Evropská unie připravuje bezprecedentní plán, který by mohl Ukrajině zajistit částečné členství v bloku již v příštím roce. Brusel se tímto krokem snaží upevnit pozici Kyjeva v Evropě a zajistit jeho trvalé odklonění od Moskvy. Podle informací webu Politico od deseti úředníků a diplomatů se jedná o dramatickou změnu v dosavadních procesech rozšiřování Unie. Ukrajina by díky tomu mohla získat místo u jednacího stolu dříve, než dokončí všechny reformy nutné pro právoplatné členství.
Ukrajinská vláda i představitelé EU považují tento krok za naléhavý, zejména v souvislosti s pokračující ruskou agresí. Prezident Volodymyr Zelenskyj zdůraznil, že stanovení pevného data vstupu v roce 2027 je klíčové, aby Rusko nemohlo zastavit směřování země do Evropy. Konkrétní termín by měl být součástí mírové dohody, kterou podepíší Ukrajina, Evropa, USA i Rusko.
Tento koncept, neformálně nazývaný „obrácené rozšiřování“, částečně vychází z dřívějších vizí Emmanuela Macrona o vícerychlostní Evropě. V praxi by to znamenalo, že kandidátská země vstoupí do bloku na začátku procesu plnění kritérií, nikoliv až na jeho konci. Podle Bruselu by tento model poskytl Kyjevu prostor pro dokončení reforem soudnictví a politického systému, aniž by hrozilo, že Ukrajina ztratí naději na integraci a obrátí se zády k Západu.
Cesta k tomuto cíli má podle zákulisních jednání pět hlavních kroků.
Prvním bodem je maximální urychlení technické připravenosti. EU již nyní poskytuje Ukrajině neformální pokyny pro vyjednávání v rámci jednotlivých právních tematických okruhů, tzv. klastrů. Na březnovém zasedání v Kypru by měla ukrajinská delegace obdržet podrobnosti k dalším klastrům, aby práce na nich mohly začít co nejdříve. Unijní představitelé však trvají na tom, že v otázce reforem nebudou existovat žádné úlevy či zkratky.
Druhým krokem je vytvoření samotného formátu „částečného členství“. Tento model by umožnil postupné získávání práv a povinností. Cílem není snížení nároků, ale vyslání silného politického signálu zemím, jejichž vstup blokuje válka nebo odpor některých členských států, jako je Maďarsko. Přestože Zelenskyj dříve odmítal status „druhořadého“ člena, Kyjev by mohl být otevřen řešení, které by jeho cestu do EU právně ukotvilo.
Třetí fází je čekání na výsledek maďarských parlamentních voleb v dubnu 2026. Premiér Viktor Orbán je považován za největší překážku, neboť se proti členství Ukrajiny staví dlouhodobě a odmítavě. V Bruselu existuje naděje, že pokud by Orbán volby prohrál, jeho vyzyvatel Péter Magyar by mohl postoj Budapešti změnit. Orbánova opozice vůči Kyjevu je podle diplomatů vnímána jako osobní spor s prezidentem Zelenským.
Pokud Orbán u moci zůstane, čtvrtým krokem by mohlo být zapojení Donalda Trumpa. Americký prezident, který udržuje s Orbánem blízké vztahy, by mohl být tím, kdo ho přesvědčí k ústupku. Jelikož je vstup Ukrajiny do EU do roku 2027 součástí návrhu mírového plánu na ukončení války, očekává se, že by Trump mohl na Budapešť vyvinout politický tlak, aby dohodu neblokovala.
Poslední možností, pokud vše ostatní selže, je aktivace článku 7 Smlouvy o EU proti Maďarsku. Tento krok by mohl vést k pozastavení hlasovacích práv členského státu, který porušuje základní hodnoty Unie nebo narušuje její solidaritu v zahraniční politice. Podle některých diplomatů je toto řešení „naprosto možné“, pokud bude Budapešť i nadále systematicky ochromovat rozhodování celého bloku.
V červnu začíná meteorologické léto a právě do jeho prvních dní už meteorologové vidí. Tropy ale zatím očekávat nemůžeme, nejvyšší teploty vystoupají maximálně lehce přes 20 stupňů. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Policie v pondělí prozradila, jak pokročila s vyšetřováním sobotního ostudného incidentu na fotbalovém derby pražských "S". Policisté v několika případech zahájili úkony trestního řízení. Řeší se i napadení sparťanského brankáře Jakuba Surovčíka.
Čeští hokejisté už v pátek vstoupí do letošního mistrovství světa ve švýcarských městech Curych a Fribourg. Fanoušci se včera večer po posledním přípravném duelu dozvěděli, kdo se pokusí rozšířit sbírku medailí.
Podle Edenred Restaurant Indexu činí průměrná útrata zaměstnanců za polední menu 200 Kč a 70 haléřů. Jde o zatím vůbec nejvyšší zaznamenanou hodnotu. Hranici dvou set korun za oběd překračují Praha, Brno, Plzeň, České Budějovice i Liberec. Blíží se k ní také Pardubice (196,80 Kč) a Ostrava (198,80 Kč). Nejlevnější obědy jsou stále ve Zlíně a v Olomouci. Ceny letos konstantně rostou – na mnoha místech až o korunu za měsíc. Meziročně stouply o 3,1 %, což je přibližně o 1,2 p.b. větší nárůst než inflace. Náklady na stravování proto představují čím dál silnější faktor při výběru restaurace, ale například i při hledání nového zaměstnání.
Francie je další zemí, která potvrdila první případ hantavirové infekce. Nemoc se projevila u ženy, která cestovala na lodi, kde nákaza dokonce několik lidí připravila o život. O případu informovala stanice France24.
Nový hollywoodský film Michael o králi popu Michaelu Jacksonovi nemohl být nekonečný, takže se do scénáře mnohé události jeho života nedostaly. Co například víme o posledním vystoupení legendárního zpěváka?
Babišova vláda v příštím roce poruší své programové prohlášení, když deficit přesáhne 3 % HDP, domnívá se Česká národní banka. ANO, SPD a Motoristé se tak mohou připravit na kritiku ze strany opozice.
Česko v pondělí místy zasáhnou silné bouřky, které bude doprovázet zejména silný déšť. Může spadnout až 50 milimetrů srážek. Vyplývá to z dnes vydané výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Exprezident Miloš Zeman a herečka Jiřina Bohdalová si navzájem pravidelně přejí k narozeninám, protože jsou dobří přátelé. V uplynulých dnech byl na řadě Zeman, který opět prokázal, jak dobře se umí vyjadřovat.
Sobotní večer v pražském Edenu měl být oslavou fotbalu a dost možná i definitivním potvrzením slávistické cesty za mistrovským titulem. Místo toho se však 9. květen 2026 zapíše do historie české kopané temným písmem. Pro vršovický klub může mít i fatální ekonomické následky.
Válka na Blízkém východě se zřejmě neblíží ke konci, ačkoliv se to americký prezident Donald Trump v posledních dnech snažil lidem namluvit. Vyplývá to z jeho ostré reakce na návrh, který Írán odeslal prostřednictvím Pákistánu.
Bývalý francouzský premiér Édouard Philippe v neděli oficiálně zahájil svou kampaň pro nadcházející prezidentské volby. Na shromáždění v severovýchodním městě Remeš se představil jako hlavní postava schopná zastavit vzestup krajní pravice. Podle aktuálních průzkumů je právě on nejlépe postaveným kandidátem středu, který by mohl v souboji o Elysejský palác porazit favority z Národního sdružení, Marine Le Penovou a Jordana Bardellu.