Skupina dětí objevila Adélovo tělo cestou do školy, ve stejnou chvíli, kdy jeho rodiče mířili na policejní stanici nahlásit jeho zmizení. Bylo mu 15 let, když zemřel dnes už ve Francii obvyklým způsobem. Zastřelili ho, jeho hubené tělo polili benzínem a zapálili. Jednalo se o 15 letého chlapce, jehož ohořelá silueta s pokrčeným kolenem, jako by odpočívala na jedné z blízkých pláží v Marseille.
Někdo dokonce scénu na pláži natočil, což je jen poslední případ v ponuré sérii vražd „zastřelením a spálením“. Tyto případy jsou spojené s rychle se vyvíjejícími drogovými válkami v tomto přístavním městě, které jsou stále více poháněny sociálními sítěmi. Nyní jsou navíc poznamenány mrazivě náhodnými akty násilí a rostoucí rolí dětí, často nucených do obchodu s drogami.
„Teď je to chaos,“ řekl BBC vyhublý člen gangu v nedalekém parku, který si zvedl tričko, aby ukázal trup poznamenaný jizvami po nejméně čtyřech kulkách. Jde o výsledek pokusu o atentát ze strany konkurenčního gangu. Francouzské ministerstvo spravedlnosti odhaduje, že počet teenagerů zapojených do obchodu s drogami se za posledních osm let zvýšil více než čtyřnásobně.
Muž ve věku kolem dvaceti let, který požádal, aby média použila jeho přezdívku The Immortal, řekl: „Jsem v gangu od 15. Ale teď se všechno změnilo. Kódy, pravidla, nejsou žádná pravidla. Dnes už nikdo nic nerespektuje. Bossové začínají... používat mladistvé. Platí jim pakatel. A ti pak bez skutečného důvodu zabíjejí ostatní. Je to anarchie po celém městě.“
Napříč Marseille hovoří policisté, právníci, politici a komunitní organizátoři o psychóze – stavu kolektivního traumatu či paniky. Ta zachvacuje části města, zatímco se debatuje o tom, zda se bránit stále tvrdší policejní akcí nebo novými pokusy o řešení zakořeněné chudoby. „Je to atmosféra strachu. Je zřejmé, že drogoví dealeři dominují a získávají každý den více prostoru,“ řekla místní právnička, která si přála zůstat v anonymitě z obavy před odvetou proti sobě nebo své rodině.
Právnička dále uvedla: „Právní stát je nyní podřízen gangům. Dokud nebudeme mít opět silný stát, musíme přijmout opatření.“ Vysvětlila tak své nedávné rozhodnutí přestat zastupovat oběti násilí gangů. „V obchodu s drogami je taková konkurence, že... jsou lidé připraveni udělat cokoli. Máme tedy děti ve věku 13 nebo 14 let, které přicházejí jako hlídky nebo dealeři. Mladí lidé vidí mrtvá těla, slyší o tom každý den. A už se nebojí zabíjet ani být zabiti,“ řekl komunitní organizátor Mohamed Benmeddour.
Spouštěčem současné psychózy v Marseille byla vražda Mehdiho Kessaciho, 20 letého policejního kadeta, který neměl s obchodem s drogami žádné vazby. Všeobecně se má za to, že jeho smrt byla zamýšlena jako varování pro jeho bratra. Tím je 22 letý Amine Kessaci, prominentní aktivista proti gangům a aspirující politik.
Amine Kessaci, který je nyní pod přísnou policejní ochranou, hovořil pro BBC o Mehdiho smrti a o vině, kterou cítí. „Měl jsem svou rodinu nechat odejít z Marseille? Můj životní boj bude tento boj proti vině,“ řekl.
Amine Kessaci se poprvé dostal do povědomí veřejnosti v roce 2020 po vraždě svého staršího bratra Brahima, který byl členem gangu. „Tuto psychózu máme léta. Věděli jsme, že naše životy visí na jediném vlásku. Ale všechno se změnilo po covidu. Pachatelé jsou stále mladší a mladší. Oběti jsou stále mladší a mladší,“ řekl.
„Můj malý bratr byl nevinnou obětí. Byly doby, kdy skuteční násilníci... měli morální kodex. Nezabíjelo se ve dne. Ne před všemi. Spálením se těla nezbavovalo. Nejprve se hrozilo střelou do nohy... Dnes tyto kroky zcela vymizely,“ řekl. S odvoláním na dnešní „bezprecedentní“ úroveň násilí reaguje francouzská policie tím, co nazývá bezpečnostní „bombardování“ oblastí Marseille s vysokou kriminalitou.
Ačkoli se zdá, že gangu DZ Mafia nyní dominuje obchodu, provozuje jakýsi franšízový systém s rozdělenou sítí malých distributorů. Tyto sítě jsou často obsazeny teenagery a imigranty bez dokumentů, kteří se násilně střetávají kvůli území. Podle jednoho odhadu může být do drogového průmyslu ve městě zapojeno až 20 000 lidí. V loňském roce úředníci gangům zabavili 42 milionů eur v trestných aktivech.
Videozáznamy sdílené na sociálních sítích běžně ukazují členy gangů, vyzbrojené automatickými puškami, jak po sobě střílí v různých částech v Marseille. Jedná se o chudé čtvrti, které se vyznačují výškovými budovami a koncentrací sociálního bydlení. Minulý týden chladného odpoledne jsme doprovázeli skupinu ozbrojené pořádkové policie na jednu z jejích pravidelných „bombardovacích“ misí.
Policisté ve svých dodávkách rychle dojeli k zchátralému bytovému bloku, zatímco mladistvá hlídka u brány okamžitě utekla pěšky. Policisté se rozdělili na dvě skupiny a běželi po obou stranách budovy, snažíc se chytit dealery na schodištích. „Cílem je narušit místa prodeje drog. Uzavřeli jsme jich více než 40... a zatkli jsme spoustu lidí,“ vysvětlil Sébastien Lautard, regionální policejní šéf.
„Otočte ho,“ řekl důstojník, zatímco jeho tým přitiskl 18 letého mladíka ke dveřím. V nedalekém špinavém sklepě policie našla desítky lahviček a malých plastových sáčků používaných k distribuci kokainu. Později policista vysvětlil, že zadržený mladík prosil o zatčení, protože prý přijel do Marseille z jiného města a nyní je držen proti své vůli a nucen pracovat pro drogový gang. Policisté ho odvezli v dodávce.
„Toto není El Dorado. Máme spoustu mladistvých rekrutovaných na sociálních sítích. Přicházejí do Marseille v domnění, že si snadno vydělají. Slibují jim 200 eur denně. Ale často to končí bídou, násilím a někdy i smrtí,“ řekl hlavní městský prokurátor Nicolas Bessone. Ve své kanceláři blízko starého přístavu popsal Bessone průmysl, o kterém se odhaduje, že má celostátní hodnotu až 7 miliard eur. Vyznačuje se dvěma novými jevy: rostoucím důrazem na online nábor, prodej a doručování a rostoucím počtem teenagerů nucených do obchodu.
„Nyní vidíme, jak obchodníci s drogami zotročují tyto... malé vojáky. Vytvářejí fiktivní dluhy, aby je donutili pracovat zdarma. Mučí je, pokud ukradnou 20 eur na nákup sendviče. Je to ultra-násilí. Průměrný věk pachatelů a obětí je stále nižší a nižší,“ řekl Bessone. Vyzval místní obyvatele, aby nepodléhali psychóze, ale naopak aby „reagovali, povstali“.
Právnička, která si přála zachovat anonymitu, popsala případ, který řešila. „Jeden mladý člověk, který absolutně nechtěl být součástí sítě, byl vyzvednut po škole. Byl nucen se podílet na obchodu s drogami, byl znásilněn, poté ohrožován a následně byla ohrožována i jeho rodina. Všechny prostředky jsou použity k vytvoření pracovní síly,“ řekla.
Na sociální síti TikTok desítky videí, doprovázených hudbou, inzerují drogy k prodeji v Marseille, „od 10 do půlnoci“. Každý produkt má svůj vlastní emoji pro kokain, hašiš a marihuanu. Jiné inzeráty se snaží rekrutovat nové členy gangu se zprávami jako „hledáme pracovníka“, „250 eur za hlídání“, „500 eur za nošení drog“.
Pro některé místní politiky je odpovědí na problémy Marseille vyhlášení stavu nouze a mnohem tvrdší pravidla pro imigraci. „Autorita musí být obnovena. Musíme ukončit kulturu benevolence v naší zemi. Musíme dát více svobody, více moci policii a soudnictví,“ řekl Franck Allisio, místní poslanec za populistickou, krajně pravicovou stranu Národní shromáždění (National Rally) a potenciální kandidát na starostu.
Ačkoli je starověké středomořské město Marseille po staletí známé svou velkou imigrantskou komunitou, Allisio tvrdil, že „dnes je problém v tom, že už nejsme schopni ekonomicky integrovat a asimilovat. Příliš mnoho imigrace. Je to počet imigrantů, co je problém. Ve skutečnosti jsou drogoví dealeři, obchodníci, hlídky, vůdci těchto mafií, téměř všichni imigranti nebo cizinci s dvojím občanstvím.“ Jedná se o kontroverzní tvrzení, které je těžké ověřit v zemi, která se snaží vyhnout zahrnutí takových detailů do oficiálních statistik.
Allisio tvrdil, že miliardy eur byly postupnými vládami vloženy do nejchudších čtvrtí Marseille bez jakéhokoli účinku. Obvinil rodiče a školy z toho, že umožňují dětem vstoupit do obchodu s drogami. Dodal, že se soustředí na „řešení problému, nikoli na sociologii“. Krajně pravicové strany se dlouhodobě těší silné podpoře po celém jihu Francie, ale méně v rozmanitém samotném městě Marseille. Kritici Národního shromáždění, jako je právnička, jejíž identitu jsme zamlčeli, obvinili stranu z „využívání bídy a strachu“ a nesprávného obviňování imigrantů z „gangrény“, která je rozšířená ve všech komunitách ve Francii.
Philippe Pujol, místní spisovatel a expert na obchod s drogami v Marseille, také dostal policejní ochranu po vraždě Mehdiho Kessaciho minulý měsíc. „Nejsem si jistý, zda existuje dobrý důvod pro tento teror. Ale... teror se ujímá moci. Raději budu vystrašený a opatrný, než abych podstupoval zbytečná rizika,“ řekl. Nicméně kritizoval výzvy k tvrdší policejní akci a tvrdil, že pouze léčí symptomy „trpící společnosti“, namísto toho, aby léčil příčiny problému.
Pujol popsal zakořeněnou chudobu jako „monstrum“ a vykreslil obraz společnosti radikalizované desetiletími zanedbávání. „Monstrum je směsicí protekce, korupce a politických a ekonomických rozhodnutí učiněných proti veřejnému zájmu,“ řekl Pujol. „Tyto děti mohou být spratkové, když jsou ve skupině, ale když jste s nimi sami, jsou to stále děti, se sny, které tuto násilnost nechtějí.“
Austrálie zavedla bezprecedentní zákaz přístupu dětí do 16 let na hlavní sociální sítě a zasáhla tak stovky tisíc účtů. Cílem je omezit kyberšikanu, rizikový obsah a návykové chování, které digitální platformy u mladistvých prokazatelně posilují. Současný internet skutečně není vhodným místem pro děti. Nejsou to totiž jen sociální sítě, co může vážně narušit bezpečí či dokonce zdravý vývoj dítěte.
Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo britskou vládu, aby objasnila, co na Ukrajině dělal voják, který tam zemřel. 28letý desátník George Hooley z výsadkového pluku zemřel v úterý na Ukrajině a britský premiér Keir Starmer označil tuto událost za „tragickou nehodu“, ke které došlo mimo frontovou linii.
Na dnešní odpoledne je naplánován další telefonický hovor takzvané „Koalice ochotných.“ Jedná se o skupinu států, které podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Hovor se uskuteční v klíčovém momentě, kdy americký prezident Donald Trump vyjadřuje netrpělivost vůči evropským spojencům. Americké snahy o prosazení mírové dohody jsou navíc doprovázeny zmatky.
Generální tajemník NATO Mark Rutte zahájil své vystoupení v Berlíně s naléhavým varováním. Zdůraznil, že je nezbytné, aby se NATO jasně vyjádřilo k současnému nebezpečí a definovalo kroky, které zabrání rozhoření další války. Podle jeho slov je hrozba jednoznačná: „Jsme dalším terčem Ruska a nebezpečí už na nás doléhá.“
Dánská vojenská zpravodajská služba poprvé ve své historii klasifikovala Spojené státy jako bezpečnostní riziko. Jde o překvapivý posun v tom, jak jeden z nejbližších evropských spojenců Washingtonu hodnotí transatlantické vztahy.
Před dvěma stoletími americký prezident James Monroe prohlásil západní polokouli za zakázané území pro evropské mocnosti. Toto prohlášení, známé jako „Monroeova doktrína“, položilo základ nové éry americké dominance a „policejní kontroly“ v regionu. V následujících desetiletích proběhla téměř třetina z celosvětově zaznamenaných téměř 400 amerických intervencí právě v Latinské Americe. Spojené státy svrhávaly vlády, které považovaly za nepříznivé, nebo použily sílu, kterou později mezinárodní soudy označily za nezákonnou.
Skupina dětí objevila Adélovo tělo cestou do školy, ve stejnou chvíli, kdy jeho rodiče mířili na policejní stanici nahlásit jeho zmizení. Bylo mu 15 let, když zemřel dnes už ve Francii obvyklým způsobem. Zastřelili ho, jeho hubené tělo polili benzínem a zapálili. Jednalo se o 15 letého chlapce, jehož ohořelá silueta s pokrčeným kolenem, jako by odpočívala na jedné z blízkých pláží v Marseille.
Venezuelské námořnictvo je primárně určeno pro pobřežní obranu a operace proti pašerákům, nicméně jakýkoli plnohodnotný boj proti námořnictvu USA by prohrálo během několika minut. Vzhledem k tomu, že se americké válečné lodě shromažďují v Karibiku, jsou možnosti venezuelské armády, včetně poměrně malého námořnictva, pod drobnohledem.
Evropští lídři se musí shodnout na tom, jak reagovat na obvinění, že jejich kontinentu hrozí „vymazání civilizace“. Tato slova patřila k nejsilnějším v dosud nejpřísněji formulované strategii národní bezpečnosti, kterou kdy vydala vláda USA. Dokument tak jasně ukazuje, že spojenectví už není automatickou záležitostí.
Prezident Donald Trump spustil nový program, který nabízí urychlené získání amerických víz pro bohaté cizince ochotné zaplatit minimálně 1 milion dolarů. Karta má kupcům poskytnout „přímou cestu k občanství pro všechny kvalifikované a prověřené lidi,“ což je podle Trumpa „tak vzrušující! Naše Velké americké společnosti si konečně mohou ponechat svůj neocenitelný talent,“ uvedl prezident ve středu na sociálních sítích.
Ještě před pouhým rokem čínští výrobci, kteří se obávali nové obchodní války, spěchali s navyšováním exportu. Reagovali tak na vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách v USA, jelikož slíbil tvrdá cla na dovoz z Číny kvůli rostoucímu americkému obchodnímu deficitu. O rok později Trump svůj slib splnil. Čína však situaci otočila ve svůj prospěch a vyváží ještě více zboží.
Česká republika si i letos udržela pozici jednoho z nejbezpečnějších států světa, když v globálním indexu míru obsadila 12. příčku. Na samotném vrcholu žebříčku zůstává s výrazným náskokem Island, za nímž následují Irsko a Nový Zéland. Opačný pól představuje Rusko, které se propadlo na úplné dno a předstihlo nejen země zasažené genocidními konflikty, jako je Súdán či Demokratická republika Kongo, ale dokonce i Ukrajinu, kterou samo napadlo.