Intenzivní debata, zda lze akce Izraele v Pásmu Gazy považovat za genocidu, rozdělila světovou odbornou veřejnost. Experti se sice neshodují v konečném verdiktu, ale většina z nich se kloní k tomu, že existují silné a věrohodné důkazy, které by takové obvinění mohly podpořit. Podle mezinárodního práva je konečné rozhodnutí v rukou Mezinárodního soudního dvora (ICJ), ale zatímco soudní proces běží, jsou miliony lidí vystaveny hrůzám války.
Podle Úmluvy OSN o genocidě z roku 1948 je genocida definována jako „jakýkoli z pěti činů, spáchaných v úmyslu zničit, zcela nebo částečně, národní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu“. Nejsložitější částí definice je podle odborníků prokázání tzv. „zvláštního úmyslu“ (dolus specialis). Ten však lze odvodit jak z přímých výroků, tak ze vzorců chování.
Experti, jako je Melanie O’Brien, upozorňují na řadu výroků izraelských představitelů, které zazněly od října 2023. Tyto výroky naznačují úmysl upřít Palestincům životní potřeby, násilně je vystěhovat a „zničit“ Gazu. Zvlášť znepokojující je pak dehumanizující rétorika, kdy byli Palestinci označováni za „lidská zvířata“ nebo „monstra“.
Odborníci tvrdí, že akce Izraele v Pásmu Gazy splňují nejméně tři z pěti činů uvedených v Úmluvě o genocidě. Prvním činem je zabíjení příslušníků skupiny. Podle údajů bylo v Gaze zabito přes 60 000 lidí, z toho více než polovina jsou ženy a děti. K zabíjení dochází při útocích na zdravotnická zařízení, uprchlické tábory a školy.
Druhým činem je způsobování vážných tělesných či duševních poruch. V Gaze bylo zraněno přes 146 000 lidí. Podle zpráv od OSN a dalších lidskoprávních organizací existují důkazy o mučení a sexuálním násilí. Duševní újma je způsobována neustálým strachem ze zranění a smrti, ztrátou blízkých a životem v nelidských podmínkách.
Třetí čin, který se v Pásmu Gazy podle odborníků děje, je úmyslné vytváření životních podmínek, které mají přivodit fyzické zničení skupiny. Patří sem blokování humanitární pomoci, odpírání zdravotní péče, rozsáhlý hladomor a systematické ničení domovů. To vše vytváří podmínky, které vedou k pomalé smrti a zhoršování zdravotního stavu obyvatel.
Čtvrtým činem, který se v Gaze měl stát, je uvalení opatření, jejichž cílem je zabránit rození. Humanitární organizace uvádějí, že ženy trpí podvýživou, dehydratací a nedostatkem zdravotní péče, což vede k potratům a komplikacím. Útoky se podle OSN zaměřovaly i na reprodukční zdravotnická zařízení, včetně porodnic a kliniky plodnosti, kde se nacházelo 4 000 embryí.
Ačkoli důkazy hovoří jasně, právní určení genocidy je složité. Paul James, sociální teoretik, upozorňuje, že označení „genocida“ se stalo kontroverzním termínem, který může ztratit svůj původní význam. Sám navrhuje používat přesnější pojmy, jako „vyhlazování“ nebo „zločiny proti lidskosti“, pro které existuje silné důkazní břemeno.
Ben Saul, odborník na mezinárodní právo, poukazuje na to, že Mezinárodní soudní dvůr stanovil velmi přísný test, kdy genocidní úmysl musí být „jediným rozumným závěrem“, který lze z důkazů vyvodit.
Nicméně dodává, že čím déle konflikt trvá, tím obtížnější je najít jiné vysvětlení pro rozsah násilí a ničení, které v Gaze probíhá. Závěrečné rozhodnutí ICJ, které se očekává v příštích letech, bude klíčové pro mezinárodní společenství. Do té doby však státy mají právní i morální povinnost zastavit násilí.
Jak upozorňuje Eyal Mayroz, zatímco se vedou debaty o definici genocidy, v Gaze a dalších konfliktech umírají nevinní lidé, kteří potřebují okamžitou pomoc. A ačkoliv se Izrael brání, že genocidu spáchat nemůže, protože varuje civilisty a pouští do Gazy humanitární pomoc, většina expertů se shoduje, že toto ospravedlnění neobstojí, protože jeden zločin neomlouvá druhý.
Už několik dní vyhlíželi posluchači Evropy 2 pondělní ráno. Moderátor Leoš Mareš je totiž navnadil na avizovanou účast legendární herečky Jiřiny Bohdalové, která lidi nepochybně nezklamala. Do vysílání dorazila i s výrazně mladším kolegou Jakubem Prachařem a dalším moderátorem Liborem Boučkem.
Tisíce Čechů v neděli demonstrovaly v centru Prahy na podporu prezidenta Petra Pavla v souvislosti se sporem mezi hlavou státu a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Na pódiu vystoupili i několik umělců, se kterými si chce promluvit ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé).
Důležitým aktérem sporu mezi prezidentem Petrem Pavlem a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) je poradce hlavy státu Petr Kolář. Právě na jeho telefon dorazily tolik diskutované esemesky. Kolář se nyní poprvé od začátku kauzy vyjádřil.
V USA se předávaly hudební ceny Grammy a ke slavnostnímu ceremoniálu se vyjádřil i americký prezident Donald Trump. Moderátorovi Trevoru Noahovi dokonce za některé výroky ohledně údajných Trumpových kontaktů s finančníkem Jeffreym Epsteinem pohrozil žalobou.
Nástrahy zimního počasí jsou různé a projeví se i během prvního ryze únorového týdne. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal varování před námrazou. Její tloušťka může být větší než tři centimetry, upozornili meteorologové. Problémy navíc přetrvají až do středy.
Dělba moci, volby a svoboda projevu brání státu v efektivním vládnutí. To je hlavní teze eseje „Digitální legitimita“, kterou pro nový režimní časopis napsal poradce Kremlu pro vnitřní politiku Gleb Kuzněcov. Podle něj jsou obyvatelé takzvaných neliberálních režimů ochotni vyměnit demokratické svobody za pohodlí a bezplatné digitální služby.
V České republice vypukla hluboká politická krize, kterou odstartoval ostrý střet mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládní stranou Motoristé sobě, píše ukrajinský tisk. Připomíná, že napětí eskalovalo poté, co hlava státu odmítla jmenovat čestného předsedu Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí, což vedlo k bezprecedentnímu obvinění z vydírání.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová se skepticky vyjádřila k myšlence vybudování společné evropské armády, která by fungovala nezávisle na NATO. Podle ní zastánci tohoto nápadu nedomysleli praktické dopady takového kroku. Jako bývalá premiérka zdůraznila, že každý stát má pouze jednu armádu a jeden rozpočet na obranu, tudíž nelze vedle stávajících sil vytvářet další separátní vojsko.
Bývalý šéf Evropské centrální banky a italský expremiér Mario Draghi varuje, že stávající globální ekonomický řád je již minulostí. Ve svém projevu na univerzitě KU Leuven v Belgii označil dosavadní systém za „mrtvý“. Podle něj však největší hrozbu nepředstavuje samotný rozpad starých pořádků, ale to, co je v budoucnu nahradí.
Administrativa Donalda Trumpa v posledních měsících prezentuje vysoké náklady na elektřinu jako problém, který se týká především demokratických států. Ačkoliv Kalifornie či Massachusetts skutečně patří k nejdražším regionům, federální data ukazují, že ceny rostou po celých Spojených státech. Výrazné zdražení zaznamenaly i republikánské státy jako Ohio nebo Pensylvánie.
Zveřejnění více než tří milionů souborů souvisejících s Jeffreym Epsteinem naznačuje, že do jeho sítě sexuálního zneužívání byli zapojeni i další muži. Tyto materiály vyvolávají pochybnosti o tvrzení úřadů, že neexistuje dostatek důkazů pro vyšetřování třetích stran. Nově odtajněné dokumenty obsahují svědectví, podle nichž Epstein poskytoval své oběti dalším osobám.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) podniká kroky k vybudování stálého zázemí ve Venezuele, které má sloužit jako klíčový nástroj administrativy Donalda Trumpa pro upevnění vlivu v regionu. Tento krok následuje po nedávném dramatickém zadržení bývalého prezidenta Nicoláse Madura. Ačkoliv se na plánech podílí i ministerstvo zahraničí, v první fázi budou mít hlavní slovo zpravodajci. Důvodem je především nestabilní bezpečnostní situace, která zatím neumožňuje plnohodnotný návrat klasických diplomatů.