Intenzivní debata, zda lze akce Izraele v Pásmu Gazy považovat za genocidu, rozdělila světovou odbornou veřejnost. Experti se sice neshodují v konečném verdiktu, ale většina z nich se kloní k tomu, že existují silné a věrohodné důkazy, které by takové obvinění mohly podpořit. Podle mezinárodního práva je konečné rozhodnutí v rukou Mezinárodního soudního dvora (ICJ), ale zatímco soudní proces běží, jsou miliony lidí vystaveny hrůzám války.
Podle Úmluvy OSN o genocidě z roku 1948 je genocida definována jako „jakýkoli z pěti činů, spáchaných v úmyslu zničit, zcela nebo částečně, národní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu“. Nejsložitější částí definice je podle odborníků prokázání tzv. „zvláštního úmyslu“ (dolus specialis). Ten však lze odvodit jak z přímých výroků, tak ze vzorců chování.
Experti, jako je Melanie O’Brien, upozorňují na řadu výroků izraelských představitelů, které zazněly od října 2023. Tyto výroky naznačují úmysl upřít Palestincům životní potřeby, násilně je vystěhovat a „zničit“ Gazu. Zvlášť znepokojující je pak dehumanizující rétorika, kdy byli Palestinci označováni za „lidská zvířata“ nebo „monstra“.
Odborníci tvrdí, že akce Izraele v Pásmu Gazy splňují nejméně tři z pěti činů uvedených v Úmluvě o genocidě. Prvním činem je zabíjení příslušníků skupiny. Podle údajů bylo v Gaze zabito přes 60 000 lidí, z toho více než polovina jsou ženy a děti. K zabíjení dochází při útocích na zdravotnická zařízení, uprchlické tábory a školy.
Druhým činem je způsobování vážných tělesných či duševních poruch. V Gaze bylo zraněno přes 146 000 lidí. Podle zpráv od OSN a dalších lidskoprávních organizací existují důkazy o mučení a sexuálním násilí. Duševní újma je způsobována neustálým strachem ze zranění a smrti, ztrátou blízkých a životem v nelidských podmínkách.
Třetí čin, který se v Pásmu Gazy podle odborníků děje, je úmyslné vytváření životních podmínek, které mají přivodit fyzické zničení skupiny. Patří sem blokování humanitární pomoci, odpírání zdravotní péče, rozsáhlý hladomor a systematické ničení domovů. To vše vytváří podmínky, které vedou k pomalé smrti a zhoršování zdravotního stavu obyvatel.
Čtvrtým činem, který se v Gaze měl stát, je uvalení opatření, jejichž cílem je zabránit rození. Humanitární organizace uvádějí, že ženy trpí podvýživou, dehydratací a nedostatkem zdravotní péče, což vede k potratům a komplikacím. Útoky se podle OSN zaměřovaly i na reprodukční zdravotnická zařízení, včetně porodnic a kliniky plodnosti, kde se nacházelo 4 000 embryí.
Ačkoli důkazy hovoří jasně, právní určení genocidy je složité. Paul James, sociální teoretik, upozorňuje, že označení „genocida“ se stalo kontroverzním termínem, který může ztratit svůj původní význam. Sám navrhuje používat přesnější pojmy, jako „vyhlazování“ nebo „zločiny proti lidskosti“, pro které existuje silné důkazní břemeno.
Ben Saul, odborník na mezinárodní právo, poukazuje na to, že Mezinárodní soudní dvůr stanovil velmi přísný test, kdy genocidní úmysl musí být „jediným rozumným závěrem“, který lze z důkazů vyvodit.
Nicméně dodává, že čím déle konflikt trvá, tím obtížnější je najít jiné vysvětlení pro rozsah násilí a ničení, které v Gaze probíhá. Závěrečné rozhodnutí ICJ, které se očekává v příštích letech, bude klíčové pro mezinárodní společenství. Do té doby však státy mají právní i morální povinnost zastavit násilí.
Jak upozorňuje Eyal Mayroz, zatímco se vedou debaty o definici genocidy, v Gaze a dalších konfliktech umírají nevinní lidé, kteří potřebují okamžitou pomoc. A ačkoliv se Izrael brání, že genocidu spáchat nemůže, protože varuje civilisty a pouští do Gazy humanitární pomoc, většina expertů se shoduje, že toto ospravedlnění neobstojí, protože jeden zločin neomlouvá druhý.
Zpráva podpořená Organizací spojených národů varuje, že zemské zaledněné oblasti čelí hrozbě trvalých a rozsáhlých škod v případě, že globální oteplení překročí hranici půldruhého stupně Celsia stanovenou v pařížské dohodě. Vědci podle The Guardian upozorňují, že i dočasné překročení tohoto limitu by mohlo způsobit nenapravitelné tání ledovců a polárních příkrovů. Podle odborníků je proto nezbytné globální teploty co nejrychleji vrátit na nižší hodnoty.
Demokratická kongresmanka Haley Stevens šokovala americkou politickou scénu, když v neděli 1. listopadu 2026 oznámila podporu republikánskému kandidátovi do Senátu Miku Rogersovi v klíčovém souboji v Michiganu. Její nečekaný krok, který učinila po boku Rogerse v detroitském kostele, přišel pouhé dny před volbami a okamžitě vyvolal hlubokou krizi v řadách Demokratické strany. Tento zvrat může zásadně ovlivnit nejen samotný senátní souboj, ale také to, která strana získá většinovou kontrolu nad Senátem v závěru mandátu prezidenta Donalda Trumpa.
Ruské úřady zadržely mladistvého ruského občana, který údajně plánoval teroristický útok na významné moskevské muzeum. K tomuto zásahu došlo poté, co ruská Federální bezpečnostní služba obdržela varovné informace od amerických bezpečnostních složek. Samotná FSB následně veřejně vyjádřila americké straně poděkování za poskytnuté zpravodajské poznatky.
Blízký východ se ocitá ve velkém napětí a v celém regionu rostou obavy, že by po nadcházejících amerických volbách v polovině mandátu mohla znovu vypuknout válka mezi Spojenými státy a Íránem. Nedostatek transparentnosti ze strany Washingtonu a ostrá rétorika z Teheránu zanechaly obyvatele v hluboké nejistotě a zmatku. Konflikt, který začal v únoru společnými útoky USA a Izraele na Írán, vstoupil do svého osmého měsíce a obě strany zůstávají v patové situaci bez zjevného diplomatického či vojenského posunu.
V Demokratické republice Kongo, která je epicentrem probíhající epidemie eboly v Africe, se již potvrdilo přes 10 tisíc případů onemocnění. Informovala o tom americká stanice NBC. Nákaza se nadále šíří nejrychleji v historii, přibývá také obětí.
Listopad se hlásí o slovo v celé své síle a první ryze listopadový týden přináší do našich životů podzimní zklidnění i nové příležitosti k růstu. Podívejte se, co si pro vás hvězdy připravily na nadcházejících sedm dní podle vašeho znamení zvěrokruhu.
Britská policejní inspekce bude vyšetřovat, jak Metropolitní policie nakládala s dopisem obsahujícím obvinění vůči Thomasi Markleovi, otci vévodkyně Meghan. Informovala o tom britská stanice BBC. Dopis se před lety dostal i přímo do rukou manželky prince Harryho.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chce mít zakoupené rakety Patriot k dispozici již v zimě, aby zbraně pomohly ochránit zemi před ruskými útoky. Zelenskyj dokonce navrhl spojencům řešení. Podle jeho slov by měly uvolnit již vyrobené rakety ze svých skladů.
Až odzvoní probíhajícímu víkendu, začne první ryze listopadový týden. Bude tak dobré vědět, jaké počasí nabídnou následující dny. Připravte se na noční mrazy, mrznoucí mlhy či sněžení na horách. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Papež Lev XIV. je historicky prvním papežem, který hlasoval v amerických volbách, konkrétně v kongresových volbách uprostřed prezidentského mandátu. Oznámil to Vatikán, informovala americká zpravodajská stanice CBS News.
Bílý dům má připravovat obnovení útoků proti Íránu. Uvedla to americká zpravodajská stanice MSNOW, která se odvolává na zdroje z arabských zemí Perského zálivu. Washington už měl jejich představitele informovat o svých plánech.
Meteorologové nejsou překvapeni, protože to očekávali. Nejvyšší české hory se v posledních hodinách zbarvily doběla, protože je pokryl nový sníh. Na jednom z nejvyšších vrcholů u nás leží 15 centimetrů sněhu.