Intenzivní debata, zda lze akce Izraele v Pásmu Gazy považovat za genocidu, rozdělila světovou odbornou veřejnost. Experti se sice neshodují v konečném verdiktu, ale většina z nich se kloní k tomu, že existují silné a věrohodné důkazy, které by takové obvinění mohly podpořit. Podle mezinárodního práva je konečné rozhodnutí v rukou Mezinárodního soudního dvora (ICJ), ale zatímco soudní proces běží, jsou miliony lidí vystaveny hrůzám války.
Podle Úmluvy OSN o genocidě z roku 1948 je genocida definována jako „jakýkoli z pěti činů, spáchaných v úmyslu zničit, zcela nebo částečně, národní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu“. Nejsložitější částí definice je podle odborníků prokázání tzv. „zvláštního úmyslu“ (dolus specialis). Ten však lze odvodit jak z přímých výroků, tak ze vzorců chování.
Experti, jako je Melanie O’Brien, upozorňují na řadu výroků izraelských představitelů, které zazněly od října 2023. Tyto výroky naznačují úmysl upřít Palestincům životní potřeby, násilně je vystěhovat a „zničit“ Gazu. Zvlášť znepokojující je pak dehumanizující rétorika, kdy byli Palestinci označováni za „lidská zvířata“ nebo „monstra“.
Odborníci tvrdí, že akce Izraele v Pásmu Gazy splňují nejméně tři z pěti činů uvedených v Úmluvě o genocidě. Prvním činem je zabíjení příslušníků skupiny. Podle údajů bylo v Gaze zabito přes 60 000 lidí, z toho více než polovina jsou ženy a děti. K zabíjení dochází při útocích na zdravotnická zařízení, uprchlické tábory a školy.
Druhým činem je způsobování vážných tělesných či duševních poruch. V Gaze bylo zraněno přes 146 000 lidí. Podle zpráv od OSN a dalších lidskoprávních organizací existují důkazy o mučení a sexuálním násilí. Duševní újma je způsobována neustálým strachem ze zranění a smrti, ztrátou blízkých a životem v nelidských podmínkách.
Třetí čin, který se v Pásmu Gazy podle odborníků děje, je úmyslné vytváření životních podmínek, které mají přivodit fyzické zničení skupiny. Patří sem blokování humanitární pomoci, odpírání zdravotní péče, rozsáhlý hladomor a systematické ničení domovů. To vše vytváří podmínky, které vedou k pomalé smrti a zhoršování zdravotního stavu obyvatel.
Čtvrtým činem, který se v Gaze měl stát, je uvalení opatření, jejichž cílem je zabránit rození. Humanitární organizace uvádějí, že ženy trpí podvýživou, dehydratací a nedostatkem zdravotní péče, což vede k potratům a komplikacím. Útoky se podle OSN zaměřovaly i na reprodukční zdravotnická zařízení, včetně porodnic a kliniky plodnosti, kde se nacházelo 4 000 embryí.
Ačkoli důkazy hovoří jasně, právní určení genocidy je složité. Paul James, sociální teoretik, upozorňuje, že označení „genocida“ se stalo kontroverzním termínem, který může ztratit svůj původní význam. Sám navrhuje používat přesnější pojmy, jako „vyhlazování“ nebo „zločiny proti lidskosti“, pro které existuje silné důkazní břemeno.
Ben Saul, odborník na mezinárodní právo, poukazuje na to, že Mezinárodní soudní dvůr stanovil velmi přísný test, kdy genocidní úmysl musí být „jediným rozumným závěrem“, který lze z důkazů vyvodit.
Nicméně dodává, že čím déle konflikt trvá, tím obtížnější je najít jiné vysvětlení pro rozsah násilí a ničení, které v Gaze probíhá. Závěrečné rozhodnutí ICJ, které se očekává v příštích letech, bude klíčové pro mezinárodní společenství. Do té doby však státy mají právní i morální povinnost zastavit násilí.
Jak upozorňuje Eyal Mayroz, zatímco se vedou debaty o definici genocidy, v Gaze a dalších konfliktech umírají nevinní lidé, kteří potřebují okamžitou pomoc. A ačkoliv se Izrael brání, že genocidu spáchat nemůže, protože varuje civilisty a pouští do Gazy humanitární pomoc, většina expertů se shoduje, že toto ospravedlnění neobstojí, protože jeden zločin neomlouvá druhý.
V odborných kruzích se říká, že lidé už nechtějí o pandemiích ani slyšet. Kolektivní pozornost se po letech s covidem vyčerpala a my jsme se rozhodli tuto kapitolu zamknout na několik západů. Nikki Ikani, expertka na bezpečnostní rizika z univerzity v Leidenu, však varuje, že s tímto vytěsněním zahazujeme i těžce nabyté lekce. Podle ní se nyní u ptačí chřipky opakuje stejný vzorec ignorovaných varování, jaký předcházel globální krizi v roce 2020.
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek podnikla bezprecedentní operaci, při níž drony zasáhly tanker ruské „stínové flotily“ přímo ve Středozemním moři. Útok se odehrál v mezinárodních vodách nedaleko Kréty, více než 2 000 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle představitelů SBU utrpělo plavidlo s názvem Qendil kritické poškození a je nyní neschopné dalšího provozu.
Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Vedle oficiálních zpráv o hrdinství a obětech v boji se v ukrajinských stínech odehrává tichá tragédie, o které se téměř nemluví. Tisíce vojáků padly na frontě, ale stovky dalších ukončily svůj život vlastní rukou. Oficiální statistiky o sebevraždách v armádě neexistují a úřady tyto případy často popisují jen jako izolované incidenty. Pro pozůstalé rodiny však smrt jejich blízkého znamená začátek nového utrpení plného stigmat a nespravedlnosti.
Evropští lídři na summitu v Bruselu v brzkých ranních hodinách schválili zásadní finanční pomoc pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Půjčka má zajistit stabilitu země v kritických letech 2026 a 2027 a odvrátit hrozící bankrot, který by podle propočtů mohl nastat už v dubnu příštího roku. Rozhodnutí padlo po patnácti hodinách náročného vyjednávání, které skončilo kolem třetí hodiny ranní.
Evropští lídři na summitu v Bruselu dospěli po náročném jednání k dohodě o poskytnutí úvěru Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Tato finanční injekce má zajistit stabilitu země v příštích dvou letech a pokrýt její vojenské i hospodářské potřeby. Půjčka je reakcí na blížící se platební neschopnost, která by bez vnějšího zásahu mohla Kyjev zasáhnout již v dubnu.
Do Štědrého dne zbývá necelý týden. Zatímco Veronika Žilková prozradila vánoční plány už dávno, její nejstarší dcera Agáta Hanychová je odhalila až v podcastu s kamarádkou Ornellou Koktovou. Při té příležitosti připustila, že roli sehrají napjaté vztahy v rodině.
Někteří ruští diplomaté už dávají najevo, že by Ukrajina měla zapomenout na jakoukoliv mírovou dohodu s Ruskem, která by ukončila přes tři roky trvající válečný konflikt. Ruský velvyslanec ve Velké Británii Andrej Kelin v rozhovoru pro britská média naznačil, že Kyjev by se měl zkrátka vzdát Moskvě.
Letošní babyboom v českém šoubyznyse ještě nekončí. Nejhezčí možný vánoční dárek dostala jedna slavná česká herecká rodina. Vladimír Polívka se jen pár dní před Štědrým dnem stal otcem. Potvrdila to jeho neméně slavná maminka.