Intenzivní debata, zda lze akce Izraele v Pásmu Gazy považovat za genocidu, rozdělila světovou odbornou veřejnost. Experti se sice neshodují v konečném verdiktu, ale většina z nich se kloní k tomu, že existují silné a věrohodné důkazy, které by takové obvinění mohly podpořit. Podle mezinárodního práva je konečné rozhodnutí v rukou Mezinárodního soudního dvora (ICJ), ale zatímco soudní proces běží, jsou miliony lidí vystaveny hrůzám války.
Podle Úmluvy OSN o genocidě z roku 1948 je genocida definována jako „jakýkoli z pěti činů, spáchaných v úmyslu zničit, zcela nebo částečně, národní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu“. Nejsložitější částí definice je podle odborníků prokázání tzv. „zvláštního úmyslu“ (dolus specialis). Ten však lze odvodit jak z přímých výroků, tak ze vzorců chování.
Experti, jako je Melanie O’Brien, upozorňují na řadu výroků izraelských představitelů, které zazněly od října 2023. Tyto výroky naznačují úmysl upřít Palestincům životní potřeby, násilně je vystěhovat a „zničit“ Gazu. Zvlášť znepokojující je pak dehumanizující rétorika, kdy byli Palestinci označováni za „lidská zvířata“ nebo „monstra“.
Odborníci tvrdí, že akce Izraele v Pásmu Gazy splňují nejméně tři z pěti činů uvedených v Úmluvě o genocidě. Prvním činem je zabíjení příslušníků skupiny. Podle údajů bylo v Gaze zabito přes 60 000 lidí, z toho více než polovina jsou ženy a děti. K zabíjení dochází při útocích na zdravotnická zařízení, uprchlické tábory a školy.
Druhým činem je způsobování vážných tělesných či duševních poruch. V Gaze bylo zraněno přes 146 000 lidí. Podle zpráv od OSN a dalších lidskoprávních organizací existují důkazy o mučení a sexuálním násilí. Duševní újma je způsobována neustálým strachem ze zranění a smrti, ztrátou blízkých a životem v nelidských podmínkách.
Třetí čin, který se v Pásmu Gazy podle odborníků děje, je úmyslné vytváření životních podmínek, které mají přivodit fyzické zničení skupiny. Patří sem blokování humanitární pomoci, odpírání zdravotní péče, rozsáhlý hladomor a systematické ničení domovů. To vše vytváří podmínky, které vedou k pomalé smrti a zhoršování zdravotního stavu obyvatel.
Čtvrtým činem, který se v Gaze měl stát, je uvalení opatření, jejichž cílem je zabránit rození. Humanitární organizace uvádějí, že ženy trpí podvýživou, dehydratací a nedostatkem zdravotní péče, což vede k potratům a komplikacím. Útoky se podle OSN zaměřovaly i na reprodukční zdravotnická zařízení, včetně porodnic a kliniky plodnosti, kde se nacházelo 4 000 embryí.
Ačkoli důkazy hovoří jasně, právní určení genocidy je složité. Paul James, sociální teoretik, upozorňuje, že označení „genocida“ se stalo kontroverzním termínem, který může ztratit svůj původní význam. Sám navrhuje používat přesnější pojmy, jako „vyhlazování“ nebo „zločiny proti lidskosti“, pro které existuje silné důkazní břemeno.
Ben Saul, odborník na mezinárodní právo, poukazuje na to, že Mezinárodní soudní dvůr stanovil velmi přísný test, kdy genocidní úmysl musí být „jediným rozumným závěrem“, který lze z důkazů vyvodit.
Nicméně dodává, že čím déle konflikt trvá, tím obtížnější je najít jiné vysvětlení pro rozsah násilí a ničení, které v Gaze probíhá. Závěrečné rozhodnutí ICJ, které se očekává v příštích letech, bude klíčové pro mezinárodní společenství. Do té doby však státy mají právní i morální povinnost zastavit násilí.
Jak upozorňuje Eyal Mayroz, zatímco se vedou debaty o definici genocidy, v Gaze a dalších konfliktech umírají nevinní lidé, kteří potřebují okamžitou pomoc. A ačkoliv se Izrael brání, že genocidu spáchat nemůže, protože varuje civilisty a pouští do Gazy humanitární pomoc, většina expertů se shoduje, že toto ospravedlnění neobstojí, protože jeden zločin neomlouvá druhý.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí během letní parlamentní přestávky hluboké vnitřní krizi, která zásadním způsobem oslabuje jeho autoritu v čele vlády i uvnitř mateřské křesťanskodemokratické unie. Místo plánovaného zklidnění situace se nad německou politickou scénou vznášejí pochybnosti o dalším setrvání kancléře ve funkci. Nespokojenost v řadách konzervativců navíc výrazně roste s blížícími se klíčovými zářijovými volbami v několika spolkových zemích.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval před dramatickým stupňováním globální klimatické krize, k níž výrazně přispívá zesilující fenomén El Niño. Podle jeho slov tento přírodní jev doslova přilévá olej do ohně na již tak zasažené planetě a může v nejbližší době způsobit dosud nezaznamenané teplotní rekordy. Situace se tak dostává do zcela neprozkoumaných rozměrů, které mohou mít devastační následky pro lidstvo i přírodní ekosystémy.
Masivní migrační krize v severoafrické enklávě Ceuta okamžitě zasáhla do politického diskurzu ve Španělsku a posílila pozice tamní krajní pravice. Kolaps hranic, přes kterou se během krátké chvíle dostaly desítky tisíc lidí, zanechal veřejnost v šoku. Přestože španělské úřady uvádějí, že se většina běženců již vrátila do Maroka a událost si vyžádala nejméně padesát sedm obětí, veřejný prostor zaplavily emotivní záběry plavců a lidí překonávajících hraniční zátarasy.
Propadající se preference ruského prezidenta Vladimira Putina zaznamenávají dokonce i státní výzkumné agentury, jejichž výsledky bývají dlouhodobě zkreslené. Podle Fondu veřejného mínění klesla podpora jeho výkonu funkce během jednoho týdne z 71 na 66 procent. Jde o nejvýraznější propad od vyhlášení částečné mobilizace na podzim roku 2022.
Španělský premiér Pedro Sánchez po letech znovu otevřeně varuje před tragickými dopady globálního oteplování. Reaguje tak na rozsáhlé lesní požáry, které během prvních sedmi měsíců letošního roku spálily v zemi již přes 180 tisíc hektarů půdy. Předseda vlády zdůraznil, že nestačí pouze řešit následky katastrof, ale je nutné zaměřit se na jejich příčiny a lépe připravit celou společnost na ochranu lidských životů.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
Odborník na problematiku spojenou s virem ebola vyjádřil vážné obavy, že současná situace v Demokratické republice Kongo (DRK) by mohla vyústit v bezprecedentní krizi.
Německé ozbrojené síly se musí nacházet v plné bojové pohotovosti nejpozději do roku 2029, jelikož reálně hrozí ozbrojený konflikt s Ruskou federací. Na berlínském leteckém veletrhu ILA to prohlásil náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Podle informací webu Politico od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Pozice izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ve Washingtonu prochází výrazným ochlazením, což se plně projevilo během jeho nedávné návštěvy Spojených států. Přestože se jednalo již o jeho osmé osobní setkání s prezidentem Donaldem Trumpem od začátku jeho druhého funkčního období, neoficiální přijetí i atmosféra rozhovorů potvrdily znatelný odstup americké administrativy.
Rozsáhlé požáry, které v posledních dnech zasáhly Francii a Španělsko, nabraly na ničivé síle především kvůli dopadům globálního oteplování. Odborníci z mezinárodního vědeckého konsorcia World Weather Attribution zveřejnili analýzu, podle níž změna klimatu zásadně zvýšila pravděpodobnost vzniku takto extrémních podmínek pro šíření ohně.
Ukrajinským sílám se v sobotu v brzkých ranních hodinách podařilo provést rozsáhlý koordinovaný úder na ruskou infrastrukturu a námořní cíle. Klíčovým úspěchem operace bylo potopení velké nákladní lodi Janina v Černém moři, k němuž dochází přibližně dvě stě kilometrů od přístavu Novorossijsk. Kontejnerová loď spojená se státní korporací Rosatom se potopila po zásahu dvojicí ukrajinských námořních děl.