Britská politika čelí bezprecedentní vlně nestability, která je přímým důsledkem chronického chřadnutí hospodářství. Spojené království prošlo šestou výměnou na pozici předsedy vlády během zhruba sedmi let. Dlouhodobý ekonomický útlum citelně zasahuje peněženky obyvatel a trpělivost veřejnosti je u konce, jelikož se žádnému z dosavadních lídrů nepodařilo zemi ze stagnace vyvést.
Ministerský předseda a šéf Labouristické strany Keir Starmer skončil ve funkci po pouhých dvou letech. Zařadil se tak po bok svých předchůdců Rishiho Sunaka, Liz Trussové, Borise Johnsona a Theresy Mayové, kteří pohořeli na obdobných problémech. Nejkratší epizodu zaznamenala Trussová, jejíž záměr prosadit kryté daňové úlevy vyvolal otřesy na finančních trzích a její kabinet se zhroutil za necelé dva měsíce.
Spokojenost britské veřejnosti se odvíjí od kupní síly, která je však kvůli vysoké drahotě dlouhodobě pod tlakem. Výplatnice běžných občanů sotva drží krok se skokovým růstem spotřebitelských cen, což brání jakémukoliv pocitu finančního zlepšení. Reálná průměrná týdenní mzda od příchodu labouristů vzrostla o necelé jedno procento na 494 liber, přičemž daňové zatížení zůstává na historických maximech.
Odborníci z hospodářské sféry připomínají, že se veškeré potíže odvíjejí od celkové slabosti britského hospodářství. Ačkoliv Starmer i jeho předchůdci označovali nízký ekonomický výkon za zásadní překážku a slibovali jeho oživení, výsledky se nedostavily a státní dluh dál bobtnal. Vlády kvůli tomu ztratily kapitál nutný k obnově zanedbané infrastruktury nebo k řešení bytové krize.
Ekonomická skepse a touha po změně po čtrnáctileté éře konzervativců, poznamenané brexitem, pandemií či úspornými škrty, sice původně vynesly labouristy k moci, očekávaný obrat se však nekonal. Pomalý postup reformních kroků vyvolal znechucení voličů, které naplno promluvilo v květnových lokálních volbách. Výrazné ztráty v hlasování nakonec přiměly Starmera k odchodu.
Podle analytiků vyžaduje náprava strukturálních problémů, jako je výstavba infrastrukturních projektů či srážení cen energií, delší čas. Naděje na brzké zlepšení navíc hatí vnější vlivy včetně konfliktu v Íránu, kvůli němuž Mezinárodní měnový fond snížil odhad letošního růstu britského HDP na pouhých 0,8 percenta.
Představitelé britského průmyslu zdůrazňují, že pouhá rošáda v premiérském křesle problémy nevyřeší. Nový šéf kabinetu bude muset okamžitě uklidnit trhy a investory a představit realistickou strategii pro obnovu hospodářského růstu i kupní síly obyvatel.
Evropa se připravuje na první dvě výrazné tlakové níže letošního podzimu, které ovlivní i počasí v Česku. Bude se hodit deštník, problémem bude také silný vítr. V Anglii a Francii může mít rychlost až 130 kilometrů za hodinu.
České úřady upozornily na nepravdivou informaci o možné další uprchlické vlně z válkou zmítané Ukrajiny. Podle ministerstva vnitra a policie tomu nic nenasvědčuje. Úřady nicméně zdůraznily, že jsou připraveny reagovat na případnou zásadní změnu situace.
Tenisovým světem otřásla smutná zpráva. Ukrajinská tenistka Elina Svitolinová oznámila rozpad manželství s bývalým francouzským hráčem Gaelem Monfilsem. Svitolinová naznačila, že ke konci vztahu přispěla i stále probíhající válka na Ukrajině.
Plánované navýšení ročních kvót pro pracovníky z Filipín ze současných 10 300 na 12 000 míst od ledna příštího roku představuje reakci vlády na přetrvávající nedostatek pracovní síly v některých odvětvích české ekonomiky. Zaměstnavatelům může usnadnit obsazování volných pozic, zvyšovat výrobní kapacity a umožnit přijímat zakázky, které by jinak kvůli personálnímu nedostatku museli odmítat. Z celostátního makroekonomického hlediska však samotné navýšení kvóty o 1700 míst zásadní změnu nepřinese.
Evropská unie se připravuje na diplomatický tlak vůči Kanadě a Velké Británii s cílem přimět obě země k navýšení finanční podpory pro Ukrajinu. Brusel tak reaguje na rostoucí rozpočtovou mezeru ve výši sedmdesáti miliard eur, které bude Kyjev potřebovat v průběhu příštího roku na zajištění svého chodu a obrany.
Digitální platební trendy a finanční návyky nastupující generace Z radikálně proměňují podobu moderního bankovnictví a nákupního chování. Podle nejnovějších zpráv a analýz fintechových společností využívá až devadesát procent mladých lidí v USA chytré telefony k platbám prostřednictvím mobilních aplikací, což signalizuje trvalý posun, který bude s postupným přebíráním rozhodovacích pozic touto generací v byznysu nadále zrychlovat.
Severní Korea vydala přísný rozkaz svým pohraničním jednotkám, aby v případě jakéhokoliv ohrožení ze strany jihokorejských sil podnikly okamžité a rázné kroky. Tento krok, který oznámila státní média, výrazně zvyšuje riziko vojenského střetu podél silně střežené hranice rozdělující oba státy.
Rusko zaútočilo na ukrajinské hlavní město Kyjev rozsáhlým raketovým útokem, k němuž došlo pouhé hodiny poté, co ruský prezident Vladimir Putin oznámil připravenost obnovit příští měsíc třístranná mírová jednání. Útok následoval po tříhodinové schůzce Putina se zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem v Petrohradu. Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že jeho administrativa je nejblíže k urovnání války na Ukrajině.
Rusko v noci na středu čelilo rozsáhlému dronovému útoku, který podle představitelů místních samospráv směřoval také na Moskvu a její okolí. Moskevský starosta Sergej Sobjanin podle Kyiv Post uvedl, že směrem k metropoli od úterního večera zamířilo celkem 630 bezpilotních letounů, přičemž 163 z nich se podařilo sestřelit při přiblížení k městu. Incident si v oblasti obce Voronovo vyžádal zranění dvou lidí, kteří museli vyhledat lékařskou pomoc.
Americký prezident Donald Trump opakovaně vyjadřuje přesvědčení, že by mohl rychle ukončit válku na Ukrajině a zajistit tak mír a prosperitu. Zatímco z jeho pohledu jde o výhodnou dohodu spojenou se zrušením sankcí a obnovením obchodu, ruský prezident Vladimir Putin má ale podle CNN zcela jiné priority. Současný ruský lídr totiž neprojevuje zájem o kompromisy ohledně svých válečných cílů výměnou za finanční zisky.
Americký soud v Novém Mexiku uložil společnosti Meta pokutu ve výši 25 miliard dolarů. Důvodem je klamání uživatelů ohledně zásad ochrany soukromí v kauze spojené se skandálem kolem společnosti Cambridge Analytica. Toto rozhodnutí představuje jednu z vůbec největších právních pokut pro technologického giganta v historii.
Nedávná diplomatická jednání v norské metropoli Oslu a ruském Petrohradu přinesla otázku, zda se válka na Ukrajině blíží ke svému konci. Norský premiér označil úterní schůzku mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem a evropskými zástupci za dobrou a konstruktivní. V Oslu se objevila myšlenka na trojstrannou schůzku na nejvyšší úrovni, která by mohla usnadnit setkání představitelů k dohodnutí konce bojů.