četné spory ohledně migrace, práva na potrat či vnitrostátních politických incidentů.