Nárůst případů horečky dengue napříč tichomořskými ostrovy, který je nejvyšší za posledních deset let, je podle odborníků způsoben klimatickou krizí. Od začátku roku 2025 bylo v regionu potvrzeno více než 16 502 případů a 17 úmrtí, přičemž Samoa, Fidži a Tonga patří k nejvíce zasaženým zemím. Některé z nich už dokonce vyhlásily stav nouze.
Horečka dengue je virové onemocnění, které přenáší komáři rodu Aedes. Podle odborníků na epidemiologii a ekologii chorob jsou dřívější sezónní epidemie stále častější, a to právě kvůli změně klimatu.
Vyšší teploty, zvýšené srážky a vlhkost vytvářejí pro komáry ideální podmínky k rozmnožování. Deště zvyšují hladinu vody, což vede k líhnutí vajíček komárů, a silné deště vytvářejí více míst se stojatou vodou, kde se mohou komáři množit.
Ačkoliv by se mohlo zdát, že sucho omezí počet komárů, podle Dr. Joela Kaufmana z University of Washington tomu tak není. V suchých obdobích dochází k zrychlení přenosu nemoci, protože komáři se soustředí kolem zbývajících vodních zdrojů.
Podle něj je dengue jedním z prvních vážných jevů souvisejících s nemocemi, které lze připsat na vrub změn klimatu. Varuje, že jak se planeta bude oteplovat, bude takových nemocí přibývat.
Zatímco země Tichomoří produkují jen zlomek světových emisí skleníkových plynů, čelí nejvážnějším hrozbám v oblasti zdraví spojených s klimatem. Reakce jednotlivých zemí se liší. Samoa, Cookovy ostrovy a Americká Samoa vyhlásily stav nouze, přičemž Cookovy ostrovy provedly celoplošné úklidy, zintenzivnily dohled a cílené postřiky.
Tonga ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací posílila reakci na epidemii, zatímco Tuvalu a Samoa se zaměřily na osvětové kampaně a preventivní opatření. Nový Zéland poskytl Samoe finanční a materiální pomoc, včetně zdravotnického týmu.
Odborníci nicméně tvrdí, že tato opatření jsou často nedostatečná, protože současné systémy sledování nemocí nejsou dostatečně rozvinuté, což dokazuje neustálý nárůst horečky dengue v regionu.
Podle doktora Bobbyho Reinera, ekologa z University of Washington, většina metod kontroly komárů, jako je odstraňování líhnišť nebo postřik insekticidy, nebyla nikdy účinně prokázána, a reakce jsou navíc často opožděné, protože se snaží dohnat epidemii, místo aby jí předešly.
Donald Trump prohlásil, že Spojené státy Grónsko „prostě musí mít“ pro svou národní bezpečnost. Aby své odhodlání zdůraznil, zveřejnil na sociálních sítích soukromé zprávy od francouzského prezidenta Emmanuela Macrona i šéfa NATO Marka Rutteho.
Španělsko se od úterý zahalí do třídenního státního smutku za oběti tragické srážky dvou rychlovlaků v Andalusii. Neštěstí, ke kterému došlo v neděli večer u obce Adamuz, si vyžádalo nejméně 40 lidských životů. Záchranáři stále prohledávají trosky zdemolovaných vagonů a úřady varují, že konečná bilance obětí může být ještě vyšší.
Čas letí, už několik dní tady máme nový kalendářní rok, v němž legendární Jiřina Bohdalová oslaví již 95. narozeniny. Navzdory požehnanému věku, kdy by si už mnoho let mohla užívat zaslouženého důchodu, je nadále aktivní v šoubyznyse. A kolegové ji za to obdivují.
Rodina někdejšího řeporyjského starosty a bývalého novináře Pavla Novotného se ocitla v nezáviděníhodné situaci. Syn legendárního baviče má podle dostupných informací dlužit poměrně vysokou částku. Co jemu a jeho blízkým hrozí?
Ve zbytku ledna a do poloviny února se očekává typicky zimní počasí, které může být i teplotně podprůměrné. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Už tento týden se může vyskytnout další sněžení.
Spekulace z posledních dní se ukázaly jako pravdivé. Karlos Vémola se dočkal propuštění z vazby po zaplacení kauce. Podle dostupných informací bylo nutné zaplatit částku přesahující 10 milionů korun.
Tragická střelba otřásla v úvodu nového týdne Chřibskou na Děčínsku. Při útoku na městském úřadě přišel o život jeden člověk, mezi šesticí zraněných má být místní starosta. Útočník si zřejmě vzal život sám, předtím se dostal do přestřelky s přivolanými policisty. I v řadách policie došlo ke zraněním.
Snaha Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska proti vůli jeho obyvatel uvrhla NATO do nejhlubší krize v jeho téměř osmasedmdesátileté historii. Prezidentův plán uvalit cla na spojence, kteří se staví proti jeho územním ambicím, vyvolává na obou stranách Atlantiku otázku: Kdo může alianci zachránit před rozpadem? Hlavní tíha odpovědnosti nyní podle CNN leží na bedrech republikánů v Kongresu a na schopnosti evropských lídrů zachovat jednotu tváří v tvář ekonomickému vydírání.
Situace kolem Grónska se vyostřila do té míry, že evropští diplomaté začínají otevřeně mluvit o krizi nevídaných rozměrů. Donald Trump totiž podle informací z Washingtonu neblafuje. Zatímco mnozí považovali jeho snahu o odkup ostrova za další z jeho vyjednávacích taktik typu „Umění dohody“, dánská vláda po posledních schůzkách s americkým týmem dospěla k závěru, že prezident to myslí naprosto smrtelně vážně.
Britský premiér Keir Starmer se ostře ohradil proti plánu Donalda Trumpa uvalit cla na Velkou Británii a další evropské země. Reagoval tak na stupňující se nátlak Washingtonu, který se snaží vynutit si prodej Grónska. Starmer označil Trumpův postup za „naprosto chybný“ a zdůraznil, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodovat výhradně obyvatelé Grónska a Dánské království.
Vztahy mezi globálními mocnostmi a boj o omezené zdroje oceánů dnes vyžadují více než jen klasickou diplomacii. Oceány, které pokrývají 70 % naší planety a zajišťují 90 % světového obchodu, se stávají novou frontovou linií geopolitiky 21. století. To, jak se politici postaví k výzvám v Arktidě nebo na mořském dně, podle expertů přímo ovlivní ceny zboží i globální bezpečnost.
Východní křídlo Bílého domu, které od roku 1942 ukrývalo jedno z nejstřeženějších tajemství americké bezpečnosti, přestalo v říjnu 2025 existovat. Demoliční čety srovnaly historickou budovu se zemí, aby uvolnily místo pro nový projekt prezidenta Donalda Trumpa – monumentální taneční sál. Spolu s nadzemní částí však z mapy zmizely i legendární podzemní prostory, včetně bunkru známého jako Prezidentské operační středisko (PEOC).