Evropská unie připravuje bezprecedentní plán, který by mohl Ukrajině zajistit částečné členství v bloku již v příštím roce. Brusel se tímto krokem snaží upevnit pozici Kyjeva v Evropě a zajistit jeho trvalé odklonění od Moskvy. Podle informací webu Politico od deseti úředníků a diplomatů se jedná o dramatickou změnu v dosavadních procesech rozšiřování Unie. Ukrajina by díky tomu mohla získat místo u jednacího stolu dříve, než dokončí všechny reformy nutné pro právoplatné členství.
Ukrajinská vláda i představitelé EU považují tento krok za naléhavý, zejména v souvislosti s pokračující ruskou agresí. Prezident Volodymyr Zelenskyj zdůraznil, že stanovení pevného data vstupu v roce 2027 je klíčové, aby Rusko nemohlo zastavit směřování země do Evropy. Konkrétní termín by měl být součástí mírové dohody, kterou podepíší Ukrajina, Evropa, USA i Rusko.
Tento koncept, neformálně nazývaný „obrácené rozšiřování“, částečně vychází z dřívějších vizí Emmanuela Macrona o vícerychlostní Evropě. V praxi by to znamenalo, že kandidátská země vstoupí do bloku na začátku procesu plnění kritérií, nikoliv až na jeho konci. Podle Bruselu by tento model poskytl Kyjevu prostor pro dokončení reforem soudnictví a politického systému, aniž by hrozilo, že Ukrajina ztratí naději na integraci a obrátí se zády k Západu.
Cesta k tomuto cíli má podle zákulisních jednání pět hlavních kroků.
Prvním bodem je maximální urychlení technické připravenosti. EU již nyní poskytuje Ukrajině neformální pokyny pro vyjednávání v rámci jednotlivých právních tematických okruhů, tzv. klastrů. Na březnovém zasedání v Kypru by měla ukrajinská delegace obdržet podrobnosti k dalším klastrům, aby práce na nich mohly začít co nejdříve. Unijní představitelé však trvají na tom, že v otázce reforem nebudou existovat žádné úlevy či zkratky.
Druhým krokem je vytvoření samotného formátu „částečného členství“. Tento model by umožnil postupné získávání práv a povinností. Cílem není snížení nároků, ale vyslání silného politického signálu zemím, jejichž vstup blokuje válka nebo odpor některých členských států, jako je Maďarsko. Přestože Zelenskyj dříve odmítal status „druhořadého“ člena, Kyjev by mohl být otevřen řešení, které by jeho cestu do EU právně ukotvilo.
Třetí fází je čekání na výsledek maďarských parlamentních voleb v dubnu 2026. Premiér Viktor Orbán je považován za největší překážku, neboť se proti členství Ukrajiny staví dlouhodobě a odmítavě. V Bruselu existuje naděje, že pokud by Orbán volby prohrál, jeho vyzyvatel Péter Magyar by mohl postoj Budapešti změnit. Orbánova opozice vůči Kyjevu je podle diplomatů vnímána jako osobní spor s prezidentem Zelenským.
Pokud Orbán u moci zůstane, čtvrtým krokem by mohlo být zapojení Donalda Trumpa. Americký prezident, který udržuje s Orbánem blízké vztahy, by mohl být tím, kdo ho přesvědčí k ústupku. Jelikož je vstup Ukrajiny do EU do roku 2027 součástí návrhu mírového plánu na ukončení války, očekává se, že by Trump mohl na Budapešť vyvinout politický tlak, aby dohodu neblokovala.
Poslední možností, pokud vše ostatní selže, je aktivace článku 7 Smlouvy o EU proti Maďarsku. Tento krok by mohl vést k pozastavení hlasovacích práv členského státu, který porušuje základní hodnoty Unie nebo narušuje její solidaritu v zahraniční politice. Podle některých diplomatů je toto řešení „naprosto možné“, pokud bude Budapešť i nadále systematicky ochromovat rozhodování celého bloku.
Ve středu 12. srpna 2026 nastane mimořádná astronomická situace. Odehraje se zatmění Slunce, které bude z území Česka a Slovenska pozorovatelné v podvečerních hodinách jako velmi výrazné částečné. Spatříme ho nízko mezi západním a severozápadním obzorem přibližně hodinu před západem Slunce a v průběhu samotného západu. Jako úplné bude pozorovatelné z Grónska, Islandu a Španělska, kam se za ním chystá i mnoho výprav.
Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv pokračuje v intenzivním řešení omezené dostupnosti léčivých přípravků s účinnou látkou tamoxifen. Díky mimořádným opatřením se podařilo zajistit téměř 6 000 balení, která jsou nyní postupně distribuována do lékáren po celé České republice. Další dodávky jsou již na cestě a budou do distribuční sítě uvolňovány v průběhu příštího týdne.
Čtyři roky uplynou za několik týdnů od smrti legendární britské královny Alžběty II., která během svého působení v čele monarchie navštívila i Českou republiku. Po návratu domů napsala dopis, který se teď na Pražském hradě po třiceti letech znovu našel.
Počasí psalo tento týden v prostoru střední Evropy, kam patří i Česká republika, historii. Nový slovenský národní teplotní rekord je totiž zároveň i historicky nejvyšší hodnotou naměřenou ve středoevropském regionu. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Premiér Andrej Babiš zdaleka neinformuje občany jen o dění v politice, ale občas se zmíní i o něčem jiném. Například o tom, že v poslední době znovu přibral, což ho vůbec netěší. Babiš vysvětlil, jak se to podle jeho názoru stalo.
Letošní sklizeň potvrzuje, že české zemědělce letos drtí počasí, zvláště pak sucho. Podle nejnovějšího červencového odhadu Českého statistického úřadu se totiž má letos sklidit jen 6,39 milionu tun základních obilovin. To je meziročně o 16,9 procenta méně, tedy přibližně o 1,3 milionu tun. Zároveň jde o nejnižší úrodu obilovin za posledních 14 let. Ve srovnání s pětiletým průměrem je letošní výsledek o 13 procent slabší. Navíc se odhad od června ještě zhoršil o dalších 75 tisíc tun.
Hydrologické sucho na našem území dál výrazně zesiluje. Vedra, nedostatek srážek a rekordně nízké stavy vodních toků i podzemních vod potvrzují závažnost současné situace. Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě podporuje opatření, která pomáhají vodu v krajině zadržovat, zpomalovat její odtok a zvyšovat odolnost přírodních ekosystémů i obcí a měst vůči dopadům změny klimatu.
Meteorologové v neděli varovali před návratem tropických teplot, které budou hrozit i zítra, kdy odpolední maxima vyšplhají až na 36 stupňů. Nadále panuje také nebezpečí požárů, vyplývá z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Kdy se opět uklidní situace v Hormuzském průlivu, která má dalekosáhlé dopady na světovou ekonomiku? Rozhovory, které mají zajistit bezpečný lodní provoz, pokračují podle Ománu pozitivně. Írán nicméně upozornil, že ani případná dohoda nepovede k okamžitému znovuotevření klíčové vodní cesty. Upozornila na to britská stanice BBC.
Hvězdné konstelace nadcházejících dnů přinesou výrazný posun v osobních i pracovních vztazích, což donutí většinu znamení přehodnotit dosavadní priority a otevřít se novým výzvám.
Ministerstvo zahraničních věcí upravuje svou diplomatickou síť tak, aby lépe odpovídala současným zájmům České republiky. Už za několik týdnu ukončí činnost jeden z konzulátů, jiný ji naopak zahájí. Ministerstvo o tom informovalo na webu.
Andrej Babiš (ANO) jako každý premiér čelí kritické práci tuzemských novinářů, což se mu samozřejmě občas nelíbí. Tak to u politiků bývá. Tentokrát se Babiš rozhodl prozradit svůj pohled na věc a dal najevo, že novináři nebudou mít klid.