Papež Lev během mše na Květnou neděli pronesl nezvykle ostrá slova na adresu světových lídrů, kteří vedou válečné konflikty. Svatý otec na Svatopetrském náměstí prohlásil, že Bůh ignoruje modlitby vůdců, kteří mají ruce plné krve. Tento výrok je vnímán jako přímá, i když nejmenovaná kritika administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Pontifik promluvil k desetitisícům věřících v kritický moment, kdy na Blízký východ dorazily tisíce amerických vojáků. Jeho vyjádření přichází jen několik dní poté, co americký ministr obrany Pete Hegseth veřejně prosil o násilí proti nepřátelům, kteří si podle jeho slov nezaslouží žádné slitování. Papež označil probíhající střet mezi Íránem, Izraelem a USA za otřesný.
Hlava katolické církve zdůraznila, že postavu Ježíše Krista nelze za žádných okolností zneužívat k ospravedlnění války. Ježíš je podle papeže králem pokoje, který agresi striktně odmítá. „Bůh nenaslouchá modlitbám těch, kteří vedou válku, ale odmítá je,“ uvedl papež před zaplněným náměstím.
Papež Lev, který je vůbec prvním americkým pontifikem v historii, citoval biblickou pasáž proroka Izajáše. V ní se uvádí, že i kdyby lidé pronášeli sebevíc modliteb, Bůh je nevyslyší, pokud jsou jejich ruce poskvrněny krví. Ačkoliv papež nikoho konkrétně nejmenoval, načasování projevu těsně po slovech šéfa Pentagonu nenechalo nikoho na pochybách.
V kázání se papež vrátil k momentu Ježíšova zatčení, kdy Kristus pokáral učedníka, jenž vytasil meč na obranu svého mistra. Lev zdůraznil, že Ježíš se neozbrojil ani nebojoval, ale odhalil mírnou tvář Boha. Namísto vlastní záchrany se nechal přibít na kříž, čímž jasně demonstroval odmítnutí násilného řešení.
Tato výzva k míru přichází v době, kdy se Pentagon podle informací listu Washington Post připravuje na rozsáhlé pozemní operace. Napětí stupňuje i druhá strana, když mluvčí íránského parlamentu Mohammad Báqer Qálibáf vzkázal, že íránské síly jen čekají na příchod amerických jednotek, aby je mohly zlikvidovat.
Papežova slova byla přímou reakcí na náboženskou rétoriku, kterou začali používat vojenští představitelé. Pete Hegseth minulý týden na bohoslužbě ve Washingtonu žádal o moudrost pro americké vojáky a o „zdrcující násilí akce“ proti nepřátelům národa. Hegseth je členem církve hlásící se ke křesťanskému nacionalismu, což v náboženských kruzích vyvolává kontroverze.
Svatý otec v poslední době opakovaně vyzývá k okamžitému příměří a navrhuje úplný zákaz leteckého bombardování. Tento konflikt již způsobil zkázu v Libanonu, Izraeli i v zemích Perského zálivu. Papež rovněž vyjádřil hlubokou lítost nad tím, že tamní křesťané kvůli bojům pravděpodobně nebudou moci důstojně oslavit nadcházející Velikonoce.
Květná neděle, kterou věřící právě oslavili, připomíná příjezd Krista do Jeruzaléma. Letošní oslavy však poznamenal incident, kdy izraelská policie zabránila kardinálu Pizzaballovi ve vstupu do chrámu Božího hrobu. Italská premiérka Giorgia Meloni tento krok ostře kritizovala jako urážku náboženské svobody všech věřících.
Papež Lev apeloval na svědomí celého světa, aby nezapomínal na trpící lidi v oblastech konfliktů. Přirovnal jejich zkoušky k utrpení Krista a vyzval k modlitbám za zraněné. Podle něj je nezbytné otevřít konkrétní cesty k usmíření, i když se situace v regionu zdá být bezvýchodná.
Od svého zvolení do čela církve v loňském roce papež Lev čelí složité geopolitické situaci. Donald Trump ho sice krátce po nástupu do úřadu pozval k návštěvě Spojených států, ale dosud nebyly oznámeny žádné konkrétní plány na tuto cestu. Současná slovní přestřelka mezi Vatikánem a Washingtonem pravděpodobně diplomatické vztahy dále ochladí.
Svatý otec své poselství uzavřel připomínkou, že skutečná víra musí vést k pokoji a podpoře těch, kterým válka vzala domovy a blízké. Křesťanský svět nyní s napětím očekává, jakým směrem se bude konflikt vyvíjet během pašijového týdne a zda výzvy k mírnosti najdou odezvu u lídrů, k nimž papežova kritika směřovala.
Spojené státy vyvíjejí silný diplomatický nátlak na palestinské vedení, aby stáhlo svou kandidaturu na funkci místopředsedy Valného shromáždění OSN. Washington se obává, že by tato pozice umožnila Palestincům řídit významné debaty o Blízkém východě, zejména během ostře sledovaného týdne summitů na vysoké úrovni v New Yorku. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí dostalo americké velvyslanectví v Jeruzalémě pokyn předat Palestinské autonomii oficiální protest. Diplomatická depeše výslovně varuje, že pokud palestinská strana kandidaturu do stanoveného termínu nestáhne, budou následovat blíže nespecifikované důsledky.
Námořnictvo íránských Revolučních gard oznámilo, že během uplynulých 24 hodin umožnilo proplout více než 25 plavidlům včetně ropných tankerů skrze strategický Hormuzský průliv. Podle oficiálních údajů Teheránu trasou úspěšně prošlo celkem 26 lodí. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán otevřeně varoval, že pokud Spojené státy a Izrael obnoví své útoky na islámskou republiku, stávající konflikt se rozšíří i daleko mimo oblast Blízkého východu.
Během snahy svrhnout současné vedení v Íránu se objevila nová tvrzení, podle kterých měly Spojené státy a Izrael v úmyslu dosadit do čela země populistu Mahmúda Ahmadínežáda. Bývalý íránský prezident, jenž vládl v letech 2005 až 2013, byl v minulosti známý svými ostrými výpady vůči Izraeli. Později se však dostal do konfliktů s nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, načež změnil svou rétoriku, začal režim kritizovat a prezentoval se jako ochránce chudých.
Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Léto v Česku sice ještě nezačalo, ale na počasí typické pro nejteplejší část roku už došlo. A podle předpovědi ho přinese i probíhající týden. Víkend totiž nabídne maxima vyšší než 25 stupňů, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Organizace pro výživu a zemědělství ve středu varovala, že uzavření Hormuzského průlivu by mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat vážnou celosvětovou krizi cen potravin, pokud vlády nezačnou rychle jednat.
Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila, že bilance nynější epidemie eboly ve střední Africe dosáhla šesti set podezřelých případů a sto třiceti devíti úmrtí. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci v Ženevě varoval, že kvůli dlouhému časovému úseku, který uplynul do samotného odhalení viru, budou tato čísla i nadále stoupat. Laboratoře dosud potvrdily padesát jedna případů v Demokratické republice Kongo a dva v sousední Ugandě. Podle odhadů odborníků nákaza v regionu skrytě kolovala pravděpodobně již před několika měsíci, než byla poprvé oficiálně zaznamenána.
Evropští lídři ve středu ráno neskrývali triumfální náladu poté, co Evropská unie dospěla k dohodě o zavedení dlouho odkládané obchodní smlouvy se Spojenými státy. Tento krok přichází po měsících celních hrozeb a transatlantického napětí.
Podle vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa chyběla v pondělí pouhá hodina k vydání rozkazu k zahájení nové vlny leteckých úderů na Írán. Šéf Bílého domu však na poslední chvíli prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že poskytne více času diplomatickému vyjednávání. O den později Trump potvrdil, že americká flotila válečných lodí v regionu je plně připravena k okamžité akci. Skutečný rozsah bezprostředního nebezpečí obnovení bojů však zůstává nejasný, neboť představitelé některých států v Perském zálivu uvedli, že o žádné chystané vojenské operaci neměli informace.
Ruský prezident Vladimir Putin během své středeční státní návštěvy v Pekingu prohlásil, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentně vysoké úrovně. Při jednání se svým protějškem Si Ťin-pchingem se zaměřil především na rozvoj širší hospodářské spolupráce a řešení aktuálních mezinárodních otázek. Ruský vůdce oslovil čínského prezidenta jako drahého přítele a poukázal na dlouhodobou kontinuitu jejich obchodních vztahů, přičemž zmínil, že vzájemný obchodní obrat se za posledních pětadvacet let zvýšil více než třicetkrát.
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching během svého nynějšího vrcholného setkání v Pekingu obnovili plány na výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2. Ačkoliv obě strany dospěly k obecnému porozumění ohledně tohoto strategického projektu, podrobnosti o samotné stavbě nebo konkrétní časový harmonogram jejího dokončení nebyly zveřejněny. Tento ambiciózní energetický projekt, který má přepravovat až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, byl v uplynulých letech opakovaně zablokován, zejména kvůli vleklým neshodám obou zemí ohledně výsledné ceny suroviny.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co Spojené království v tichosti zmírnilo přísné sankce na ruskou ropu. Londýn dříve deklaroval, že zcela zablokuje dovoz ruské ropy zpracované ve třetích zemích, což mělo za cíl co nejvíce omezit finanční toky směřující do Kremlu. V důsledku eskalující války v Íránu a s ní spojeného prudkého růstu cen paliv však britská vláda změnila postoj. Nově tak umožní import leteckého paliva a nafty, které byly z ruské ropy rafinovány v jiných státech.