Christine Connell zažila něco, co zní jako podivný vtip – ale tvrdí, že následky byly reálné a trvaly roky. Poté, co jí její tehdejší přítel během přespání v hotelovém pokoji „ze srandy“ pšouknul přímo do obličeje, se jí prý rozvinula vážná infekce dutin, která ji trápila dlouhých sedm let. Lékaři zůstávali dlouho bezradní, dokud testy neodhalily šokující pravdu – její dutiny byly osídleny bakteriemi E. coli, které běžně pocházejí ze stolice.
Christine, která působí jako cestovatelská influencerka pod jménem @christinexploring, sdílela celý příběh na sociálních sítích, včetně TikToku. V jednom z videí popsala, jak došlo k incidentu: zatímco se zotavovala po operaci kolene, její přítel se převlékal v hotelovém pokoji a během toho „vypustil větry“ tak blízko jejího obličeje, že se jí podle jejích slov "zastavil dech". Zápach popsala jako „nejhorší věc, kterou kdy cítila“.
Po oné noci začala trpět chronickými problémy s dutinami – ucpaným nosem, bolestí obličeje, hustým zeleným hlenem a častými horečkami. Během let navštívila čtyři různé specialisty na uši, nos a krk, podstoupila řadu testů a skenů, ale žádný z lékařů nedokázal příčinu potíží určit.
Až po sedmi letech jí byly odebrány vzorky z nosní dutiny, které odhalily přítomnost Escherichia coli, známé jako E. coli. Tato bakterie běžně žije ve střevech a za normálních okolností neškodí – pokud se však dostane mimo trávicí trakt, může způsobit nepříjemné infekce, typicky v močových cestách nebo žaludku.
„Normálně se E. coli v dutinách nevyskytuje, protože pochází z výkalů,“ uvedla Christine ve videu. Přítomnost této bakterie v jejím nose tak vyvolává zjevnou souvislost s výše popsaným incidentem. „Nemůžu tomu uvěřit. Je to jako ta nejpodivnější pomsta po rozchodu, jakou si dokážete představit,“ řekla s nadsázkou.
Infekce dutin – tedy zánět vedlejších nosních dutin – vzniká obvykle po nachlazení nebo chřipce. Nejčastěji ji způsobuje virus a sama odezní během několika týdnů. V některých případech ale může být způsobena bakteriemi nebo plísněmi, což může vést k dlouhodobým potížím. Právě bakteriální forma bývá nebezpečnější a vyžaduje léčbu antibiotiky.
V případě Christine byla infekce výjimečná nejen svou délkou, ale především přítomností bakterií, které se v této části těla běžně nevyskytují. Podle lékařů se E. coli do těla dostává ústy – například konzumací kontaminovaných potravin, dotykem špinavých povrchů nebo nedostatečnou hygienou po toaletě. V jejím případě se ale bakterie podle všeho dostala přímo do nosu – skrze plyn uniklý při „vtipném“ momentu.
Christine se mezitím stala populární na sociálních sítích díky svému otevřenému sdílení příběhu. Ačkoliv se jí dnes už daří lépe a infekci se podařilo léčit, varuje ostatní, aby nepodceňovali ani zdánlivě absurdní incidenty, které mohou mít vážné zdravotní následky.
„Přála bych si, aby to byl jen vtip. Ale není,“ napsala pod své video, které získalo statisíce zhlédnutí. Zároveň dodala, že i když se to může zdát směšné, roky bolesti a nejistoty pro ni byly velmi reálné.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un využil probíhající válečný konflikt mezi Spojenými státy a Íránem jako klíčový argument pro zachování a další rozšiřování svého jaderného arzenálu. Ve svém projevu k Nejvyššímu lidovému shromáždění prohlásil, že současná situace na Blízkém východě jasně potvrzuje správnost rozhodnutí Pchjongjangu nikdy se nevzdat svých atomových zbraní. Podle Kima je nyní jaderný status Severní Koreje „nezvratný“.
Jarní dny po oslavách perského nového roku, Nourúzu, bývají v Teheránu tradičně ve znamení rozkvétajících stromů a návratu dětí do škol. Letos je však všechno jinak. Íránci se sice snaží zachovat zdání normálního života, ale dělají to na pozadí neustálých explozí, leteckých útoků a konfliktu, o kterém se mnozí obávají, že se protáhne na dlouhé měsíce.
Federální prokurátoři ve Spojených státech zkoumali podezření, že Donald Trump po svém prvním funkčním období ukázal na palubě soukromého letadla utajovanou mapu nepovolaným osobám. Mezi svědky incidentu měla být i jeho současná personální šéfka Bílého domu Susie Wilesová. Vyplývá to z materiálů ministerstva spravedlnosti, které byly předloženy právnímu výboru Sněmovny reprezentantů.
Současný válečný konflikt v Íránu, rozpoutaný administrativou Donalda Trumpa, naplno odhaluje mrazivou proměnu Spojených států. Země, která se kdysi stylizovala do role ochránce globálního řádu založeného na pravidlech, se podle analytiků stala spíše „arbitrem chaosu“. Zatímco americká ekonomika zůstává díky vlastním zdrojům plynu relativně imunní, zbytek světa – přátelé i nepřátelé – se zmítá v hospodářské agónii.
Více než tři a půl století poté, co kulka z muškety ukončila život legendárního francouzského vojáka, se zdá, že záhada jeho posledního odpočinku je u konce. Archeologové v nizozemském Maastrichtu věří, že pod podlahou jednoho z místních kostelů objevili kostru Charlese de Batz-Castelmorea, známého spíše jako d’Artagnan. Právě tento gaskoňský šlechtic se stal předlohou pro nesmrtelného hrdinu románu Alexandra Dumase staršího.
Pobaltské státy čelí v posledních dnech sérii incidentů spojených s narušením jejich vzdušného prostoru. Ve středu dopoledne zasáhl zbloudilý dron komín elektrárny Auvere v estonském kraji Ida-Viru. Podle estonské bezpečnostní služby (ISS) nic nenasvědčuje tomu, že by útok byl cílený přímo na Estonsko, a incident se obešel bez zranění i vážnějšího poškození energetické sítě.
Situace na Blízkém východě dospěla do bodu, kdy se na jedné straně mluví o nadějném míru a na druhé o totální válce. Zatímco americký prezident Donald Trump optimisticky prohlašuje, že jednání s Íránem jsou na velmi dobré cestě, Pentagon se připravuje na vyslání elitních výsadkářů z 82. vzdušné výsadkové divize. Tento rozpor mezi diplomatickou rétorikou Bílého domu a vojenskou realitou na zemi naznačuje, že Spojené státy zvažují i možnost pozemní operace.
Mezinárodní diplomatické úsilí o ukončení konfliktu na Blízkém východě nabírá na obrátkách. Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi v rozhovoru pro italský deník Corriere della Sera naznačil, že by k očekávaným rozhovorům mezi Spojenými státy a Íránem mohlo dojít již tento víkend v pákistánském Islámábádu. Ačkoliv Grossi neuvedl bližší podrobnosti, jeho slova potvrzují rostoucí roli Pákistánu jako klíčového prostředníka v této krizi.
Vojenská kampaň Spojených států a Izraele proti Íránu s sebou přináší nejen tragické lidské oběti, ale také nenahraditelné ztráty na světovém kulturním dědictví. Ničení historických památek, ke kterému v posledních týdnech dochází, se však ukazuje být nejen morálním selháním, ale především hrubou strategickou chybou, která může zcela podkopat deklarované cíle celého konfliktu.
Pojmy jako „ekologická úzkost“ nebo „klimatická úzkost“ se staly běžnou součástí našeho slovníku, když popisujeme pocity mladých lidí tváří v tvář environmentální krizi. Nový akademický přehled publikovaný vědkyněmi z Imperial College London však ukazuje, že realita prožívání mladé generace ve věku 10 až 29 let je mnohem barvitější a složitější, než tyto dvě populární nálepky naznačují.
Probíhající konflikt mezi Spojenými státy a Íránem se stal nečekaným studijním materiálem pro stratégy na druhém konci světa. James Holmes z americké Naval War College analyzoval čtyři zásadní lekce, které by si z tohoto střetu měl odnést Tchaj-wan pro svou vlastní obranu před případnou agresí z pevninské Číny. V této myšlenkové simulaci přitom Tchaj-wan přejímá roli bránícího se Íránu, zatímco Čína hraje roli útočících USA.
Britská těžařská lobby, která v minulosti viděla v Donaldu Trumpovi svého hlavního spojence, od amerického prezidenta v posledních dnech dává ruce pryč. Ačkoliv Trump dlouhodobě tlačí na britskou vládu, aby masivně podpořila těžbu v Severním moři, průmysloví lídři dospěli k názoru, že spoléhat se na Spojené státy je v současné situaci příliš riskantní. Hlavním důvodem je nestabilita vyvolaná válkou mezi USA a Íránem a nevyzpytatelné obraty v energetické politice Bílého domu.
