Papež Lev během mše na Květnou neděli pronesl nezvykle ostrá slova na adresu světových lídrů, kteří vedou válečné konflikty. Svatý otec na Svatopetrském náměstí prohlásil, že Bůh ignoruje modlitby vůdců, kteří mají ruce plné krve. Tento výrok je vnímán jako přímá, i když nejmenovaná kritika administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Pontifik promluvil k desetitisícům věřících v kritický moment, kdy na Blízký východ dorazily tisíce amerických vojáků. Jeho vyjádření přichází jen několik dní poté, co americký ministr obrany Pete Hegseth veřejně prosil o násilí proti nepřátelům, kteří si podle jeho slov nezaslouží žádné slitování. Papež označil probíhající střet mezi Íránem, Izraelem a USA za otřesný.
Hlava katolické církve zdůraznila, že postavu Ježíše Krista nelze za žádných okolností zneužívat k ospravedlnění války. Ježíš je podle papeže králem pokoje, který agresi striktně odmítá. „Bůh nenaslouchá modlitbám těch, kteří vedou válku, ale odmítá je,“ uvedl papež před zaplněným náměstím.
Papež Lev, který je vůbec prvním americkým pontifikem v historii, citoval biblickou pasáž proroka Izajáše. V ní se uvádí, že i kdyby lidé pronášeli sebevíc modliteb, Bůh je nevyslyší, pokud jsou jejich ruce poskvrněny krví. Ačkoliv papež nikoho konkrétně nejmenoval, načasování projevu těsně po slovech šéfa Pentagonu nenechalo nikoho na pochybách.
V kázání se papež vrátil k momentu Ježíšova zatčení, kdy Kristus pokáral učedníka, jenž vytasil meč na obranu svého mistra. Lev zdůraznil, že Ježíš se neozbrojil ani nebojoval, ale odhalil mírnou tvář Boha. Namísto vlastní záchrany se nechal přibít na kříž, čímž jasně demonstroval odmítnutí násilného řešení.
Tato výzva k míru přichází v době, kdy se Pentagon podle informací listu Washington Post připravuje na rozsáhlé pozemní operace. Napětí stupňuje i druhá strana, když mluvčí íránského parlamentu Mohammad Báqer Qálibáf vzkázal, že íránské síly jen čekají na příchod amerických jednotek, aby je mohly zlikvidovat.
Papežova slova byla přímou reakcí na náboženskou rétoriku, kterou začali používat vojenští představitelé. Pete Hegseth minulý týden na bohoslužbě ve Washingtonu žádal o moudrost pro americké vojáky a o „zdrcující násilí akce“ proti nepřátelům národa. Hegseth je členem církve hlásící se ke křesťanskému nacionalismu, což v náboženských kruzích vyvolává kontroverze.
Svatý otec v poslední době opakovaně vyzývá k okamžitému příměří a navrhuje úplný zákaz leteckého bombardování. Tento konflikt již způsobil zkázu v Libanonu, Izraeli i v zemích Perského zálivu. Papež rovněž vyjádřil hlubokou lítost nad tím, že tamní křesťané kvůli bojům pravděpodobně nebudou moci důstojně oslavit nadcházející Velikonoce.
Květná neděle, kterou věřící právě oslavili, připomíná příjezd Krista do Jeruzaléma. Letošní oslavy však poznamenal incident, kdy izraelská policie zabránila kardinálu Pizzaballovi ve vstupu do chrámu Božího hrobu. Italská premiérka Giorgia Meloni tento krok ostře kritizovala jako urážku náboženské svobody všech věřících.
Papež Lev apeloval na svědomí celého světa, aby nezapomínal na trpící lidi v oblastech konfliktů. Přirovnal jejich zkoušky k utrpení Krista a vyzval k modlitbám za zraněné. Podle něj je nezbytné otevřít konkrétní cesty k usmíření, i když se situace v regionu zdá být bezvýchodná.
Od svého zvolení do čela církve v loňském roce papež Lev čelí složité geopolitické situaci. Donald Trump ho sice krátce po nástupu do úřadu pozval k návštěvě Spojených států, ale dosud nebyly oznámeny žádné konkrétní plány na tuto cestu. Současná slovní přestřelka mezi Vatikánem a Washingtonem pravděpodobně diplomatické vztahy dále ochladí.
Svatý otec své poselství uzavřel připomínkou, že skutečná víra musí vést k pokoji a podpoře těch, kterým válka vzala domovy a blízké. Křesťanský svět nyní s napětím očekává, jakým směrem se bude konflikt vyvíjet během pašijového týdne a zda výzvy k mírnosti najdou odezvu u lídrů, k nimž papežova kritika směřovala.
Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Ruské armádní síly se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záměrně zaměřují na civilní infrastrukturu a školy v Kyjevě. Cílem těchto intenzivních útoků je vytvořit na obyvatele hlavního města takový tlak, aby byli nuceni metropoli opustit. Ruská taktika se podle ukrajinské hlavy státu snaží vyvolat dojem síly a zároveň ochromit chod klíčových institucí. Moskva tímto postupem do značné míry navazuje na svou strategii z počátku plnohodnotné invaze, kdy se pokoušela ukrajinské centrum moci zásadním způsobem destabilizovat.
Kanadský ministerský předseda Mark Carney potvrdil, že jeho vláda prověřovala teoretickou možnost amerického vojenského zásahu proti Kanadě. V rozhovoru pro deník The New York Times označil tento scénář za extrémní riziko s nízkou pravděpodobností, avšak s potenciálně devastujícími dopady. Podle jeho slov je povinností každého lídra provádět důkladné řízení rizik a připravit se i na ty nejméně pravděpodobné události. Dodal, že by bylo neodpovědné podobnou možnost zcela ignorovat.
Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.
Válka s Íránem se dostává do dalšího přelomového bodu v souvislosti se změnami v Hormuzském průlivu a blížícími se volbami ve Spojených státech. Přestože ropné tankery průlivem opět proplouvají ve stále větším množství a páka Teheránu se zmenšuje, jeho vliv na tuto klíčovou námořní tepnu zdaleka nezmizel. Íránští lídři se nacházejí před těžkým rozhodnutím, zda dál vojensky eskalovat situaci i přes hrozící odvetné údery, nebo nečinně přihlížet k postupnému kolapsu vlastního vývozu ropy. Mnozí západní analytici podle National Interest tvrdí, že omezené možnosti dohnaly Írán na pokraj kapitulace, tyto závěry však přehlížejí fakt, že nejpravděpodobnější cestou Teheránu zůstává další vyostření konfliktu.
Dánská vojenská zpravodajská služba zveřejnila novou hodnotící zprávu, ve které varuje před výrazným stupňováním hybridní války ze strany Ruska vůči zemím Severoatlantické aliance. Podle dánských analytiků hrozí v nadcházejících měsících častější a závažnější útoky, které mohou mít pro zasažené státy podstatně těžší následky než v minulosti. Zpráva poukazuje na to, že Moskva stále častěji využívá sabotáže, destruktivní kybernetické údery a útoky pomocí bezpilotních prostředků přímo na evropském území. Hlavním cílem těchto operací je narušit podporu směřující na Ukrajinu nebo jí úplně zabránit.
Britský premiér Andy Burnham ve svém vystoupení na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku obvinil Rusko z vedení rozsáhlé fake news války. Podle šéfa britské vlády Moskva dlouhodobě zneužívá společenské štěpení po odchodu Spojeného království z Evropské unie k rozsévání pochybností a strachu. Během svého projevu světovým lídrům oznámil plán na zřízení nového Národního centra pro informační obranu. Tato specializovaná jednotka má za úkol čelit kybernetickým hrozbám a manipulacím s veřejným míněním ze strany nepřátelských států.
Podle španělského deníku El Mundo americká ústřední zpravodajská služba CIA varovala několik středomořských států před hrozbou bezprostředně hrozících ruských hybridních operací. Moskva podle těchto informací plánuje využít maskované obchodní lodě plující po Středozemním moři k vypouštění bezpilotních letounů směrem k pobřeží Španělska, Itálie a Francie.
Generální prokurátor Brazílie Jorge Messias důrazně prohlásil, že jakékoli zahraniční zasahování do brazilských institucí a demokratických procesů je absolutně nepřijatelné. Reagoval tak na zprávu deníku The Guardian, podle níž se kampaň Donalda Trumpa pokoušela nasměrovat americké státní prostředky na kampaň namířenou přímo proti brazilskému Nejvyššímu soudu.
Sbližování Španělska s Čínou vyvolává stále větší napětí uvnitř Evropské unie. Zatímco v ulicích Barcelony probíhaly velkolepé oslavy tradičního festivalu La Mercè, jehož čestným hostem se jako vůbec první asijská metropole stala Šanghaj, v diplomatických kuloárech Unie roste znepokojení. Španělský premiér Pedro Sánchez navštívil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga již čtyřikrát během čtyř let a po opětovném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem opakovaně vyzývá EU ke zlepšení vztahů s Pekingem. Tento přístup však naráží na odpor řady evropských partnerů, kteří Čínu považují za strategického rivala a geopolitickou hrozbu.
Ukrajinská armáda poprvé v bojových podmínkách použila novou taktickou balistickou střelu FP-7. Úspěšné nasazení zbraně potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti Telegram, přičemž ocenil dosažené výsledky a zdůraznil nutnost zahájení sériové výroby. Výrobce zbraně, společnost Fire Point, uvedl, že raketa je vyvíjena jako balistický zachytávač v rámci evropského programu protiraketové obrany s názvem Freyja. Bližší podrobnosti o místě a způsobu prvního bojového nasazení prezidentská kancelář neposkytla.
Finanční situace Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění ve Washingtonu se výrazně zhoršila poté, co se jeho předsedou stal Donald Trump a orgány instituce rozhodly o umístění jeho jména na budovu. Vnitřní dokumenty a finanční výkazy získané novináři odhalují prudký pokles příspěvků i tržeb z prodeje vstupenek. Po hlasování správní rady o přejmenování centra klesly finanční dary o čtyřicet dva procent a přísliby nových darů propadly o více než sto procent. Výrazný propad příslibů byl způsoben tím, že dřívější dárci své příslíbené finanční prostředky stáhli zpět.