Bondi Beach, světově proslulý symbol australského multikulturalismu a pohody, se 15. prosince proměnil v dějiště nepředstavitelné tragédie. Dva ozbrojenci zde zastřelili 15 lidí v útoku, který byl podle svědků i vyšetřovatelů motivován nenávistí vůči židovské komunitě. Pro Austrálii, která se pyšní největším počtem přeživších holocaustu na obyvatele mimo Izrael, jde o nejhorší masovou střelbu za posledních 30 let a moment, který zásadně otřásl pocitem bezpečí místních Židů.
Komunita, která po desetiletí vnímala Sydney jako bezpečné útočiště, nyní pociťuje hlubokou zradu. Truchlící u památníku Bondi Pavilion mluví o tom, že se země změnila a že vláda dopustila, aby antisemitismus pod povrchem nekontrolovaně bujel. Tato frustrace míří především na premiéra Anthonyho Albaneseho, kterému kritici vyčítají nedostatečnou reakci na radikalizaci společnosti v posledních dvou letech.
Vyšetřování odhalilo, že útočníci měli vazby na extremistické ideologie, přičemž v jejich voze byly nalezeny vlajky ISIS a improvizovaná výbušná zařízení. Jeden z pachatelů, Sajid Akram, strávil před útokem měsíc na Filipínách v oblasti ovládané islamistickými povstalci. Jeho syn nyní čelí desítkám obvinění z vraždy a terorismu, zatímco Austrálie narychlo zpřísňuje zákony proti nenávistným projevům a pravomoci k rušení víz pro radikální kazatele.
Dopady útoku jsou viditelné i v běžném životě, kdy populární židovské podniky, jako pekárna Avner’s, musely ukončit provoz kvůli neustálým útokům a vandalismu. Majitelé uvádějí, že po dvou letech cejchování a obtěžování již není možné zajistit bezpečnost zaměstnanců ani zákazníků. Židovská populace, která tvoří přibližně 0,4 % (asi 100 000 osob) australských obyvatel, nyní otevřeně diskutuje o možnosti emigrace do Izraele nebo USA.
Napětí v zemi eskalovalo zejména od října 2023, kdy konflikt na Blízkém východě vyvolal v Austrálii vlnu masových protestů. Přestože organizátoři propalestinských pochodů, kterých se v srpnu 2025 zúčastnilo až 90 000 lidí, odmítají spojitost s násilím, židovská komunita vnímá tyto demonstrace jako katalyzátor nepřátelské atmosféry. Statistiky ukazují, že počet antisemitských incidentů v Austrálii vzrostl za poslední dva roky o stovky procent.
V reakci na masakr oznámila vláda Nového Jižního Walesu nejrozsáhlejší zbraňovou reformu od roku 1996. Plánovaný plošný výkup zbraní by měl z oběhu odstranit stovky tisíc kusů licencovaných palných zbraní. Zároveň se připravuje zákaz demonstrací v blízkosti míst teroristických útoků, aby se zabránilo další eskalaci napětí a zastrašování zasažených komunit.
Přes veškerou bolest se však objevují i příběhy hrdinství a sounáležitosti, jako v případě muslimského otce Ahmeda al Ahmeda, který riskoval život a jednoho z útočníků zneškodnil. Tisíce lidí různých vyznání se sešly na pláži k uctění památky obětí, včetně desetileté Matildy, nejmladší oběti střelby. Celostátní den smutku a vyhlášení boje proti nenávisti jsou prvními kroky na dlouhé cestě k uzdravení rozdělené společnosti.
Česko se s Janou Brejchovou rozloučilo již bezprostředně poté, co v pátek večer vyšlo najevo, že ve věku 86 let zemřela. Veřejnost ale očekává, že se ještě uskuteční smuteční obřad. Ve věci se dokonce chopila iniciativy vláda.
Meteorologická zima se chýlí ke svému závěru, v březnu už totiž pro meteorology začíná jaro. Teploty také mají pozvolna stoupat, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové ale nevyloučili pokles teplot pod průměr v závěru února.
Pondělí 9. února 2026 se stalo zlomovým dnem v dlouholeté kauze Jeffreyho Epsteina. Američtí zákonodárci totiž poprvé získali přístup k nezkráceným verzím spisů ministerstva spravedlnosti, což vyvolalo vlnu kritiky ohledně způsobu, jakým úřady v uplynulých měsících informace veřejnosti dávkovaly. Hlavním tématem dne se stalo „podezřelé začerňování“, které podle kritiků neslouží k ochraně obětí, ale k maskování vlivných osobností.
Britský premiér sir Keir Starmer prochází nejtěžší krizí své dosavadní kariéry. Během pouhých 48 hodin přišel o dva své nejbližší spolupracovníky a čelí otevřené výzvě k rezignaci z vlastních řad. Politický Londýn se otřásá v základech a chodby parlamentu podle Sky News zaplavily spekulace o tom, kdo by mohl premiéra v čele vlády nahradit.
Vláda německého kancléře Friedricha Merze rázně odmítla návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na zavedení společných evropských dluhopisů. Macron v úterním rozhovoru pro evropská média vyzval k vytvoření systému společných půjček, takzvaných eurobondů, které by měly financovat masivní investice do strategických odvětví. Podle něj je tento krok nezbytný, pokud má Evropa ekonomicky konkurovat Spojeným státům a Číně.
Indonésie oznámila, že připravuje vyslání až 8 000 vojáků do Pásma Gazy. Tato jednotka se má stát součástí mezinárodních mírových sil (ISF) v rámci blízkovýchodního mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pokud by se mise uskutečnila, šlo by o první přítomnost cizích vojsk na tomto území od roku 1967.
Evropská unie připravuje bezprecedentní plán, který by mohl Ukrajině zajistit částečné členství v bloku již v příštím roce. Brusel se tímto krokem snaží upevnit pozici Kyjeva v Evropě a zajistit jeho trvalé odklonění od Moskvy. Podle informací webu Politico od deseti úředníků a diplomatů se jedná o dramatickou změnu v dosavadních procesech rozšiřování Unie. Ukrajina by díky tomu mohla získat místo u jednacího stolu dříve, než dokončí všechny reformy nutné pro právoplatné členství.
Nová studie Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) přináší varovné zjištění pro globální zemědělství. Do roku 2100 by se v důsledku klimatických změn mohla plocha vhodná pro chov hospodářských zvířat zmenšit o 36 až 50 %. Tento největší systém produkce potravin na světě je tak paradoxně ohrožen právě krizí, ke které sám významně přispívá emisemi skleníkových plynů.
Ruská armáda pokračuje v ofenzivě na východě Ukrajiny a stupňuje tlak na strategicky významné město Pokrovsk. Podle informací ukrajinského generálního štábu však tyto snahy provázejí mimořádně vysoké ztráty na straně útočníků. Jen za poslední dva dny zaznamenaly Moskvou vedené síly více než 2 000 obětí, zatímco se snaží prolomit silně opevněné obranné linie ukrajinské armády.
Francouzský prezident Emmanuel Macron usiluje o to, aby Evropa v obnoveném dialogu s Vladimirem Putinem mluvila jedním hlasem. Téměř čtyři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu Macron zdůrazňuje, že evropské mocnosti by neměly nechávat vyjednávání o ukončení války pouze na Spojených státech, ale měly by si vybudovat vlastní a dobře organizovaný přístup.
Vědci z vídeňské univerzity vyvíjejí inovativní metodu, jak získat kovy vzácných zemin bez nutnosti tradiční těžby v dolech. Celý proces je založen na využití hub, které díky svým rozsáhlým mikroskopickým sítím podhoubí dokážou pronikat do nejmenších trhlin v materiálech. Právě tyto houby mají schopnost absorbovat živiny, ale i prvky, o které mají lidé velký zájem. V laboratoři tak odborníci testují speciální jíl obohacený o tyto cenné kovy, aby zjistili, zda je podhoubí dokáže efektivně extrahovat.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že zablokuje otevření nového mezinárodního mostu Gordieho Howea, který spojuje Detroit v Michiganu s kanadským Windsorem. V pondělním příspěvku na sociální síti Truth Social prohlásil, že nedovolí zprovoznění této strategické spojnice, dokud Spojené státy nebudou plně odškodněny za vše, co Kanadě v minulosti poskytly. Trump v této souvislosti opětovně zaútočil na severního souseda USA a prohlásil, že Washington musí dostat „férovost a respekt“, které si zaslouží.